Stát je plátcem pojistného na zdravotní pojištění za středoškolské a vysokoškolské studenty (jako za nezaopatřené děti) do dovršení 26 let věku. Zdravotní pojištění přestává za studenta platit dnem jeho 26. narozenin. Kdyby student dovršil 26 let věku například 1. 5., má tímto jedním dnem registrace v kategorii státních pojištěnců vyřešený ve zdravotním pojištění ještě celý měsíc květen.

Jestliže student pokračuje ve studiu i po dovršení 26 let věku, pak (až na níže uvedenou výjimku doktorandů) si už musí platit pojistné sám jako osoba bez zdanitelných příjmů, pokud není současně zaměstnancem ani osobou samostatně výdělečně činnou (a nepatří mezi státní pojištěnce z jiného důvodu, třeba jako poživatel invalidního důchodu).

Zdravotní pojištění u doktorského studijního programu

S účinností od 1. ledna 2018 došlo ve zdravotním pojištění k rozšíření skupiny státních pojištěnců o osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v ČR ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zároveň zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými („OSVČ“).

Zařazení do této kategorie se nevylučuje s prací na tzv. podlimitní dohody (dohoda o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč a dohoda o pracovní činnosti s příjmem nižším než 3 000 Kč), kdy se dotyčný nestává zaměstnancem.

U podmínky, že doktorand nesmí být ani OSVČ, je třeba si dát například pozor na autorské honoráře. Pokud příjem z autorských honorářů převýší za kalendářní měsíc 10 000 Kč, považuje se taková osoba za OSVČ.

Zdravotní pojištění a období „mezi školami“

U studentů středních a vysokých škol obecně je stát plátcem pojistného jak v době studia, tak v době prázdnin mezi jednotlivými ročníky. A to včetně období „mezi školami“, pokud tím dítě bezprostředně pokračuje ve studiu (od skončení studia na SŠ do dne, kdy se stane studentem jiné střední nebo vysoké školy, a od ukončení studia na VŠ do dne, kdy se stane studentem téže nebo jiné vysoké školy).

Střední škola (gymnázium, střední odborná škola, vyšší odborná škola, konzervatoř, střední odborné učiliště) však musí figurovat v rejstříku škol a školských zařízení. Pokud by v něm zapsána nebyla, není její student považován za nezaopatřené dítě a stát pojistné neplatí.

Ani u takto registrované střední školy však student není nezaopatřeným dítětem (a tedy není osobou, za kterou platí pojistné stát) v situaci, kdy jde o dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na SŠ a student je současně výdělečně činný nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

U vysokoškolského studia taková podmínka neplatí. Zde nerozhoduje forma studia, protože zákon o vysokých školách umožňuje studium na vysokých školách ve třech formách: prezenční (denní), distanční (dálkové) nebo kombinované.

Pokud student studuje v rámci akreditovaného studijního programu (bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program), není ani podstatné, jestli studuje na vysoké škole univerzitní nebo neuniverzitní, veřejné, soukromé či státní.

Zdravotní pojištění po ukončení střední školy

Jak je to se zdravotním pojištěním po maturitě na střední škole? Do kdy ho nemusí studenti platit?

Stát je plátcem pojistného za nezaopatřené dítě po dobu jeho soustavné přípravy na budoucí povolání (nejdéle ale do 26 let). Do toho se zahrnuje také doba od úspěšného vykonání maturitní zkoušky, pokud je tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, tj. do 30. 6. příslušného roku.

A to bez ohledu na skutečnost, je-li dítě v té době výdělečně činné. Poté už záleží na tom, zda po maturitě pokračuje ve studiu, nebo ne.

Když po maturitě nepokračujete bezprostředně v dalším studiu, je za vás jako za nezaopatřené dítě stát plátcem pojistného ještě po dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo na úspěšné vykonání maturitní zkoušky. Ovšem pouze pokud nebudete vykonávat po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost ani nebudete mít po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Výdělečná činnost a nárok na podporu na sebe ani nesmí navazovat tak, že by trvaly po celý kalendářní měsíc.

