Od základu daně lze odečíst nezdanitelné části základu daně, mezi které patří:

• bezúplatná plnění (dary),
• úroky z úvěrů na financování bytových potřeb (ze stavebního spoření, hypotečního úvěru, z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem),
• příspěvek na penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření,
• pojistné na soukromé životní pojištění,
• členské příspěvky zaplacené odborové organizaci,
• úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Bezúplatná plnění (dary)

Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění (daru) poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na:

• vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely,
• kulturu, školství,
• policii, požární ochranu,
• podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví,
• účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti,
• tělovýchovné a sportovní a
• politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost.

Dále dary fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou:

• poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, a to na financování těchto zařízení,
• poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, a to na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.

Všechny výše uvedené dary lze odečíst od základu daně, pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu však lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně.
 
Často uplatňovaným bezúplatným plněním je bezpříspěvkový odběr krve nebo jejích složek, hodnota jednoho odběru je pro daňové účely oceněna na částku 2 000 Kč. Hodnotu odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč.
 
Obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Stejně tak u darů právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce daru a účel daru splňují podmínky dané zákonem o daních z příjmů.
 
Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich, nebo oba poměrnou částí.

Úroky z úvěru

Od základu daně lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem. Podmínkou odpočtu je použití úvěru na financování bytových potřeb.

Naopak nelze uplatnit úroky z úvěru, pokud se jedná o bytovou výstavbu, údržbu či o změnu stavby bytového domu nebo jednotky prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo pro účely nájmu.
 
Pokud používáme bytovou potřebu nebo její část k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.
 
Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se rozumí:

• výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, nebo změna stavby,
• koupě pozemku za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy, nebo koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby dle dalšího bodu,
• koupě bytového domu, rodinného domu, rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
• splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,
• údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání,
• vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu,
• úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,
• splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb výše uvedených, pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.

Účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby může být více zletilých osob, pak uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem.
 
Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) dále v § 15 odst. 4 upřesňuje, za jaká období lze uplatnit uvedený odpočet podle povahy bytové potřeby.
 
Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. A pokud platíme úroky jen po část roku, nesmí uplatňovaná částka překročit 1/12 této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

Příspěvek na penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření

Od základu daně ve zdaňovacím období roku 2016 lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč zaplacený poplatníkem na:

• penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností – částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč,
• penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let – částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období, nebo
• doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností – částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč.

Od roku 2017 půjde odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč. Podrobnější informace naleznete v článku Zvýšení daňové podpory spoření na stáří od roku 2017.
 
Doplňkové penzijní spoření je pokračovatelem penzijního připojištění se státním příspěvkem v rámci tzv. III. pilíře důchodové reformy. Pokud se účastník penzijního připojištění rozhodne v průběhu roku bez přerušení přestoupit na produkt doplňkového penzijního spoření u stávající nebo i jiné penzijní společnosti, může od základu daně odečíst částku, která se rovná součtu příspěvků na oba produkty, poníženou o 12 000 Kč. Maximální odpočet může činit nejvýše 12 000 Kč.
 
Pokud by poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká.
 
Příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k tomuto zániku došlo, jsou pak částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých deseti letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření základ daně snížen. Je tedy nutné podat za rok zániku nároku daňové přiznání, ve kterém se uvedou příjmy dle § 10 v uvedené výši a dodaní se.

Pojistné na soukromé životní pojištění

Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.
 
Předpokladem je, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let a že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
 
U pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč.
 
U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny.
 
Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období roku 2016, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Pro rok 2017 bude tato částka zvýšena na 24 000 Kč.

Členské příspěvky zaplacené odborové organizaci

Od základu daně lze dále odečíst též členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP (příjmy ze zaměstnání), s výjimkou příjmů podle § 6 zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně. Maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.

Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání

Poslední nezdanitelnou částí základu daně jsou úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP poplatníkem s příjmy z podnikání, nejvýše však 10 000 Kč.
 
U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.
 
Tab.: Maximální limity nezdanitelných částí základu daně pro rok 2016
 

 
 
Související článek:
Slevy na dani z příjmů u fyzických osob za rok 2016
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016
Nejčastější chyby při vyplňování daňového přiznání