Daň z přidané hodnoty

Musí se uvádět na dokladu DIČ, když hodnota zboží je pod 10.000 Kč?
Je nutné uvádět na daňovém dokladu na nákup zboží podléhajícího spotřební dani, jehož hodnota je pod 10.000 Kč, DIČ? Bylo mi totiž řečeno, že bez uvedení DIČ na daňovém dokladu za alkoholické nápoje nelze uplatnit nárok na odpočet daně.
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Náležitosti daňového dokladu upravuje ustanovení § 29 a následující zákona o DPH. Zjednodušený daňový doklad lze vystavit tehdy, pokud celková částka za plnění na daňovém dokladu není vyšší než 10.000 Kč.
 
Zjednodušený daňový doklad nemusí obsahovat:

• označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
• DIČ osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
• jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,
• základ daně,
• výši daně, neobsahuje-li zjednodušený daňový doklad výši daně, musí obsahovat částku, kterou osoba, která plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečňované plnění celkem.

Daňový doklad však nelze vystavit jako zjednodušený daňový doklad v případě:

• dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně,
• zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku,
• uskutečnění plnění, u něhož je povinna přiznat daň osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje, nebo
• prodeje zboží, které je předmětem spotřební daně z tabákových výrobků, za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele.

Na základě výše uvedeného je zřejmé, že absence DIČ odběratele u zjednodušeného daňového dokladu nemá vliv na uplatnění nároku na odpočet DPH.
 
Pro úplnost ještě dodám, že neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet DPH všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, může plátce v souladu s ustanovením § 73 odst. 5 zákona o DPH nárok na odpočet prokázat i jiným způsobem.
 

Nákup služby z třetí země
Je možné vyřešit situaci, kdy plátce DPH koupí službu z třetí země, která by za normálních okolností měla být službou s nárokem na odpočet, ale dodavatel odmítá vystavit fakturu? Je v tomto případě možné nárok na odpočet uplatnit?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V ustanovení § 73 odst. 1 písm. b) zákona o DPH je mimo jiné uvedeno, že při odpočtu daně, kterou plátce uplatnil při poskytnutí zdanitelného plnění osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku, je plátce povinen tuto daň přiznat a mít daňový doklad. Nemá-li plátce daňový doklad, lze nárok na odpočet DPH prokázat i jiným způsobem (např. smlouvou, předávacími protokoly či jinou dokumentací).
 
Pokud se Vám nepodaří daňový doklad od dodavatele získat, doporučuji v tomto případě konzultaci s daňovým poradcem, který posoudí, zda je dokumentace, kterou plátce vlastní, dostatečně průkazná a lze na základě této dokumentace nárokovat odpočet DPH v souladu s výše uvedeným ustanovením.
 

Jaká je správná daň u stavby rodinného domu?
Jsme společnost (právnická osoba), měsíční plátci DPH. Stavíme rodinný dům pro účely prodeje do 150 m² (smlouva s FO) v tuzemsku. Dílčí dodavatelé (plátci DPH) nám fakturují stavební práce v režimu přenesení daňové povinnosti. V jaké sazbě mají správně fakturovat tyto stavební práce, konkrétně demoliční práce původního objektu? Ostatní stavební práce – základová deska pro rodinný dům, tepelné izolace, podlahy apod. jsou v 15% sazbě? Celý domek byl vyfakturován od výrobce v režimu přenesení daňové povinnosti 15 %. Konečná fakturace na FO bude samozřejmě bez režimu přenesení daňové povinnosti s 15% sazbou.
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Ustanovení § 48 odst. 1 a 5 a § 49 zákona o DPH uvádí, že první snížená sazba daně se uplatní při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě, pokud se jedná o stavbu pro bydlení nebo stavbu pro sociální bydlení. Stavbami pro sociální bydlení se pro účely DPH rozumí stavba rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí, jehož podlahová plocha nepřesahuje 350 m². První snížená sazba daně se uplatní při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby, která je stavbou pro sociální bydlení.
 
