Odvedením korporátní daně ze zisku obchodní korporace nekončí zdanění v případě rozdělení zisku společníkovi – fyzické osobě. V tomto případě je nutné uplatnit ještě srážkovou daň.

Příjem ze zisku u společnosti s ručením omezeným, resp. příjem ve formě dividendy u akciové společnosti, nepatří do příjmů, které by zákon o daních z příjmů nějak osvobozoval či vyjímal ze zdanění. Leckoho napadne, že když daň z příjmů odvedla již daná právnická osoba, sotva dochází k dalšímu, již druhému zdanění. Tato úvaha však neodpovídá podstatě zdanění příjmu. Právnická osoba odvádí daň ze zisku ze své činnosti; pokud zisk následně nijak dále nerozděluje mezi své společníky/akcionáře, je daňová povinnost konečná pro ni samotnou.

Podíl na zisku či dividenda je však příjmem nikoli této obchodní korporace, ale vlastníka dané firmy – tedy podstata zdanění padá na jinou oblast příjmů. Poplatníkem daně je totiž v případě podílu na zisku odlišná osoba od obchodní korporace, která daný zisk vyprodukovala. Uplatnění srážkové daně u podílu na zisku pak znamená, že poplatník daně – fyzická osoba obdrží svůj podíl na zisku v čisté výši, protože srážkovou daň odvede obchodní korporace jako plátce daně (tedy ten, kdo zajistí sražení daně a její odvedení do státního rozpočtu za jiného poplatníka; v tomto případě tedy majitele dané obchodní korporace).

V zákoně o daních z příjmů je problematika daně z podílu na zisku uvedena na několika místech, což by mohlo člověka neznalého této situace zmást v otázce, jak se má vlastně podíl na zisku zdanit a kdo daň odvádí, když víme, že se jedná o srážkovou daň. V prvé řadě se podíl na zisku uvádí v § 8 – Příjmy z kapitálového majetku, a to konkrétně v odst. 1, písm. a). Je tedy zřejmé, že u fyzické osoby jde o příjem zdanitelný. Dále se v odst. 3 uvádí, že tento příjem ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně – zákon nás pak přímo odkazuje na § 36 – Zvláštní sazba daně. Podíl na zisku zde nalezneme v odst. 2, písm. a), kde je poplatníkům daně z příjmů fyzických osob přiřazena zvláštní sazba daně 15 %. Tento základ daně není možné snížit o nezdanitelné části daně, zdaňuje se tedy celý příjem.

Zákon se v § 36, odst. 3 zabývá otázkou zaokrouhlení základu daně a samotné sražené daně. U podílu na zisku obchodní společnosti se, mimo dividend, základ daně a sražená daň nezaokrouhluje, zaokrouhlí se až celková částka daně sražená plátcem z jednotlivého druhu příjmu poplatníka – fyzické osoby, a to na celé koruny dolů. Toto je použitelné v situaci, kdy daná fyzická osoba vlastní několik podílů dané obchodní společnosti – zaokrouhlení proběhne až na samém konci výpočtů.

Příklad

S. r. o. vyplácí zisk ve výši 102 155 Kč společníkům, přičemž společník A vlastní 1 podíl odpovídající 34 % a společník B vlastní 1 podíl odpovídající 34 % a 1 podíl odpovídající 32 %.
 

Jinak je tomu u podílu na zisku ve formě dividend (tedy v řeči zákona o daních z příjmů, u příjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti na obchodní společnosti, je-li podíl v nich představován cenným papírem). Základ daně se zaokrouhluje na celé haléře dolů. Sražená daň se u dividend nezaokrouhluje u jednotlivých cenných papírů, ale zaokrouhlí se až celková částka daně sražená plátcem z veškerých příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi, a ta se zaokrouhlí na celé koruny dolů.

Poměrně zdlouhavá problematika zaokrouhlování by se mohla zdát jako banální věc (v námi uváděném příkladu šlo o korunový rozdíl proti výpočtu z celkového základu), ale musíme si uvědomit, že se fyzickým osobám rozdělují jako zisky či dividendy každoročně významné částky, což může způsobit mnohem vyšší zaokrouhlovací rozdíly. Pokud by se navíc zaokrouhloval na koruny dolů základ daně připadající na jeden cenný papír či podíl představující nominální hodnotu 1 Kč, pak by k žádnému zdanění ani nedošlo (pamětníci si možná vzpomenou na problematiku tzv. korunových dluhopisů).

Právnickou osobu, která podíl na zisku vyplácí, určuje § 38c zákona o daních z příjmů jako plátce daně, tedy toho, kdo je plátcem příjmů, ze kterého se daň vybírá srážkou podle zvláštní sazby daně (což je i oblast podílu na zisku). Následující § 38d stanovuje podmínky, kdy se má daň srazit a odvést správci daně. Pro fyzickou osobu jako poplatníka daně a příjemce podílu na zisku jsou důležitá ustanovení § 38d, odst. 4 a 5 zákona. Ta hovoří o tom, že daňová povinnost poplatníka se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně, přičemž pokud plátce daně srážku neprovede vůbec nebo ji provede v nesprávné výši, bude na něm vymáhána jako dluh. Správce daně se tedy neobrátí na konečného příjemce podílu na zisku, kterým je fyzická osoba, ale bude vymáhat povinnosti vůči právnické osobě, která podíl na zisku vyplácela, byť nejde o její přímé daňové zatížení. To je princip povinností plátce daně za jiného poplatníka.

Povinnost srazit daň u podílů na zisku nastává při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo rozhodnuto o rozdělení zisku.

Příklad

Kdy musí s. r. o. srazit daň z podílu na zisku společníkům – fyzickým osobám, když valná hromada s. r. o. rozhodla o rozdělení zisku v dubnu 2024 s tím, že podíl na zisku bude vyplacen:

Řešení

U příjmů z podílů ze zaknihovaných cenných papírů platí povinnost srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo rozhodnuto o rozdělení zisku; tedy bez ohledu na skutečné zahájení výplaty.

Sraženou daň musí plátce daně odvést správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku. Pro výše uvedený příklad to znamená, že při valné hromadě v dubnu 2024, která rozhodla o výplatě v květnu 2024, bude muset být srážková daň odvedena do konce června 2024. U výplaty v srpnu 2024 bude muset být srážková daň odvedena správci daně do konce srpna 2024 (termín srážky daně předchází termínu faktické výplaty podílu na zisku).

Z výše uvedených příkladů je vidět, že vhodně zvolený termín výplaty podílu na zisku ovlivní i samotný odvod srážkové daně na finanční úřad. Na druhou stranu se daň musí odvést i v případě, že by k výplatě podílu na zisku následně nedošlo – rozhodujícím momentem je okamžik rozhodnutí o výplatě podílu na zisku, což lze vyčíst ze zápisu z valné hromady dané obchodní korporace.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.