Úvodem je potřeba říci, že pro otázku zdanění není až tak důležitá forma soutěží a her z hlediska technického. Zdanění je stejné, ať se soutěž či hra uskutečňuje elektronicky přes internet, nebo fyzickou přítomností například na reklamní akci. Samozřejmě je důležité dodržovat pravidla různých platforem a sociálních sítí, které se budou případně pro pořádání například reklamních soutěží používat.

Názornou ukázkou může být pořádání soutěží na sociální síti Facebook, který má pro tyto účely přesně daná pravidla. Jejich nedodržováním se pořadatel soutěže vystavuje riziku smazání stránky nebo zablokování účtu.

Pro účely zdanění je tedy rozhodující druh soutěže nebo hry. Soutěže a hry můžeme zjednodušeně rozdělit do dvou hlavních kategorií:

1. hazardní hry,
2. soutěže.

Jaká je definice a jaké jsou rozdíly mezi oběma kategoriemi?

Hazardní hry

Jedná se o hry, které jsou státem a místními samosprávami legislativně regulovány. Základní regulací je zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách (dále jen „ZHH“). V uvedeném zákoně najdeme v § 3 odst. 1 definici hazardní hry: „Hazardní hrou se rozumí hra, sázka nebo los, do nichž sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje, a v nichž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost.“

Důležité je si uvědomit dva znaky hazardní hry, a to, že:

• sázející vkládá sázku, jejíž návratnost se nezaručuje,
• o výhře nebo prohře zcela nebo zčásti rozhoduje náhoda.

Ustanovení § 3 odst. 2 ZHH vyjmenovává tyto druhy hazardních her:

• loterii,
• kursovou sázku,
• totalizátorovou hru,
• bingo,
• technickou hru,
• živou hru,
• tombolu,
• turnaj malého rozsahu.

Zdanění hazardních her

Zde můžeme rozlišit zdanění u provozovatelů hazardních her a samotných výherců. Na provozovatele hazardních her se vedle ZHH vztahuje také zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, který upravuje jejich zdanění.

A jak je to se zdaněním výhry z hazardní hry u výherce? Pro jednoduchost budeme dále za výherce považovat fyzickou osobu. Příjem z výhry z hazardní hry zařazuje zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) do kategorie ostatních příjmů. Zde v § 10 odst. 3 byly příjmy z výher až do roku 2019 prakticky osvobozeny. Výjimkou byla pouze tombola s herní jistinou nad 100 000 Kč.

Od 1. 1. 2020 již příjmy osvobozeny nejsou, a to u příjmů z tomboly a loterie, pokud výše výhry přesahuje částku 1 000 000 Kč. U ostatních hazardních her, kde je výhra spojena s vkladem peněz (například kursové sázky), se zdaňuje částka přesahující 1 000 000 Kč z rozdílu mezi úhrnem výher a úhrnem vkladů za zdaňovací období.

Pokud tedy nejsou splněny limity pro osvobození, podléhá výhra zdanění.

U výher z tombol a loterií podléhá neosvobozený příjem srážkové dani na základě § 10 odst. 8 ZDP. To znamená, že daň za výherce odvede provozovatel loterie nebo tomboly a výherce obdrží výhru již zdaněnou. Takto zdaněný příjem se do daňového přiznání neuvádí.

Příjmy z ostatních hazardních her však srážkové dani nepodléhají, z čehož vyplývá, že příjemce výhry musí příjmy uvést ve svém daňovém přiznání. Pokud například daňový poplatník bude sázet v kursových sázkách, bude muset celý rok evidovat vklady a výhry ze všech sázek. Jestliže celkové výhry za celý rok překročí celkové vklady o více jak 1 000 000 Kč, pak bude muset příjmy uvést do daňového přiznání. Jako výdaj lze uplatnit pouze vklady a tyto vklady také prokázat. Takto se postupuje u každého jednotlivého druhu příjmu.

