Zálohy jsou upraveny v § 146 daňového řádu (dále jen „DŘ“) a dále v § 38a zákona o daních z příjmů (dané ustanovení se vztahuje nejen na fyzické, ale i právnické osoby). Podle § 146 odst. 3 DŘ platí, že po skončení zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, případně vyúčtování, se uhrazené zálohy na daň z příjmů započítávají na úhradu splatné daně.

Níže si na praktických příkladech ukážeme, jak zálohovou povinnost stanovit a jak určit periodicitu záloh. Dále si vysvětlíme, jaký je rozdíl mezi zdaňovacím obdobím a zálohovým obdobím. Nebudeme se však věnovat měsíčním zálohám u fyzických osob, které je povinen srazit a odvést plátce podle § 38h zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).

Stanovení záloh

Zálohová povinnost vychází z daňové povinnosti. Jedná se o částku po odečtení slev a daňového zvýhodnění u fyzických osob (u právnických osob se jedná o částku po odečtení slev). Nesmíme ovšem vycházet z částky přeplatku/doplatku daně, tj. z částky po vypořádání záloh z minulého zálohového období.

Tab.: Kritéria stanovení záloh
 

Zálohy se zaokrouhlují na celé stovky nahoru.

Hrazení a splatnost záloh

Zálohy se hradí na stejný účet jako doplatek daně. Hrazení záloh vyplývá ze zálohového období a také závisí na tom, kdy dojde k vyměření daně.

Základní termíny placení záloh jsou:

• 15. března,
• 15. června,
• 15. září,
• 15. prosince.

Pokud tedy máme pololetní povinnost placení záloh a podáváme daňové přiznání v základní lhůtě, k vyměření dojde k 3. dubnu 2023. Od tohoto data se odvíjí placení záloh. Zálohy tedy budeme platit 15. června a 15. prosince 2023.
 

Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.

Jak je to ale se započítáváním daňové povinnosti? Daňová povinnost se započítává na zaplacené zálohy za zdaňovací období, nikoli za zálohové období.

Příklad 1

Pan Koutný podává za zdaňovací období řádné daňové přiznání v základní lhůtě. Daňová povinnost vyšla 174 020 Kč. Jaká je periodicita záloh? Pan Koutný nemá příjmy podle § 6 ani § 10 ZDP.

Výpočet: 174 020 × 0,25 = 43 505 Kč; zaokrouhleno na celé stovky nahoru = 43 600 Kč

• 43 600 Kč do 15. 6. 2023
• 43 600 Kč do 15. 9. 2023
• 43 600 Kč do 15. 12. 2023
• 43 600 Kč do 15. 3. 2024

Zálohy za červen, září a prosinec 2023 se započtou na daňovou povinnost za zdaňovací období roku 2023, záloha za březen 2024 se započte už na daňovou povinnost zdaňovacího období roku 2024.

Příklad 2

Pan Koutný si založil živnost 20. září 2022. Za zdaňovací období roku 2022 vykázal daňovou povinnost ve výši 28 500 Kč. Žádné jiné příjmy neměl, jelikož před založením živnosti byl na úřadu práce.

U fyzické osoby se nedělá přepočet daňové povinnosti na celých 12 měsíců, takže panu Koutnému nevzniká žádná zálohová povinnost.

Specifika fyzických osob

Fyzické osoby nemusí zálohy platit vůbec, pokud mají příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. To ovšem platí, pokud dílčí základ daně § 6 ZDP je vyšší než 50 % k celkovému základu daně. Celkový součet je suma dílčích základů daní § 6 až § 10 ZDP.
 

K výpočtu záloh je třeba vyloučit § 10 ZDP – ostatní příjmy (to neplatí u postupu výše, kdy se poměr počítá k celkovému základu daně, a to včetně § 10 ZDP). Proč tomu tak je? Smysl záloh spočívá v tom, že poplatník vykáže v následujícím zdaňovacím období podobnou výši příjmů z § 6 až § 9 ZDP. Ostatní příjmy se berou pouze za „nahodilé“ a „neopakující se“, a proto je potřeba je pro účely záloh vyloučit.

Další výjimka spočívá v tom, že zálohy nehradí zůstavitel podle § 38a odst. 2 písm. c) ZDP. Zálohová povinnost se též netýká poplatníka, který ukončil činnosti, anebo u něj zanikl zdroj jeho zdanitelných příjmů, viz § 38a odst. 8 ZDP. Účinnost se aplikuje od následující splátky po dni, kdy došlo k předmětným skutečnostem.

Příklad 3

Pan Koutný má daňovou povinnost 50 000 Kč, která souvisela s příjmy podle § 9 ZDP. Z daného vyplývá, že panu Koutnému vzniká pololetní zálohová povinnost. V případě vyměření daně v základním termínu, tj. k 3. dubnu 2023, vzniká zálohová povinnost k 15. červnu a 15. prosinci. Pokud se pan Koutný rozhodne např. v listopadu prodat nemovitou věc, kterou pronajímá, prosincovou zálohu již hradit nemusí, viz § 38a odst. 8 ZDP.