To se vztahuje i na situaci, kdy student nevykoná úspěšně maturitní zkoušku a bude dělat opravnou zkoušku na podzim. I za něj je stát plátcem pojistného do 31. 8. s podmínkou, že po dobu prázdnin nebude po celý měsíc vykonávat výdělečnou činnost ani nebude v evidenci uchazečů o zaměstnání. Pokud student u opravné maturitní zkoušky v září neuspěje, musí řešit svoji situaci ohledně zdravotního pojištění už za měsíc září, protože stát byl plátcem pojistného jen do 31. 8.

Absolvent střední školy, který nepokračuje ve studiu a po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání, nezačne podnikat, nepřihlásí se mezi uchazeče o zaměstnání ani za něj z jiného důvodu neplatí pojistné stát, patří do kategorie osob bez zdanitelných příjmů („OBZP“). Musí se jako OBZP přihlásit své zdravotní pojišťovně a začít si platit sám pojistné (více informací se dozvíte v článku Osoby bez zdanitelných příjmů v roce 2019).

Zdravotní pojištění po ukončení vysoké školy

Jestliže skončíte studium na vysoké škole bakalářskými státními závěrečnými zkouškami a dál studovat již nebudete, přestáváte být skoro hned nezaopatřeným dítětem, za které platí pojistné na zdravotní pojištění stát. Nebudete totiž mít státní platbou pojistného kryté ani poslední prázdniny.

Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považuje i kalendářní měsíc, v němž student ukončil řádně studium na vysoké škole, tedy měsíc, ve kterém byla složena poslední závěrečná zkouška, a také jeden kalendářní měsíc po něm následující. Takže pokud složíte poslední závěrečnou zkoušku např. 10. 6., budete za vás stát platit zdravotní pojištění ještě v červnu a v červenci.

Ale pozor, zatímco v tom prvním měsíci můžete být i výdělečně činní, pro druhý platí omezení. Pokud byste po celý tento měsíc vykonávali výdělečnou činnost nebo měli nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci, vyřadí vás to z kategorie státních pojištěnců.

Následně existuje pro absolventa VŠ několik možností. Obvykle nastoupí do zaměstnání a hradí pojistné prostřednictvím zaměstnavatele, případně začne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná a platí pojistné sám jako OSVČ.

Když práci nesežene a přihlásí se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, hradí za něj pojistné stát. Pokud se ale na úřadu práce nepřihlásí (a ani z jiného důvodu za něj nehradí pojistné stát), musí si platit pojistné sám jako osoba bez zdanitelných příjmů. Pojistné OBZP se vypočítává z minimální mzdy (více informací se dozvíte v článku Osoby bez zdanitelných příjmů v roce 2019).

Nezaopatřeným dítětem je student i po dobu od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se stane studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud toto studium bezprostředně navazuje na skončení studia na původní vysoké škole, nejdéle však po dobu tří kalendářních měsíců. Jedná se např. o období mezi bakalářským a magisterským studijním programem.

Zdravotní pojištění při přerušení studia

Stát přestává platit zdravotní pojištění při přerušení studia na středních a vysokých školách. V té době nejde o soustavnou přípravu na budoucí povolání, což zákon vyžaduje pro uznání dítěte za nezaopatřené.

Výjimkou je případ, kdy k přerušení studia dojde z důvodu nemoci nebo pro úraz. Pojišťovně je však třeba předložit potvrzení ošetřujícího lékaře, že dotyčný v průběhu této nemoci nebo léčení úrazu nemůže studovat. Pozor – těhotenství není považováno za důvod pro přerušení studia pro nemoc nebo úraz.

Související články:
Sociální pojištění u studentů a absolventů
Osoby bez zdanitelných příjmů v roce 2019