Půjčka je něčím, co existovalo před zavedením kovových nebo papírových platidel všeho druhu. Dříve se běžně obchodovalo například s kovovými plíšky, ve slovanských zemích se platilo „plátnem“.

V antickém období bylo zcela běžné, že se půjčovalo osivo nebo také zemědělské nástroje, koně, předměty denní potřeby za nějakou konkrétní protihodnotu v naturální podobě. Postupem času se půjčky začaly úročit. V dnešním článku zaměříme svou pozornost na daňové hledisko vyplacených úroků z půjček.

Na začátek bych chtěl zmínit, že článek se nezabývá situacemi, kdy příjem z úroků z poskytnutých zápůjček plyne daňovým nerezidentům České republiky (dále jen „ČR“).

Ve středověku peněžní knihy zaznamenávaly půjčky, které poskytla vrchnost svým poddaným. Peníze půjčovaly například církevní řády i soukromníci. Šlo o jedno z mála povolání, které směly vykonávat osoby jiného vyznání, tedy mimo jiné i židé.

Převratnou novinkou byly banky, které se v moderní podobě objevují poprvé v Itálii. V období středověku lidé uměli definovat pojmy jako například „půjčka“ nebo „úrok“, ale například také „zástava nemovitosti“.

Půjčky bez poplatků pouze s úrokovou sazbou uvedl jako první na trh italský bankéř Cosimo Medicejský. Pro zajímavost ten samý muž také jako první přišel s předchůdcem moderních vymáhacích agentur.

V Evropě v raném novověku se půjčky poskytovaly prostřednictvím papírových platidel. V období renesance komerční bankovnický systém kvetl. Mnoho lidí dychtilo zhodnotit svůj majetek a bezpečně prostředky uložit. Banky vystavovaly šlechticům nebo bohatým měšťanům dokumenty podobné akciím či dluhopisům oproti předložené hotovosti nebo jiným cennostem.

Pojďme se seznámit se základními termíny, které se používají v souvislosti s půjčkami:

• úrok – smluvená odměna za vypůjčení peněžních prostředků, kterou uvádíme v procentech,
• jistina – celková půjčená suma, ke které se připisují úroky v dohodnuté výši,
• věřitel – osoba, která peníze půjčila a vyžaduje jejich splacení, ve formě jistiny a úroku,
• dlužník – osoba, která si peníze půjčila, přičemž musí dostát závazku vůči věřiteli,
• ručení – ručitel musí zaplatit dluh vůči věřiteli, pokud ho dlužník neplatí,
• smluvní pokuta – vzniká, pokud dlužník nesplácí delší dobu svůj dluh,
• RPSN – roční procentní sazba nákladů. Číselná hodnota, která udává, o kolik bude meziročně přeplacena jistina. Zahrnuje v sobě nejen úrokovou sazbu, ale také další poplatky související s půjčkou (např. poplatek za poskytnutí úvěru nebo vedení úvěrového účtu).
• p.a. – zkratka z latinského termínu „per annum“, znamená „ročně“,
• úvěrový rámec – finanční limit, který můžeme vyčerpat z úvěrového účtu.

Pojďme si nakonec teoretické části povědět rozdíl mezi:

• zajištěnou a
• nezajištěnou půjčkou.

Zajištěná půjčka je obvykle zajištěna hmotnou věcí, nejčastěji nemovitou. S touto formou půjčky se setkáváme u hypoték nebo půjček v hodnotě od několika set tisíc korun. Nezajištěné půjčky bývají zejména klasické spotřebitelské půjčky, kde nejde o velkou sumu peněz a riziko nesplacení je malé.

Právní hledisko

S účinností nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) od roku 2014 nás čekala řada významných terminologických změn. NOZ například zcela vypouští pojem „půjčka“, který nahrazuje pojem „zápůjčka“. Současně se změnily také pojmy u smluvních stran smlouvy o zápůjčce:

• z dlužníka se stal vydlužitel a
• z věřitele se stal zapůjčitel.

Terminologickou změnu nenalezneme nikde vysvětlenou, pouze z důvodové zprávy k NOZ je patrné, že se vracíme ke klasickému označení „zápůjčka“. Dle názoru mnoha odborníků i laické veřejnosti, z praktického hlediska, není návrat ke klasickému označení vnímán pozitivně.