Z uvedeného vyplývá, že první snížená sazba 15 % se v případě výstavby stavby pro sociální bydlení použije jak u dodání stavby, tak u stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby. Pokud stavební a montážní práce poskytuje plátce plátci DPH, použije se režim přenesení. Příjemce stavebních a montážních prací odvede DPH 15 % a zároveň při splnění podmínek může uplatnit nárok na odpočet.
 
Pro doplnění uvádím, že sazba daně není v případě přenesení daňové povinnosti povinnou náležitostí daňového dokladu – viz § 29 odst. 3 písm. c) bod 2 zákona o DPH.
 

Uplatňování DPH z přijatých faktur za energie
Pronajímám bytové i nebytové prostory. Jsem plátcem DPH a doposud jsem si DPH z přijatých faktur za energie neuplatňovala. Chtěla bych od nového vyúčtování začít nárokovat DPH. Jak mají vypadat mnou vystavené faktury? Co vše musí obsahovat? Jak konkrétně musí na nich být rozepsaná spotřeba energie, na kterou jsem si nárokovala DPH? Mám v plánu si DPH ze záloh neuplatňovat, ale až z celkového vyúčtování.
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Nájem nemovité věci je osvobozen od daně bez nároku na odpočet dle § 56a zákona o DPH. Plátce se může rozhodnout, že si u nájmu nemovité věci jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností bude uplatňovat daň. To znamená, že nájem neplátcům je osvobozen od daně, u nájmu plátcům k jejich ekonomické činnosti lze uplatňovat daň. V případě uskutečňování plnění osvobozených bez nároku na odpočet nelze uplatňovat odpočet u přijatých zdanitelných plnění. Tedy pokud máte vyúčtování pro každou jednotku zvlášť, tak v případě jednotky, kde odvádíte daň, si můžete odpočet nárokovat. V případě jednotky, u které je nájem osvobozen, nemáte nárok na odpočet.
 
Pokud plátce uskutečňuje jak zdanitelná plnění, tak plnění osvobozená a nelze přesně určit jejich poměr, krátí se nárok na odpočet koeficientem. Krácení koeficientem použijete v případě, kdy plnění bude použito jak pro osvobozená, tak zdanitelná plnění např. u faktur za úklid společných prostor. Při daňové kontrole musíte prokázat, která přijatá plnění byla pro osvobozené nájmy, která pro zdanitelné nájmy a která byla krácena koeficientem. Pro tyto účely je vhodné mít mimo účetní evidenci pronajímaných prostor a příslušných nákladů k nim. Postup výpočtu krátícího koeficientu je blíže popsán v článku Odpočet DPH v krácené výši na Portálu POHODA.
 
Vámi vystavené daňové doklady budou mít náležitosti běžného daňového dokladu dle § 29 zákona o DPH. U osvobozených nájmů navíc uvedete odkaz na § 56a zákona o DPH, podle kterého je nájem osvobozen.
 
Je samozřejmě možné neuplatňovat DPH z dílčích daňových dokladů k zaplaceným zálohám, ale až z koncového dokladu. Jen upozorňuji, že v kontrolním hlášení musí být vykázány i tyto daňové doklady k zálohám, a to v období, ve kterém budete nárok na odpočet uplatňovat.
 

Jakým kurzem přepočítat fakturu?
Společnost s ručením omezeným, neplátce DPH, nakoupila z Číny zboží (placeno kartou) v hodnotě do 22 euro pro následný prodej v tuzemsku. Má k dispozici pouze fakturu, nemá jednotný správní doklad. Jakým kurzem se má přepočítat faktura? A jak je to s DPH a clem?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Každé zboží, které přichází na území EU ze zemí mimo EU, vždy podléhá prozkoumání a rozhodnutí celního úřadu, který ho v souladu s právními normami EU následně propustí do režimu volného oběhu. Pokud je hodnota tohoto zboží nižší než 22 euro, nebude se z hodnoty tohoto zboží vyměřovat clo ani DPH.
 
