V daňovém přiznání uvádíme pět kategorií příjmů. Jsou to:

• příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“),
• příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP,
• příjmy z kapitálového majetku podle § 8 ZDP,
• příjmy z nájmu podle § 9 ZDP,
• ostatní příjmy podle § 10 ZDP.

A právě příjmy podle § 8 jsou předmětem dnešního článku. Tyto příjmy zdaňujeme v daňovém přiznání jako dílčí základ daně z příjmů fyzických osob, kdy každý jednotlivý dílčí základ daně je tvořen úhrnem zdanitelných příjmů, od nichž odečítáme daňově účinné výdaje, které však mohou být i nulové (právě jako v případě § 8 – viz níže).

Celkový základ daně se pak rovná součtu dílčích základů daně za jednotlivé druhy příjmů. Pro dílčí základ daně z příjmů z kapitálového majetku platí, že nemůže skončit v daňové ztrátě, nicméně může být snížen ztrátou z jiných druhů příjmů.

Které příjmy spadají do § 8 ZDP? Zákon o daních z příjmů jich uvádí velké množství, proto uveďme alespoň ty nejčastější. Jde o:

• příjmy z podílů na zisku obchodní korporace či podílového fondu, je-li tento podíl představován cenným papírem, nebo pokud poplatník získává úrok z držby cenných papírů,
• příjmy z držby a následného výnosu z dluhopisů (vyjma výnosu, který je rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem),
• příjmy z podílů na zisku tichého společníka,
• úroky z peněžních prostředků na účtu, jenž není určen k podnikání (pokud nebyl zdaněn u zdroje srážkovou daní),
• výnos z jednorázového vkladu a z vkladu jemu na úroveň postaveného,
• úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů či zápůjček,
• úroky z prodlení a poplatky s tím spojené,
• dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem,
• dávky doplňkového penzijního spoření,
• plnění ze soukromého životního pojištění apod.

Uvedené typy příjmů jsou příjmy z kapitálového majetku pouze za předpokladu, že nejde o příjmy ze závislé činnosti. Tedy pokud plnění neprobíhá na základě příjmů z pracovněprávního či jiného vztahu, nebo nejde o příjem za práci člena družstva, společníka s. r. o., komanditisty, komplementáře, společníka v. o. s., odměny likvidátora nebo člena orgánu právnické osoby.

Jak se kapitálový majetek daní?

Některé příjmy z kapitálového majetku v daňovém přiznání nemusíme uvádět, protože jsou zdaněny tzv. u zdroje, tj. u samotného plátce. V takovém případě je uplatněna zvláštní sazba daně ve výši 15 %. To se týká např. úroků z držby cenných papírů, úroků z účtů, plnění ze soukromého životního pojištění, podílů na zisku z obchodní korporace apod. Takový výnos již poplatník nezdaňuje, a proto jej ani neuvádí v daňovém přiznání. Plátcem je v tomto případě např. banka či jiná finanční instituce.

U plnění ze soukromého životního pojištění se ještě zastavme. Došlo-li k vyplacení pojištění formou odbytného na účet poplatníka, není možné v takovém případě zároveň v daňovém přiznání uplatnit odpočet nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 6 ZDP (odpočet za zaplacené soukromé životní pojištění).

Pokud však příjmy z kapitálového majetku u plátce zdaněny zvláštní sazbou daně nejsou, je poplatník povinen uvést je v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V daňovém přiznání jsou tyto příjmy uváděny až v momentě jejich skutečné výplaty. Některé příjmy podle § 8 jsou od daně z příjmů osvobozené, takové v daňovém přiznání rovněž neuvádíme. Jejich výčet nalezneme v § 4 ZDP.

Příjmy z kapitálového majetku není možné v daňovém přiznání snížit o výdaje/náklady. Proto jim je také v daňovém přiznání vymezen poměrně malý prostor, pouze jeden řádek (č. 38) a nevyplňuje se žádná příloha jako v případě příjmů podle § 7, § 9 a § 10.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob podává daňové přiznání v případě, kdy jde o tyto příjmy:

• úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a zápůjček,
• úroky z prodlení,
• úrokové a jiné výnosy z držby směnek.

Příjmy z kapitálového majetku nepodléhají odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Pozor však musíme dát v situaci, kdy tyto příjmy překročí hranici 1 701 168 Kč. V takovém případě půjde o příjem zdaněný sazbou daně ve výši 23 %, oproti standardním 15 %. Na druhou stranu byla zrušena solidární daň ve výši 7 %, která se tedy za rok 2021 již neplatí.

Slevy na dani a daňová zvýhodnění

Má-li poplatník příjmy plynoucí výhradně jen z kapitálového majetku, i tak může v daňovém přiznání uplatnit slevy na dani podle § 35ba ZDP. Jedná se o:

• základní slevu na poplatníka,
• slevu na manželku či manžela s/bez průkazu ZTP/P,
• sleva na invaliditu – pro poživatele invalidního důchodu pro invaliditu 1., 2. nebo 3. stupně,
• slevu na držitele průkazu ZTP/P,
• slevu na studenta,
• slevu za umístění dítěte.

Zrovna tak si může od daňového základu odečíst nezdanitelné části základu daně, kam patří:

• dary,
• úroky ze stavebního spoření, hypotečního úvěru, z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo hypotečním úvěrem,
• příspěvek na penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření,
• pojistné na soukromé životní pojištění,
• členské příspěvky zaplacené odborové organizaci,
• úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Ale pozor, v případě daňového bonusu, tedy daňového zvýhodnění na vyživované dítě, musíme pamatovat na fakt, že si jej může uplatnit pouze ten daňový poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjem pouze podle § 6 nebo § 7 ZDP (a to ještě alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy).