O roční zúčtování záloh daně může svého zaměstnavatele požádat pouze ten poplatník, který nemá povinnost podávat daňové přiznání. Zopakujme si, o koho se jedná:

• takový poplatník neměl v uplynulém roce příjmy podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) vyšší než 6 000 Kč,
• neměl příjmy ze závislé činnosti podle § 6 od více zaměstnavatelů,
• neměl příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí (nebyla-li sražena daňová záloha),
• měl příjmy od jednoho plátce (rozuměj zaměstnavatele) nebo více plátců po sobě jdoucích, včetně doplatků mezd od těchto plátců, a u všech těchto plátců na příslušné zdaňovací období učinil prohlášení,
• neuplatňuje jakožto daňový nerezident odpočty nezdanitelných částí základu daně podle § 15 ZDP, slevu na dani na manžela/manželku s nízkým příjmem, slevu na invaliditu či držitele průkazu ZPT/P, slevu za umístění dítěte nebo daňové zvýhodnění na vyživované dítě,
• neměl příjem podléhající solidárnímu zvýšení daně podle § 38g odst. 4 ZDP v úhrnu za celé zdaňovací období,
• neuplatňoval pro snížení základu daně hodnotu bezúplatných plnění poskytnutých do zahraničí,
• neobdržel nebo mu nebyly dodatečně vyplaceny příjmy ze závislé činnosti zúčtované v předchozích letech,
• jeho zaměstnavatel neoznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu, která vznikla vinou poplatníka správci daně,
• nedošlo u něj k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění či jiného příjmu, jenž není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.

Roční zúčtování provádí poslední plátce, u kterého poplatník podepsal prohlášení. Učiní tak nejpozději v březnových mzdách, tzn. do 31. 3. následujícího roku. Pokud by snad plátce zanikl, provede roční zúčtování záloh jeho právní nástupce. Není-li ustanoven, provede roční zúčtování příslušný finanční úřad na základě žádosti podané do 15. února.

Podmínky pro provedení ročního zúčtování daně

Zaměstnanec žádá o roční zúčtování svého zaměstnavatele písemně. Nejčastěji tak, že vyplní a podepíše část III tolik „populárního“ růžového prohlášení, a to nejpozději do 15. února po skončení roku. Do stejného data musí také zaměstnavateli předložit doklady o výši vyplacených příjmů ze závislé činnosti a sražených zálohách na daň z těchto příjmů od předchozího zaměstnavatele.

A nyní již přikročme k samotnému výpočtu ročního zúčtování záloh. Budeme potřebovat mzdový list, prohlášení poplatníka (existuje-li) a dále různá potvrzení, která nám zaměstnanec musí dodat. Postup je pak následující:

K roční hrubé mzdě za příslušný rok připočteme povinné roční pojistné ve výši 34 % hrubé mzdy, a dostaneme tak základ daně. Od něj odečítáme nezdanitelné části základu daně.

Odpočty nezdanitelných částí základu daně – podmínky pro rok 2019

• dary – bezúplatná plnění právnickým či fyzickým osobám ve výši nejméně 1 000 Kč nebo > 2 % ze základu daně, nejvýše však 15 % základu daně za zdaňovací období,
• zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření / z hypotečního úvěru v maximální prokázané výši 300 000 Kč,
• příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem / penzijní pojištění / doplňkové penzijní spoření v maximální prokázané výši 24 000 Kč,
• pojistné na soukromé životní pojištění v maximální prokázané výši 24 000 Kč,
• zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace v maximální prokázané výši 3 000 Kč,
• úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání v maximální prokázané výši 10 000 Kč na poplatníka (v případě že se jedná o zdravotně postiženého poplatníka se výše odpočtu zvyšuje).

Nezdanitelné části základu daně jsou takové, které je možné odečíst od daňového základu a již nepodléhají zdanění. Zde je důležité zmínit, že odpočty nezdanitelných částí základu daně neovlivňuje, kolik měsíců v roce u zaměstnavatele poplatník odpracoval.

Po odečtení nezdanitelné části základu daně dostáváme roční základ daně, který je třeba zaokrouhlit na 100 Kč dolů. Takto upravený základ daně vynásobíme sazbou daně 15 %, a tím získáme samotnou daň. Od té máme opět možnost odečítat některé položky, souhrnně nazývané jako slevy na dani. Jedná se o tyto:

• roční sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč za rok,
• roční sleva na manželku či manžela ve výši 24 840 Kč, pokud ovšem vlastní příjem uplatněné osoby nepřesáhnul částku 68 000 Kč, případně 2 070 Kč za každý měsíc v případě, kdy bylo uzavřeno manželství v daném roce,
• roční sleva na invaliditu prvního a druhého stupně ve výši 2 520 Kč (210 Kč za každý přiznaný měsíc invalidního důchodu pro invaliditu prvního a druhého stupně),
• roční sleva na invaliditu třetího stupně ve výši 5 040 Kč (420 Kč za každý přiznaný měsíc, na jehož počátku byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně),
• roční sleva pro držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč (1 345 Kč za každý měsíc, kdy byl poplatník držitelem průkazu ZTP/P nebo bylo rozhodnuto o jeho přiznání).

