Tento článek je úvodním ze série článků, které se budou věnovat problematice identifikované osoby. Následující články budou na příkladech rozebírat konkrétní podmínky a situace, kdy dochází ke vzniku institutu identifikované osoby.

Identifikovaná osoba je pojmem zákona o DPH (dále jen „ZDPH“) a za dále uvedených podmínek se jí může stát pouze:

• právnická osoba (PO) nepovinná k dani – to je taková právnická osoba, která nevykonává ekonomickou činnost podle ZDPH, zjednodušeně řečeno, nepodniká či soustavně nepronajímá svůj majetek; představíme si tu nejlépe neziskovou organizaci – spolek, nadaci, která nevykonává jiné činnosti, než pro které byla založena, tedy neziskové aktivity, nebo
• neplátce DPH – tedy osoba, ať již fyzická, či právnická, která vykonává ekonomickou činnost podle ZDPH, tj. podniká nebo soustavně pronajímá svůj majetek, ale není plátcem DPH.

V případě neplátců DPH jde o osoby, které nepřekročily stanovený obrat podle ZDPH pro povinnou registraci jako plátce DPH, který je dlouhodobě nastaven na úrovni 1 000 000 Kč za nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
 

V programu POHODA stačí zatrhnout volbu Identifikovaná osoba v agendě Globální nastavení/Daně/DPH. U všech tuzemských plnění je nutné používat členění DPH typu Nezahrnovat do přiznání. Při tisku sestavy Přiznání k dani z přidané hodnoty POHODA automaticky zatrhne možnost Identifikovaná osoba § 6g až § 6l.

Obratem se s určitým zjednodušením rozumí hodnota uskutečněných výkonů dané osoby (podnikatele), tedy hodnota realizovaných prodejů – zboží, výrobků či poskytnutých služeb uskutečněných v ČR (s místem plnění v tuzemsku). Přesné vymezení obratu pro tento účel obsahuje § 4a ZDPH.

Představíme si tedy drobné podnikatele s obratem do 1 000 000 Kč ročně, kteří se dobrovolně nezaregistrovali jako plátci DPH v ČR, ani jim nevznikla povinnost registrovat se jako plátce DPH před dosažením obratu 1 mil. Kč z nějakých speciálních důvodů, které ukládá ZDPH v § 6b až § 6e.

Jestliže tedy máme například neziskovou organizaci, která se zabývá jen činnostmi v souladu s účelem, pro který vznikla, nebo neplátce DPH, oba se sídlem v ČR, kteří své aktivity uskutečňují pouze v ČR a pouze s tuzemskými subjekty, nevznikají jim žádné povinnosti z titulu DPH.

To znamená, že se neregistrují na finančním úřadě k DPH, nepodávají daňová přiznání k DPH ani jiná daňová tvrzení, která se týkají agendy ohledně DPH (kontrolní hlášení, souhrnné hlášení), neodvádí státu žádnou DPH. Neplátce DPH prodává zboží nebo poskytuje služby a k jejich ceně nepřipočítává platnou DPH.

Daň z přidané hodnoty se tak těchto osob týká stejně jako každého konečného spotřebitele – musí ji platit v ceně nakupovaného zboží a služeb a takto zaplacenou daň jim nikdo nevrátí (nemohou nárokovat odpočet daně jako, za splněných podmínek, plátci DPH).

Jestliže ale tyto osoby uskuteční vybrané ekonomické transakce charakteru dodání zboží nebo poskytnutí služeb se zahraničím, tj. pořídí zboží z jiných zemí EU, přijmou službu ze zahraničí či poskytnou službu do jiných zemí EU, mohou se stát právě identifikovanými osobami.

V dalším textu se budeme soustředit pouze na právnické osoby nepovinné k dani a neplátce DPH se sídlem a provozovnou pouze v ČR, které budou případně zkráceně označovány jako „tyto osoby“ (viz obr. 1).

Obr. 1: Potenciální identifikované osoby dle zákona o DPH

Tyto osoby = pro účely tohoto článku půjde pouze o osoby se sídlem a provozovnou výhradně v ČR.

