Životní pojištění je bezpochyby zajímavý pojistný produkt, který nám může umožnit klidnější spaní. Kromě jeho praktických výhod má (nebo alespoň mělo do nedávna) také kouzlo v daňových výhodách.
 
Do roku 2014 bylo možné uplatnit jako odčitatelnou částku ze základu daně příspěvek zaplacený na vlastní životní pojištění. Dokonce i zaměstnavatelé mohli a stále mohou svým zaměstnancům přispívat na jejich životní pojištění a mají to jako svůj daňově uznatelný náklad. Samozřejmě, že musely být splněny zákonné podmínky, zejména zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), aby bylo možno využívat daňové výhody životního pojištění.
 
Mezi základní pravidlo patří a patřilo tzv. 60/60, tj. že pojištění musí být sjednáno minimálně do 60 let věku pojištěného a musí trvat nejméně 60 měsíců. To více méně zůstalo zachováno i nadále, jen v pozměněné podobě a s novými podmínkami.

Od roku 2015 došlo ovšem k výrazné změně, resp. omezení u těchto daňových výhod životního pojištění. Více si řekneme v následujícím článku.
 
Koncem roku 2014 byl novelizován zákon o daních z příjmů, který změnil od roku 2015 ustanovení upravující nezdanitelné části základu daně (§ 15), konkrétně odst. 6 zpřísnil pravidla pro tyto odečty. Zpřísnily se podmínky pro pojistné placené poplatníkem na životní pojištění a jeho daňově uznatelné odečty v tom smyslu, že byly zakázány mimořádné výběry, a to i částečné.
 
Dále se změnila doba, za kterou se musí dodaňovat příjmy, o které byl v uplynulých deseti letech (počítáno od roku 2015, příspěvky zaměstnavatele do roku 2014 podléhají nadále srážkové dani na straně pojišťovny) snížen základ daně z důvodu nedodržení podmínek daňového zvýhodnění. To znamená, že při zániku smlouvy o životním pojištění se musí dodanit v přiznání v § 10 nejen vlastní odečty, ale i příspěvky zaměstnavatele na životní pojištění. Dříve tuto daň odváděla formou srážkové daně pojišťovna, nyní musí sám poplatník.
 
Přísnější jsou i podmínky na pojistné placené zaměstnavatelem na životní pojištění zaměstnanců a jeho daňová uznatelnost včetně taktéž zákazu mimořádných i částečných výběrů.
 
Novela má za cíl více motivovat lidi k tomu, aby daňové úlevy spojené s životním pojištěním zodpovědně využívali pouze pro účely finančního zabezpečení ve stáří, případně k překlenutí tíživé životní situace pozůstalých způsobené úmrtím pojištěného, a to včetně příspěvků zaměstnavatele.

Dodatek smlouvy k životní pojistce

Kdo má nějakou životní pojistku minimálně od roku 2014, tak patrně obdržel od své pojišťovny informaci, jak zachovat daňovou uznatelnost i v následujících obdobích. Případně dostal rovnou dodatek ke smlouvě.
 
Pokud akceptoval dodatek s upřesněním, že dále nebude mít možnost ani částečného výběru peněz ze své životní pojistky, zůstala pojistka nadále s veškerými daňovými výhodami jako předtím. Někteří ještě v roce 2014 před účinností novely ZDP provedli alespoň částečný odkup na minimální zůstatek umožněný pojišťovnou.
 
V případě, kdy dodatek na životní pojištění nebyl sjednán do konce roku 2014, resp. podepsán do konce března 2015, většina smluv přešla do režimu daňově neuznatelných. Nemůžeme zde rozebírat jednotlivá specifika všech pojišťoven a jejich produktů, ale principiálně se většina pojišťoven k této novelizaci ZDP postavila obdobně tímto způsobem.
 
Pokud dodatek ke smlouvě poplatník podepsal a nechal ji nadále v daňově výhodném režimu, ale smlouvu nakonec stejně předčasně vypoví před dovršením 60 let věku a během prvních 60 měsíců jejího trvání, bude muset rovněž dodanit daňové odpočty za posledních deset let. Současně s tím bude muset zdanit příspěvky zaměstnavatele připsané v roce 2015 a následujících letech jako příjem ze závislé činnosti.
 
Každopádně od začátku roku 2015 jsou tato pravidla jasně daná a jakékoliv změny jsou v podstatě nemožné (z daňového hlediska) – buďto smlouvu máme v režimu daňově optimálním a můžeme odečítat ze svého základu daně z příjmů fyzických osob, ale za cenu nemožnosti výběru finančních prostředků, nebo je smlouva otevřena pro výběry, ale za cenu nemožnosti čerpání daňových výhod.
 
Shora uvedené nicméně nemění nic na tom, že dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let věku k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká. Částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých deseti letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, jsou příjmem podle § 10 ZDP (ostatní příjmy), a to ve zdaňovacím období, ve kterém došlo k této skutečnosti.
 