Zde je dobré zmínit, co vlastně průkaz ZTP/P je. Zkratka ZTP/P znamená „zvlášť těžké postižení s průvodcem“. Jde tedy o průkaz určený zvlášť těžce postižené osobě, která potřebuje průvodce, tedy osobu, která jí může v mnoha situacích pomoci.

Příkladem jsou např. těžké poruchy hybnosti, praktická slepota, těžší porucha autistického spektra apod. Jedná se o třetí stupeň výhod pro zdravotně postižené. I když výhoda je v tomto případě relativní pojem, asi nikdo z nás by tyto výhody za takovou cenu nechtěl čerpat. Přiznaný invalidní důchod neznamená automaticky nárok na průkaz ZTP.

• roční sleva pro studenta soustavně se připravujícího na budoucí povolání ve výši 4 020 Kč (335 Kč za každý měsíc) maximálně do 26 let věku, případně do 28 let věku u denního doktorského studia,
• roční sleva na dítě ve výši 15 204 Kč, na druhé dítě ve výši 19 404 Kč a na třetí dítě a každé další dítě ve výši 24 204 Kč (1 267 Kč měsíčně na jedno dítě, 1 617 Kč na druhé dítě a 2 017 Kč na třetí a každé další dítě),
• výdaje za umístění vyživovaného dítěte, tzv. školkovné, maximálně do výše minimální mzdy, která v roce 2018 činí 12 200 Kč.

Platí, že všechny slevy na dani může zaměstnanec uplatnit již v průběhu roku, a to prostřednictvím prohlášení poplatníka. Neuplatní-li tyto slevy, lze je uplatnit dodatečně právě při ročním zúčtování.

Zvláštní kapitolou je daňové zvýhodnění na dítě neboli daňový bonus. Přijetím daňových balíčků v roce 2017 se zásadně změnilo daňové zvýhodnění a daňový bonus na děti. Daňový bonus jsou peníze, které rodičům dětí vyplatí stát v případě, že daňové zvýhodnění je vyšší než vypočtená daň z příjmů.

Je-li zaměstnanec daňovým rezidentem České republiky, má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které s ním žije ve společné hospodařící domácnosti. Výše daňového bonusu musí být za rok v minimální výši 100 Kč a v maximální výši 60 300 Kč. Měsíčně pak v minimální výši 50 Kč a v maximální výši 5 025 Kč.

V případě těžce postiženého dítěte se ZTP/P je daňové zvýhodnění ještě dvakrát vyšší. Podmínkou pro přiznání a vyplacení daňového bonusu je, aby poplatníkův roční příjem podle § 6 nebo § 7 příjem dosáhl alespoň šestinásobku platné minimální mzdy.

V kalendářním měsíci pak jeho příjem musí dosáhnout alespoň poloviny minimální mzdy. Pozor, do výčtu příjmů nepatří příjmy od daně osvobozené a příjmy, u nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Jde tedy např. o příjmy z prodeje objektů (za splnění podmínek v zákoně), prodej jiných nemovitostí, stipendia, podpory či prodej cenných papírů do 100 000 Kč.

Od daňového bonusu se vraťme zpět k výpočtu. Nyní dostáváme konečnou daňovou povinnost, kterou je třeba porovnat se skutečně zaplacenou daní. Nastávají dvě situace, buď došlo k přeplatku na dani, či naopak nedoplatku.

Pokud vznikne přeplatek na dani, sníží zaměstnavatel o tento přeplatek poplatníkovi nejbližší odvody záloh správci daně, a to nejpozději do konce zdaňovacího období, v němž bylo roční zúčtování záloh provedeno. Ovšem v případě, že nepožádá správce daně o vrácení přeplatku. Přeplatek se poplatníkovi vrací pouze v případě, kdy je vyšší než 50 Kč.

Zaměstnavatel tak učiní nejpozději v březnových mzdách. Naopak případný nedoplatek z ročního zúčtování plátce daně zaměstnanci nesráží. Tedy za předpokladu, že byla daňová povinnost v průběhu zdaňovacího období správně odváděna.

Související články:
Termín pro přiznání daně z příjmů se blíží
Jak vyplnit daňové přiznání