Daňové zákony neustále přitvrzují. Před pár lety byl do zákona o DPH (dále jen „ZDPH“) zaveden institut nespolehlivého plátce v §106a, který mimo jiné vymezuje podmínky a pravidla jeho vzniku. Poměrně zásadním vymezením je vcelku vágní první odstavec, který říká, že poruší-li plátce závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tento plátce je nespolehlivým plátcem. Další specifika jsou potom v dalších právních předpisech, vnitřních předpisech a sděleních Finanční správy apod.
 
Novinkou s největší pravděpodobností od příštího roku má být chystaný mnohem obecnější institut nespolehlivých osob, který se nebude vztahovat pouze na plátce DPH, ale měl by dopadat na všechny fyzické a právnické osoby bez ohledu na jejich vztah k plátcovství DPH.
 
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona, který obsahuje zásadní změny daňových zákonů, ke kterým má dojít s účinností od 1. 1. 2017. Důvodem pro zařazení těchto změn do jednoho právního předpisu má být údajně zvýšená přehlednost pro daňové subjekty, neboť nejsou prováděny řadou samostatných zákonů, ale jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu.
 
Návrh zákona se předkládá v souladu s plánem legislativních prací na rok 2016 schváleným usnesením vlády ze dne 14. prosince 2015, neboť součástí návrhu zákona je novela zákona o daních z příjmů a novela zákona o DPH. Dále je součástí návrhu zákona novela zákona o místních poplatcích, která se předkládá v návaznosti na usnesení vlády ze dne 2. prosince 2015.

Institut nespolehlivého plátce

Od roku 2013 se nespolehlivým plátcem stává plátce, který závažným způsobem poruší povinnosti vztahující se ke správě DPH. Tento institut byl zaveden z důvodu změny koncepce plátcovství, která znamenala nemožnost sankcionovat neplnění povinností plátce zrušením registrace.
 
Zatímco v případě dobrovolných plátců je i nadále sankcí za neplnění povinností zrušení registrace (viz § 106 odst. 2 ZDPH), tak v případě těch, kterým plátcovství vzniká ze zákona, bylo potřeba zvolit sankci jinou. Protože není možné uvedeným plátcům zrušit registraci, jsou tito plátci označováni jako „nespolehliví plátci“, tj. zůstanou plátci, ovšem bude jim přidělen zvláštní status. Sankční povahu tak má již samotné označení „nespolehlivý plátce“, neboť tento údaj se zveřejňuje a každý si tak může ověřit, zda daný plátce je nebo není takto označen.
 
Dalšími sankčními důsledky toho, že plátce získá status nespolehlivého plátce, je nemožnost změnit zdaňovací období podle § 99a ZDPH a skutečnost, že ten, kdo přijímá zdanitelná plnění od nespolehlivého plátce, ze zákona ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění dle § 109 odst. 3 ZDPH.
 
Český člověk však má někdy snahu zbavit se „nespolehlivosti“ na základě rozhodnutí správce daně nikoli tím, že opět začne řádně plnit své povinnosti vztahující se ke správě DPH, nýbrž účelovým zrušením registrace plátce a opětným získáním statusu plátce.

Kdo se může stát nespolehlivou osobou?

Nespolehlivou osobou se dle návrhu novelizovaných daňových zákonů může stát jakákoli fyzická nebo právnická osoba, pokud závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě DPH. Nespolehlivou osobou se ze zákona také stane nespolehlivý plátce DPH, jehož registrace k DPH byla zrušena.
 
Dle současného znění zákona o DPH je nespolehlivým pouze vyloženě plátce DPH, který ohrozil veřejný zájem na řádném výběru DPH, neboť porušil své zákonem stanovené povinnosti, což mělo za důsledek dodatečné vyměření daně podle pomůcek oproti poslední známé dani o více jak 500 000 Kč bez příslušenství daně.
 
Pokud správce daně rozhoduje o nespolehlivosti plátce, přihlíží výhradně k porušení plnění těchto povinností:

• pokud dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru DPH,
• pokud se plátce zapojil do obchodů, u kterých existuje odůvodněná obava, že z nich nebude uhrazena DPH, nebo
• nejméně tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí eviduje kumulativní nedoplatek DPH ve výši minimálně 10 000 000 Kč bez příslušenství, nebo
• porušil zákonem stanovené povinnosti a plátce uplatnil neoprávněně odpočet více jak 500 000 Kč.

Dalším atributem směřujícím k určení nespolehlivého plátce DPH je i nekontaktnost firmy nebo opakované neplnění lhůty pro povinná podání. V poslední době správce daně taktéž prověřuje podnikatele a firmy sídlící na tzv. virtuálních adresách.
 
Správce daně by měl nově dle navrhované novely také zveřejňovat kromě nespolehlivých plátců také osoby, které budou označeny za nespolehlivé osoby, pro které budou platit stejná omezení jako pro nespolehlivé plátce DPH a budou uvedeny na tzv. blacklistu. Účinnost novely je navrhována od 1. 1. 2017.
 
Cílem má být snaha o zamezení nebo odradit subjekty od počínání směřujícímu ke zbavení se příznaku „nespolehlivý plátce“. Aby se totiž v současnosti mohl podnikatel označení zbavit, musí nejméně rok řádně plnit své daňové povinnosti. Proto se má zavádět institut „nespolehlivé osoby“, která má těmto situacím zamezit a současně sloužit jako efektivní nástroj při boji s daňovými úniky.
 
Nově navrhovaný institut nespolehlivé osoby má však kromě zamezení účelového rušení registrace ještě jeden cíl. Tím je možnost označit statusem nespolehlivosti i jiné osoby, než jsou plátci, pokud vykazují srovnatelné společensky škodlivé jednání tak, aby v momentě vzniku plátcovství již měli označení nespolehlivého plátce.
 
Nespolehlivou osobou se totiž bude moct stát jakákoli fyzická nebo právnická osoba, a to na základě rozhodnutí správce daně nebo ze zákona. Zde je ovšem nutno dodat, že by měl být rovněž řádně nastaven mechanismus, aby nedocházelo ke zneužívání státní moci ke konkurenčnímu boji či z nedbalosti úřední osoby k poškození daňového subjektu. To ovšem ukáže až čas a správní praxe.
 
Pokud správce daně rozhodne, že „někdo“ je nespolehlivým plátcem, nebude úplně snadné se tohoto statusu zbavit. Za nespolehlivou osobu může správce daně označit jakoukoliv fyzickou nebo právnickou osobu, a to i tu, která není plátcem DPH, pokud závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě DPH obdobně jako je tomu u dosavadního nespolehlivého plátce.
 
Tento nový institut totiž nezasahuje pouze do povinností vyplývajících ze zákona o DPH, ale taktéž do povinností dle daňového řádu. Ono inkriminované „porušení povinností“ není nikde prozatím definováno a patrně budeme opět spoléhat na správní praxi a metodické pomůcky a pokyny správce daně.
 
Ze zákona bude nespolehlivou osobou nespolehlivý plátce, kterému byla zrušena registrace DPH a který závažným způsobem porušil své povinnosti z pohledu správy DPH, kvůli kterým získal status nespolehlivého plátce.
 
Ruku v ruce s tímto novým institutem nespolehlivé osoby bude rozšířena i úprava ručení za daň zejména o případy obchodování s osobou nespolehlivou.

Související článek:
Institut nespolehlivého plátce