Pokud se jedná o dovoz zboží z třetí země, z jehož hodnoty nebude stanoveno clo či DPH, pak při přepočtu měny na CZK nebude použit kurzovní lístek pro výpočet cla a ostatních poplatků, ale účetní jednotka provede pro přepočet cizí měny kurz denní (vyhlašovaný Českou národní bankou), nebo kurz pevný v souladu se zákonem o účetnictví, a to ke dni uskutečnění účetního případu.

Daň z příjmů

Jak postupovat při nákupu drobného majetku, když nemám žádný doklad?
Jak postupovat při nákupu drobného majetku (za 20.000 Kč), když od prodávajícího nemám žádný doklad? Mohu jej uplatnit jako daňově uznatelný náklad?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
Pokud poplatník nemá doklad k uplatňovaným nákladům, lze použít jiných důkazních prostředků dle § 93 daňového řádu. Jako důkazních prostředků lze podle tohoto ustanovení užít všech podkladů, jimiž lze zjistit skutečný stav věci a ověřit skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně a které nejsou získány v rozporu s právním předpisem, a to i těch, které byly získány před zahájením řízení. Jde zejména o tvrzení daňového subjektu, listiny, znalecké posudky, svědecké výpovědi a ohledání věci. V případě nákupu drobného majetku se může jednat například o kupní smlouvu.
 

Příspěvek na životní pojištění pro zaměstnance
Přemýšlíme o benefitu pro zaměstnance, a to konkrétně o příspěvku na životní pojištění. Základní informace mám, akorát by mne zajímalo, jak se toto eviduje, jestli je potřeba mít nějakou smlouvu, nebo to zaměstnancům připsat v dodatku pracovní smlouvy atp. Pokud bychom se rozhodli přispívat, co vše k tomu náleží?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zaměstnavatel může přispívat svým zaměstnancům ve formě příspěvku na penzijní a životní pojištění. Podmínkou je, že musí být sjednán pracovní poměr (klasický, ale i formou dohody) a sjednání příspěvku zaměstnavatele musí být písemné – výše či procentuální sazba příspěvku musí být zanesena v pracovní, kolektivní či jiné smlouvě. U zaměstnavatele je pak příspěvek na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění v jakékoli výši daňově uznatelný výdaj (náklad), a to v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů („ZDP“).
 
Aby byl z pohledu zaměstnance příspěvek na životní pojištění hrazený zaměstnavatelem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob, musí splňovat podmínky uvedené v ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) ZDP. Pro zaměstnance je od daně z příjmů osvobozen příspěvek od zaměstnavatele do výše 30.000 Kč za rok 2016 (od roku 2017 potom do 50.000 Kč). Při dodržení tohoto limitu je tento příspěvek osvobozen i od odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Částka přesahující limit 30.000 Kč bude u zaměstnance podléhat dani z příjmů fyzických osob a dále u zaměstnance i zaměstnavatele také odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Pracovněprávní oblast

Musí mít uchazeč u vstupní lékařské prohlídky výpis ze zdravotní dokumentace?
Musí mít uchazeč u vstupní lékařské prohlídky výpis ze zdravotní dokumentace? Nebo může mít i celou zdravotní dokumentaci?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Každý zaměstnavatel má povinnost zajistit pro své zaměstnance pracovnělékařské služby, přičemž je povinen mít uzavřenou písemnou smlouvu s poskytovatelem těchto služeb. Zaměstnavatel musí zaměstnanci při vstupu do pracovního poměru sdělit informace o poskytnutí pracovnělékařské služby a informovat ho o vyšetřeních souvisejících s výkonem práce, kterým se musí podrobit.
 
