Prodej auta

V roce 2017 jsem od souseda (nepodnikatele) koupil osobní auto na firmu (plátce DPH) a teď bych ho chtěl prodat známému ze sousední vesnice. Musím z prodeje auta odvádět DPH, když jsem si při nákupu DPH neuplatnil? Následně bych si do firmy pořídil auto novější.

Ano, prodej takového auta bude podléhat DPH bez ohledu na to, zda bylo koupeno „bez DPH“. Je to stejná situace, jako když nakoupíme jakékoliv jiné zboží od neplátce a následně ho prodáme.
 

Nárok na odpočet před registrací k DPH

Od 1. dubna 2023 jsem se stal plátcem DPH, ale již dříve jsem nakoupil materiál k zakázkám a auto. Můžu si z toho uplatnit DPH?

Pro „zpětné“ uplatnění odpočtu DPH musíme splnit několik podmínek:

• k pořízení musí dojít v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se daná osoba stala plátcem DPH (tedy od 1. 4. 2022 do 31. 3. 2023), a zároveň
• je tento majetek ke dni, kdy se tato osoba stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku (např. u materiálu, který by již byl spotřebován, by takový odpočet uplatnit nešel).

U dlouhodobého hmotného majetku (auto) je pak třeba počítat s tím, že v kalendářním roce pořízení je možné uplatnit maximálně 5/5 odpočtu, ale při pořízení v kalendářním roce předcházejícím jen maximálně 4/5 odpočtu.
 

Počítání obratu pro registraci DPH

Od 1. 1. 2023 do 30. 4. 2023 mám obrat 2 050 000 Kč, stanu se tedy od 1. 5. 2023 plátcem DPH?

Nejdříve je třeba si uvědomit, že obrat se počítá za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Obrat tedy nelze počítat jen od ledna do prosince. Koncem dubna 2023 musíme kontrolovat obrat za 5/2022 až 4/2023 (a takto kontrolujeme vždy každý měsíc). Je tedy pravděpodobné, že obrat byl překročen již mnohem dříve.

Plátcem DPH se pak stáváme až od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jsme překročili obrat – ne tedy hned po překročení obratu.

Dále je třeba nastudovat, co se do obratu počítá a co ne. Do obratu se například nepočítají plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, pokud jsou jen doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně, nebo prodej dlouhodobého majetku, pokud tento prodej není součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.
 

Pronájem soukromého bytu a obrat pro registraci k DPH

Jsem OSVČ neplátce DPH s obratem těsně pod 2 000 000 Kč a k tomu pronajímám soukromý byt. Slyšel jsem, že se tento nepodnikatelský pronájem také počítá do obratu pro registraci k DPH, je to pravda?

Ano, do obratu se počítají jak příjmy z podnikání, tak i příjmy z pronájmu (včetně pronájmů soukromého majetku nezahrnutého v obchodním majetku). Zákon o DPH totiž považuje za ekonomickou činnost (kterou počítáme do obratu) i činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu.
 

Přenesení daňové povinnosti a vedlejší výdaje

Prodáváme zboží v režimu přenesení daňové povinnosti, ale k tomu fakturujeme zvlášť balné a dopravu. Musíme balné a dopravu fakturovat s DPH, nebo také v režimu přenesení daňové povinnosti?

Základem daně je vše, co má plátce obdržet za dané plnění od osoby, pro kterou toto plnění uskutečňuje. Základ daně tedy zahrnuje i vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je plnění uskutečňováno. Tedy i tyto vedlejší náklady, které přímo souvisejí s daným uskutečněným zdanitelným plněním. Jak samotné dodání zboží, tak jeho balení a doprava budou fakturovány v režimu přenesení daňové povinnosti.

Obdobně postupujeme například při stavebních a montážních pracích, kdy v případě přenesení daňové povinnosti zahrneme i vedlejší náklady, které by samy o sobě byly fakturovány klasicky „s DPH“, ale službu posuzujeme jako celek.
 