Příklad 4

Pan Koutný vykazuje následující dílčí základy:

• § 6 ZDP ve výši 250 000 Kč, zaplacené zálohy sražené zaměstnavatelem činí 27 220 Kč,
• § 7 ZDP ve výši 650 000 Kč,
• § 8 ZDP ve výši 3 500 Kč,
• § 10 ZDP ve výši 510 000 Kč (jedná se o prodej bytu, kde není splněný časový test).

Jaká bude periodicita záloh, pokud:

1. Je daňové přiznání podáváno v základní lhůtě?
2. Je daňové přiznání podáváno v prodloužené lhůtě, elektronicky, tj. do 2. května?
3. Je daňové přiznání podáváno s poradcem v prodloužené lhůtě, tj. do 3. července?

Celkový základ daně činí: 250 000 + 650 000 + 3 500 + 510 000 = 1 413 500 Kč

Konečná zálohová povinnost: 41 874 / 2 = 20 937 Kč, zaokrouhleno na 21 000 Kč. Periodicita záloh bude tedy následující:

• 15. 6. 2023 + 15. 12. 2023 (podáváno v základní lhůtě),
• 15. 6. 2023 + 15. 12. 2023 (podáváno v prodloužené lhůtě),
• 15. 12. 2023 + 15. 6. 2024 (podáváno v prodloužené lhůtě s poradcem).

Pokud by měl pan Koutný nezdanitelné části základu daně, je třeba v rámci přepočteného základu daně vzít v potaz i nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky, slevy apod.

Příklad 5

Za zdaňovací období roku 2021 bylo podáno daňové přiznání 5. února 2022, a to s daňovým poradcem, daňová povinnost vyšla 45 512 Kč. Fyzická osoba měla pouze příjmy podle § 7 ZDP. Za zdaňovací období roku 2022 bylo podáno daňové přiznání 25. června 2023, opět s daňovým poradcem, daňová povinnost vyšla 174 500 Kč. Jaká bude periodicita záloh a doplatek daňové povinnosti za obě zdaňovací období?

Za zdaňovací období roku 2021 došlo k vyměření daně v základní lhůtě, tj. 1. dubna 2022 (pátek – pracovní den). Daňová povinnost vyšla vyšší než 30 000 Kč, a tak fyzické osobě vznikla pololetní zálohová povinnost: 45 512 × 0,4 = 18 204,80 Kč, zaokrouhleno na 18 300 Kč.

• 18 300 Kč do 15. 6. 2022
• 18 300 Kč do 15. 12. 2022

Fyzická osoba tedy zaplatí celkem 45 512 Kč za zdaňovací období roku 2021. V zadání není uvedeno, že by fyzická osoba platila zálohy i za předešlé zdaňovací období.

Periodicita záloh vyjde tedy následovně: 174 500 × 0,25 = 43 700 Kč (po zaokrouhlení).

• 43 700 Kč do 15. 9. 2023,
• 43 700 Kč do 15. 12. 2023,
• 43 700 Kč do 15. 3. 2024,
• 43 700 Kč do 15. 6. 2024.

Podle § 38a odst. 1 ZDP je třeba v roce 2023 uhradit zálohu ve výši 18 300 Kč splatnou do 15. 6. 2022. Platí, že pokud k vyměření daně dojde k posunu daňové povinnosti (ze základní lhůty do prodloužené) a ve vzniklé „mezeře“ nastane splatnost zálohy podle „staré“ zálohové povinnosti, je třeba takovou zálohu zaplatit.

Z daného plyne, že daňová povinnost za rok 2023 bude ponížena o částky: 18 300 + 43 700 × 2.

Paušální režim

V rámci paušálního režimu platíme tzv. paušální zálohy. V daném případě neřešíme § 38a ZDP (procesní pravidla jsou upravena v § 38la a násl. ZDP).

Fyzické osoby platí paušální zálohu, ve které je již zahrnuta částka zálohy na daň z příjmů. V případě, že dojde k porušení podmínek paušálního režimu, vzniká poplatníkovi povinnost podat daňové přiznání, a tak se z částky paušální zálohy „vytáhne“ částka určená pro zálohu na daň z příjmů, která se pronásobí počtem zaplacených paušálních záloh. Částka se uvede na ř. 86 daňového přiznání u fyzických osob – úhrn záloh podle § 38lk ZDP zaplacených poplatníkem v paušálním režimu.

Příklad 6

Pan Koutný musel podle poslední známé daňové povinnosti za rok 2022 hradit kvartální zálohy, poslední vychází na březen 2023. Od 1. ledna 2023 je poplatníkem v paušálním režimu. Danou zálohu již platit nemusí, jelikož v paušálním režimu již není zálohové období podle § 38a ZDP.

