Co přesně je autorský honorář? Je to odměna pro autora (zhotovitele) díla, jež je předmětem autorského práva – viz autorský zákon č. 121/2000 Sb.

Jedná se mimo jiné o příjmy za poskytnutí práv průmyslového nebo duševního vlastnictví (různé patenty, ochranné známky, vynálezy apod.), autorské honoráře za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize, ale také příjmy herců, hudebníků, tanečníků, choreografů, fotografů, výtvarníků, grafiků, sochařů a dalších osob, které provádějí literární nebo umělecké dílo. Dalším příkladem mohou být příjmy autorů počítačových programů, databází apod.

Výčet autorských děl je záměrně rozsáhlý, neboť druh autorského honoráře je jedním z prvků určujícím způsob zdanění honoráře daní z příjmů.

Zdanění příjmů z autorských práv

Z pohledu zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) se na příjmy z autorských honorářů pohlíží jako na příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 odst. 2 písm. a) ZDP), pokud tyto příjmy nepatří do příjmů ze závislé činnosti. Rozhodně tedy nelze příjmy zahrnout do ostatních příjmů podle § 10 ZDP, i kdyby se jednalo o nahodilý či jednorázový příjem.

Režim zdanění se pak odvíjí od výše příjmů a druhu příjmu, neboť dle § 7 odst. 6 ZDP: „Příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč.“

Pokud tedy autor obdrží příjem za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize, a příjem od téhož plátce nepřesáhne za měsíc 10 000 Kč, je příjem zdaněn srážkovou daní. To znamená, že autor dostane již čistý zdaněný příjem a daň odvede plátce, který odměnu vyplácí.

Tento postup se ale použije výhradně u příjmů za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize. Ostatní autorské honoráře musí příjemce uvést ve svém daňovém přiznání. To znamená, že příjmy obdrží v celkové výši a daň odvádí sám prostřednictvím daňového přiznání.

Nevýhodou srážkové daně je skutečnost, že autor oproti příjmu nemůže uplatnit žádné výdaje. A také to, že daň je konečná a nelze z ní uplatnit slevy na dani (základní slevu na poplatníka apod.). Výhodou ale může být, že příjem zdaněný srážkovou daní se již neuvádí do daňového přiznání, a autor je tak ušetřen administrativní zátěže a odpovědnosti, která je v plném rozsahu na bedrech plátce, který je odpovědný za sražení a včasné odvedení daně.

Jestliže autor obdrží příjmy, které nepodléhají srážkové dani, pak je v daňovém přiznání uvede v případě, kdy nemá v průběhu roku jiné příjmy, a odměny z honorářů přesahují částku 15 000 Kč.

Pokud má autor příjmy ze závislé činnosti a k tomu odměny z honorářů, pak je do přiznání uvádí v případě, že honoráře (a případně další zdaňované příjmy) přesahují částku 6 000 Kč. Uvedené skutečnosti vyplývají z § 38g ZDP, který stanoví povinnost podat daňové přiznání.

Zároveň příjmy, které nepodléhají srážkové dani, je povinen autor uvést do přehledů pro zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení, neboť se jedná o příjmy ze samostatné činnosti, které jsou předmětem sociálního a zdravotního pojištění.

U příjmů uváděných v daňovém přiznání může autor uplatnit také výdaje, a to buď výdaje ve skutečné výši, nebo výdaje paušálem. Výše paušálních výdajů u autorských honorářů činí 40 % zdanitelných příjmů – viz § 7 odst. 7 písm. d) ZDP. Maximální výše paušálních výdajů může činit 800 000 Kč. V paušálních výdajích jsou obsaženy veškeré výdaje poplatníka související s příjmy ze samostatné činnosti.

Jelikož příjmy z autorských honorářů jsou zdaňovány podle § 7 ZDP, je možné tyto příjmy rozdělit na spolupracující osoby obdobně jako u příjmů z podnikání. Pravidla pro rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby jsou uvedena v § 13 odst. 10 ZDP.

Zdanění příjmů zděděných autorských práv

Příjmy ze zděděných autorských práv se na základě § 10 odst. 1 písm. d) považují za ostatní příjmy. Nejedná se totiž o příjmy autora práv, ale o příjmy dědice. V tomto případě lze oproti příjmům uplatnit pouze výdaje na dosažení příjmů (nikoliv již na zajištění a udržení příjmů).

U ostatních příjmů také nelze uplatnit výdaje paušálem. Zároveň také ale platí, že nelze u těchto příjmů uplatnit osvobození do výše 30 000 Kč za rok dle § 10 odst. 3 ZDP. Toto osvobození se vztahuje pouze na nahodilé příjmy. Na druhou stranu takové příjmy nepodléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

Shrnutí

Pokud si na závěr problematiku zdaňování příjmů z autorských práv shrneme, pak u tohoto druhu příjmů je důležité stanovit, zda příjmy podléhají srážkové dani. Srážkové dani podléhají příjmy za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize, které od jednoho plátce nepřesáhnou v měsíci částku 10 000 Kč. Srážkovou daň odvádí plátce, který odměnu vyplácí.

Pokud příjmy nepodléhají srážkové dani, pak se postupuje v podstatě stejně, jako by se jednalo o příjmy z podnikání. Příjmy se uvádějí v daňovém přiznání, podléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Uplatňují se skutečné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, nebo výdaje paušálem. Příjmy a výdaje lze rozdělovat na spolupracující osoby.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností BS daně s.r.o.