Poslanecká sněmovna schválila daňové novinky již v lednu 2017, kdy přímo v novele byla uvedena účinnost od 1. 4. 2017. Ovšem senát vrátil zákon s pozměňovacími zákony zpět, a byť s těmito návrhy sněmovna nesouhlasila, prodloužila se lhůta až přes navrhovanou účinnost zákona.
 
Protože tento novelizační balíček obsahuje také novelu zákona o dani z přidané hodnoty, bylo by nepraktické, aby novela vstoupila v účinnost v půli měsíce, kdy by po tomto legislativním kolečku byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.
 
Musela tedy počkat na den, kdy od jejího vyhlášení uplyne 15 dnů, a tak nabude účinnosti od 1. 7. 2017, byť v zákoně č. 170/2017 bude explicitně uvedeno 1. 4. 2017. Nenechme se tedy zmást těmito drobnými nedostatky a posuzujme účinnost ve světle zákonných postupů.
 
Novela zákona o daních z příjmů obsahuje celkem 204 bodů, ale pro běžnou praxi je jich významných mnohem méně. Vybíráme tedy ty nejdůležitější postupně podle paragrafů původního zákona.

Příjmy ze zaměstnání – § 6

Novelizoval se odstavec týkající se použití srážkové daně. Vedle dohody o provedení práce bude od roku 2018 tato srážková daň uplatnitelná i u příjmů tzv. malého rozsahu, tedy do 2 500 Kč za kalendářní měsíc, pokud poplatník nepodepíše prohlášení k dani.
 
Toto bude využitelné především u odměn členů statutárních orgánů, které byly bez ohledu na výši daněny vždy zálohovou daní. Platit to bude až od roku 2018, aby se neměnil způsob výpočtu v průběhu roku.

Příjmy z podnikání – § 7

Novela se dotýká především snížení limitu pro uplatnění výdajových paušálů. Dosud platila hranice 2 miliony korun, kdy bylo možné využít maximální procentní výdajové paušály. Nově bude tato hranice snížena na 1 milion korun příjmů.
 
Například u volné živnosti bude možné použít maximální částku 600 000 Kč (tj. 60 % z 1 milionu korun). Procentní výše výdajových limitů z dosažených příjmů zůstávají stejné, pouze se snížil jejich strop. Toto snížení vykompenzuje opětovná možnost uplatnit daňové zvýhodnění na děti a slevu na manželku. Pro rok 2017 dávají přechodná ustanovení zákona možnost volby.
 
Buď se použijí výdajové limity platné před účinností tohoto zákona (tedy maximální strop výdajových paušálů do 2 milionů korun příjmů) a nebude možné uplatnit slevy na manželku a dítě, nebo se použijí již nové nižší výdajové limity a bude možné uplatnit slevy výše jmenované.
 
Při výpočtu výhodnosti musíme nutně zvážit nejen úlevy v daních z příjmů, ale i výpočet zdravotního a sociální pojištění podnikatelů, který je navázán na výši daňového základu z podnikání a další slevy na daních z příjmů ho neovlivní. Pro rok 2018 již možnost volby nebude.

Příjmy z pronájmu – § 9

I zde dojde ke snížení maximální hranice výdajového paušálu, který je 30 % z dosažených příjmů, maximálně však 300 000 Kč (dosud byla hranice 600 000 Kč).

Odpisy

Upřesnily se podmínky pro uplatnění odpisů u technického zhodnocení majetku, které bylo svěřeno poplatníkovi k užívání (tzv. ekonomickému uživateli, např. podnájemci).
 
Dále se upravily podmínky pro zvýšení částky k odpisu při pokračování odpisování od původního odpisovatele. Také se zakomponoval nový § 30c určující odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu.
 
Lhůty pro odpisy nehmotného majetku jsou stanoveny jako minimální (bude tedy možná např. u software místo 36 měsíců použít lhůtu delší, pokud o tom poplatník rozhodne).

Daňové zvýhodnění na dítě – § 35c

Zvyšuje se částka na druhé dítě (z 17 004 Kč na 19 404 Kč ročně) a třetí a další dítě (z 20 604 Kč na 24 204 Kč ročně) a zároveň se určuje, že daňový bonus již nebude možné uplatnit vůči příjmům z kapitálového majetku a příjmů z pronájmu (tedy podle § 8 a § 9).
 
Změna výše slevy ovlivní výpočet mezd za červenec, protože na druhé, třetí a další dítě již musíme využít nové částky (pro druhé dítě 1 617 Kč, pro třetí a další dítě 2 017 Kč). Změna částky je účinná zpětně od 1. 1. 2017, tzn. že dotčení zaměstnanci budou mít v rámci výpočtu ročního zúčtování daně nárok na vyrovnání slevy za první půlrok.
 
Ti, kdo si podávají daňové přiznání sami, pak uplatní slevy v rámci celého roku v nové výši.

Zvláštní ustanovení o vratitelném přeplatku – § 38zf

Tento paragraf hovoří o tom, že v případě, kdy podá poplatník daňové přiznání a současně s tím podá i žádost o vrácení přeplatku, hledí se na tuto žádost jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.
 
Obecně totiž platí, že pokud do 2 měsíců po podání žádosti o vrácení přeplatku nevznikne žádný vratitelný přeplatek, musí být žádost zamítnuta. Proto nebylo možné účinně podat žádost o vrácení přeplatku přímo v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2016 v lednu 2017, kdy lhůta pro podání uplynula 1. 4. 2017.
 
Daňové přiznání se podat pochopitelně mohlo, ale na vyplněnou žádost se nehledělo, protože do doby 2 měsíců nevznikl žádný vratitelný přeplatek, když daň nebyla ještě vyměřena. Nyní toto možné bude. A bez ohledu na to, jestli se daňové přiznání podá spolu se žádostí o vrácení přeplatku (v řádném termínu), bude se na žádost o vrácení přeplatku hledět, jako by byla podána v poslední den, kdy uplyne řádná lhůta pro podání daňového přiznání. Od té doby pak plyne lhůta 30 dnů pro vrácení přeplatku.
 
Doporučuji tedy, aby v průběhu roku zpozorněly zejména mzdové účtárny, protože při výpočtu mezd za červenec 2017 musí mít připraveny programy tak, aby již byly zohledněny vyšší slevy na druhé, třetí a další dítě.
 
A podnikatelé (zejména ti s příjmy mezi 1 milionem a 2 miliony korun) již mohou začít uvažovat o tom, jakou zvolí variantu pro rok 2017. Buď kombinaci nižšího výdajového paušálu a slevy na dítě a manželku, nebo vyššího výdajového paušálu bez možnosti uplatnit tyto slevy.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.