V dnešním článku navážeme na minulý a představíme si nejčastější daňové případy řešené mezi mateřskou a dceřinou obchodní korporací z pohledu zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).

Jak jsme zmínili v předchozím článku, z pohledu ZDP mateřskou obchodní korporací (§ 19 odst. 3 písm. b) ZDP) rozumíme obchodní korporaci, která:

• je daňovým rezidentem České republiky (dále jen „ČR“) nebo jiného členského státu Evropské Unie (dále jen „EU“, dohromady JČS EU),
• má minimálně 10% podíl na základním kapitálu jiné obchodní korporace, a to po dobu minimálně 12 měsíců nepřetržitě,
• má právní formu:
  • a. s.,
  • s. r. o.,
  • družstva nebo
  • obdobnou právní formu podle příslušných předpisů dané země, pokud jde o daňového rezidenta JČS EU.

Zákonodárci s účinností od 1. 7. 2017 doplnili do ZDP další typy „mateřských společností“:

• svěřenský fond,
• rodinnou fundaci,
• obec a
• svazek obcí.

Pro úplnost dodejme, že rodinnou fundací z pohledu ZDP (§ 17a odst. 2 písm. f) ZDP) rozumíme nadaci nebo nadační fond, který:

• slouží podle své zakladatelské listiny k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli nebo
• jejichž činnost směřuje k podpoře zakladatele nebo jeho osob blízkých.

Analogicky z pohledu ZDP dceřinou obchodní korporací (§ 19 odst. 3 písm. c) ZDP) rozumíme obchodní korporaci, která:

• je daňovým rezidentem ČR nebo JČS EU,
• na jejím základním kapitálu má alespoň 10% podíl mateřská obchodní korporace, a to nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě,
• má právní formu:
  • a. s.,
  • s. r. o.,
  • družstva nebo
  • obdobnou právní formu podle příslušných předpisů dané země, pokud jde o daňového rezidenta JČS EU (viz výše).

Aby se nám obecné pojmy mateřská a dceřiná společnost nepletly se speciálním daňovým vymezením, označíme:

• mateřskou společnost, která splní výše uvedená kritéria, jako Parent a
• dceřinou společnost, která splní výše uvedená kritéria, jako Subsidiary.

ČR měla při vstupu do EU povinnost implementovat (zařadit do českého práva) směrnici Rady aktuálně 2011/96/EU ze dne 30. listopadu 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, což je přepracované znění původní směrnice, ve znění dalších směrnic Rady (dále jen „EU Směrnice“).

V návaznosti na implementaci EU Směrnice se objevilo v ZDP od roku 2004 několik druhů osvobozených výnosů od daně z příjmů právnických osob:

• osvobození příjmů z podílů na zisku,
• osvobození převodu podílu,
• osvobození příjmů ze snížení základního kapitálu,
• osvobození převedeného zisku (od 1. 7. 2017 již neplatí),
• osvobození příjmu mimo stojícího společníka z vyrovnání při převodu zisku (od 1. 7. 2017 již neplatí).

Zvýrazněné osvobození můžeme uplatnit za obdobných podmínek kromě vyjmenovaných společností z JČS EU také u obchodních korporací:

• ze Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska,
• ze států, s nimiž má ČR uzavřenou platnou a účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění (dále jen „SZDZ“).

Podobné daňové výhody pro Parent a Subsidiary se týkají také:

• úroků z úvěrových finančních nástrojů (např. úvěry, zápůjčky a dluhopisy) a
• licenčních poplatků.

Výše zmíněné osvobození je výplodem Směrnice Rady 2003/49/ES o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (dále jen „EU Směrnice 2“). EU Směrnice 2 byla zavedena z důvodu zamezení ekonomického dvojího zdanění v rámci skupiny spřízněných osob (po splnění podmínek uvedených níže) u:

• úrokových příjmů a
• licenčních poplatků.

Výše uvedené typy příjmů obdržené od tzv. přímo kapitálově spojených osob z JČS EU osvobozujeme od daně z příjmů u dlužníka ve státu zdroje, přičemž věřitel zdaní jen nad rámec SZDZ ve státě jeho rezidence. Přímo kapitálově spojenými osobami rozumíme osoby, které:

• mají alespoň 25% podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech obchodní korporace a
• propojení trvá nejméně 24 měsíců.

Pro úplnost dodejme, že podmínky propojení 24 měsíců můžeme splnit také dodatečně.