Pojem půjčka používali všichni lidé bez ohledu na jejich věk. Poskytovatelé úvěrů s touto změnou nespěchali a spotřebitelům stále nabízejí možnost financování nákupu nové televize prostřednictvím půjčky a nikoli „zápůjčky“. Budeme si muset zvyknout také na vydlužitele místo používaného dlužníka a zapůjčitele místo používaného věřitele.

Podstata zápůjčky se od „starší“ půjčky žádným způsobem neliší. Zákonodárci převzali ustanovení ze „starého“ občanského zákoníku, kterou pouze doplnili o některé případy (např. o podrobnosti týkající se vrácení věci či výpovědi smlouvy).

NOZ rozlišuje dvě základní formy půjčky:

• výpůjčku a
• zápůjčku.

Vypůjčit si můžeme například mobilní telefon nebo jízdní kolo, naopak zápůjčka je zpravidla omezená na půjčování finančních prostředků. V tomto případě si půjčujeme zastupitelnou věc.

Smlouva o zápůjčce tedy vznikne tehdy, pokud zapůjčitel (přelož „věřitel“) zapůjčí nějaké množství zastupitelné věci vydlužiteli (přelož „dlužníkovi“) s tím, že po určité době vydlužitel musí totéž množství věci stejného druhu (např. peníze) vrátit. Z teoretického hlediska může jit o jakoukoli věc, u které rozhoduje:

• počet, míra nebo váha (např. zlato, obilí) a
• nikoli její individualita (např. kniha, obraz).

Se zastupitelnou věcí můžeme libovolně nakládat, neboť předmětem závazku je vrácení jiných věcí téhož množství a druhu. Vydlužitel (přelož „dlužník“) může věc:

• tzv. spotřebovat (typicky utratit) nebo
• tzv. zcizit (např. prodat nebo darovat).

V NOZ nalezneme, že v případě:

• peněžité zápůjčky, kdy vydlužitel vrací peníze v jiné než poskytnuté měně, musí se splacená hodnota rovnat hodnotě poskytnuté,
• nepeněžité zápůjčky, kdy vydlužitel vrací věc stejného druhu, nezáleží na tom, zda cena věci mezitím stoupla nebo klesla.

Pokud by předmětem smlouvy byla individuálně určená věc (např. kniha, obraz), jednalo by se podle NOZ o jiný smluvní typ (např. o výpůjčku, nájem, pacht či výprosu).

Smlouvu o zápůjčce můžeme uzavřít:

• bezúplatnou nebo
• úplatnou.

V praxi se častěji setkáme s úplatnou zápůjčkou. V případě peněžité zápůjčky spočívá úplatnost zejména v povinnosti platit úroky. Výši úroků nejčastěji určíme sjednaným procentem ze zapůjčených peněz. Od úroků musíme odlišovat úroky z prodlení:

• úroky představují odměnu za zapůjčení peněz,
• úroky z prodlení představují majetkovou sankcí za porušení povinnosti vrátit dluh řádně a včas.

Při sjednávání výše úplaty musíme vždy pamatovat na její přiměřenost. Podle výkladu stávající soudní praxe se považuje za nepřiměřenou taková výše úroků, která podstatně převyšuje obvyklou úrokovou míru v době jejich sjednání. Sjednání nepřiměřeně vysokých úroků může znamenat pro zapůjčitele také pobyt na několik let ve vězení, pokud bude naplněna skutková podstata lichvy.

Smlouvu o zápůjčce nemusíme mít sjednanou písemně. Můžeme ji uzavřít také ústně, nicméně z praktického hlediska si musíme uvědomit problémy související s dokazováním (např. o výši předané peněžité zápůjčky, dohodnuté úplatě apod.).

Smlouva o zápůjčce vzniká až předáním věci, nikoli pouhou dohodou stran. Tímto se zásadně liší od smlouvy o úvěru. Pokud bychom tedy uzavřeli smlouvu o zápůjčce s tím, že odevzdáme předmět smlouvy později, taková smlouva bude mít povahu smlouvy o smlouvě budoucí.

Podle NOZ není podstatnou náležitostí smlouvy o zápůjčce určení doby vrácení věci. Nicméně z praktického hlediska bych určení této doby ve smlouvě doporučil. Pokud bychom neměli ve smlouvě stanovenou splatnost, splatnost bude závislá na vypovězení smlouvy. Obecně je výpovědní doba šest týdnů, pokud si neujednáme jinou.

