728 x 90

Vánoční večírky z pohledu daní

Vánoční večírky z pohledu daní

Období konce roku je spjato s různými firemními akcemi pro zákazníky či zaměstnance společnosti. V následujícím článku se proto podíváme na daňovou účinnost jednotlivých výdajů.

Uspořádání vánočního setkání pro klienty nebo zaměstnance firmy generuje řadu nákladů, o kterých musí účetní jednotka rozhodnout, zda jsou výdaji daňovými či nedaňovými. Zákon o daních z příjmů se této oblasti nevěnuje přímo, že by tento druh nákladu byl vyjmenovaný v § 24 jako výdaj daňový nebo v § 25 jako výdaj nedaňový.

Pro určení, o jaký typ výdaje se jedná, budou zásadní tato ustanovení zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“):

  • § 24 odst. 1: „Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.“
  • § 25 odst. 1: „Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména (…) t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dar; za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně.“

Obecně platí, že pokud není daný náklad/výdaj vyjmenovaný přímo v § 25, půjde o daňový výdaj, pokud je vynaložen na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Pokud bychom výdaj našli uvedený přímo v § 24 odst. 2, byl by uznatelný jako daňový bez ohledu na vazbu s dosažením, zajištěním a udržením příjmů. Ne jinak tomu bude i u nákladů na firemní akce.

Setkání s obchodními partnery

Je zřejmé, že večírek, kam jsou pozváni klienti společnosti a je na něm prezentována firma jako taková nebo jsou představeny novinky na další období, nepochybně spadá do kategorie výdajů, které minimálně udržují příjem. Proto budou náklady na uspořádání takového setkání výdaji daňovými – ať se jedná o pronájem prostor, zapůjčení prezentační techniky, ozvučení, tisk pozvánek, hostesky na akci či moderátora. Tyto náklady patří k těm, bez kterých by uspořádání setkání nebylo možné.

Další kategorií výdajů, která je nepochybná, je pohoštění. Ať se jedná o catering teplé či studené kuchyně, podávání alko či nealko nápojů – vše bezpochyby naplňuje znaky pohoštění či občerstvení, a proto podle výše citovaného ustanovení § 25 odst.1 písm. t) ZDP nemohou být nikdy tyto náklady daňově uznatelné.

V uvedeném paragrafu nalezneme rovněž i dary jako prvotně nedaňový výdaj, které se také na večírcích či setkáních se zákazníky předávají. Pokud by však šlo o reklamní či propagační předměty opatřené firemní logem či ochrannou známkou, jejichž cena by byla do 500 Kč bez DPH, budou tyto dary daňově účinné (nesmí však podléhat spotřební dani s výjimkou tichého vína).

Rok 2023 bude posledním rokem, kdy bude takto možné daňově uznat i dar v podobě tichého vína opatřeného firemním logem. Konsolidační balíček, jehož účinnost nastává 1. 1. 2024, ruší tuto výjimku právě pro tiché víno (to totiž spotřební dani podléhá, ale zatím se sazbou 0 Kč).

Daňové neuznatelný je pochopitelně i dar, který sice splňuje podmínky opatření firemním logem či ochrannou známkou a nepodléhá spotřební dani, ale jehož hodnota bude vyšší než 500 Kč bez DPH.

Trochu problematickým okruhem nákladů se jeví další doprovodné výdaje, které setkání s obchodními partnery doprovázejí. Například hudební či jiné kulturní vystoupení, různé soutěže, fotokoutky aj., jejichž prvotním účelem není jistě prezentace společnosti či novinek dané firmy, ale spíše zpříjemnění celé akce.

Kloním se k názoru, že pokud jsou tyto jen doplňkem a nejsou hlavním cílem setkání, pak mohou být daňově účinné, pokud je setkání s klienty zacíleno např. na představení nové značky, obchodní strategie apod., a nejsou např. časově odděleny právě od prezentace společnosti atd. Ostatně i pozvaní hosté mohou prezentovat firmu jako takovou či nově uváděný výrobek/službu dané společnosti.

