Aktualizace k 9. 3. 2021: Vláda dne 8. 3. 2021 vyhlásila generální pardon, který upravuje termíny podání daňového přiznání za rok 2020 a posouvá je o jeden měsíc. Ten, kdo podává přiznání klasickým způsobem, může tedy tak nyní bez sankce učinit do 3. 5. 2021. Kdo by využil nové možnosti elektronického podání, má čas do 1. 6. 2021. Termíny pro ty, kdo mají povinnost auditu či podávají přiznání prostřednictvím daňového poradce, se nemění a zůstávají na 1. 7. 2021. Nejedná se o faktické posunutí termínu přiznání, ale jde o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně (pokud bude ve stejném termínu uhrazena daňová povinnost, promíjí se i úrok z prodlení za opožděnou úhradu této daně).

Díky novele daňového řádu již nebude platit léta zažitý termín, že se daně z příjmů podávají do konce března. A ti, kteří mají daňového poradce nebo jsou auditovaní, podávají do konce června.

Nutno podotknout, že tyto lhůty končily fakticky ne s posledním březnem, resp. červnem, ale k 1. 4., resp. 1. 7. (pokud tento den nepřipadl na víkend, pak byla lhůta ještě o pár dní delší). Na tomto principu se nic nezmění – tedy stále platí, že lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů začíná běžet prvním dnem po skončení zdaňovacího období. Tím pádem lhůta končí i první den měsíce. Který měsíc to bude, určí v podstatě způsob podání daňového přiznání.

U fyzických osob (OSVČ) je na tento termín navázána i lhůta pro podání přehledu sociálního a zdravotního pojištění. Zůstalo také zachováno provázání na splatnost daně – bude i nadále odvozena od lhůty pro podání daňového přiznání.

Před samotným rozborem novinky si ještě dovolím poznámku k roku 2020, kdy mnozí poplatníci podali „beztrestně“ daňová přiznání k dani z příjmů za rok 2019 až v srpnu 2020. Tato možnost byla však ojedinělá díky výjimečné situaci, která v loňském roce nastala. A fakticky se nejednalo o prodloužení lhůty, nýbrž o prominutí sankcí za pozdní podání k této dani – lhůty zůstaly nezměněné, ale nikomu nebyla vyměřena pokuta za pozdní podání či úrok z prodlení za pozdní úhradu, pokud splnil termín určený rozhodnutím ministryně financí.

Změny v daňovém řádu

Jaká změna tedy v daňovém řádu nastala? Základní termín, že daňové přiznání se podává ve lhůtě 3 měsíců po skončení zdaňovacího období, zůstává stejný. Novinkou je změna v § 136 odst. 2 daňového řádu, jehož původní znění bylo: „Jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání podle odstavce 1 nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty podle odstavce 1. Pokud v šestiměsíční lhůtě podle věty první tento poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována.“

Nová formulace citovaného paragrafu zní: „Lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na:
 

Chcete mít stále při ruce aktuální znění zákonů, nařízení, vyhlášek, pokynů, informací a dalších legislativních dokumentů? Zákony a předpisy WINLEX vás jistě nezklamou. Aktualizace probíhá každý měsíc a u řady předpisů je dostupná také jejich historická verze.

V tomto novelizovaném znění daňového řádu jsou dva podstatné body: samotné prodloužení lhůty při podání daňového přiznání elektronicky a vypuštění povinnosti uplatnit plnou moci pro poradce před uplynutím základní tříměsíční lhůty. Rozebereme si tyto podmínky jednotlivě (níže je rozbor pro zdaňovací období kalendářního roku 2020).

Daňovému poplatníkovi (fyzická či právnická osoba) končí základní lhůta 1. 4. 2021, ať podá daňové přiznání elektronicky, či papírově. Pokud přiznání v základní lhůtě nepodá, má možnost získat jeden měsíc navíc za podmínky, že ve lhůtě do 3. 5. 2021 podá své daňové přiznání výhradně elektronicky.

U osob, které mají ze zákona zřízenou datovou schránku, ani možnost podání jiné formy přiznání není – dalo by se tedy říci, že tyto osoby mají lhůtu prodlouženou v podstatě automaticky. Termín 3. 5. 2021 platí s ohledem na to, že 1. 5. 2021 je státní svátek a navíc sobota; první pracovní den po skončení lhůty pak připadá na pondělí 3. 5. 2021.

