Ve druhém díle článku na téma ostatních příjmů se zaměříme na příjmy, které jsou dle § 10 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) osvobozeny, a také na to, jaká nám může vzniknout povinnost plynoucí z osvobozených příjmů. Dále si rozebereme, které příjmy jsou předmětem srážkové daně a jakým způsobem můžeme ušetřit na dani v případě příjmů ze zahraničí.

Osvobození ostatních příjmů

Dle § 10 odst. 3 ZDP jsou z výše jmenovaných osvobozeny všechny příjmy kromě těchto:

• příjem z prodeje nemovitostí, cenných papírů a jiných věcí (mohou být osvobozené dle § 4 ZDP),
• příjem z převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným nebo podílu komanditisty na komanditní společnosti nebo družstevního podílu,
• podíl majitele podílového listu při zrušení podílového fondu bez právního nástupce,
• výhry z hazardních her (kromě loterií a tombol),
• příjem obmyšleného ze svěřenského fondu,
• bezúplatný příjem,
• příjem, který vznikl jako důsledek porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně,

Pokud by příjmy spadající pod toto osvobození přesáhly 50 000 Kč, byť o jednu korunu, daní se celé, nikoliv pouze částka nad hranici 50 000 Kč. U ostatních hazardních her kromě loterií a tombol lze aplikovat osvobození v případě, že rozdíl příjmů z nich plynoucích a výdajů na ně vynaložených nepřesahuje 50 000 Kč.

Pro rok 2023 jsou osvobozeny pouze tyto příjmy:

• příležitostné činnosti,
• příležitostný nájem movitých věcí,
• příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, pokud nejsou provozovány v rámci samostatně výdělečné činnosti (např. prodej nadbytků z výpěstků ze zahrady),
• příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není nutná licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem,

Pro rok 2023 jsou dále osvobozeny příjmy z loterií a tombol do výše výhry 1 000 000 Kč, na příjmy z ostatních hazardních her se uplatňuje osvobození, jestliže rozdíl příjmů z nich plynoucích a výdajů na ně vynaložených nepřesahuje 1 000 000 Kč.

Bezúplatné příjmy jsou osvobozeny, jestliže se jedná o příjmy:

1. od příbuzného v linii přímé (např. rodiče, prarodiče, děti, vnoučata) a v linii vedlejší (sourozenci, strýcové, tety, synovci nebo neteře, manžel, manžel dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů),
2. od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
3. obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1. nebo 2.,
4. poplatníka z jeho majetku, který vložil do rodinné fundace, nebo z majetku, který byl do rodinné fundace vložen osobou uvedenou v bodě 1. nebo 2.,
5. nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 50 000 Kč (pro rok 2023 platí částka 15 000 Kč).

Povinnost podat Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob

Pokud jde o osvobozené příjmy, je třeba si pohlídat, zda osvobozený příjem nepodléhá povinnosti podat „Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob“ (dále jen „Oznámení“). To poplatník může, ale nemusí učinit přes formulář. Toto Oznámení je třeba podávat v případě, že jednotlivý příjem je osvobozený a současně je jeho hodnota vyšší než 5 000 000 Kč.

V Oznámení je nutné uvést tyto informace:

• výši příjmu,
• popis okolností nabytí příjmu,
• datum, kdy příjem vznikl.

Pokud si správce daně může tyto informace zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup, povinnost podat Oznámení odpadá. Toto se vztahuje například na úplatný prodej nemovité věci, protože veškeré podstatné informace jsou zanesené v katastru nemovitostí.

Pokud by se jednalo například o bezúplatný osvobozený příjem v podobě nemovitosti z dědictví, je třeba splnit povinnost podat Oznámení, protože v takovém případě správce daně není vždy schopen si danou informaci dohledat. Je důležité tuto zákonnou povinnost podat Oznámení neopomenout, protože za její nesplnění hrozí poplatníkovi pokuta.

Příjmy zdaňované srážkovou daní u zdroje

V případě následujících příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky nemusí poplatník daně z příjmů fyzických osob řešit zdanění „na vlastní pěst“, protože tyto příjmy jsou samostatným základem pro srážkovou daň u zdroje. To znamená, že jsou fyzické osobě vyplaceny již zdaněné.

Mezi tyto příjmy patří:

• podíl na likvidačním zůstatku společníka obchodní korporace s výjimkou podílu společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti,
• podíl majitele podílového listu při zrušení podílového fondu bez právního nástupce,
• vypořádací podíl při zániku účasti společníka v obchodní korporaci s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti,
• výhry z loterií a tombol,
• výhry z reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže,
• příjem z rozpuštění rezervního fondu nebo obdobného fondu vytvořeného ze zisku,
• jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem.

Samostatný základ daně

Jestliže příjmy zmíněné v předchozím odstavci kromě jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem plynou ze zahraničí, mohou se buď klasicky zahrnout do dílčího základu daně dle § 10 ZDP, popřípadě lze tyto příjmy zahrnout do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a ZDP, nicméně to platí pro všechny tyto příjmy. To znamená, že je buď všechny zahrneme do klasického základu daně, nebo do samostatného základu daně.

