728 x 90

Snížení základního kapitálu s.r.o. účetně a daňově

Snížení základního kapitálu s.r.o. účetně a daňově

Jak postupovat při snížení základního kapitálu „eseróčka“ z daňového a účetního hlediska? Odpovídáme na další z vašich dotazů, které posíláte do naší online poradny.

Dotaz:
Jak účetně a daňově postupovat při snížení základního jmění u s.r.o.?


Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:

Nejprve je podle mého názoru nutno si stručně přiblížit legislativní stránku snížení základního kapitálu (ZK) u společnosti s ručením omezeným, a to zejména v souvislosti se změnami právních norem od 1. 1. 2014. Účinnosti od tohoto data nabyl zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, a zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“).
 
Důvodů ke snížení ZK společnosti s ručením omezeným může být více. První ze skupiny důvodů je tzv. nominální snížení ZK, při kterém se nemění výše čistého obchodního majetku společnosti. Jedná se pouze o účetní operaci ve vlastním kapitálu, například o vyrovnání účetní ztráty společnosti nebo příděl do rezervního fondu.
 
Přičemž od 1. 1. 2014 již podle ZOK nemají společnosti s ručením omezeným povinnost rezervní fond ze zisku vytvářet, případně mohou již vytvořený rezervní fond rozpustit (více viz článek Rozpuštění rezervního fondu v s.r.o. a a.s.).
 
Druhou skupinou důvodů je tzv. efektivní snížení ZK, při němž dochází buď k výplatě části majetku firmy společníkům, nebo se společníkům promíjí povinnost splatit zbytek vkladu do základního kapitálu.

Snížení minimálního vkladu na korunu

Do konce roku 2013 platilo pro snížení základního kapitálu u s.r.o. omezení, podle něhož ZK společnosti nesměl klesnout pod zákonem stanovenou minimální hranici 200.000 Kč a vklad každého jednotlivého společníka nesměl klesnout pod 20.000 Kč.
 
Od roku 2014 byl podle ZOK snížen minimální vklad na jednu korunu (nestanoví-li společenská smlouva jinak). Tímto snížením se zdánlivě zhoršila právní ochrana věřitelů, nicméně ZK byl ve firmách zpravidla pouze účetní záležitostí a nikdo nenutil zakladatele udržovat základní kapitál v likvidní podobě na účtech společnosti.
 
Ochrana věřitelů je nahrazena testem insolvence, kdy podle § 40 ZOK nesmí obchodní korporace vyplácet zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek.
 
Se snížením minimálního vkladu na jednu korunu se dá očekávat hromadné snižování základního kapitálu a rozpouštění rezervních fondů ve společnostech s ručením omezeným. Tento trend má ovšem i své záporné stránky. Vedle zhoršení přístupu k cizím zdrojům u společností s minimálním ZK může docházet snižováním vlastního kapitálu k problémům s daňovou účinností úroků a poplatků u úvěrů a zápůjček od spojených osob ve smyslu ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (test nízké kapitalizace), dále jen „ZDP“.

Proces snížení základního kapitálu

Samotný proces snížení ZK u společnosti s ručením omezeným je upraven ustanovením § 233 až § 240 ZOK. O snížení ZK rozhoduje usnesení valné hromady, jež musí obsahovat:

  • částku, o niž se základní kapitál snižuje,
  • údaj, jak se mění výše vkladů společníků, případně jejich počet,
  • údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zčásti vyplacena společníkům, nebo zda bude prominuta povinnost splnit vkladovou povinnost, anebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo,
  • lhůtu pro odevzdání kmenového listu.

 
Standardně se výše vkladu každého společníka snižuje v poměru dosavadních vkladů. Rozhodnutím o snížení ZK může dojít k zániku společníkova vkladu, má-li ještě jiný vklad, nebo jde-li o uvolněný podíl anebo společnost prohlásila jeho kmenový list za neplatný. Valná hromada může se souhlasem všech společníků rozhodnout, že se jejich vklady sníží nerovnoměrně.
 
Výše jednotlivých vkladů společníků nesmí klesnout pod částku určenou ZOK nebo společenskou smlouvou, ledaže dojde k zániku vkladu podle § 234 ZOK. Má-li dojít ke snížení částky vkladu na vydaných kmenových listech nebo k jejich stažení, odevzdají je společníci společnosti ve lhůtě určené v rozhodnutí o snížení základního kapitálu.
 
Jakmile valná hromada rozhodne o příslušném snížení ZK společnosti, je potřeba, aby společnost ujistila své věřitele o tom, že snížením ZK nedojde k ohrožení jejich pohledávek. Jednatelé zveřejní usnesení o snížení základního kapitálu do 15 dnů ode dne jeho přijetí dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů.
 