Soutěže

Druhou kategorii jsem volně nazval soutěže, aby byla odlišena od hazardních her, a také proto, že různé druhy soutěží jsou nejvíce v této kategorii zastoupené. Jaká je tedy jejich definice? Jsou to takové soutěže, které nenaplňují znaky hazardní hry. To znamená, že se nemůže jednat o soutěže, kde by byly splněny podmínky hazardní hry:

• sázející vkládá sázku, jejíž návratnost se nezaručuje,
• o výhře nebo prohře zcela nebo zčásti rozhoduje náhoda.

Aby se nejednalo o hazardní hru, ale soutěž, nesmí být splněna ani jedna z výše uvedených podmínek.

Výhodou soutěží je, že na rozdíl od hazardních her nepodléhají žádné speciální právní regulaci. Není nutné takové hry nikde schvalovat, oznamovat apod. Platí samozřejmě povinnost dodržovat obecné právní předpisy a zejména u reklamních soutěží pak platí předpisy na ochranu spotřebitele.

Soutěže mohou být veřejné, sportovní apod., soutěže se však také hojně využívají k reklamním a propagačním účelům. V praxi se nejčastěji můžeme setkat s těmito typy soutěží:

• vědomostní soutěže, kde o výhře rozhodují znalosti a vědomosti soutěžících,
• hodnotitelské soutěže, kde o výhře rozhoduje „porota“, která posuzuje výtvory, díla, produkty atd.,
• sběratelské soutěže, kde o výhře rozhoduje nejvíce nasbíraných bodů, hlasů apod.,
• rychlostní a výkonnostní soutěže a jiné.

Zdanění příjmů ze soutěží

Na zdanění soutěží se opět podíváme jak z pohledu provozovatele, který soutěže využívá k marketingovým účelům, tak z pohledu výherce. Pro jednoduchost budeme taktéž jako u hazardních her dále jako výherce považovat fyzickou osobu.

Pokud by provozovatel pořádal soutěže k reklamním a marketingovým účelům, je možné náklady na pořádání soutěže uplatnit jako daňově uznatelné. To samozřejmě za předpokladu splnění obecných podmínek pro uplatnění daňových nákladů dle § 24 odst. 1 ZDP.

Dále v souvislosti s provozováním reklamních her nalezneme v ZDP ustanovení § 24 odst. 2 písm. u), na základě kterého může provozovatel soutěže uplatnit jako daňově účinný náklad srážkovou daň zaplacenou za výherce. Toto ustanovení je nejvíce využitelné u výher v nepeněžní podobě. Asi nikdo z nás si nedovede představit, že by výherce např. jízdního kola musel zaplatit 15% daň z hodnoty kola.

Na základě § 10 odst. 1 písm. ch) ZDP se příjem u výherce považuje za ostatní příjem. Dále pak na základě § 10 odst. 8 ZDP jsou příjmy z výhry samostatným základem pro srážkovou daň. Zároveň ovšem platí ustanovení § 4 odst. 1 písm. f) ZDP, dle kterého jsou příjmy z výher z veřejných a reklamních soutěží osvobozeny do výše 10 000 Kč. Výjimkou jsou sportovci, pro které je provozování sportovní činnosti podnikáním.

Z uvedeného vyplývá, že (pomineme-li podnikající sportovce) pokud výhra ze soutěže nepřevyšuje částku 10 000 Kč, je od daně osvobozena a žádná daň se neplatí. Pokud částku 10 000 Kč převyšuje, podléhá zdanění srážkovou daní, kterou za výherce odvede organizátor soutěže. Ten daň buď výherci srazí a výherce obdrží výhru sníženou o daň, nebo výherce výhru obdrží celou a daň za výherce odvede organizátor ze svého.

Výherce žádnou výhru (osvobozenou nebo zdaněnou srážkovou daní) do daňového přiznání neuvádí.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností BS daně s.r.o.