Běžnou praxí je, že nastupující zaměstnanec jako součást prohlídky předloží poskytovateli pracovnělékařských služeb výpis ze své zdravotní dokumentace, který si „závodní lékař“ uloží do své evidence. Náklad na vyžádání výpisu ze zdravotní dokumentace hradí vždy zaměstnavatel, přičemž zdravotnická zařízení mohou získat výpis ze zdravotní dokumentace i elektronickou cestou.
 
Předložení celé zdravotní dokumentace na vstupní prohlídce není příliš obvyklé. Ačkoliv se z této dokumentace samozřejmě lékař dozví všechny potřebné informace, bude pro něj vyhledání a zaevidování potřebných informací pravděpodobně časově náročnější než z přehledného výpisu. Posouzení, zda takto podané informace o zdravotním stavu zaměstnance lékař přijme, je velice subjektivní a záleží na více faktorech (např. na počtu založených lékařských zpráv v dokumentaci zaměstnance).
 

Příspěvek na bydlení a dávky hmotné nouze
Mám kamarádku, která pobírá dávky hmotné nouze a příspěvek na bydlení. Teď jí vyšel 1. stupeň péče na dítě a přijde jí za půl roku částka 18.000 Kč. Když bude pobírat tak velkou částku, vztahuje se to na hmotnou nouzi a příspěvek na bydlení? Jestli jí dávky pozastaví, nebo je bude moct brát i nadále.
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Příspěvek na péči se nepovažuje za příjem pro účely stanovení rozhodného příjmu podle zákona o státní sociální podpoře (rozhodné příjmy jsou vyjmenované v § 5 příslušného zákona), proto výplata tohoto příspěvku neovlivní výši dávek, jako je například přídavek na dítě či příspěvek na bydlení.
 
Podobně se příspěvek na péči nepovažuje za příjem pro účely zákona o pomoci v hmotné nouzi. V ustanovení § 7 odst. 5 zákona o životním a existenčním minimu je uvedeno, že za příjem se nepovažuje příspěvek na péči či část příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející z důvodu závislosti na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I až IV, příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku atd. Pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi se příspěvek na péči ani jeho část (např. částky, které si matka za péči ponechá) nepovažuje za příjem v případech, kdy se tato dávka využije v rámci osob společně posuzovaných s osobou, které náleží příspěvek na péči (např. matka pečuje o dítě, kterému náleží tento příspěvek).
 
Na základě uvedených informací nemá příspěvek na péči o dítě žádný vliv na výši dávek hmotné nouze a příspěvku na bydlení.
 

Nástup na pracovní neschopnost a smlouva na dobu určitou
Zaměstnankyně má dobu určitou a nyní cca dva měsíce před ukončením otěhotněla a šla na pracovní neschopnost (rizikové těhotenství). Bude tedy končit její pracovní smlouva i přes pracovní neschopnost a těhotenství?
 
Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Obecnou úpravu pracovního poměru na dobu určitou nalezneme v § 39 zákoníku práce. Uplynutím sjednané doby skončí pracovní poměr vždy, a to i přesto, že by ostatním způsobům skončení pracovního poměru bránila existence ochranné doby. To znamená, že zaměstnankyně není chráněna těhotenstvím – pracovní neschopností ani čerpáním mateřské či rodičovské dovolené. Tedy zcela v souladu se zákonem je postup, že pracovní poměr u Vaší těhotné zaměstnankyně skončí uplynutím sjednané doby. Pokud se tedy nedohodnete se zaměstnankyní na prodloužení pracovního poměru v souladu se zákonem. Více naleznete v článku Pracovní poměr na dobu určitou na Portálu POHODA.

Podnikání

Bude EET podléhat i spolek, který provozuje restauraci jako doplňkovou činnost?
Bude EET podléhat i spolek, který provozuje jako doplňkovou činnost restauraci?
 