Večírek pro zaměstnance

U večírků, kam jsou pozváni výhradně zaměstnanci, a který není spojen např. se školením či prezentací firemní strategie na další období, narážíme na další ustanovení v zákoně o daních z příjmů, protože se bude jednat o výdaj související se závislou činností zaměstnanců v dané firmě.

Aby zaměstnanci měli tento nepeněžní příjem osvobozený podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, musí se jednat o nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Bod 3 tohoto odstavce v zákoně hovoří o příspěvku na kulturní nebo sportovní akce – sem by se dal vánoční večírek výhradně pro zaměstnance zařadit. Tím pádem by tedy všechny náklady na uspořádání takové akce musely být daňově neuznatelné.

Bude tedy hodně záležet na tom, zda společnost ponechá skutečně setkání zaměstnanců jako poděkování za jejich celoroční práci ve formě volné zábavy bez nějaké firemní prezentace – tím budou mít zaměstnanci tento nepeněžní příjem osvobozený od daně, ale zaměstnavatel je musí hradit na úkor nedaňových nákladů. Nebo se tato akce pro zaměstnance pojme jako interní školení, porada či prezentace příštího směřování společnosti, jehož součástí by byla případně nějaká další kulturní akce či pohoštění. Pak by zaměstnavatel měl běžné výdaje na uspořádání setkání se zaměstnanci daňově uznatelné (pohoštění již nikoli).

Pokud zaměstnanci obdrží v rámci firemního večírku dar, je nutné pamatovat na obecné ustanovení, že všechny příjmy, které byly přijaty v souvislosti se závislou činností, podléhají zdanění dle § 6 ZDP. Ovšem i tam existují výjimky, kdy příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené. A mezi ně je v rámci § 6 odst. 9 písm. g) zařazena „hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu, u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance.“

Mohli bychom tedy říci, že dary mají u zaměstnanců vyšší limit, než je uvedeno v § 24 ZDP. To ale platí pouze tehdy, pokud se jedná o zdanění, resp. osvobození na straně zaměstnance; zaměstnavatel nemůže mít tyto dary nikdy daňově uznatelné.

Ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP ve znění do 31. 12. 2023 však bude díky konsolidačnímu balíčku nahrazeno ustanovením novým s účinností od 1. 1. 2024, které obsahuje ustanovení, kdy budou osvobozené „příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené.“

Toto ustanovení míří mimo jiné i na vánoční večírky pro zaměstnance, neboť by jinak podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP byly nově limitovány celkovou výší poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období. Vzhledem k tomu, že sledování výše nákladů na jednoho zaměstnance by bylo na podobné akci velice problematické, byl do zákona zaveden tento nový institut, který tento druh příjmu nikterak nelimituje, a zaměstnanec jej bude mít od daně osvobozený (pro zaměstnavatele to pak bude daňově neúčinný náklad).

Závěr

Názory na to, jaké náklady uznat jako daňově uznatelné při pořádání akcí pro klienty či zaměstnance, se mohou různit, zvláště když je nemáme přesně vymezené v rámci zákona. Vánoční večírek konaný čistě jako poděkování zaměstnancům bude mít jiný režim než setkání s obchodními partnery, na kterém bude prezentován nový výrobek či služba.

Také forma například pozvání zákazníků na divadelní představení se může jevit v daňových konsekvencích jinak než setkání v sídle firmy s hudebním doprovodem. Vždy však platí, že je nutné uchovat dokumentaci pro případné prokázání správci daně (ostatně jako u všech výdajů, u kterých je nutné rozhodnout, zda jsou daňové či nedaňové).


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Zanechte komentář

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Jednotný kurz za rok 2023

    |

    Fyzické osoby, které nevedou účetnictví a mají příjmy či výdaje v cizí měně, mohou použít pro přepočet cizí měny jednotný kurz. Jednotný kurz za rok 2023 byl vyhlášen ve Finančním zpravodaji číslo 1/2024. Například pro euro činí 23,97 Kč, pro dolar 22,14 Kč. Pro přepočet cizích měn, které nejsou uvedené v kurzovním lístku, se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou. Případně je možné využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty