Jakými výdělky se budeme v tomto článku zabývat? Stanovme si pro zjednodušení a pro účely tohoto článku strop měsíční mzdy na částku 10 000 Kč. Obecně takovýchto částek dosahují ti, kteří pracují tzv. brigádně, na částečné pracovní úvazky nebo například taky jako přivýdělek formou druhého zaměstnání.

Může se jednat o příjem příležitostný, nahodilý nebo i o pravidelnou činnost. Z našich úvah pro další zjednodušení vyloučíme možnost dosáhnout výdělku pomocí podnikatelské činnosti. Takovou odměnu za námi vykonanou práci pak můžeme získat na základě hned několika smluvních vztahů.

Nejvíce využívanými smluvními vztahy jsou pracovní smlouvy a dohody dle zákoníku práce (dále jen „ZP“). U nízkých příjmů připadají v úvahu následující:

• dohoda o provedení práce,
• dohoda o pracovní činnosti,
• pracovní poměr.

Dá se říci, že jednotlivé smluvní vztahy jsme seřadili podle jejich administrativní náročnosti a nároků na personální agendu od nejjednoduššího po nejkomplikovanější. Nyní se u nich podíváme na zdanění a odvody.

Dohoda o provedení práce

Jedná se o dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, na základě které může zaměstnanec vykonat pro příslušného zaměstnavatele nejvýše 300 hodin ročně.

U námi definovaného příjmu do 10 000 Kč měsíčně nikdy nevzniká povinnost odvádět z příjmu zdravotní a sociální pojištění. Na druhé straně je dobré si připomenout, že z titulu takto daného smluvního vztahu nebude zaměstnanci placeno zdravotní pojištění ani nebude tato doba započítána do odpracované doby na důchod.

Co se týče daně z příjmů, zaměstnanec může u zaměstnavatele podepsat prohlášení k dani – tj. formulář, díky kterému zaměstnavatel odečte zaměstnanci slevu na dani na poplatníka, a daň tedy bude nulová. Pokud zaměstnanec nebude mít prohlášení u zaměstnavatele podepsáno, zaměstnavatel musí z odměny strhnout daň z příjmů ve výši 15 %, odvést finančnímu úřadu a pracovníkovi vyplatit čistou odměnu po odečtení daně.

U příjmu plynoucímu na základě dohody o provedení práce, jehož úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, se pak jedná se o daň vybíranou srážkou.

Prohlášení k dani lze však mít v jednom měsíci podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud tedy pracovník má pracovní poměr u firmy A a zde podepsal prohlášení, nemůže si již u firmy B, kde má dohodu o provedení práce, slevu podruhé nárokovat, tedy podepsat prohlášení.

Toto platí obdobně i u více dohod o provedení práce (případně i při kombinaci s dohodami o provedení práce), což může být například situace u studentů, kteří v jednom měsíci mají více brigád. Musí se pak rozhodnout a prohlášení podepsat v každém měsíci pouze u jednoho zaměstnavatele.

To, že poplatník podepíše prohlášení u jednoho zaměstnavatele však neznamená, že toto své rozhodnutí nemůže během roku měnit. Musí však vždy včas nahlásit svým zaměstnavatelům změny a zanést je do prohlášení k dani tak, aby mzdové účtárny měly tuto informaci dostatečně včas před výplatou a mohly promítnout změny v kalkulaci mezd.

Dohoda o pracovní činnosti

Na základě dohody o pracovní činnosti lze vykonávat práci v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin, tedy i v případě, že by mohlo jít o dohodu o provedení práce.

Zjednodušeně můžeme říct, zákoník práce přisuzuje dohodě o pracovní činnosti na rozdíl od klasického pracovního poměru volnější podmínky. Například lze dohodu o pracovní činnosti ukončit výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

Co se odvodů na zdravotní a sociální pojištění týče, je situace již mírně složitější. V případě nižších příjmů do limitu jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu.

Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí pro účely nemocenského pojištění zaměstnání, v němž je měsíční příjem nižší než rozhodný příjem, který od 1. 1. 2019 Ministerstvo práce a sociální věcí vyhlásilo sdělením č. 236/2018 Sb. a částku stanovilo na 3 000 Kč. Taktéž se zvedl započitatelný příjem pro účely zdravotního pojištění od 1. 1. 2019 u dohod o pracovní činnosti na částku nižší než 3 000 Kč.

V praxi to znamená, že u dohody o pracovní činnosti do 2 999 Kč měsíčně nebude zaměstnanec podléhat ani sociálnímu, ani zdravotnímu pojištění. V měsících, kdy dojde k překročení této částky, vznikne však povinnost sociální a zdravotní pojištění odvádět.

Co se týká zdanění, je opět možné, aby si zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani a po uplatnění slevy na dani bude vypočítaná daň nulová. Ohledně případů, kdy prohlášení podepsáno není, dochází v roce 2019 ke změně zdanění.

Dne 27. 3. 2019 byl ve Sbírce listin zveřejněn zákon č. 80/2019, který novelizuje mimo jiné také zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Změnou je předefinování limitu pro srážkovou daň u příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu.

Jak jsme uvedli, od 1. 1. 2019 byl jako rozhodný příjem stanoven limit 3 000 Kč. V ZDP byl však uveden strop pro zdanění srážkovou daní na částku 2 500 Kč. Novela ZDP na tuto změnu zareagovala tak, že mění limit pro srážkovou daň odkazováním se na částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Pokud tedy dojde v budoucnu ke změně v zákoně o nemocenském pojištění, automaticky bude platit i tento limit pro srážkovou daň. Doplňme, že sociální pojistné se skládá z nemocenského pojištění, důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a účast na něm je založena právě rozhodným příjmem podle zákona o nemocenském pojištění.

Nyní je tak sjednocen odvod sociálního a zdravotního a srážkové daně na limit do 3 000 Kč.

Novela zákona sice nabyla účinnosti od 1. 4. 2019, přechodné ustanovení však stanoví, od kterého období použijeme vyšší limit na srážkovou daň následovně: Novelizované ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) ZDP se použije od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti.

Při zúčtování příjmu ze závislé činnosti za kalendářní měsíc, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, a kalendářní měsíce předcházející se použije příslušné ustanovení ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

To v praxi znamená, že u srážkové daně z odměn zúčtovaných za měsíc duben použijeme ještě limit 2 500 Kč, a až teprve pro odměny zúčtované za květen použijeme limit ve výši 3 000 Kč (budeme-li vyplácet za květen odměnu např. k 10. 6., teprve v této výplatě použijeme vyšší limit). Nad tyto limity se jedná o zálohovou daň.

Pracovní poměr

Nižší příjmy než 10 000 Kč lze dosahovat též z pracovního poměru, který je uzavřen na zkrácený úvazek. Pokud by se jednalo o klasický pracovní poměr na 40 hodin týdně, při respektování minimální mzdy by byl příjem v roce 2019 alespoň 13 350 Kč. Půjde-li však o zkrácený úvazek např. 10 hodin týdně, může již jít o nižší částku.

U pracovního poměru platí pro sociální pojištění stejná pravidla, jako jsme uvedli u dohody o pracovní činnosti. Tj. do 3 000 Kč měsíčně se bude jednat o zaměstnání malého rozsahu, pojištění pak zaměstnanec nepodléhá, doba však nebude započítána na důchod.

U zdravotního pojištění je situace jiná – zdravotní pojistné se odvádí vždy (limit 3 000 je u zdravotního vázán pouze na dohodu o pracovní činnosti). Výše zdravotního pojištění pak závisí na dalších podmínkách následovně:

• jedná se o jediné zaměstnání a zdravotní pojištění neplatí za zaměstnance stát – musí být odvedeno pojistné ve výši 13,5 % z minimální mzdy, tj. 1 803 Kč (4,5 %, tj. 601 Kč se strhne zaměstnanci, 9 % tj. 1 202 Kč zaplatí zaměstnavatel),
• souběh s jiným zaměstnáním, kde je již odváděno alespoň minimální pojistné – pokud zaměstnanec svému druhému zaměstnavateli doloží tuto skutečnost, pak se odvede pojistné pouze z příjmu, který je skutečně dosažen: např. u příjmu 1 000 Kč se zaměstnanci strhne 45 Kč a zaměstnavatel za něj zaplatí 90 Kč,
• za zaměstnance platí zdravotní pojistné i stát (studenti, důchodci, matky na rodičovské dovolené atd.) – pojistné se vypočte pouze z příjmu, který je skutečně dosažen, jak bylo popsáno výše.

Co se týká zdanění, zde platí stejná pravidla jako u dohody o pracovní činnosti. Tj. buď bude podepsáno prohlášení, a tedy uplatněna sleva na dani, nebo budeme do limitu zdaňovat srážkovou daní a nad limit daní zálohovou. Změna limitu po novele se promítne stejným způsobem jako u dohody o pracovní činnosti.

Příležitostná činnost

Pro úplnost se ještě zmiňme o jedné možnosti, jak lze vyplatit nízkou odměnu za vykonanou práci. Na základě smlouvy dle občanského zákoníku – např. smlouvy příkazní nebo smlouvy o dílo, může být vykonána práce, za kterou může být poplatník daně z příjmů odměněn. Abychom mohli posoudit tento příjem jako příjem o příležitostné činnosti, musí se jednat o nepravidelný, nahodilý příjem.

Pokud by se totiž jednalo o pravidelnou soustavnou samostatnou činnost, mohla by tato činnost být překlasifikována jako nedovolené podnikání, za které hrozí dle živnostenského zákona vysoké sankce. Taktéž zde nesmí nastat situace podřízenosti a nadřízenosti – tj. nesmí být splněny podmínky závislé činnosti, pak by musel být uzavřen smluvní vztah podle ZP tak, jak jsme uvedli výše.

Příležitostná činnost je osvobozená od daně z příjmů do výše 30 000 Kč ročně. Může se jednat např. o příležitostný úklid ve vlastní režii, nebo jinou jednorázově vykonanou práci.

Z takto utržené částky se daň neodvádí, ani se tato částka neuvádí do daňového přiznání a nezakládá povinnost daňové přiznání podat. Při překročení tohoto limitu již nastává povinnost podat daňové přiznání a zdanit příjem jako ostatní příjem podle § 10 ZDP.

Tab.: Povinnost odvodů a zdanění u popsaných případů