Poskytování služeb přes platformy (taxi, ubytování)

Jsem taxikář, OSVČ, neplátce DPH, a klienty získávám přes mobilní aplikaci. Údajně mám nějaké povinnosti vůči DPH, jak to je?

Pokud podnikatel využívá služeb s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku, stává se tento podnikatel osobou identifikovanou k dani. Takovými službami jsou například různé „rezervační a zprostředkovací“ služby, které často využívají taxikáři nebo ubytovatelé, dalším příkladem jsou i různé reklamní služby (vyhledávače apod.).

To, že se podnikatel stane osobou identifikovanou k dani, neznamená, že by byl plátcem daně, ale některé povinnosti jako plátce DPH skutečně má. Hlavní jeho povinností je každý měsíc podávat přiznání k DPH – v tomto přiznání však uvádí pouze „přeshraniční transakce“, a navíc nemá nárok na odpočet (a to ani z přeshraničních transakcí).

Pokud tedy takovýto podnikatel dostane fakturu (např. na 5 000 Kč) od nizozemského zprostředkovatele služeb (s NL DIČ) za poplatky související s využíváním aplikace taxislužby, tento podnikatel (osoba identifikovaná k dani) tyto služby uvede v přiznání k DPH – v tomto případě jen na straně zdanitelných plnění (nikoliv i na straně odpočtu daně). Daň ve výši 1 050 Kč (21 %) pak podnikatel odvede finančnímu úřadu.
 

Kontrolní hlášení osoba povinná k dani nepodává, nenulové souhrnné hlášení ano.
 

Místo plnění – nemovitost

Jsme stavební s. r. o. (plátci DPH v ČR) a chystáme se realizovat stavbu hotelu na Slovensku. Místo plnění se řídí místem, kde se nemovitost nachází – tedy na Slovensku. V první fázi budeme zpracovávat stavební projekt. Bude místo plnění u těchto služeb také na Slovensku?

Služby související s nemovitostí, pokud mají dostatečně přímou souvislost s danou nemovitostí, mají místo plnění v místě, kde se nachází daná nemovitost. V případě, že stavební projekt je určen pro určitou parcelu, pak by tyto služby s danou nemovitostí přímo souvisely a místem plnění by bylo místo, kde se nemovitost nachází. Pokud by stavební projekt nebyl určený pro konkrétní parcelu, byla by situace jiná.
 

Těžba kryptoměn

Založil jsem s. r. o., která by měla těžit kryptoměny. Pokud by tato těžba překročila 2 000 000 Kč, musela by se stát plátcem DPH?

V případě, že by těžba kryptoměn byla prováděna pro své účely, nebyla by tato činnost vůbec předmětem DPH. Jiná situace by však nastala v případě, že by těžební kapacity byly pronajaty jiné osobě za úplatu.
 

Pořízení zboží ze 3. země a přiznání k DPH

Jsme s. r. o., plátci DPH, a pořizujeme zboží (přístroje) z Asie, které dále prodáváme firmám v ČR. Prodeje uvádíme v přiznání k DPH (ř. 1 dodání zboží), ale faktury z Číny nikde do českého přiznání k DPH neuvádíme, údajně to není správně – jak to tedy je?

Takovéto nákupy vykazujeme v přiznání k DPH na ř. 7 (základní sazba DPH) – dovoz zboží, a zároveň, pokud máme nárok na odpočet, na „součtovém“ řádku č. 3.
 

Pozdě dodaný doklad

Našel jsem fakturu za nákup zboží z loňského roku, která není v účetnictví našeho s. r. o. a ani není zaplacená. Slyšel jsem, že si DPH můžu uplatnit i zpětně, lze to?

Ano, v případě DPH je nárok na odpočet ještě tři roky. Tříletá lhůta začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Samozřejmě je případně třeba vhodným způsobem danou transakci „opravit“ v účetnictví i v přiznání k dani z příjmů.

Související článek:
10 nejčastějších dotazů k dani z příjmů fyzických osob