Toto se ovšem neuplatní, pokud plnění nastalo z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod třetího stupně podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u kterých nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.
 
Důvody k výše uvedeným změnám od roku 2015 a restrikcím jsou více méně pochopitelné, jelikož stát chce podporovat pojištění rizik, což životní pojistky splňují, ale nechce podporovat spekulanty na investice.

Příspěvky zaměstnavatelů na soukromé životní pojištění zaměstnanců

Podobnou úpravu, jako je popsána výše, zaznamenal ZDP také v § 6 odst. 9 písm. p) bod 3., který upravuje daňové posouzení u zaměstnanců při příspěvku zaměstnavatelů na jejich soukromé životní pojištění. Principy zůstávají zachovány, jako je uvedeno výše, jen se posuzuje z pohledu příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnanců.
 
Do roku 2014 se ukončení pojistné smlouvy na životní pojištění muselo dodaňovat u poplatníka, fyzické osoby, v daňovém přiznání jako ostatní příjem dle § 10 ZDP v částce, kterou jako sumu uplatnil v odčitatelných položkách v dřívějších obdobích, a zdanit 15% sazbou daně. Výplata peněz (odbytné snížené o pojistné placené pojistníkem, ale bez příspěvků zaměstnavatele) od pojišťovny podléhala taktéž 15% dani, ale sražené u zdroje, tedy přímo pojišťovnou.
 
Odbytné je plněním ze životního pojištění a přitom nezakládá zánik pojistné smlouvy. Odbytné je tedy příjmem z kapitálového majetku a podléhá zdanění podle § 8 ZDP.
 
Od roku 2015 se musí postupovat v souladu s výše uvedenými pravidly zpřísněného ZDP. Jak bylo řečeno, buď smlouva splňovala podmínky pro daňový odečet, nebo se musela upravit dodatkem pro jeho zachování. Pokud smlouva nesplňuje od roku 2015 podmínky pro daňovou odčitatelnost, z pohledu pojistné smlouvy se nic neděje, ale poplatník přišel o daňové výhody odečtů od základu daně. Na druhou stranu v případě ukončení takové smlouvy, pokud neuplatňoval daňové odečty, nebude muset řešit jejich zpětné dodanění za předchozí roky v roce ukončení smlouvy.
 
Smlouva, která nesplňuje podmínky pro daňové odečty, není ani způsobilá k daňové uznatelnosti u příspěvků zaměstnavatele, který takové příspěvky musí zdanit včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění v podstatě jako jakoukoliv součást mzdy.

Příklad 1

Pan Radek, kterému je 40 let, v roce 2015 uplatňoval ve svém daňovém přiznání odečet od základu daně na základě placeného životního pojištění ze smlouvy, která toto umožňovala, v letech 2011 až 2014 (čtyři roky) v plné výši, tj. 12 000 Kč ročně. Celkem uplatnil tedy odečet 48 000 Kč a smlouvu v roce 2015 vypověděl.
 
Proto musí dle § 10 ZDP ve svém přiznání k dani z příjmů fyzických osob („DPFO“) za rok 2015 zvýšit svůj základ daně právě o 48 000 Kč, čímž mu vznikne dodatečné navýšení daně ve výši 7 200 Kč (48 000 × 15 %).
 
Příjmy dle § 10 ZDP se v daňovém přiznání uvádějí v příloze č. 2 v druhé části (v tabulce a na řádcích 207 a 209) a na řádku 40 v daňovém přiznání.

Příklad 2

Pokud by pan Radek z předchozího příkladu kromě vlastních příspěvků obdržel i příspěvky zaměstnavatele ve stejné výši jako si platil sám, tj. 12 000 Kč ročně, a smlouvu vypověděl např. v letošním roce (2016), obdrží od pojišťovny peníze již po zdanění srážkovou 15% daní, ale jen tu část rovnu pojistnému po odečtení vlastních příspěvků. Rovněž stejnou daní bude zdaněn i příspěvek zaměstnavatele ve výši 60 000 Kč (12 000 Kč × 5 let).
 
Pan Radek pak ve svém daňovém přiznání za rok 2016 opět podle § 10 ZDP zdaní vlastní uplatněné odpočty, tj. 60 000 Kč (12 000 Kč × 5 let) a navíc zdaní v přiznání k DPFO dle § 6 ZDP jako příjem ze závislé činnosti právě příspěvky zaměstnavatele hrazené od roku 2015, tj. 12 000 Kč (12 000 Kč × 1 rok) a alikvótní část za rok 2016 až do doby výpovědi smlouvy – takže např. navíc 4 000 Kč, pokud by smlouvu vypověděl až v květnu (1 000 Kč × 4 měsíce). Celkem by tedy v § 6 ZDP zdanil 16 000 Kč.
 
Příspěvky od zaměstnavatele se jako příjmy dle § 6 uvádějí v daňovém přiznání na řádku 31.

Související článek:
Zrušení životního pojištění – daňové dopady