V praxi se setkáváme s vrácením zápůjčky ve splátkách. Pokud vydlužitel je v prodlení s úhradou splátek, zapůjčitel má možnost od smlouvy odstoupit a požadovat zaplacení dluhu včetně úroků. Tuto situaci zapůjčitel může uplatnit při prodlení vydlužitele s vrácením:

• více než dvou splátek nebo
• jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

Daňové aspekty

Z daňového hlediska si rozdělíme zápůjčky na:

• bezúročné zápůjčky a
• úročené zápůjčky.

Bezúročné zápůjčky

Přestože se tento článek týká poskytovatelů zápůjček (nikoli příjemců), zmiňme si, že od roku 2014 se právně řečeno „inkorporovala“ zrušená daň dědická a darovací do zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Od roku 2015 se předmětem daně stal majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce.

Majetkový prospěch představuje výhodu ve výši obvyklého úroku, kterou vydlužitel nemusí hradit při bezúročné zápůjčce. Pro rok 2018 platí, že vydlužitel zdaňuje majetkový prospěch, pokud jeho výše od jednoho poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč.

Pokud výše majetkového prospěchu:

• přesáhne limit 100 000 Kč, vydlužitel zdaňuje celou výši majetkového prospěchu,
• nedosáhne limitu 100 000 Kč, vydlužitel má osvobozenou celou výši majetkového prospěchu.

Pojďme se podívat na daňové posouzení bezúročných zápůjček u zapůjčitele. Jelikož majetkový prospěch vzniká pouze vypůjčiteli, zapůjčitel nebude zdaňovat žádný úrok.

Příklad – Bezúročná zápůjčka od společníka

Jednatel společnosti Bezcenná s. r. o. (dále jen „Bezcenná“), pan Oliver Beztrestný (dále jen „Beztrestný“), půjčí společnosti Bezcenná na základě smlouvy o bezúročné zápůjčce 300 000 Kč, přičemž obvyklý úrok na trhu se pohybuje ve výši 3 %. Obvyklý úrok by tedy činil 90 000 Kč.

Panu Beztrestnému nevznikla žádná daňová povinnost, neboť mu nevzniká majetkový prospěch. Majetkový prospěch vzniká jako vydlužiteli společnosti Bezcenná.

Úrokové příjmy z kapitálového majetku

Příjmy z kapitálového majetku rozumíme takové příjmy, které plynou z držby kapitálového majetku (např. z držby akcií a jiných majetkových podílů v obchodních korporacích, z peněžitých vkladů v bance, z cenných papírů apod.). Úrokové příjmy považujeme za příjmy z kapitálového majetku za podmínky, že nejde o:

• příjmy ze závislé činnosti (§ 6 odst. 1 ZDP) nebo
• příjmy z podílu společníků v. o. s. a komplementářů k. s. na zisku (§ 7 odst. 1 písm. d) ZDP).

Úrokové příjmy z kapitálového majetku zdaňujeme dvěma způsoby:

1. Srážkovou daní 15 % (ZDP používá termín „zvláštní sazba daně“) (§ 36 ZDP).

Srážkovou daň musí přiznat a odvést plátce úrokového příjmu, přičemž poplatník tyto příjmy neuvádí do daňového přiznání (§ 38g odst. 3 ZDP). Srážkovou daň aplikujeme v následujících případech (§ 8 odst. 1 písm. c) ZDP):

• úroky a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách,
• úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (nepodnikatelské běžné účty, termínované účty, spořicí účty apod.).

2. Zdanění v daňovém přiznání sazbou daně 15 %.

K úrokovým příjmům nemůžeme obecně uplatnit žádné související daňové výdaje s výjimkou úrokových příjmů z úvěrů a zápůjček. Do daňového přiznání uvádíme následující úrokové příjmy (§ 8 odst. 1 písm. g) ZDP):

• úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a zápůjček,
• úroky z prodlení, poplatek z prodlení,
• úroky z práva na dorovnání,
• úroky z vkladů na „podnikatelských“ účtech s výjimkou poplatníků, kteří mají stanovenou daň paušálně (§ 7a ZDP),
• úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši členů obchodní korporace.