Dodatečné daňové přiznání

Podáním dodatečného daňového přiznání ovlivňujeme výši záloh. Pokud se podáním dodatečného daňového přiznání mění poslední známá daňová povinnost, je třeba provést přepočet zálohy, a to od následujícího dne po termínu podání dodatečného daňového přiznání, viz § 38a odst. 1 ZDP. Zálohy se tedy nově stanoví od následujícího dne po podání dodatečného daňového přiznání.

Podle § 38a odst. 7 ZDP platí, že při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období se zálohy do té doby splatné nemění.

Příklad 7

Fyzická osoba za zdaňovací období roku 2022 podává daňové přiznání s poradcem v prodloužené lhůtě. V lednu 2024 však zjistí, že daňová povinnost má být o 500 000 Kč vyšší, a tak podá dodatečné daňové přiznání za rok 2022, a to do 28. února 2024. Daňová povinnost za zdaňovací období roku 2022 činí 5 000 000 Kč. Fyzická osoba má pouze příjmy podle § 7 ZDP.

Na základě daňové povinnosti vychází kvartální zálohová povinnost: 5 000 000 × 0,25 = 1 250 000 Kč. Periodicita záloh:

• 15. 9. 2023 ve výši 1 250 000 Kč,
• 15. 12. 2023 ve výši 1 250 000 Kč,
• 15. 3. 2024 ve výši 1 250 000 Kč,
• 15. 6. 2024 ve výši 1 250 000 Kč.

V daném případě je podáváno dodatečné daňové přiznání, které nám ovlivní výši záloh. Lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání skončí 28. února (lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání skončí na konci měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost takové přiznání podat), a tak zálohy splatné po dané lhůtě je třeba upravit.

Upravená daňová povinnost: 5 000 000 + 500 000 = 5 500 000 Kč. Upravená zálohová povinnost = 5 500 000 × 0,25 = 1 375 000 Kč. Periodicita záloh:

• 15. 9. 2023 ve výši 1 250 000 Kč,
• 15. 12. 2023 ve výši 1 250 000 Kč,
• 15. 3. 2024 ve výši 1 375 000 Kč,
• 15. 6. 2024 ve výši 1 375 000 Kč.

Příklad 8

Fyzická osoba za zdaňovací období roku 2022 podává daňové přiznání s poradcem v prodloužené lhůtě. V lednu 2024 však zjistí, že daňová povinnost má být o 250 000 Kč vyšší, a tak podá dodatečné daňové přiznání za rok 2022, a to do 28. února 2024. Daňová povinnost za zdaňovací období roku 2022 činí 100 000 Kč. Fyzická osoba má pouze příjmy podle § 7 ZDP.

Z daňové povinnosti vyplývá pololetní zálohová povinnost: 100 000 × 0,4 = 40 000 Kč. Periodicita záloh:

• 15. 12. 2023 ve výši 40 000 Kč,
• 15. 6. 2024 ve výši 40 000 Kč.

Podáním dodatečného daňového přiznání vznikne kvartální zálohová povinnost. Upravená daňová povinnost: 100 000 + 250 000 = 350 000 Kč. Upravená zálohová povinnost: 350 000 × 0,25 = 87 500 Kč.

Periodicita záloh:

• 15. 12. 2023 ve výši 40 000 Kč,
• 15. 3. 2024 ve výši 87 500 Kč,
• 15. 6. 2024 ve výši 87 500 Kč,
• 15. 9. 2024 ve výši 87 500 Kč.

Specifika právnických osob

Pokud právnická osoba vznikla v průběhu zdaňovacího období, je třeba daňovou povinnost přepočítat na celé zdaňovací období, viz § 38a odst. 6 ZDP. To neplatí pro fyzické osoby. Pokud by období, ze kterého je stanovena daňová povinnost, netrvalo celý počet měsíců (např. pokud by právnická osoba nevznikla k 1. dni daného měsíce), tak se započatý měsíc považuje za celý (nekrátí se dle počtu dnů).

Příklad 9

Právnická osoba byla založena 1. května. Daňová povinnost za období 1. května až 31. prosince vychází na 28 000 Kč. Vzniká zálohová povinnost?

Je možné požádat o stanovení záloh v jiné výši, viz § 174 odst. 5 DŘ. Dané ustanovení se může aplikovat, pokud se u poplatníka změní podmínky. Platí, že v odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy jinak, popřípadě povolí výjimku z daňové povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období.

Příklad 10

Právnická osoba má hospodářský rok (1. 9. až 31. 8.). Daňová povinnost vyšla 49 000 Kč. Jaká bude zálohová povinnost a periodicita záloh?

Periodicita záloh bude:

• 15. 2. 2023 ve výši 19 600 Kč,
• 15. 8. 2023 ve výši 19 600 Kč.

Chcete se o zálohách na daň z příjmů dozvědět více? Pusťte si náš nový podcast s daňovým poradcem Stanislavem Suchanem.