Důvody, kdy se z tedy z těchto osob může stát identifikovaná osoba, obsahují § 6g až § 6l ZDPH a jsou uvedeny v následující tabulce.

Tab. 1: Důvody, ze kterých se můžete stát identifikovanou osobou
 

Případ pod bodem 4. v tabulce 1 souvisí s tím, že místo plnění podle ZDPH u elektronických služeb, služeb televizního a rozhlasového vysílání je i v případě, že jsou tyto služby poskytovány konečným zákazníkům – osobám nepovinným k dani, tedy občanům či právnickým osobám v rámci EU, tam, kde dochází ke spotřebě těchto služeb, tzn. v zemi konečných zákazníků.

Aby se tedy neplátce z ČR, který poskytuje nebo chce poskytovat výše uvedené služby, nemusel registrovat k DPH v jednotlivých zemích spotřeby, může dobrovolně využít zvláštní režim jednoho správního místa – režim MOSS (Mini One Stop Shop). V tom případě se registruje k DPH v ČR jako identifikovaná osoba.

Přes Daňový portál Finanční správy se taková osoba registruje k režimu MOSS, výhradně elektronicky podává i přes tento portál čtvrtletně daňová přiznání, v nichž přiznává DPH podle předpisů platných v jednotlivých zemích, kde dochází ke spotřebě uvedených služeb. Distribuci takto odvedené DPH do rozpočtů jednotlivých zemí EU zajistí již Finanční správa. Tímto případem vzniku institutu identifikované osoby se v této sérii článků věnované identifikované osobě nebudeme zabývat.

Důvodem pro vznik statusu identifikované osoby v případech uvedených v tabulce 1 pod body 1. až 2. (2a. až 2c.) je, aby PO nepovinná k dani (ta jen v případě 1., kdy jde o pořízení zboží z JČS EU) nebo neplátce v ČR přiznali DPH z uvedených transakcí v České republice, protože v ČR je v tomto případě místo plnění uvedených transakcí (obr. 2).

Příjemci uvedeného zboží nebo služeb za kalendářní měsíce, ve kterých došlo k přijetí těchto plnění, případně k přijetí platby, pokud byla poskytnuta dříve, než se uskutečnilo vlastní plnění, vzniká povinnost podat daňové přiznání k DPH, ve kterém přizná DPH z přijatých přeshraničních plnění, a tu také odvede státu. Příjemce – identifikovaná osoba ale nikdy nemá nárok na odpočet této přiznané daně. Žádné jiné daňové tvrzení však kromě tohoto přiznání nepodává. Netýká se jej nikdy kontrolní hlášení a ani v těchto případech souhrnné hlášení.

Obr. 2: Pořízení zboží z JČS EU či přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku

V případě 3. bodu uvedeného v tabulce 1, kdy neplátce DPH není příjemcem služeb, ale naopak jejich poskytovatelem do jiného členského státu EU jinému podnikateli, je smyslem registrace takového neplátce k DPH jako identifikované osoby v ČR zajištění kontroly přiznání a výběru daně z poskytnuté služby ve státě příjemce služby, tedy v jiném členském státě EU (JČS EU).

Obr. 3: Poskytnutí služby podnikateli do JČS EU

Jakmile se neplátce DPH, popř. právnické osoby nepovinné k dani, týká některá z uvedených situací v tabulce 1, má povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba u svého místně příslušného finančního úřadu.

I v případě, že by taková osoba přihlášku k registraci nepodala, stane se identifikovanou osobou ze zákona, a to ke dni, kdy přijala plnění (zboží nebo službu) ze zahraničí nebo poskytla službu do JČS, které zakládají vznik institutu identifikované osoby. Do 15 dnů od tohoto dne musí podat přihlášku k registraci na finanční úřad.

Pokud se registrují tyto osoby jako identifikované dříve, než se poprvé zúčastní ekonomické transakce, která vede k povinnému vzniku statusu identifikované osoby, což zákon o DPH umožňuje, stanou se identifikovanými osobami až na základě rozhodnutí správce daně – finančního úřadu.