Zároveň písemně vyzvou známé věřitele společnosti, jejichž pohledávky vůči společnosti vznikly před okamžikem přijetí usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu, aby přihlásili své pohledávky vůči společnosti ve lhůtě do 90 dnů po zveřejnění posledního oznámení. Tato povinnost neplatí v případě, kdy se jedná jen o nominální snížení ZK, konkrétně jen o snížení základního kapitálu za účelem úhrady ztráty.
 
Věřitelům, kteří včas přihlásí svou pohledávku vůči společnosti, poskytne společnost přiměřené zajištění této pohledávky nebo ji uspokojí, ledaže se s věřitelem dohodne jinak. Toto ustanovení neplatí v případě, kdy se snížením ZK nezhorší dobytnost pohledávek za společností.
 
Dnem zápisu nové výše ZK do obchodního rejstříku nastávají účinky snížení ZK. Soud zapíše snížení ZK pouze tehdy, kdy společnost prokáže, že buď nemá žádné přihlášené věřitele, případně se se všemi přihlášenými věřiteli náležitě vypořádala.
 
Až poté, co se snížení základního kapitálu zapíše do obchodního rejstříku společnosti, naloží s částkou odpovídající snížení ZK. Pokud by soud prohlásil usnesení valné hromady o snížení ZK za neplatné, vrátí osoby, které přijaly plnění z důvodu snížení základního kapitálu, toto plnění společnosti.

Daňový pohled na snížení základního kapitálu

Pokud jde o účetní a daňovou stránku snížení ZK společnosti, nebudeme zde řešit případ nominálního snížení ZK při úhradě ztráty. Věnujeme se pouze případu snížení ZK s výplatou části majetku společníkovi s.r.o.
 
Připomeňme si v této souvislosti, že podle ustanovení § 36 odst. 1 písm. b) bod 3 ZDP se 15% srážkovou daní zdaňují příjmy společníka společnosti s ručením omezeným při snížení ZK nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti. Přitom pro tento příjem vždy platí, že se ZK snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena ze zisku společnosti.

Příklad

Společnost GAMA, s.r.o. má jediného společníka pana Nováka. Při založení firmy vložil do ZK pan Novák vklad 500.000 Kč. Za dobu svého trvání společnost navýšila ZK z vytvořeného zisku o dalších 200.000 Kč. Pan Novák jako jediný společník v roce 2014 rozhodl o snížení ZK své firmy na 100.000 Kč s tím, že si částku, o kterou sníží ZK, vyplatí z běžného účtu společnosti. Na základě všech provedených právních kroků bylo toto snížení úspěšně zapsáno do obchodního rejstříku (OR).
 
Tab.: Účtování ve společnosti GAMA, s.r.o.:

Text Částka MD Dal
1. ZK společnosti před snížením – vklad

 – navýšení ze zisku
500.000
200.000
  411/1
411/2
2. snížení ZK před zápisem do OR – část ZK ze zisku

     – část ZK z vkladu
200.000
400.000
419/2
419/1
365
365
3. srážková daň 15% ze snížení ZK ze zisku 30.000 365 342
4. výplata snížení ZK společníkovi 570.000 365 221
5. úhrada srážkové daně 30.000 342 221
6. ZK po zápisu snížení do OR – část ze zisku

         – část z vkladu
200.000
400.000
411/2
411/1
419/2
419/1

Související články:
Snížení základního kapitálu v s.r.o.
Rozpuštění rezervního fondu v s.r.o. a a.s.

Zanechte komentář

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Dr.Pouzar
    31. 10. 2014, 19:46

    Vazeni,jsem spolecnik (2spolecnici) v s.r.o.Po vlozeni vkladu 200000 r.1990 jsme koupili 1996 nemovitost ktera stala 500000KC.Tuto jsme rekonstruovali a2006 jsme premistili prodejnu.Jako spolecnik jsem s.r.o dal pujcku 2100000kc.Nyni chceme snizit jmeni tak,aby cast nemovitosti byl prepsan ve vysi dluhu me osobne.Jelikoz nemovitost po dobu stoupla na cene prosim o radu jake dane musim ja nebo spol.platit a jesztli tento postup je vhodny.Diky za odpoved

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Jednotný kurz za rok 2023

    |

    Fyzické osoby, které nevedou účetnictví a mají příjmy či výdaje v cizí měně, mohou použít pro přepočet cizí měny jednotný kurz. Jednotný kurz za rok 2023 byl vyhlášen ve Finančním zpravodaji číslo 1/2024. Například pro euro činí 23,97 Kč, pro dolar 22,14 Kč. Pro přepočet cizích měn, které nejsou uvedené v kurzovním lístku, se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou. Případně je možné využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty