Ustanovení § 35c zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) říká, že poplatník „má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.“

Společně hospodařící domácnost je přitom definována v ustanovení § 21 odst. 4 ZDP. Nejedná se o trvalé bydliště, ale o společenství osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (např. z důvodu nemoci či studia, kdy dítě pobývá na koleji, apod.).

Je-li ve společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, dohromady je možné posuzovat pro účely stanovení daňového zvýhodnění pouze ty děti, na které může poplatník daňové zvýhodnění uplatnit podle § 35c odst. 6 ZDP (nikoliv tedy na všechny děti, o které poplatník ve své domácnosti fakticky pečuje). Do úhrnného počtu nelze započítat například dítě zletilé, které se již nepřipravuje soustavně na budoucí povolání, dítě družky z dřívějšího vztahu, vnouče, jehož rodiče nemají dostatečné příjmy, apod.

V této souvislosti je vhodné uvést, že daňové zvýhodnění náleží poplatníkovi za podmínek stanovených v zákoně pouze na dítě vyživované dle § 35c odst. 6 ZDP. Musí se tedy jednat o vyživované dítě, které je v přímém vztahu k poplatníkovi (vlastní dítě, vnuk, osvojenec či dítě v péči nahrazující péči rodičů, anebo dítě druhého z manželů nebo partnerů podle zákona o registrovaném partnerství), případně se může jednat o nárok odvozený od nároku manžela či manželky (např. dítě svěřené do péče nahrazující péči rodičů jednomu z manželů).

U druha a družky je nutné pro určení společně hospodařící domácnosti ve vztahu k daňovému zvýhodnění a následně uplatnění nároku (zejména v průběhu roku u zaměstnavatele) vždy posuzovat společně hospodařící domácnost ve vztahu k vyživovaným dětem poplatníka, přičemž při samotném uplatnění nároku je nutné nejdříve vypořádat „děti společné“ (které jsou vyživovanými u obou poplatníků), a následně uplatnit nárok na děti, které jsou vyživované pouze pro jednoho z poplatníků (druha/družku). To znamená děti, na které uplatnit nárok na daňové zvýhodnění druhý z poplatníků nemůže.

Dle § 35c odst. 6 ZDP se za vyživované dítě poplatníka pro účely zákona považuje:

• dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů,
• počínaje rokem 2015 i dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, a dále
• jako doposud dítě druhého z manželů (resp. dítě partnera dle zákona o registrovaném partnerství), a
• vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.

Dostatečnými příjmy k uplatnění daňového zvýhodnění se přitom myslí částka alespoň ve výši šestinásobku aktuální minimální mzdy (tedy alespoň příjem 91 200 Kč za rok 2021).

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se dle pokynu GFŘ D-6 pak považuje:

• dítě osvojené,
• dítě, které bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu,
• dítě, jehož rodič zemřel (též pokud zemřeli oba rodiče), a
• dítě manžela, kterému bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu (příslušného orgánu).

Pro výše uvedené dále musí platit, že za vyživované dítě se považuje dítě tehdy, pokud je:

• nezletilým dítětem – včetně měsíce, kdy dovrší 18 let,
• zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, včetně měsíce, kdy dovrší 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a zároveň:
  • soustavně se připravuje na budoucí povolání – příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře (za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje i doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená), detailně je toto popsáno níže v kapitole „Sleva na studenta“,
  • nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek.

Podle § 35c ZDP, vyživuje-li poplatník ve společně hospodařící domácnosti dítě (nutno splnit podmínky § 35c odst. 6 ZDP), má nárok na daňové zvýhodnění „podle počtu vyživovaných dětí“ následovně:

• na jedno dítě 15 204 Kč ročně,
• na druhé dítě 19 404 Kč ročně,
• na třetí a každé další dítě 24 204 Kč ročně.

(Hodnoty jsou platné k červnu 2021 – pozn. aut.)

Pokud je v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení (§ 35c a § 35d ZDP) dohromady. Výše požadovaného daňového zvýhodnění není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků.

Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Jak se nárok na daňové zvýhodnění prokazuje?