Úročené zápůjčky

Úroky ze zápůjček poskytnutých fyzickými osobami (dále jen „Zapůjčitel“) tedy řadíme do dílčího základu daně pro příjmy z kapitálového majetku (§ 8 odst. 1 písm. g) ZDP). Související výhodou je, že z těchto příjmů neplatíme pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Zapůjčitel zahrne příjmy z úroků z poskytnutých zápůjček do daňového přiznání a zdaňuje v rámci 15% sazby daně. Z tohoto pohledu není důležité:

• jestli je Zapůjčitel podnikatel, či nikoli nebo
• jestli je zápůjčka poskytnuta z prostředků zahrnutých do obchodního majetku, či nikoli.

Úroky z poskytnutých zápůjček nepodléhají, na rozdíl od některých jiných druhů příjmů z kapitálového majetku (např. podíly na zisku obchodní korporace nebo úroky z vybraných běžných účtů), srážkové dani.

Zapůjčitel uvede v rámci daňového přiznání úroky ze zápůjček souhrnně do druhého oddílu daňového přiznání na řádek 38. Zapůjčitel může uplatnit proti úroku z poskytnuté zápůjčky výdaje ve výši zaplacených úroků použitých na poskytnutí zápůjčky do výše příjmů (§ 8 odst. 5 ZDP).

Zapůjčitel zdaňuje úroky z poskytnutých zápůjček v okamžiku jejich úhrady, zatímco jistina zdanění nepodléhá. Pod úhradou si můžeme představit:

• hotovostní úhradu,
• úhradu na účet,
• vzájemný zápočet

bez ohledu na jejich časové rozlišení. Z praktického hlediska je tedy důležité, aby Zapůjčitel při poskytnutí zápůjčky znal informaci o tom, jakou část splátky úvěru tvoří právě úrok a jakou část tvoří jistina.

Příklad – Zdanění příjmů z kapitálového majetku

Pan Lukáš Poctivý (dále jen „Poctivý“) měl v roce 2017 příjmy z provozu taxislužby ve výši 200 000 Kč a k nim výdaje ve výši 150 000 Kč a dále tyto příjmy z kapitálového majetku:

1. Úroky z běžného podnikatelského účtu ve výši 70 Kč.

Příjem z úroků z běžného podnikatelského účtu nepodléhá srážkové dani, pan Poctivý zahrne příjmy ve výši 70 Kč do daňového přiznání do dílčího základu pro příjmy z kapitálového majetku bez možnosti uplatnění výdajů. Prosím, dejme pozor, nejedná se o příjmy ze samostatné činnosti pana Poctivého.

2. Úroky z termínovaného „nepodnikatelského“ účtu ve výši 1 100 Kč.

Příjem z úroků z termínovaného „nepodnikatelského“ účtu podléhá srážkové dani 15 %, kterou přiznává a odvádí banka. Pan Poctivý příjem ve výši 935 Kč neuvádí do daňového přiznání.

3. Úrok z prodlení od odběratele za pozdní úhradu prodaného vozu taxislužby ve výši 80 000 Kč.

Pan Poctivý zahrne příjem z úroků z prodlení ve výši 80 000 Kč do daňového přiznání do dílčího základu pro příjmy z kapitálového majetku bez možnosti uplatnění výdajů. Prosím, dejme pozor, nejedná se o příjmy ze samostatné činnosti pana Poctivého.

4. Úroky z poskytnuté zápůjčky panu Dobrákovi ve výši 250 000 Kč.

Pan Poctivý zahrne příjem z úroků z poskytnuté zápůjčky ve výši 250 000 Kč do daňového přiznání do dílčího základu pro příjmy z kapitálového majetku. Prosím, dejme pozor, nejedná se o příjmy ze samostatné činnosti pana Poctivého, přestože by zápůjčka byla poskytnuta z prostředků zahrnutých v obchodním majetku.

Pan Poctivý vykázal za rok 2017 v daňovém přiznání dva dílčí základy daně z příjmů:

• ze samostatné činnosti § 7 ZDP = 50 000 Kč (200 000 Kč – 150 000 Kč),
• z kapitálového majetku § 8 ZDP = 330 070 Kč (70 Kč + 80 000 Kč + 250 000 Kč).

Pan Poctivý dosáhl za rok 2017 základu daně ve výši 380 070 Kč, přičemž jej může snižovat o:

• nezdanitelné částky daně (např. zaplacené úroky z úvěru na financování bytové potřeby) a
• položky odčitatelné od základu daně (např. daňové ztráty z podnikání z minulosti).

