Uplatnění slevy na dani z příjmů probíhá tak, že z již vypočítané daně tuto slevu jednoduše odečteme a naše daňová povinnost se tak může dostat až na nulu (u daňového bonusu na dítě nám dokonce může být „záporná daň“ vyplacena).
 
Kromě níže popsaných slev (kdy se snižuje vypočítaná daň) má poplatník možnost snížit si základ daně pomocí nezdanitelných částek a daň počítat již z tohoto sníženého základu daně. Mezi tyto nezdanitelné části základu daně patří zejména: dary, úroky z hypotéky, příspěvky na penzijní při(pojištění) či pojistné na soukromé životní pojištění. My se ale budeme zabývat právě slevami na dani, které si níže postupně představíme.

Základní sleva na poplatníka

Sleva na poplatníka je 24 840 Kč ročně (2 070 Kč měsíčně). Tato sleva má zajistit každému poplatníkovi určitý příjem, který není zatížený daní. V případě poplatníka – zaměstnance, který má více než jedno zaměstnání, může uplatnit tuto slevu v daném měsíci pouze u jednoho zaměstnavatele. A to u toho, kde podepíše „prohlášení poplatníka“.
 
Na základě rozhodnutí Ústavního soudu a následné změně zákona můžou tuto slevu uplatnit také pracující důchodci.

Sleva na manželku (manžela)

Tato sleva činí také 24 840 Kč ročně. V případě, že je manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, činí částka slevy dvojnásobek – tedy 49 680 Kč.
 
Sleva na manželku (manžela) závisí na ročních příjmech, proto ji nelze použít pro snížení měsíčních záloh na daň z příjmů u zaměstnance, ale až v rámci ročního vyúčtování nebo v rámci podání daňového přiznání.
 
Pro výpočet slevy je rozhodné, zda manželství trvalo první den kalendářního měsíce. Pokud svatba nastala např. 2. 12. 2016 a rozvod už 3. 5. 2017, slevu lze uplatnit v rámci ročního zúčtování nebo v rámci podání daňového přiznání pouze ve výši 5/12 – tedy za leden až květen 2017.
 
Sleva se uplatňuje na manželku (manžela):

• žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
• pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období (rok) 68 000 Kč.

Do vlastních příjmů manželky (manžela) se započítávají zejména:

• příjmy (hrubé) ze zaměstnání,
• příjmy (hrubé) z podnikání (nikoliv zisk),
• příjmy (hrubé) z nájmu (nikoliv zisk),
• příjmy ostatní, a to i osvobozené – např. z prodeje bytu, domu, auta atp.,
• důchod,
• nemocenská nebo náhrada mzdy při pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny,
• podpora v nezaměstnanosti,
• peněžitá podpora v mateřství (tedy mateřská a nikoli rodičovský příspěvek),
• odměna pěstouna (ne dávky pěstounské péče).

Do vlastních příjmů manželky (manžela) se nezapočítávají:

• dávky státní sociální podpory,
• dávky pěstounské péče (s výjimkou odměny pěstouna),
• dávky osobám se zdravotním postižením,
• dávky pomoci v hmotné nouzi,
• příspěvek na péči, sociální služby,
• státní příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
• státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
• státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,
• stipendium poskytované studujícím a soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
• příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.
 
Možnost uplatnění této slevy záleží však i na způsobu zdanění příjmů poplatníka. Pokud by takovýto poplatník měl různé příjmy (např. ze zaměstnání a z podnikání) a u více než 50 % základu daně by u něj připadalo na dílčí základ daně (např. z podnikání), kde by použil ke zdanění paušální výdaje, pak nárok na tuto slevu nemá (ztrácí).

Základní sleva na invaliditu

Tato sleva činí 2 520 Kč ročně (210 Kč měsíčně) a týká se poplatníků, kteří pobírají invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně (nebo pokud mu tento nárok zanikl z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu).

Rozšířená sleva na invaliditu

Sleva je určena pro poplatníky pobírající invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a činí 5 040 Kč ročně (420 Kč měsíčně).

Sleva na držitele průkazu ZTP/P

Tato třetí sleva „zdravotního typu“ činí 16 140 Kč ročně (1 345 Kč měsíčně).
 
Slevy na invaliditu či ZTP/P lze uplatnit vždy za měsíc, v němž byly invalidita či průkaz ZTP/P přiznány k prvnímu dni tohoto měsíce.

Sleva na studenta

Slevu na studenta ve výši 4 020 Kč ročně (335 Kč měsíčně) si může uplatnit poplatník po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem (výcvikem), a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání, až do dovršení věku 28 let.
 
Slevu lze uplatnit za kalendářní měsíc, ve kterém byla podmínka studia splněna k jeho prvnímu dni.

Sleva za umístění dítěte („školkovné“)

Výše této slevy odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v předškolním zařízení, pokud jím již nebyly uplatněny jako výdaje „snižující základ daně“.
 
Maximální výše (roční) slevy však odpovídá výši (měsíční) minimální mzdy. Podmínkou uplatnění této slevy je, aby vyživované dítě s poplatníkem žilo ve společně hospodařící domácnosti. Za rok 2016 lze uplatnit až 9 900 Kč za každé dítě.

Daňové zvýhodnění na dítě

Tato sleva, i když se nejmenuje sleva, ale daňové zvýhodnění, je zvláštním typem slevy, kterou si výslednou daň můžeme nejenom snížit až na nulu, ale za stanovených podmínek se můžeme dostat do situace, kdy nám finanční úřad (sám nebo prostřednictvím zaměstnavatele) „zápornou daň“ (daňový bonus) vyplatí.
 
Sleva je odstupňovaná podle počtu dětí, za rok 2016 můžeme uplatnit tyto částky:

• 13 404 Kč ročně (1 117 Kč měsíčně) na první dítě,
• 17 004 Kč ročně (1 417 Kč měsíčně) na druhé dítě,
• 20 604 Kč ročně (1 717 Kč měsíčně) na třetí a další dítě.

Sleva na evidenci tržeb

Zákon říká, že sleva činí 5 000 Kč a tato sleva činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka. Tuto slevu pak lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona povinnost evidovat.
 
Přeloženo do srozumitelnějšího jazyka to znamená, že:

• poplatník od své vypočítané daně z dílčího základu daně ze samostatné činnosti nejprve odečte slevu na poplatníka (24 840 Kč),
• poté teprve od výsledné částky (pokud je kladná) odečítáme částku slevy na evidenci tržeb (5 000 Kč) – nicméně odečítáme případně pouze takovou část slevy na evidenci tržeb, abychom se dostali s daňovou povinností na nulu (ne níže). O zbytek slevy definitivně přijdeme, stejně tak jako u ztráty – tady si neuplatníme z dané slevy vůbec nic,
• slevu si uplatníme pouze v období, ve kterém jsme měli zákonnou povinnost první tržbu evidovat, nikoliv tedy v případě, kdy evidujeme např. dobrovolně dříve (v předchozí etapě zavádění elektronické evidence tržeb).

Slevu na poplatníka, slevu na studenta a slevu na evidenci tržeb může uplatnit i nerezident bez dalších podmínek. Ostatní slevy si může uplatnit nerezident v případě, že je rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího EHP, a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů.

Související článek:
Nezdanitelné části základu daně u FO pro rok 2016
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016
Nejčastější chyby při vyplňování daňového přiznání