Odpovídá Bc. Zuzana Bartůšková, Účetnictví bez starostí:
U neziskových organizací nebudou evidenci tržeb podléhat příjmy z hlavní činnosti. Příjmy z vedlejší činnosti se evidovat budou, pokud nepůjde o příjem ojedinělý. Rozhodným příjmem dle § 6 zákona o EET se pro účely tohoto zákona rozumí u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem z činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který:

• není předmětem daně z příjmů,
• je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý,
• podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo
• podléhá dani ze samostatného základu daně.

V případě pochybností, zda je splněna podmínka ojedinělých tržeb, lze využít institut závazného posouzení dle § 32 zákona o EET. Správce daně vydá na žádost poplatníka rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby. Předmětem závazného posouzení je určení, zda je platba evidovanou tržbou nebo zda platba může být evidována ve zjednodušeném režimu.

Účetnictví

Jak zaúčtovat vývoz zboží do Švýcarska?
Jak zaúčtovat vývoz zboží do Švýcarska? Jsme s. r. o., plátci DPH, internetové klenotnictví. Jedná se o vývoz prstenu soukromé osobě (neplátci) v hodnotě 260 eur (platba bude provedena v eurech a připsána na bankovní účet), zboží bude doručováno prostřednictvím služby DHL. Nejsem si jistá, jaké jsou pro nás dopady z hlediska DPH, případně cla apod. Vím, že Švýcarsko není součástí EU, mám pocit, že není ani v EHP, ale je v ESVO. Bohužel netuším, jaké bilaterální smlouvy má s EU či s ČR podepsané. Jak bychom měli postupovat a jak účtovat?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Vývozem zboží se pro účely zákona o DPH rozumí výstup zboží z území EU na území třetí země, jestliže zboží bylo propuštěno do celního režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku nebo vnějšího tranzitu, nebo bylo zpětně vyvezeno.
 
V souladu s ustanovením § 66 zákona o DPH je osvobozeno od daně při vývozu zboží do třetí země dodání zboží plátcem, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země:

• prodávajícím nebo jím zmocněnou osobou, nebo
• kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo ani místo pobytu, ani provozovnu, s výjimkou zboží přepravovaného kupujícím za účelem vybavení nebo zásobení rekreačních lodí nebo letadel, popřípadě jiného prostředku pro dopravu pro soukromé použití.

Při dodání zboží do třetí země se za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území EU potvrzený celním úřadem. Výstup zboží z území EU je plátce povinen prokázat rozhodnutím celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním úřadem potvrzen výstup zboží z území EU.
 
Plnění je v souladu s ustanovením § 66 osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet daně na vstupu a toto plnění se uvede do ř. 22 daňového přiznání k DPH. K zásilce zboží musí být přiložena obchodní faktura v trojím vyhotovení s uvedeným prohlášením o původu zboží. Celní úřad následně propustí zboží dodavatele do režimu vývoz a provede potvrzení na písemném celním prohlášení („JSD“). Clo se u vývozu zboží neuplatní.
 
Dodavatel, který vyváží zboží do třetích zemí a uplatňuje osvobození od daně, musí mít průkazné důkazní materiály pro případnou daňovou kontrolu.
 
Správce daně může požadovat dokumenty ohledně:

• propuštění zboží do celního režimu (jako důkazní prostředek slouží vývozní JSD),
• přepravy zboží – zda byla uskutečněna a kým (důkazním prostředkem jsou přepravní dokumenty, kupní smlouva či dodací podmínky),
• opuštění zboží EU a vstoupení na území třetí země (jako důkazní prostředek opět slouží vývozní JSD, který je zároveň i daňovým dokladem).

Při přepočtu cizí měny při vývozu zboží slouží jako daňový doklad vývozní JSD, kde je cena vyváženého zboží ze zahraniční měny přepočtena celním kurzem na měnu českou. Pravděpodobně se proto bude hodnota zboží na JSD lišit od hodnoty zaúčtované v účetnictví plátce. Kurzový rozdíl plátce potom zaúčtuje podle jeho povahy do finančních nákladů nebo výnosů.
 
Příklad účtování při vývozu zboží: