V tomto článku se budeme bavit o oznámení o osvobozených příjmech a oznámení podmíněného osvobození příjmů pro účely uspokojení vlastní bytové potřeby. Článek je proložen příklady k lepší interpretaci dané oblasti.

Oznámení o osvobozených příjmech

U fyzických osob platí, že pokud je daný příjem předmětem daně, ale je od daně osvobozen, do daňového přiznání se neuvádí. To ovšem neznamená, že s daným příjmem nemusíme již nijak nakládat. Existuje skupina příjmů, které je třeba oznamovat, ačkoli se jedná o příjem, který není třeba zdaňovat. Jedná se o oznámení o osvobozených příjmech, které je uvedeno v § 38v zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).

Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem přijal.

Oznámení se týká všech osvobozených příjmů dle § 4, § 4a, § 6 a § 10 ZDP, až na výjimky uvedené v § 38v odst. 3 ZDP.

V oznámení dle § 38v odst. 2 ZDP se uvede:

• výše příjmu,
• popis okolností nabytí příjmu,
• datum, kdy příjem vznikl.

Dané oznámení se nevztahuje na příjem, o němž může údaje podle odst. 2 správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Z daného plyne, že je osvobozen úplatný osvobozený prodej nemovité věci, jelikož dané údaje budou zaneseny v katastru.

Pokud se ovšem bude jednat o bezúplatné osvobozené nabytí nemovité věci, zde již může nastat problém, jelikož finanční úřad ne vždy umí dohledat informaci o výši příjmu v případě dědictví, a proto se na tento příjem bude vztahovat oznamovací povinnost. Výčet příjmů, na které se nevztahuje oznámení, je zveřejněn na úřední desce Finanční správy České republiky.

Oznámení může být učiněno písemně (v listinné podobě nebo elektronicky), nebo ústně do protokolu, viz § 71 odst. 1 daňového řádu (dále jen „DŘ“). Lze využít tiskopis vydaný Ministerstvem financí. Není ovšem povinný. Pokud se poplatník rozhodne nevyužít daný předepsaný tiskopis a neuvede všechny náležitosti dle odst. 2 ZDP, jedná se o vadu podání, na kterou je správce daně povinen poplatníka dle § 74 DŘ upozornit a vyzvat jej k jejímu odstranění.

Hodnota limitu 5 000 000 Kč se posuzuje zvlášť za každý jednotlivý příjem. Výjimku tvoří situace, kdy poplatník úmyslně rozdělí dar na několik částí, aby nepřekročil hranici. V daném případě se jedná o obcházení zákona. Důkazní břemeno v dané souvislosti leží na straně správce daně. V případě dědění nelze daný příjem ponižovat o dluhy zůstavitele. Jsou-li naopak závazky nedílnou součástí bezúplatného příjmu, k jejich výši se přihlíží. Typickým příkladem je zdědění či darování obchodního závodu.

Pro odhad bezúplatného příjmu není třeba kontaktovat znalce, postačí vlastní odhad poplatníka. Pokud se ovšem bude jednat o příjem, který by mohl překročit limit, doporučuje se vyhledat znalce.

Jak bylo uvedeno výše, oznámení je třeba podat do lhůty pro podání daňového přiznání za příslušný kalendářní rok, ve kterém byl daný příjem obdržen. Lhůty jsou upraveny v § 136 DŘ. U dědění se jedná o okamžik právní moci usnesení soudu o nabytí dědictví.

Zjistí-li správce daně nesplnění povinnosti podle odst. 1, vyzve poplatníka k jejímu dodatečnému splnění a stanoví mu k tomu náhradní lhůtu. Při určení náhradní lhůty pro oznámení příjmů je správce daně povinen postupovat dle § 32 DŘ. S ohledem na podstatu oznámení bezúplatných příjmů prakticky vylučuje lhůtu kratší osmi dnů. Jedná se o tzv. lhůtu správcovskou, to znamená, že poplatník může žádat o její prodloužení dle § 36 DŘ.

Jde-li o příjem plynoucí do společného jmění manželů, oznámí správci daně skutečnost dle odst. 1 jeden z manželů. Oznamovací povinnost může být splněna jen manželem, jemuž osvobozený příjem ve smyslu příslušné právní úpravy plyne, viz dědictví a dary.

Pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu jsou upraveny v § 38w ZDP. Nepodání oznámení o osvobozených příjmech může být zároveň sankcionováno pokutou za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy dle § 247a DŘ.

Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud nepodá oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob, ve výši:

• 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,
• 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
• 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.

Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě. Proti pokutě se lze odvolat. Odvolání má odkladný účinek.

Správce daně může poplatníka za nesplnění oznamovací povinnosti sankcionovat nejpozději do uplynutí lhůty pro stanovení daně upravené v § 148 odst. 1 DŘ, která činí tři roky ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení za kalendářní rok, ve kterém byl poplatníkem nepeněžní příjem obdržen.

Dle § 38w odst. 6 ZDP správce daně může zcela nebo zčásti prominout pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.

Příklad 1

V následující tabulce si určíme, zda se jedná o osvobozený příjem a zda se na daný příjem vztahuje oznamovací povinnost podle § 38v ZDP.
 