Podle § 38l odst. 3 ZDP nárok na daňové zvýhodnění poplatník (zaměstnanec) u plátce daně (zaměstnavatele) na základě podepsaného prohlášení poplatníka prokazuje:

• úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojence nebo v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
• předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,
• jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů,
• potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
• potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, kterému nebyl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku může též zaměstnanec dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh uplatnit i nárok na daňové zvýhodnění, který v průběhu roku včas z jakýchkoliv důvodů neuplatnil, a za tím účelem ve stejné lhůtě musí zaměstnavateli předložit výše uvedené předepsané průkazy.

Sleva na dani na studenta

Kromě slevy na poplatníka student může uplatnit základní roční slevu na dani na studenta, která činí 4.020 Kč. Podmínkou pro uplatnění této slevy je soustavná příprava na budoucí povolání a věková hranice 26 let (28 let v případě prezenční formy studia v doktorandském programu).

Slevu lze uplatňovat měsíčně za každý měsíc, kdy byly k prvnímu dni v měsíci splněny podmínky uvedené v § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP. To znamená, že student si může uplatnit slevu 335 Kč za každý takový měsíc.

Jestliže student neuplatní slevu na studenta měsíčně, je možné v daňovém přiznání či ročním zúčtování uznat slevu za všechny měsíce studia a tuto slevu tak započíst proti dani vypočtené i z příjmů za měsíce, ve kterých daná osoba studentem nebyla.

Ještě je nutné zdůraznit, že jde o slevu na dani, která nevytváří daňový bonus. Stejně jako u slevy na poplatníka je tedy možné využít ji maximálně do výše vzniklé daňové povinnosti.

Slevu na studenta smí student uplatnit bez ohledu na to, jestli jeho rodič uplatňuje na něj daňové zvýhodnění či nikoli. Obdobně pak může daňové zvýhodnění na své vlastní dítě využít i sám student. Jste-li studentem a ve společné domácnosti s vámi žije vámi vyživované dítě, můžete si uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Toto daňové zvýhodnění může mít navíc účinek tzv. daňového bonusu. Pokud tedy bude vámi vypočtená daňová povinnost po uplatnění slevy na poplatníka a na studenta nižší než sleva na dítě.

Jak je definována soustavná příprava na budoucí povolání?

Jak jsme si již řekli v předchozích částech, pro uplatnění slevy na studenta je rozhodující, zda splňujete podmínku soustavné přípravy na budoucí povolání (obdobně také pro účely daňových zvýhodnění) a věkovou hranici 26 let (28 let v případě prezenční formy studia v doktorandském programu).

Podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona o státní sociální podpoře je soustavná příprava dítěte na budoucí povolání definována jako:

• denní studium na středních školách, přičemž za střední školu je považována i konzervatoř nebo vyšší odborná škola,
• prezenční i dálkové studium na vysokých školách v ČR (i za trvání pracovního poměru),
• pro oba případy, tedy pro SŠ i VŠ, platí, že studium nesmí probíhat za trvání služebního poměru a student nesmí být vojákem z povolání,
• teoretická a praktická příprava pro zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením (§ 12 odst. 1 písm. b) zákona o státní sociální podpoře),
• studium na zahraničních školách nebo v zahraničním vysokoškolském programu uskutečňovaném na území ČR, při splnění podmínek daných zákonem.

Z toho vyplývá, že zaměstnanec, který se rozhodne rozšířit si vzdělání studiem na vysoké škole, splňuje definici soustavné přípravy na budoucí povolání, a je tedy studentem se všemi dostupnými výhodami.

Studium střední školy

Studiem na střední škole se rozumí studium na středních školách, konzervatořích a na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení a na středních školách zřizovaných Ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti. Při prezenční formě je běžné, že si studenti přivydělávají na tzv. „dohody“ – dohodu o provedení práce („DPP“) a dohodu o pracovní činnosti („DPČ“).

I přes splnění základních podmínek však existují případy, ve kterých nárok na slevu na studenta zaniká. Smůlu tedy má:

• student, který studuje střední školu v jiné formě než v denní (tzn. studuje ji ve formě dálkové, distanční, večerní, kombinované) a zároveň je však v době studia výdělečné činný (výdělečně činný v tomto případě znamená, že mu vzniká účast na nemocenském pojištění – typicky tedy mimo příjmy na základě DPP a DPČ, i když i v rámci nich samozřejmě může být nemocensky pojištěn při dosažení hranic rozhodných příjmů pro účast na nemocenském pojistném),
• student střední školy v jiné než denní formě, který má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo rekvalifikaci,
• student jakékoliv školy, který je ve služebním poměru – tady toto platí i pro vysoké školy.