Osvobození úrokových příjmů a licenčních poplatků se objevilo v ZDP od roku 2004. ZDP rozšiřuje osvobození také pro daňové rezidenty Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Osvobození v ZDP je u věřitele podmíněno splněním následujících podmínek (§ 19 odst. 5 ZDP):

• je skutečným vlastníkem příjmů – věřitel tedy využívá úvěry pouze pro svoji vlastní potřebu, přičemž úvěry dále neposkytuje a v případě licenčních poplatků neuzavírá další smlouvy;
• příjmy nejsou přiřaditelné stálé provozovně, která je v ČR nebo státu, který není JČS EU, státu tvořící Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarsku;
• má rozhodnutí správce daně o přiznání osvobození těchto příjmů (§ 38nb ZDP).

Třetí bod je nejnepříjemnější podmínka, která komplikuje osvobození nejvíce.

Pro úplnost dodejme, že daňové výhody z EU Směrnic jsou automatické, netřeba o ně žádat.

Osvobození příjmů z dividend a jiných podílů na zisku

Pojďme se věnovat nejběžnějším osvobozeným příjmům od daně z příjmů. Prvním zástupcem je osvobození příjmů z dividend a jiných podílů na zisku (dále jen „Podíly na zisku“), které Parent obdrží od Subsidiary. Pro osvobození musí Subsidiary splnit následující podmínky (§ 19 odst. 1 písm. ze) bod  1. ZDP nebo § 19 odst. 1 písm. zi) ZDP), je právnickou osobou, která je:

• daňovým rezidentem ČR nebo
• daňovým rezidentem JČS EU,

přičemž Parent musí být:

• právnickou osobou, která je daňovým rezidentem ČR nebo
• stálou provozovnou na území ČR obchodní korporace, která je daňovým rezidentem JČS EU.

Při osvobození příjmů platí základní podmínka, že Subsidiary nesmí být v likvidaci.

Parent může použít osvobození příjmů před uplynutím 12 měsíců, když drží alespoň 10 % podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech Subsidiary za podmínky, že stanovená lhůta bude naplněna dodatečně.

Tento předpoklad posuzujeme k okamžiku konání valné hromady Subsidiary, která rozhodne o přiznání Podílu na zisku Parent (Pokyn GFŘ D-22 k § 19 odst. 1 písm. ze) až zi) bod 1.). V tomto případě sice společnost pobírající Podíl na zisku zatím nemá dle ZDP status Parent, nicméně stane se jí dodatečně uplynutím 12měsíční lhůty. Tato situace nebrání v uplatnění osvobození příjmů.

Příklad – Splnění podmínek časového testu

Společnost Krkavčí matka a. s. (dále jen „KM“) pořídila 12% podíl ve společnosti Loupežnická dcera a. s. (dále jen LD“) na základě kupní smlouvy s účinností od 20. 12. 2017. Společnost LD rozhodla ke dni 17. 4. 2018, kdy se konala valná hromada, o výplatě podílu na zisku společnosti KM. Předpokládejme dva scénáře:

1. Společnost KM splní 12měsíční časový test

I když není ke dni rozhodnutí valné hromady splněn 12měsíční časový test, společnost KM příjem osvobodí od daně z příjmů a nebude aplikovat srážkou daň. Předpokládejme, že k okamžiku rozhodnutí valné hromady existuje důvodný předpoklad, že podíl společnosti KM bude držen nepřetržitě minimálně do 20. 12. 2018, přičemž po celou dobu držby podíl ve společnosti LD neklesne pod 10 %.

2. Společnost KM prodá 5% podíl ve 12měsíční lhůtě

Společnost KM sice osvobodí příjem od daně k okamžiku rozhodnutí valné hromady, nicméně v okamžiku prodeje 5% podílu na společnosti LD „dodaní“ osvobozený příjem, neboť nebyly splněny podmínky ZDP.

Pro úplnost dodejme, že společnost KM při splnění podmínek 12měsíčního časového testu vylučuje osvobozené příjmy ze zdanění na ř. 110 daňového přiznání.

Od roku 2009 rozšířili zákonodárci osvobození příjmů od daně vyplacené od Subsidiary, která je daňovým rezidentem ČR, také pro Parent, která je daňovým rezidentem zemí

• Švýcarska,
• Norska,
• Islandu,
• Lichtenštejnska (bylo doplněno novelou později).

Osvobození příjmů od daně použijeme za stejných podmínek, které platí pro daňové rezidenty JČS EU.

Od roku 2008 rozšířili zákonodárci osvobození také na příjmy z Podílů na zisku vyplácené Subsidiary, která je daňovým rezidentem třetího státu (§ 19 odst. 9 ZDP). Toto osvobození můžeme uplatnit za splnění následujících podmínek (kromě obecných podmínek pro Parent a Subsidiary):

• existuje platná a účinná SZDZ mezi ČR a tímto třetím státem,
• daň z příjmů právnických osob ve třetí zemi je obdobná české, přičemž příjem z Podílů na zisku není osvobozen a podléhá sazbě daně nikoli nižší než 12 % (a to alespoň ve zdaňovacím období, ve kterém Parent o výnosu účtuje jako o pohledávce, a ve zdaňovacím období předcházejícím).

Z praktického hlediska doporučujeme pro osvobození příjmu od daně vyžádat si od Subsidiary potvrzení o splnění výše uvedených podmínek.

Na první pohled může vypadat, že osvobození příjmů od daně vyplacené od Subsidiary ze třetího státu bude úplné.

Nicméně pro daňové posouzení celé transakce musíme uvažovat případnou daň, kterou uhradí Subsidiary ve třetí zemi. Z tohoto pohledu můžeme rozlišit následující situace. Podíl na zisku ve třetí zemi podléhá:

• dani nižší než 12 % – v tomto případě nemůžeme v ČR osvobození příjmu od daně použít. Subsidiary je zdaněna ve třetí zemi a Parent si může v ČR uplatnit daň zaplacenou ve třetí zemi za použití metody zamezení dvojího zdanění, kterou upravuje příslušná SZDZ.
• dani 12 % a vyšší – v tomto případě můžeme osvobození od daně v ČR použít, nicméně Subsidiary bude zdaněna ve třetí zemi.

Příklad – Osvobození podílů na zisku od daně

Společnost Cosmopolitan, s. r. o. (dále jen „Cosmopolitan“) (český daňový rezident) rozhodla na své valné hromadě o výplatě podílů na zisku následujícím společníkům:

• Společnost Mop, a. s. (dále jen „Mop“) (český daňový rezident) drží po dobu delší než 12 měsíců obchodní podíl na společnosti Cosmopolitan ve výši 24 %:
  • jedná se o vztah Parent – Subsidiary, tudíž podíl na zisku bude osvobozen od daně z příjmů u vyplácející společnosti Cosmopolitan,
  • společnost Mop nebude zahrnovat příjem do základu daně.
• Pan Alois Lipo (dále jen „Lipo“) (český daňový rezident) drží po dobu delší než 12 měsíců obchodní podíl na společnosti Cosmopolitan ve výši 15 %:
  • pan Lipo nesplní jako fyzická osoba podmínky pro Parent, tudíž podíl na zisku podléhá srážkové dani ve výši 15 %,
  • pan Lipo nezahrne příjem do základu daně (§ 23 odst. 4 písm. a) ZDP).
• Společnost Pona D.O.O. (dále jen „Pona“) (chorvatský daňový rezident) drží po dobu delší než 12 měsíců obchodní podíl na společnosti Cosmopolitan ve výši 15 %:
  • jde o vztah Parent – Subsidiary z JČS EU, tudíž podíl na zisku bude osvobozen od daně z příjmů u vyplácející společnosti Cosmopolitan.
• Společnost Poli GmbH (dále jen „Poli“) (lichtenštenjský daňový rezident) drží po dobu delší než 12 měsíců obchodní podíl na společnosti Cosmopolitan ve výši 15 %:
  • jde o vztah Parent – Subsidiary z Lichtenštějnska, tudíž podíl na zisku bude osvobozen od daně z příjmů u vyplácející společnosti Cosmopolitan.
• Společnost Polatic Ltd. (dále jen „Polatic“) (daňový rezident Britských panenských ostrovů – dále jen „BVI“) drží po dobu delší než 12 měsíců obchodní podíl na společnosti Cosmopolitan ve výši 15 %:
  • nejde o vztah Parent – Subsidiary, neboť společnost Polatic je daňový rezidentem státu, se kterým nemá ČR uzavřenou SZDZ,
  • tudíž podíl na zisku bude zdaněn v ČR srážkovou daní ve výši 15 % (v tomto případě nepoužijeme 35% sazbu daně z příjmů, neboť ČR má uzavřenou s BVI smlouvu ve formě výměny dopisů o zdanění příjmů z úspor).
• Společnost Pilot Sp. z o.o. (dále jen „Pilot“) (polský daňový rezident) drží po dobu delší než 12 měsíců obchodní podíl na společnosti Cosmopolitan ve výši 8 %:
  • nejde o vztah Parent – Subsidiary z JČS EU, tudíž podíl na zisku bude zdaněn v ČR srážkovou daní ve výši 5 % (obecnou sazbu srážkové daně ve výši 15 % snížila SZDZ s Polskem na 5 %, která má přednost před úpravou v ZDP (§ 37 ZDP).
• Společnost Mitas GmbH (dále jen „Mitas“) (německý daňový rezident) drží po dobu delší než 12 měsíců obchodní podíl na společnosti Cosmopolitan ve výši 8 %:
  • nejde o vztah Parent – Subsidiary z JČS EU, tudíž podíl na zisku bude zdaněn v ČR srážkovou daní ve výši 15 % (obecnou sazbu srážkové daně ve výši 15 % nesníží SZDZ s Německem, neboť podle SZDZ s Německem je maximální sazba srážkové daně 15 %).

