Penzijní pojištění

Poplatník (např. živnostník nebo zaměstnanec) si může od základu daně odečíst za zdaňovací období příspěvek v celkovém úhrnu ve výši nejvýše 24 000 Kč na:

• penzijní připojištění se státním příspěvkem – odečitatelná maximální částka se rovná úhrnu poplatníkem zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč,
• penzijní pojištění – za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; odečitatelná maximální částka se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období,
• doplňkové penzijní spoření – částka, kterou lze odečíst, se rovná úhrnu poplatníkem zaplacených příspěvků na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč.

Výši zaplacených příspěvků dokládáme pomocí potvrzení od instituce, u které máme pojištění sjednané. O tyto příspěvky ponižujeme základ daně, samotná úspora na dani je 15 % z těchto příspěvků. Maximální roční úspora je tedy 3 600 Kč za rok (15 % z 24 000 Kč).

Pokud poplatníkovi jedno z výše uvedených „pojištění“ zanikne bez nároku:

• na penzi,
• na jednorázové vyrovnání,
• na jednorázové plnění,

a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nárok na uplatnění tohoto odpočtu zaniká a je ostatním příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Tímto ostatním příjmem jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých deseti letech z důvodu zaplacených „penzijních“ příspěvků základ daně snížen.

Pokud jsme si tedy každý rok snižovali základ daně o maximálních 24 000 Kč, po deseti letech (v případě nedodržení podmínek) musíme vrátit finančnímu úřadu 36 000 Kč (úspora na dani 15 % z 24 000 Kč je 3 600 Kč ročně × 10 let = 36 000 Kč).

Životní pojištění

Další položkou odečitatelnou od základu daně je poplatníkem zaplacené pojistné na jeho soukromé životní pojištění.

A to za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let a není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.

U pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití můžeme jako odečitatelnou položku navíc uplatnit zaplacené příspěvky jen za předpokladu, že smlouva s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a u pojistné smlouvy s pevně stanovenou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč.

Součástí „životních pojistek“ bývá často i jiné pojištění – např. úrazové pojištění nebo pojištění závažných onemocnění. O tyto části pojištění si daňový základ snížit nemůžeme.

Pokud vložíme jednorázové pojistné, tak se toto zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny.

Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 24 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

V případě, že by došlo před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištění dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, nebo jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení smlouvy – nárok na odpočet také zaniká a stává se ostatním příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů v období, ve kterém k dané skutečnosti došlo. Příjmem jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých deseti letech snížen základ daně.

Toto by však neplatilo, kdyby došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě smrti. Převod smlouvy na smlouvu jinou (bez výplaty plnění) by také nebyl důvodem k „dodanění“ příspěvků.

Pokud jsme si tedy každý rok snižovali základ daně o maximálních 24 000 Kč, po deseti letech (v případě nedodržení podmínek) musíme vrátit finančnímu úřadu opět 36 000 Kč.

Příspěvky zaměstnavatele na životní a penzijní pojištění

Příspěvky zaměstnavatele na tato pojištění zakotvená v kolektivní nebo pracovní smlouvě, případně v jiném vnitřním předpise, jsou na straně zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů a nepodléhají ani odvodům sociálního a zdravotního pojištění do úhrnné výše 50 000 Kč ročně. Na straně zaměstnavatele jsou pak tyto náklady daňově uznatelné (bez ohledu na jejich výši).

Pokud by zaměstnavatel přispíval více než 50 000 Kč ročně, pak rozdíl, který tuto částku přesahuje, už by na straně zaměstnance nebyl osvobozen od daně a podléhal by také odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Daňová účinnost nákladu u zaměstnavatele by tím dotčena nebyla.
 

Rozhodne-li se zaměstnavatel přispívat zaměstnanci na penzijní připojištění, je nutné v programu POHODA v agendě Mzdy/Personalistika na záložce Pojištění v sekci Penzijní připojištění zadat pomocí výklopného seznamu penzijní společnost, u které má zaměstnanec sjednáno penzijní připojištění, a výši příspěvku. Příspěvek lze zadat pevnou částkou, nebo v procentech ze základu pro sociální pojištění (v tomto případě je nutné uvést za číslo znak %).

Pokud přispívá zaměstnavatel i na životní pojištění zaměstnance, zadá v programu POHODA v agendě Mzdy/Personalistika na záložce Životní pojištění pojišťovnu, u které má zaměstnanec sjednáno životní pojištění, období platnosti pojištění a pevnou částku příspěvku. Pole Bez nároku na osvobození zůstane nezatrženo, pokud smlouva splňuje podmínky osvobození od daně z příjmů. Po vystavení a zaúčtování mezd se závazek pro zadanou penzijní společnost, resp. životní pojišťovnu, vytvoří v agendě Fakturace/Ostatní závazky s předkontací uvedenou v agendě Nastavení/Globální nastavení sekce Předkontace.