Správce daně bude moci od letošního roku určit správnou lhůtu pro podání a vyměření daně až s podáním daňového přiznání, jak názorně ukazuje následující příklad.

Příklad 1

Fyzická osoba má povinnost podat daňové přiznání, datovou schránku má zřízenou dobrovolně:
 

Z příkladu je zřejmé, jak způsob podání po řádném tříměsíčním termínu pro podání ovlivní zákonnou lhůtu a případné sankce. Rozdíl mezi body c) a d) je nejen u daně z příjmů, ale následně i u sociálního a zdravotního pojištění, pokud fyzická osoba měla povinnost podat přehledy a platit pojištění.

Zákonná lhůta pochopitelně ovlivní i případnou vratku přeplatku na dani z příjmů. Když fyzická osoba využije elektronické podání a požádá o vratku přeplatku, tak v případě bodu b) bude přeplatek vrácen do 3. 5. 2021, v případě bodu d) bude přeplatek vrácen do 1. 6. 2021.

Příklad 2

Další příklad si ukážeme na právnické osobě, která má zřízenou datovou schránku ze zákona a nemá povinný audit. Je tedy povinna podávat přiznání výhradně elektronicky:
 

V tomto příkladu tedy lhůtu neovlivní způsob podání (lze jen elektronicky), a přesto je možné mít lhůty rozdílné (včetně např. lhůty pro vrácení přeplatku).

Není zároveň možné si zafixovat podmínku, že pokud podávám elektronicky, končí lhůta vždy k 1. 5. 2021. Pokud totiž bude přiznání podáno v základní tříměsíční lhůtě, zůstane termín pro podání zachován k 1. 4. 2021 – a s ním je spojena i lhůta pro úhradu daně (když by tedy chtěl poplatník hradit daň bez sankcí až v dubnu 2021, musí podat přiznání v termínu od 2. 4. do 1. 5. 2021).

Poplatníci s povinností auditu ze zákona a daňoví poradci

Nejdelší zákonnou lhůtu pro podání daňového přiznání mají daňoví poplatníci, kteří mají povinnost auditu ze zákona. Pro ně se prakticky nic nezměnilo a jejich lhůta končí vždy k 1. 7. 2021 (ať podají v jakémkoli termínu).

Ovšem šestiměsíční lhůtu mohou dále využít daňoví poplatníci, jejichž přiznání podá poradce (daňový poradce či advokát). Již dříve bylo v tomto článku uvedeno, že novela daňového řádu upustila od povinnosti uložit plnou moc udělenou tomuto poradci u správce daně v „neprodloužené“ lhůtě. To však neznamená, že plná moc nemá být vůbec udělena – jedině prostřednictvím této listiny vznikne zastupování dané osoby, které je nutné správci daně prokázat.

Ale toto prokázání stačí učinit až s lhůtou pro podání daňového přiznání. Nikdo se tedy již nemusí bát, že když do 1. 4. 2021 nestačí podat plnou moc na finanční úřad, nemůže být podáno zákonně v prodloužené lhůtě. Otázku, zda plnou moc podat jako součást daňového přiznání, či tak učinit samostatně před samotným úkonem podání daňového přiznání, ponechám stranou, neboť tento článek je určen zejména široké veřejnosti a tento procesní postup si vyřeší daňový poradce.

Pokud je udělena generální plná moc, která je uložena u správce daně, nemusela se plná moc prokazovat každoročně separátně. Může se tedy zdát, že se zde také nic nezměnilo, ale tak tomu není, jak ukáže následující příklad, zohledňující všechny možnosti podání daňového přiznání.

Příklad 3

Právnická osoba, která nemá povinnost zákonného auditu, využívá služeb daňového poradce (platí i pro fyzickou osobu, ovšem zde již nerozebíráme možnost papírového podání; daňový poradce musí podávat elektronicky vždy):
 

Novela daňového řádu tedy přinesla pozitivní body v prodloužení zákonných lhůt při podání daňového přiznání a placení daně z příjmů, ale je nutné dodržet další podmínky, což u fyzických osob (resp. osob, které nemusí podávat přiznání výhradně elektronicky) ovlivňuje zejména forma podání přiznání.

U všech daňových poplatníků pak lhůtu ovlivňuje zastupování poradcem, resp. doba podání tímto poradcem. Zákonný termín se správce daně v podstatě dozví až s podáním přiznání každého jednotlivého poplatníka. Do té doby nemusí být ani informován například o tom, že přiznání bude podávat poradce.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.