Mezi další důležité informace o studiu na střední škole patří i fakt, že studium začíná prvním dnem školního roku prvního ročníku. A zatímco letní prázdniny v průběhu studia se do doby studia započítávají, doba školních prázdnin (tzv. posledních prázdnin) navazující na ukončení studia do soustavné přípravy na budoucí povolání patří jen v případě, že:

• student nevykonával po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 (podmínky pro výdělečnou činnost podle § 10 zákona o sociální podpoře – byl účasten nemocenského pojištění v ČR, OSVČ – podle pravidel důchodového pojištění, nebo vykonává činnost v zahraničí za účelem dosažení zisku),
• student neměl po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo rekvalifikaci,
• na sebe výdělečná činnost a nárok na podporu/rekvalifikaci v jeden měsíc vzájemně nenavazují tak, že trvají celý kalendářní měsíc,
• poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.

Přičemž výdělečnou činností se rozumí:

• zaměstnání, ze kterého plyne účast na nemocenském pojištění, tj. zaměstnání se sjednaným hrubým příjmem dosahujícím alespoň 3 500 Kč měsíčně, případně zaměstnání malého rozsahu dosahujícího stejné částky, přičemž u dohod o provedení práce je tento limit zvýšen na částku přesahující 10 000 Kč měsíčně od jednoho zaměstnavatele,
• podnikání – výkon činnosti OSVČ, pokud je takto posouzeno pro účely důchodového pojištění,
• činnost vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

V lidské řeči to znamená, že pokud chcete zůstat studentem i po dobu prázdnin, pak nesmíte pracovat, účastnit se rekvalifikace nebo pobírat podporu po dobu celého měsíce. Tato omezení však neplatí v případě, že se stanete studentem VŠ v kalendářním roce, v němž jste ukončili soustavnou přípravu na SŠ – tedy v případě, že VŠ přímo navazuje na studium SŠ. Nezapomeňte, že podmínka služebního poměru stále trvá. To znamená, že jakmile vstoupíte do služebního poměru, přestáváte být studentem.

Z výše uvedeného také plyne, že být studentem ve smyslu legislativy platné pro daně a odvody sociálního a zdravotního pojištění vlastně není možné při zaměstnání jakoukoliv jinou formou než DPP, kde nevznikne povinnost k účasti na nemocenském pojištění (mzda není vyšší než 10 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele), nebo v případě ostatních zaměstnání nezakládajících účast na nemocenském pojistném.

Vytvořit podmínky k tomu, aby zaměstnanec dostudoval střední školu za využití studentských výhod tedy, bohužel, nelze. Jiné je to však u vysoké školy.

V případě, že student úspěšně ukončí studium na střední škole a ve stejném kalendářním roce zahájí studium na vysoké škole, považuje se celé období od skončení studia na střední škole až po zahájení studia na vysoké škole za dobu soustavné přípravy na budoucí povolání bez ohledu na to, zda v tomto období vykonává výdělečnou činnost či má nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Student vysoké školy

Největším bonusem VŠ je, že studiem na VŠ se rozumí studium denní i dálkové. Tedy je možné poměrně snadno kombinovat zaměstnání a status studenta, a tím uplatňovat i slevu na studenta.

Studiem na VŠ se rozumí studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu a začíná dnem, kdy se student stal studentem VŠ a končí dnem, kdy student studium ukončí. Do doby studia se počítá také:

• kalendářní měsíc, v němž student ukončil řádně studium na VŠ, a dále kalendářní měsíc následující, pokud student nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost (tedy podobně jako u SŠ),
• doba od ukončení studia na VŠ do dne, kdy se student stal studentem téže nebo jiné VŠ, pokud studium bezprostředně navazuje na ukončené studium, nejdéle však do tří kalendářních měsíců následujících po ukončení studia na VŠ,
• doba přerušení studia na VŠ, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená.

Během celého studia si může student uplatňovat slevu na dani na poplatníka a zároveň slevu na studenta.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností TCC s.r.o.