V současnosti se novelizují některé daňové zákony, mimo jiné i zákon o daních z příjmů. V rámci této novely se řeší také možnost uplatnění daňové ztráty. Co to vlastně carry loss back přesně je a jak by měla fungovat?
Dne 25. 5. 2020 byl poslancům dolní komory Parlamentu rozeslán vládní návrh novelizací některých daňových zákonů – daňový balíček (Sněmovní tisk 874). Součástí daňového balíčku je také novela zákona o daních z příjmů. V rámci této novely je řešena možnost uplatnění daňové ztráty zpětně tzv. carry loss back.
Jedná se o opatření ke zmírnění negativních dopadů situace v uplynulých měsících. Je navržena možnost uplatnění stanovené daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně, a to i na zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, za které byla daňová ztráta stanovena. Nicméně nejedná se opatření jednorázové, ale mělo by být stálou součástí zákona o daních z příjmů, aby i v budoucnu mohlo být daňovými poplatníky využito při náhlých ekonomických propadech.
Novela bude projednávána zrychleným způsobem ve stavu legislativní nouze. Jedná se o přepracovaný návrh, který vznikl také přispěním Komory daňových poradců ČR. Komora vznesla připomínky, které nakonec byly akceptovány, přestože díky zrychlenému legislativnímu procesu musely být zpracovány v rámci dvou pracovních dní.
Daňovou ztrátu bude možno nově uplatnit i ve dvou bezprostředně předcházejících zdaňovacích obdobích nebo v období, za které se podává daňové přiznání. Také pro zpětné uplatnění ztráty se bude postupovat obdobně podle ustanovení pokynu GFŘ D-22.
To znamená, že ztrátu je možné uplatnit jak ve zdaňovacím období, tak v účetním období, které není zdaňovacím, ale podává se za něj daňové přiznání s tím, že do limitu dvou zpětných období jsou započítávána pouze celá zdaňovací období. Podmínky pro zpětné uplatnění ztráty:
- Poprvé lze daňovou ztrátu uplatnit zpětně za období, které skončí ode dne 30. června 2020. To se týká například poplatníků, kteří používají jako zdaňovací období hospodářský rok. Jinak kalendářní rok 2020.
- Za toto první zdaňovací období 2020 nemusí poplatník čekat až na podání daňového přiznání, ale ztrátu může odhadnout a na základě odhadu podat dodatečné přiznání, ale pouze za bezprostředně předcházející období, tj. rok 2019 pro většinu poplatníků, kteří používají jako zdaňovací období kalendářní rok. Na základě skutečné ztráty se pak provede „narovnání“ – podrobněji níže.
- Uplatnit ztrátu za období 2018 bude možné až po podání přiznání za období 2020.
- Uplatnit ztrátu zpětně lze podáním dodatečného přiznání.
- Na základě podaného dodatečného přiznání za zpětné období vznikne přeplatek na dani, který bude vrácen standardně na základě žádosti o vrácení přeplatku.
Nepříjemnou záležitostí v procesu uplatnění ztrát v podmínkách před novelou je prodlužování prekluzivní lhůty pro stanovení daně. V podstatě se jedná o dobu, kdy může správce daně kontrolovat ztrátový rok. Při současné možnosti uplatnění ztráty v následujících pěti letech se jedná o prekluzivní lhůtu osm let. Pět let možnost uplatnění ztráty a tři roky jako standardní lhůta pro stanovení daně posledního pátého roku.
Jen doplňuji, že takto prodloužená prekluzivní lhůta platí i za situace, kdyby žádná ztráta uplatněna v následujících pěti letech nebyla. Nepočítá se skutečné uplatnění ztráty, ale možnost uplatnění ztráty. Navíc dosavadní výklady Finanční správy vedly k řetězení prekluzivních lhůt, a to tím, že pokud v následujících pěti letech byla v některém zdaňovacím období vykázána opět ztráta, tak počala běžet další prekluzivní lhůta (osm let) i pro období, kdy byla vykázána původní ztráta.
Takovéto řetězení prekluzivních lhůt však Nejvyšší správní soud označil jako nezákonné v rozsudku 8 Afs 58/2019-48 ze dne 13. 5. 2020. Díky této judikatuře a argumentům zástupců Komory daňových poradců ČR se podařilo, aby za určitých podmínek nedocházelo k neodůvodněnému prodlužování prekluzivní lhůty z titulu zpětného uplatnění ztráty.
Jedná se o úpravu prekluzivní lhůty dle § 38r zákona o daních z příjmů zavedením nového institutu vzdání se práva uplatnění daňové ztráty. Tohoto práva se poplatník bude moci vzdát ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, ve kterém ztráta vznikla. Poplatník tak může volit:
- Vzdát se práva uplatnit ztrátu zpětně. Tím bude zachována možnost uplatnit ztrátu v následujících obdobích, ale nedojde k prodloužení prekluzivní lhůty u předchozích dvou období.
- Vzdát se práva uplatnit ztrátu v následujících obdobích. To znamená, že ztrátu uplatní zpětně. V tomto případě nedojde k prodloužení prekluzivní lhůty v následujících obdobích.
- Pokud se práva uplatnit ztrátu nevzdá, může ztrátu uplatňovat zpětně i do budoucna, pak ale dojde k významnému prodloužení prekluzivní lhůty zpětných i budoucích období.