U těchto příjmů bychom v rámci samostatného základu použili jako výdaj nabývací cenu v případě podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu společníka obchodní korporace mimo veřejnou obchodní společnost a komplementáře komanditní společnosti. U cen z veřejných soutěží se tento příjem sníží o odměnu za užití díla nebo výkonu zahrnutou v této ceně, tato odměna se zahrne jako příjem ze samostatné činnosti pod příjmy dle § 7 ZDP.

V rámci klasického základu daně (souhrn příjmů dle § 6 až § 10) platí to, že se částka vyšší než 36násobek (za rok 2023 se bere ještě částka vyšší než 48násobek) hrubé průměrné mzdy zdaňuje 23% sazbou daně. Nicméně u samostatného základu daně se vždy použije 15% sazba daně. Je tedy výhodnější zahrnout příjmy do samostatného základu daně.

Příklad 1 – příjmy ze zemědělské činnosti

Pan Horák má jako své hobby zahradničení a včelaření (vlastní 30 včelstev). Přebytky ze zahrádky prodává svým sousedům a známým a med pokryje akorát tak jeho potřebu a potřebu jeho rodiny. Jelikož měl pan Horák velmi plodný rok, prodal výpěstky ze zahrádky za celkovou částku 30 000 Kč. Jeho „fiktivní příjem“ z chovu včel činí v roce 2024 dle zákona 30 000 (1 000 × 30), dohromady tedy 60 000 Kč. V roce 2023 by byl tento „příjem“ ve výši 15 000 Kč (500 × 30), dohromady tedy 45 000 Kč.

Rok 2023:

• ZD = 45 000 − (45 000 × 0,80) = 45 000 − 36 0000 = 9 000
• Daň = 9 000 × 0,15 = 1 350 Kč

Rok 2024:

• ZD = 60 000 − (60 000 × 0,80) = 60 000 − 48 0000 = 12 000
• Daň = 12 000 × 0,15 = 1 800 Kč

Příklad 2 – samostatný základ daně

Paní Kořínková má v roce 2024 dílčí základy daně dle § 6 až § 9 v souhrnné výši 1 500 000 Kč. Paní Kořínkové byl v roce 2024 vyplacen vypořádací podíl v německé obdobě společnosti s ručením omezeným ve výši 750 000 Kč (částka je přepočtená z EUR), nabývací cena byla 250 000 Kč (částka je přepočtená z EUR). Paní Kořínková může zdanit tento ostatní příjem buď v rámci klasického základu daně pod § 10 ZDP, nebo v rámci samostatného zahraničního základu daně.

1. varianta zahrnutí do klasického ZD pod § 10:

• ZD § 6 až § 9: 1 500 000 Kč
• ZD § 10: 750 000 − 250 000 = 500 000 Kč
• Celkový ZD: 1 500 000 + 500 000 = 2 000 000 Kč

Vzhledem k tomu, že celková suma příjmů převyšuje 36násobek průměrné hrubé mzdy (36 × 43 967 = 1 582 812 Kč), v roce 2023 se jedná o částku převyšující 48násobek průměrné hrubé mzdy (48 × 40 324 = 1 935 552 Kč), výpočet daně proběhne tímto způsobem:

• 1 582 812 × 0,15 = 237 421,80 Kč (1 935 552 × 0,15 = 290 332,80 Kč)
• (2 000 000 − 1 582 812) × 0,23 = 95 953,24 Kč (2 000 000 − 1 935 552) × 0,23 = 14 823,04 Kč
• 237 421,80 + 95 953,24 = 333 375,04 => 333 376 Kč (290 332,80 + 14 823,04 = 305 155,84 Kč => 305 156 Kč)

2. varianta zahrnutí do samostatného ZD:

• ZD § 6 až § 9: 1 500 000 Kč
• samostatný ZD: 750 000 − 250 000 = 500 000 Kč

Výpočet daně proběhne tímto způsobem:

• 1 500 000 × 0,15 = 225 000 Kč
• 500 000 × 0,15 = 75 000 Kč
• 225 000 + 75 000 = 300 000 Kč

Na příkladu je krásně vidět, jaká úspora na dani může vzniknout v případě použití samostatného základu daně. V případě využití samostatného ZD paní Kořínková ušetří v roce 2023 na dani 5 156 Kč a v roce 2024 potom 33 376 Kč.

Příklad 3 – zdanění důchodu

Pan Kvapík pobírá měsíční důchod ve výši 60 000 Kč. Za rok tedy obdržel celkem 720 000 Kč. Důchod je příjmem spadajícím pod § 10 ZDP, nicméně je zde osvobození dle § 4 odst. 1 písm. g), dle kterého je důchod osvobozený do 36násobku minimální mzdy. Minimální měsíční mzda pro rok 2024 činí 18 900 Kč (pro rok 2023 je to částka 17 300 Kč). Výše důchodu je tedy pro rok 2024 osvobozená do částky 680 400 Kč (18 900 × 36), pro rok 2023 do částky 622 800 Kč (17 300 × 36).

Pan Kvapík si nicméně může v obou případech uplatnit slevu na poplatníka v roční výši 30 840 Kč, tedy ve výsledku bude jeho daňová povinnost v obou letech nulová. Ale to nemění nic na tom, že si musí podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností SLUTO s.r.o.

Související článek:
Ostatní příjmy podle § 10 – 1. díl