Osvobození příjmů z převodu podílu

Od roku 2008 doplnili zákodonárci do ZDP druhého zástupce osvobozených příjmů od daně – příjmy plynoucí Parent z prodeje podílu na Subsidiary. Parent může být:

• právnická osoba, která je daňovým rezidentem v ČR,
• obchodní korporace, která je daňovým rezidentem JČS EU.

Osvobození nemůžeme použít v případě, kdy je Subsidiary v likvidaci.

Od roku 2008 můžeme uplatnit osvobození také u prodeje podílů na Subsidiary, plynoucí obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem:

• Norska, Islandu, nebo Lichtěnštejnska (§ 19 odst. 10 ZDP),
• třetí země, se kterou má ČR uzavřenou platnou a účinnou SZDZ za splnění stejných podmínek jako u osvobození příjmů z Podílu na zisku (§ 19 odst. 9 ZDP).

Příklad – Splnění podmínek pro osvobození příjmu z prodeje podílu

Společnost Lopata, s. r. o. (dále jen „Lopata“), která se zabývá výkopovými pracemi, má od roku 2016 50 % akcií ve společnosti Lopaty strýčka Donalda, a. s. (dále jen „LSD“). Společníci společnosti Lopata dali na radu zkušeného poradce z místního lokálu a rozhodli se rozdělit prodej akcií společnosti LSD do dvou kroků:

• v květnu 2018 prodají 42 % akcií a
• v sprnu 2018 prodají zbylých 8% akcií.

Společnost Lopata:

• bude mít osvobozen od daně z příjmů příjem z prodeje 42 % akcií ve společnosti LSD, neboť splní podmínky ZDP pro osvobození,
• bude mít zdanitelný příjem (nikoli osvobozený) z prodeje 8 % akcií ve společnosti LSD, neboť akcie společnosti LSD v okamžiku prodeje budou představovat pouze 8% podíl na základním kapitálu, a nebude tak splněna základní podmínka pro vztah Parent a Subsidiary.

Příklad – Osvobození příjmu z prodeje podílu v Subsidiary u svěřenského fondu

Pan Josef Myšpulínek (dále jen “Myšpulínek”) založil v roce 2016 Soukromý svěřenský fond Bobík (dále jen “Bobík”), do kterého vložil podíl na:

• společnosti Piňďa k. s. (dále jen “Piňďa) a
• na společnosti Fifinka, s. r. o. (dále jen „Fifinka“).

V dubnu 2018 Bobík prodal podíly na obou dceřiných společnostech. Bude mít Bobík osvobozený příjem z prodeje podílů v obou dceřiných společnostech?

Bobík bude mít:

• zdanitelný příjem z prodeje podílu ve společnosti Piňďa, neboť společnost Piňďa nesplňuje podmínku „vyjmenované“ právní formy pro Subsidiary jako komanditní společnost,
• podle mého názoru osvobozený příjem z prodeje podílu ve společnosti Fifinka, neboť Bobík je považován od 1. 7. 2018 za Parent a splnil podmínky pro osvobození.