Pan Poctivý může vypočtenou daň snižovat o slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované děti.

Příklad – Výdaje u příjmů z úroků ze zápůjčky

Pan Rostislav Prohnaný (dále jen „Prohnaný“) s nadšením provedl konsolidaci všech zápůjček pana Ponorky s jistinou ve výši 750 000 Kč s „neuvěřitelně výhodným“ úrokem 18 % p.a.

Pan Prohnaný vykáže v daňovém přiznání příjmy ve výši 67 500 Kč, přičemž si může uplatnit výdaje ve výši zaplaceného úroku Komerční bance použitého na zápůjčku panu Ponorkovi (limit do výše příjmů) ve výši 45 000 Kč. Pan Prohnaný tedy vykázal za rok 2017 dílčí základ daně z kapitálového majetku ve výši 22 500 Kč.

Příklad – Zdaňuje se příjem, ne nárok na úroky

Pan Bronislav Důvěřivý (dále jen „Důvěřivý“) poskytl svému známému v roce 2016 na jeho naléhání 100 000 Kč, přičemž řádně sjednali smlouvu o úročené zápůjčce s úrokem 5 % p.a. Pan Důvěřivý měl dostat:

• v roce 2016 pouze úroky ve výši 2 500 Kč,
• v roce 2017 pouze úroky ve výši 5 000 Kč,
• v roce 2018 úroky ve výši 2 500 Kč a jistinu ve výši 100 000 Kč.

Pan Důvěřivý skutečně od svého známého obdržel:

• v roce 2016 žádné peníze,
• v roce 2017 pouze 2 500 Kč,
• v roce 2018 zbytek zapůjčených prostředků.

Pan Důvěřivý neměl v roce 2016 žádné zdanitelné příjmy, přestože měl dohodnuto ve smlouvě, že je má obdržet.

Pan Důvěřivý bude mít v roce 2018 zdanitelné příjmy ve výši 7 500 Kč, které uvede do daňového přiznání do dílčího základu daně z kapitálového majetku. Přestože měl příjmy z úroků podle smlouvy obdržet již dříve.

Speciální případy

Úroky ze zápůjčky ze zahraničí

Pokud úroky z poskytnuté zápůjčky plynou Zapůjčiteli ze zdrojů v zahraničí, Zapůjčitel nesnižuje základ daně o související výdaje, přičemž Zapůjčitel musí takové přijmy uvést do daňového přiznání v ČR. Úroky z poskytnuté zápůjčky ze zdrojů v zahraničí podléhají 15% sazbě daně.

Zapůjčitel má daňovou výhodu, pokud úrokový příjem ze zápůjčky je ze států, s nimiž má ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění (dále jen „SZDZ“), která zpravidla umožňuje zdanit úroky jen státu rezidence Zapůjčitele.

Příklad – Příjem z úroků ze zápůjčky ze zahraničí

Paní Sára Slováková (dále jen „Slováková“) je daňovou rezidentkou ČR. Paní Slováková dosáhla v roce 2017, kromě dílčího základu daně ze samostatné činnosti ve výši 800 000 Kč, také úroků ze zápůjčky od slovenské společnosti Čučoriedka s. r. o. (dále jen „Čučoriedka“) v hrubé výši 2 000 EUR.

Paní Slováková přepočte příjem na českou měnu, k čemuž může využít:

• aktuální kurz ČNB,
• pevný kurz ČNB nebo
• tzv. jednotný kurz (průměr kurzů ČNB vypočtený za celý rok; pro rok 2017 vyšel jednotný kurz 26,29 Kč/EUR – Pokyn GFŘ D-36).

Paní Slováková využila pro přepočet příjmu jednotný kurz. Paní Slováková vykázala v daňovém přiznání za rok 2017:

• dílčí základ daně ze samostatné činnosti ve výši 800 000 Kč a
• dílčí základ daně z kapitálového majetku ve výši 52 580 Kč (2 000 EUR × 26,29 Kč/EUR).

Paní Slováková dosáhla celkového základu daně ve výši 852 580 Kč, přičemž jej může snižovat o:

• nezdanitelné částky daně (např. zaplacené úroky z úvěru na financování bytové potřeby) a
• položky odčitatelné od základu daně (např. daňové ztráty z podnikání z minulosti).

