Úleva podnikatelům v oblasti daňových odpisů bude s největší pravděpodobností pokračovat i v roce 2022 a 2023. Předpokladem pro to je skutečnost, aby zákonodárci stihli projednat novelu zákona o daních z příjmů, která je součástí sněmovního tisku č. 254 a aktuálně je zařazena do druhého čtení v Poslanecké sněmovně.

Samotná novela zákona, která na mimořádné odpisy reaguje, je vcelku nenápadná. Jde v podstatě jen o změnu roku v § 30a, ve kterém jsou tyto odpisy stanoveny. Místo roku 2021 se po novele objeví v zákoně rok 2023. Žádné jiné změny v tomto paragrafu nejsou navrhovány, proto si můžeme v tomto článku připomenout podmínky, které platily pro roky 2020 a 2021, a budou tedy v případě přijetí zákona platit i pro roky 2022 a 2023.

Připomínám, že se jedná jen o kategorii daňových odpisů. Novela zákona nemá vliv na účetní odpisy, které si stanovuje účetní jednotka sama.

Mimořádné odpisy umožňují mnohem rychleji odepsat majetek zařazený do 1. a 2. odpisové skupiny, než je tomu v případě „běžných“ daňových odpisů. Podmínkou je, že se jedná o majetek nový, resp. že poplatník je prvním odpisovatelem. To je důležité např. u předváděcích aut, které po určitou dobu mohou být v majetku autosalonu, aniž by ho tento poplatník odepisoval, a následně se převedou na nového majitele.

Byť by tento poplatník byl až druhým vlastníkem zapsaným v technickém průkazu, mohl by být prvním odpisovatelem, což by mu umožnilo mimořádné odpisy využít. Záležet však bude na konkrétní situaci každého jednotlivého majetku a v případě pochybností je vhodné si zajistit potvrzení od prodávajícího, zda daný majetek odpisoval.

Na rozdíl od rovnoměrných či zrychlených odpisů, které jsou běžně používány pro daňové odpisy, se mimořádné odpisy stanoví s přesností na měsíce, nelze je přerušit a odpisy musí být zahájeny v měsíci následujícím po dni, kdy byly splněny podmínky pro odpisování. Čím blíže konci zdaňovacího období bude majetek pořízen, tím méně budou moci být uplatněny mimořádné odpisy v tomto zdaňovacím období.

U běžných odpisů tuto skutečnost řešit nemusíme, protože jsou stanoveny na roční bázi, a tudíž stačí poslední den zdaňovacího období, kdy bude mít poplatník splněny podmínky pro odpisování, a může uplatnit celoroční odpis.

Výhoda mimořádných odpisů však spočívá ve výrazném snížení celkové doby odpisování. Zatímco běžné daňové odpisy se u majetku zařazeného do 1. odpisové skupiny odepisují tři roky, u mimořádných odpisů odepíšeme takový majetek během 12 měsíců. U majetku zařazeného do 2. odpisové skupiny je standardní doba odpisu 5 let stanovena na 24 měsíců. Proto je důležité o mimořádných odpisech uvažovat nejen v kontextu prvního roku pořízení majetku, kdy výše těchto odpisů může být nižší než u běžných odpisů.

Dále není možné v prvním roce pořízení majetku nezahájit mimořádné odpisy, což běžné odpisy také umožňují. Rozhodnutí o mimořádných odpisech musí padnout ve zdaňovacím období při pořízení majetku, resp. tehdy, kdy jsou splněny podmínky pro odpisování. Pokud by poplatník v prvním roce nechtěl žádné daňové odpisy použít, bude pak již nadále pracovat výhradně s běžnými rovnoměrnými či zrychlenými odpisy v rámci běžných dob odpisování.

Poplatníci někdy využívají přerušení doby odpisování, kdy v daném zdaňovacím období neuplatní žádné daňové odpisy (např. proto, že nechtějí, aby firma skončila v daňové ztrátě, která prodlužuje lhůtu pro případné vyměření daně). Částka odpisů tak nepropadne, jen se posune celková doba, za kterou je majetek odepsán, pokud se jedno nebo více období přeruší. Tento postup však u mimořádných odpisů není možný; zákon stanoví, že se majetek v takovém případě odepisuje bez přerušení do 100 % vstupní ceny za odpovídající počet měsíců.

Majetek v 1. odpisové skupině bude v rámci mimořádných odpisů odepsán rovnoměrně po dobu 12 měsíců. Pořizovací cena se tedy vydělí na 12 měsíců, přičemž měsíční odpis se zaokrouhlí na koruny nahoru. U majetku v 2. odpisové skupině je nutné nejprve vstupní cenu rozdělit na 60 %, které se odepíšou v prvních 12 měsících; zbývajících 40 % vstupní ceny připadne na druhých 12 měsíců.

U běžných daňových odpisů jsme také zvyklí, že technické zhodnocení zvyšuje cenu pro odpisování, kdy se tedy toto zhodnocení v podstatě stane součástí jedné odpisové karty. U mimořádného odpisování však technické zhodnocení nezvyšuje vstupní cenu majetku, ale zařadí se do odpisové skupiny odpovídající onomu majetku a odpisuje se jako hmotný majetek podle standardních pravidel.

Příklad

Následující příklad uvádí rozdíly ve výpočtu rovnoměrných, zrychlených a mimořádných odpisů u majetku s pořizovací cenou 400.000 Kč, který poplatník pořídil v září 2022. Všechny podmínky pro mimořádné odpisy jsou u tohoto majetku splněny.

1. odpisová skupina
 

2. odpisová skupina
 

Jak na mimořádné odpisy v programu POHODA

Mimořádné odpisy lze použít v současné době pro majetek, který byl pořízený v období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010 a v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021. Pokud potřebujete zadat v programu POHODA u majetku mimořádný odpis, vyberte v agendě Majetek v poli Způsob odpisu HM rovnoměrný a v poli Odpisová skupina zvolíte Sk.1 – mimořádná nebo Sk.2 – mimořádná.

Mimořádné odpisy se počítají od následujícího měsíce po zařazení a počítají se měsíčně:

• ve skupině 1 se majetek odepíše za 12 měsíců, a to ve 100 %,
• ve skupině 2 se majetek odepíše za 24 měsíců (prvních 12 měsíců se odepíše 60 %, ve druhých 12 měsících 40 %).

V programu POHODA výpočet probíhá následovně:

• Odpis za prvních 12 měsíců se vypočte: vstupní cena násobena 1,2 (120 %), děleno 24 a násobeno počtem měsíců odpisování v daném roce.
• Odpis za dalších 12 měsíců se vypočte: vstupní cena násobena 0,8 (80 %), děleno 24 a násobeno počtem měsíců odpisování v daném roce.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.