Jak bylo zmíněno výše zákonodárci v rámci novely od 1. 7. 2017 rozšířili Parent mj. o svěřenské fondy. Bobík použije novou právní úpravu od 1. 1. 2018. Jelikož novela ZDP od 1. 7. 2017 v přechodných ustanoveních žádným způsobem neomezuje splnění časového testu pro osvobození pro období před účinností ZDP, bude podle mého názoru příjem osvobozen.

Osvobození v ostatních případech

Kromě dvou již zmíněných osvobození můžeme osvobodit méně časté případy druhů příjmů plynoucích ze Subsidiary k Parent. Svou povahou mají tyto příjmy blízko k výplatě Podílu na zisku. Příjmy Parent při snížení základního kapitálu Subsidiary, a to nejvýše do částky, o kterou byl:

• zvýšen vklad společníka nebo
• jmenovitá hodnota akcie

při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů Subsidiary, pokud se základní kapitál Subsidiary zvyšoval ze zisku po zdanění Subsidiary nebo z fondu vytvořeného ze zisku.

V tomto případě Parent nesnižuje nabývací cenu podílu v Subsidiary a nemůžeme uplatnit vyjmutí ze základu daně (§ 23 odst. 4 písm. h) ZDP).

Tento typ osvobození se nevztahuje, na rozdíl od vyplacení Podílů na zisku nebo převodu obchodního podílu v Subsidiary, na daňové rezidenty třetích zemí (mimo ČS EU).

Od roku 2015 zákonodárci doplnili do ZDP osvobození také při příjmu Parent z rozpuštění:

• rezervního fondu Subsidiary nebo
• obdobného fondu Subsidiary.

Pro úplnost dodejme, že vyplacení Oceňovacího rozdílu z přecenění na přeměnách Subsidiary plynoucí Parent není osvobozeno od daně z příjmů na základě výsledku Koordinačního výboru mezi zástupci Komory daňových poradců a Generálního finančího ředitelství (dále jen „GFŘ“) č. 448/18.03.15.

Podle zástupců GFŘ musíme při výplatě složek vlastního kapitálu vzniklých v důsledku ocenění jmění znaleckým posudkem při přeměnách v zásadě vycházet z primárního zdroje vyplácené složky vlastního kapitálu. Oceňovací rozdíl z přecenění v rámci rozvahové položky kapitálového fondu nebyl vytvořen:

• ze zisku ani
• dodatečnými vklady členů obchodní korporace, ale z důvodu provedení přecenění jmění v důsledku fúze.

Příklad – Osvobozený nebo zdanitelný příjem ze snížení základního kapitálu Subsidiary

Společnost Bořek Stavitel, a. s. (dále jen „Bořek“) působící ve stavitelství má 100% podíl ve společnosti Přemek Podlaha, s. r. o. (dále jen „Přemek“).

Po úspěšném projektu v dubnu 2018 rozhodla valná hromada společnosti Přemek že sníží výši základního kapitálu o 400 000 Kč. Z vyplacené částky 400 000 Kč společnosti Bořek bude:

• částka 300 000 Kč osvobozeným příjmem a
• částka 100 000 Kč zdanitelným příjmem (proti němuž může společnost Bořek započíst část nabývací ceny podílu).

Částka ve výši 300 000 Kč má povahu Podílu na zisku, který nebyl rozdělen společníkovi ihned, ale s určitým zpožděním. Po určitou dobu plnil funkci navýšeného základního kapitálu.

Pro úplnost dodejme, že základní kapitál snižujeme nejdříve o tu část, která vznikla jinak než vkladem (§ 36 odst. 2 písm. h) ZDP).

ZDP obsahoval ještě dvě osvobození, která zákonodárci s účinností od 1. 7. 2017 zrušili:

• zisk převáděný řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, jedná-li se o příjmy plynoucí Parent od Subsidiary,
• příjem mimo stojícího společníka z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, pokud je tento mimo stojící společník Parent ve vztahu k ovládané nebo řízené osobě.

Pro úplnost dodejme, že smlouvou o převodu zisku se zavazovala řízená osoba po provedení přídělu do rezervního fondu převést ve prospěch řídící osoby zbylý zisk nebo jeho část. Smlouva o převodu zisku ale musela rovněž obsahovat závazek řídící osoby vůči společníkům, kteří nejsou účastníky smlouvy (tzv. mimo stojící společníci), poskytnout jim přiměřené vyrovnání, ledaže společnost nemá žádného takového společníka.