Paní Slováková může vypočtenou daň snižovat o slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované děti.

Společné jmění manželů

Pokud úroky z poskytnuté zápůjčky plynou Zapůjčiteli do společného jmění manželů (dále jen „SJM“), záleží na zdroji příjmu (§ 8 odst. 8 ZDP). Pokud zdroj příjmu:

• jeden z manželů vloží do svého obchodního majetku, úroky se zdaňují pouze u tohoto manžela,
• ani jeden z manželů nevloží do svého obchodního majetku, úroky se zdaňují pouze u jednoho z nich, přičemž záleží na dohodě manželů, který z nich příjmy zdaní.

Manželé mohou využít druhou zmíněnou možnost k legální daňové optimalizaci zejména v situaci, kdy jeden z manželů má příjmy z podnikání, zatímco druhý z manželů se bez příjmů stará o chod domácnosti. V tomto případě se manželům vyplatí, aby úroky z poskytnuté zápůjčky přiznal ke zdanění druhý z manželů.

Pokud příjmy z úroků z poskytnuté zápůjčky nepřesáhnou výši 165 600 Kč za celý rok, zůstane daňová povinnost druhého z manželů téměř nulová (sleva na dani na poplatníka 24 840 Kč).

Navíc pokud příjem druhého z manželů nepřekročí limit 68 000 Kč „vyjmenovaných“ příjmů za rok, může si první z manželů uplatnit slevu na dani na vyživovanou manželku 24 840 Kč (§ 35ba písm. b) ZDP).

Nezdaněné případy

Pokud úroky z poskytnuté zápůjčky plynou Zapůjčiteli v „malé“ výši, Zapůjčitel nemusí tyto příjmy zdaňovat a nemusí podávat daňové přiznání. Pojďme si zmínit dvě možnosti, jak tyto příjmy zcela legálně nezdanit:

• Zapůjčitel má jediný zdanitelný příjem, který současně nepřesáhne částku 15 000 Kč za rok (§ 38g odst. 1 ZDP).
• Zapůjčitel má příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele, který má jinak jen zdanitelné příjmy z kapitálového majetku nepřesahující částku 6 000 Kč za rok (§ 38g odst. 2 ZDP).

Příklad – Nezdaněné případy

Pan Boris Lakomý Jr. založil před několika lety prosperující společnost Borlak, s. r. o. (dále jen „Borlak“). Na úhradu menších závazků společnosti Borlak nechtěl použít peníze společnosti, tak si půjčil od svého otce Borise Lakomého Sr. (dále jen „Lakomý Sr.“), penzisty, který neměl za rok 2017 jiné zdanitelné příjmy.

Pan Lakomý Sr. dostal vyplaceno od společnosti Borlak v roce 2017 na úrocích z poskytnuté zápůjčky 10 000 Kč. Jelikož pan Lakový Sr. nedosáhl za rok 2017 jiných zdanitelných příjmů, nemusí podávat daňové přiznání.

Závěr

Jelikož majetkový prospěch u bezúročné zápůjčky vzniká pouze Vypůjčiteli, Zapůjčitel nebude zdaňovat žádný úrok.

Úroky z úročených zápůjček poskytnutých Zapůjčiteli řadíme do dílčího základu daně pro příjmy z kapitálového majetku. Zapůjčitel zahrne příjmy z úroků z poskytnutých zápůjček do daňového přiznání a zdaňuje v rámci 15% sazby daně. Z tohoto pohledu není důležité:

• jestli je Zapůjčitel podnikatel či nikoli nebo
• jestli je zápůjčka poskytnuta z prostředků zahrnutých do obchodního majetku či nikoli.

Pokud úroky z poskytnuté zápůjčky plynou Zapůjčiteli ze zdrojů v zahraničí, Zapůjčitel nesnižuje základ daně o související výdaje, přičemž musí takové přijmy uvést do daňového přiznání v ČR. Úroky z poskytnuté zápůjčky ze zdrojů v zahraničí podléhají 15% sazbě daně.

Zapůjčitel má daňovou výhodu, pokud úrokový příjem ze zápůjčky je ze států, s nimiž má ČR uzavřenou SZDZ, která zpravidla umožňuje zdanit úroky jen státu rezidence Zapůjčitele.