Osvobození dle § 4b ZDP – oznámení správci daně

V ustanovení § 4b ZDP je definováno, co vše se považuje za uspokojení vlastní bytové potřeby. Týká se to tedy jak účelů osvobození při prodeji nemovitostí, tak i potřeb nezdanitelných částek, tedy úroků z úvěrů.

V případě nesplnění časových testů dle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP (dvou let) a dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP (deseti let) lze dané finanční prostředky, získané prodejem nemovitých věcí, podmíněně osvobodit, pokud podáme oznámení o uspokojování vlastní bytové potřeby do lhůty pro podání daňového přiznání.

Jedná se ovšem o uspokojení vlastní bytové potřeby, nikoli např. o bytovou potřebu dětí, rodičů apod. Tato varianta je možná u uplatňování úroků z úvěrů.

Dané oznámení se nevztahuje na časový test dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP (pěti let – dle tamní legislativy před novelou zákona), která se vztahuje na nemovitosti pořízené před 1. 1. 2021.

Generální finanční ředitelství vydalo v průběhu letošního října nový nepovinný tiskopis oznámení podle § 4b odst. 2 ZDP, který lze využít pro splnění jedné ze zákonných podmínek pro osvobození příjmu. Tj. oznámení o získání osvobozených příjmů, které byly nebo budou v zákonem stanovených lhůtách vynaloženy na obstarání vlastní bytové potřeby. Vzor tiskopisu (tiskopis 25 5259 – vzor č. 1) najdete na webu Finanční správy.

V oznámení poplatník oznamuje, že získané prostředky hodlá v zákonné lhůtě využít na obstarání vlastní bytové potřeby. Jedná se tedy o podmíněné osvobození. Ve chvíli podání oznámení nemusím nutně splnit obstarání vlastní bytové potřeby, stačí pouze splnit daný úmysl. Je poté na poplatníkovi, jak se rozhodne.

Druhým krokem je ovšem prokázat, že dané prostředky byly opravdu použity na obstarání vlastní bytové potřeby. Z § 4b odst. 3 ZDP plyne, že učiní-li poplatník správci daně oznámení podle odst. 2, je podmínka pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob:

• použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo
• použil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.

V případě, že by poplatník použil jen část finančních prostředků na uspokojení vlastní bytové potřeby, musí částku příjmu rozdělit poměrem, kdy část připadající na uspokojení vlastní bytové potřeby bude osvobozena a druhá část bude činit zdanitelný příjem v § 10 ZDP, ke kterému lze uplatnit výdaje opět v poměrné výši.

Pokud fyzická osoba oznámí, že použije podmíněné osvobození, ale prostředky nakonec z jakýchkoli důvodů na bytovou potřebu nepoužije, bude čelit následkům uvedeným v § 4b odst. 4 ZDP: „Nedojde-li ke splnění podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník prostředky získal.“

Příklad 2

V říjnu 2020 pan Koutný nabyl od svého otce 2/3 rodinného domu, a to na základě darovací smlouvy. Odhadní cena nemovitostí činí 4 650 000 Kč. Otec rodinný dům vlastnil již 10 let. V listopadu 2022 byla uzavřena kupní smlouva na odkup 2/3 rodinného domu za 4 200 000 Kč. Inkasované prostředky hodlá pan Koutný využít na obstarání vlastní bytové potřeby. Oznámení bylo podáno včas.

Řešení:

Jedná se o podíl na nemovité věci nabytý před novelou, tj. 1. 1. 2021. Na danou nemovitost se vztahuje lhůta 5 let, která není splněna. Lhůta se nesnižuje o dobu, kdy byl vlastníkem zůstavitel, jelikož se nejedná o dědictví. Na daný časový test se nevztahuje oznámení o uspokojování vlastní bytové potřeby. Příjem tedy bude zdanitelný v § 10 ZDP.

Celkový příjem činí 4 200 000 Kč, celkový výdaj 3 100 000 Kč (4 650 000 × 2/3).

Příklad 3

Pan Koutný prodal na konci roku 2022 bytovou jednotku, kterou vlastní od března 2022. Pořizovací cena bytové jednotky činila 6 400 000 Kč, prodejní cena 6 900 000 Kč. Pan Koutný v dané bytové jednotce nebydlel. Bytová jednotka byla pronajímána. Pan Koutný by chtěl obdržené finanční prostředky využít na zaplacení hypotečního úvěru, který má sjednaný na rodinný dům, ve kterém bydlí. Oznámení bylo podáno včas.

Řešení:

Jedná se o bytovou jednotku pořízenou po novele, tj. běží časový test dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, a to 10 let. Na daný časový test lze použít oznámení dle § 4b ZDP. Jedná se o osvobozený příjem, jelikož je naplněna podmínka uvedená v § 4b odst. 3 písm. a) ZDP.

Závěr

Oznámení se vztahují pouze na fyzické osoby. Důvodem je fakt, že osvobozené příjmy u právnických osob se do daňového přiznání na rozdíl od fyzických osob uvádějí. V tomto článku jsme probrali pouze dvě oznámení. V rámci zákona o daních z příjmů existuje mnoho dalších. Je třeba si pohlídat lhůty, jelikož zde je zákon přísný a tvrdý, viz sankce dle § 38w ZDP.