Nyní bych si dovolil ocitovat delší pasáž z důvodové zprávy. Jednak mi přijde poměrně dobře a srozumitelně zpracovaná, a dále bych tím chtěl demonstrovat, že i takový dokument (myšleno v obecném slova smyslu) může být dobrým zdrojem informací pro širokou veřejnost. Strana 20 a 21 PDF dokumentu:
„Pro současnou situaci z navrhované úpravy mimo jiné vyplývá, že pokud bude poplatníkovi na základě individuální žádosti podle § 156 daňového řádu povoleno posečkání daně z příjmů za zdaňovací období 2019 z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2, může v souvislosti se stanovením daňové ztráty za zdaňovací období 2020 podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období 2019, ve kterém daňovou ztrátu vyměřenou za zdaňovací období 2020 uplatní, čímž sníží základ daně i již stanovenou daňovou povinnost.
V kombinaci s možným posečkáním daně a prominutím záloh tak může nastat situace, že poplatník nebude nucen v průběhu roku 2020 platit žádné finanční prostředky související s daní z příjmů a usnadní se mu tak řešení obtížné ekonomické situace. V případě, že situace bude pro poplatníka opravdu složitá a dosažená ztráta bude vyšší než základ daně v roce 2019, bude moci po stanovení daňové ztráty za rok 2020 požádat i o vrácení daně za rok 2018 (poplatník však může samozřejmě zvolit i variantu, že daňovou ztrátu uplatní pouze vůči základu daně za rok 2018, případně ji rozloží mezi roky 2018 a 2019 podle svého uvážení).
Navíc je Rozhodnutím o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události č. j. MF-7108/2020/3901-2 (FZ č. 4/2020) prominuta pokuta podle § 250 daňového řádu za opožděné daňové tvrzení, pokud by daňové přiznání za zdaňovací období 2019 bylo podáno opožděně, a finanční úřady ve zdůvodněných případech povolují bezúročné posečkání daně, což poplatníkům umožňuje využití výše popsané možnosti bez jakýchkoliv dodatečných nákladů.
Z důvodu složité situace způsobené šířením viru SARS-CoV-2 je přechodným ustanovením zavedeno speciální pravidlo týkající se daňové ztráty za první zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, poplatníka, která skončí ode dne 30. června 2020, tedy první období, na které se použije nová právní úprava. Za tato období nebude poplatník muset čekat na pravomocné stanovení daňové ztráty k tomu, aby ji mohl uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období, ale bude ji moci uplatnit již na základě svého odhadu, a to i před skončením období, za které vzniká.
Její uplatnění však bude omezeno na zdaňovací období, které bezprostředně předchází období, za které daňová ztráta vzniká, resp. za které je její vznik očekáván. Poplatník tak např. již v průběhu zdaňovacího období 2020 může odhadnout, kolik bude činit jeho daňová ztráta za toto zdaňovací období, a podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období 2019, ve kterém tuto odhadnutou daňovou ztrátu uplatní jako položku odčitatelnou od základu daně. Poté, co bude daňová ztráta (či kladná daň) za zdaňovací období 2020 pravomocně stanovena, musí tuto porovnat s odhadovanou daňovou ztrátou, kterou již uplatnil jako položku odčitatelnou od základu daně, a v případě, že skutečně stanovená daňová ztráta bude nižší, než kolik uplatnil v daňovém přiznání za zdaňovací období za rok 2019 jako položku odčitatelnou od základu daně (případně daňová ztráta vůbec nevznikne), musí podat další dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období 2019 a položku odčitatelnou od základu daně snížit.
Pokud poplatník poté, co uplatnil daňovou ztrátu ve výši, kterou si určil, zjistí, že jeho daňová ztráta za dané zdaňovací období bude pravděpodobně nižší, než původně očekával, může však ještě před jejím pravomocným stanovením podat další dodatečné daňové přiznání, ve kterém uvede daňovou ztrátu podle tohoto přechodného ustanovení v jiné výši; na základě tohoto dalšího doměření daně mu vznikne nedoplatek spolu s úroky z prodlení, zkrátí se tak však doba, po kterou existuje nedoplatek, a poplatník se tak vyhne tomu, aby úroky z prodlení nabíhaly až do okamžiku doměření daně na základě pravomocně stanovené daňové ztráty.
Pokud má být jeho daň nižší (tedy skutečná daňová ztráta je vyšší než částka, kterou určil), může podat dodatečné daňové přiznání podle § 141 odst. 2 daňového řádu. V důsledku toho vzniklý úrok z prodlení pak může být korigován formou prominutí na základě běžných postupů správce daně podle daňového řádu, viz jeho § 259b (tedy pokud vznikne z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem ospravedlnit, tedy nikoli např. v případě záměrně mylného odhadu).
O tento postup bude doplněna stávající metodika Finanční správy České republiky. Pokud bude skutečná daňová ztráta vyšší než očekávaná, může dodatečným daňovým přiznáním za zdaňovací období 2019 zvýšit položku odčitatelnou od základu daně.“
Závěrem bych se souhlasně připojil k závěru tiskové zprávy Komory daňových poradců ČR ze dne 25. 5. 2020:
„Na tomto příkladu se stejně jako v případě tzv. Pětadvacítky ukazuje, že pokud Ministerstvo financí spolupracuje při přípravě návrhů s odbornou veřejností, je to ku prospěchu všech, především ale v tuto chvíli těžce zkoušených podnikatelů.“
Článek byl připravený ve spolupráci se společností BS daně s.r.o.
Zanechte komentář
Pro přidání komentáře se přihlaste.