Registrací tak identifikované osoby získávají status osob registrovaných k dani podle zákona o DPH. Jestliže tedy ZDPH hovoří o osobách registrovaných k dani (daní se rozumí DPH), jsou tím myšleni jak plátci DPH, tak osoby identifikované. Povinnosti, ale i práva identifikovaných osob jsou v systému DPH omezenější, jednodušší než u plátců DPH. A to byl také účel zavedení institutu identifikované osoby do systému DPH v EU, a tím i do systému DPH v ČR.

Od 1. ledna 2021 je povinností všech osob podávat přihlášku k registraci jako identifikovaná osoba i všechna daňová tvrzení související s DPH, tedy daňové přiznání nebo souhrnné hlášení, výhradně elektronicky.

Do konce roku 2020 byla elektronická forma podání povinná pro souhrnné hlášení vždy a pro ostatní podání v případě, že identifikovaná osoba měla zřízenu datovou schránku. Od 1. 1. 2021 se tak i identifikované osoby bez datové schránky nemohou registrovat k DPH, ani podávat přiznání k DPH v listinné podobě.

Shrnutí

Na závěr článku si shrňme hlavní informace o identifikované osobě v porovnání s plátcem DPH (zvláštní režim jednoho správního místa – MOSS ponechme stranou):

• Daň na výstupu

Neplátce DPH, který se stane identifikovanou osobou, zůstává stále neplátcem. Uskutečněná plnění tak, na rozdíl od plátce DPH, nezatěžuje daní na výstupu, tj. prodává zboží a poskytuje služby a jejich cenu nezvyšuje o DPH. Jeho povinnosti z titulu DPH se zužují jen na transakce uvedené v tabulce 1 výše v článku, které budou rozebrány v následujících článcích k tomuto tématu.

Plátce DPH musí zatěžovat svá uskutečněná plnění s místem plnění v ČR daní na výstupu, pokud se nejedná o plnění osvobozená, tj. navyšuje povinně cenu svého dodávaného zboží a poskytovaných služeb o příslušnou výši DPH.

• Nárok na odpočet daně na vstupu

Osoba povinná k dani, která se stala identifikovanou osobou, zůstává neplátcem DPH, tj. nemá nárok na odpočet daně na vstupu z žádného přijatého plnění, a to ani z toho, ze kterého jí vznikla povinnost přiznat v ČR daň na výstupu – viz tabulka 1.

Naopak plátce DPH má za splněných podmínek nárok na odpočet daně na vstupu z přijatých plnění od jiných plátců DPH nebo z plnění, kde mu vznikla povinnost přiznat daň, pokud je schopen prokázat, že tato plnění použije pro uskutečnění svých zdanitelných plnění či plnění, která sice nepodléhají v ČR DPH, ale ZDPH dovoluje v jejich souvislosti uplatnit nárok na odpočet DPH.

• Podávání daňového přiznání, popř. souhrnného hlášení

Zdaňovacím obdobím identifikované osoby je vždy kalendářní měsíc. Identifikovaná osoba podává přiznání k DPH, popř. souhrnné hlášení jen za ty kalendářní měsíce, ve kterých se zúčastnila transakcí, ze kterých jí vznikla povinnost přiznat daň nebo podat souhrnné hlášení. Kontrolní hlášení identifikovaná osoba nepodává nikdy.

Plátce DPH podává přiznání k DPH vždy, za každé zdaňovací období (kalendářní měsíc nebo kalendářní čtvrtletí), tedy případně i nulové přiznání k DPH. Za období, kdy nemá „nulová“ přiznání, musí podávat kontrolní hlášení, a to měsíčně v případě plátce – právnické osoby, nebo čtvrtletně, pokud jde o fyzickou osobu se čtvrtletním zdaňovacím obdobím.

Neplátce DPH, kterému z důvodů uvedených v tabulce 1 „hrozí“, že se stane identifikovanou osobou, může svoji situaci posoudit, a pokud splní podmínky ZDPH uvedené v § 6f, může se dobrovolně přihlásit k registraci jako plátce DPH (nikoliv jako osoba identifikovaná), jestliže je to pro něj výhodnější.

Související články:
Vznik identifikované osoby v příkladech – 1. díl
Vznik identifikované osoby v příkladech – 2. díl
Vznik identifikované osoby v příkladech – 3. díl