V případě ovládací smlouvy se zavazovala jedna smluvní strana podrobit se jednotnému řízení jiné osobě (řídící osoba). Je-li součástí ovládací smlouvy i závazek řízené osoby převádět zisk nebo jeho část řídící osobě, použije se obdobně jako v případě smlouvy o převodu zisku.

Podmínky osvobození časový test

Osvobození na základě 12měsíčního časového testu můžeme použít na:

• osvobození příjmů z Podílů na zisku,
• osvobození při snížení základního kapitálu Subsidiary,
• osvobození převodu podílu v Subsidiary.

V praxi nastává nemalý problém s aplikací 12měsíčního časového testu. I když pravidlo vypadá na první pohled jednoznačně, může přinášet značné komplikace zejména v situacích, kdy Subsidiary vyplácí Parent osvobozený příjem z Podílu na zisku.

Pokud nejsou splněny podmínky pro osvobození, musela by Subsidiary zdanit vyplácené Podíly na zisku srážkovou daní, v případě, že Parent poruší podmínky a neponechá si minimálně 10% podíl 12 měsíců.

Na závěr článku se budeme zabývat potrestáním za porušení podmínek osvobození na základě časového testu. ZDP rozděluje dva typy sankcí:

• porušení podmínek na straně Parent (§ 19 odst. 4 písm. a) ZDP),
• porušení podmínek na straně Subsidiary (§ 19 odst. 4 písm. b) ZDP).

ZDP chápe porušení na straně Parent, která je daňovým rezidentem ČR, jako nesplnění její daňové povinnosti ve zdaňovacím období (nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání), za které bylo osvobození od daně uplatněno. Tímto způsobem postupujeme u:

• příjmu z převodu podílu na Subsidiary,
• příjmu plynoucího při snížení základního kapitálu Subsidiary,
• příjmů z Podílů na zisku plynoucích od Subsidiary, která je daňovým rezidentem JČS EU.

Naopak ZDP chápe porušení podmínek na straně Subsidiary (jazykem ZDP porušení povinností při uplatnění osvobození plátcem daně) jako tzv. „brutaci“ (§ 38s ZDP). Tímto způsobem postupujeme u:

• příjmů z Podílů na zisku plynoucích od Subsidiary, která je daňovým rezidentem v ČR,
• příjmu plynoucího při snížení základního kapitálu Subsidiary.

Podle mého názoru je přinejmenším podivné, jestliže za porušení podmínek u příjmu plynoucího při snížení základního kapitálu Subsidiary může správce daně doměřit obě výše uvedená porušení.

Příklad – Princip tzv. „brutace“

Společnosti Lajdák, s. r. o. (dále jen „Lajdák“) byl vyplacen Podíl na zisku ve výši 1 000 000 Kč s podmíněným osvobozením, přičemž společnost Lenoch, a. s. (dále jen „Lenoch“) nesrazila při jeho výplatě srážkovou daň ve výši 15 %.

Správce daně provede tzv. „brutaci“, což znamená, že vyplacených 1 000 000 Kč chápeme jako 85 % a dopočteme z toho 100 % (1 176 471 Kč). V následujícím kroku z této částky určíme 15% srážkovou daň, která vychází ve výši 176 470 Kč. Správce daně z této částky vyměří ještě:

• penále a
• úrok z prodlení.

Závěr

Od roku 2004 existuje v ZDP několik druhů osvobození výnosů od daně z příjmů právnických osob:

• osvobození příjmů z podílů na zisku,
• osvobození převodu podílu,
• osvobození příjmů ze snížení základního kapitálu,
• osvobození převedeného zisku (od 1. 7. 2017 již neplatí),
• osvobození příjmu mimo stojícího společníka z vyrovnání při převodu zisku (od 1. 7. 2017 již neplatí).

Zvýrazněná osvobození můžeme uplatnit za obdobných podmínek kromě vyjmenovaných společností z JČS EU také u obchodních korporací:

• ze Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska,
• ze států, s nimiž má ČR uzavřenou platnou a účinnou SZDZ.

Podobné daňové výhody pro Parent a Subsidiary se týkají také:

• úroků z úvěrových finančních nástrojů (např. úvěry, zápůjčky a dluhopisy) a
• licenčních poplatků.

Pro osvobození příjmů z Podílů na zisku musí Subsidiary splnit následující podmínky – je právnickou osobou, která je:

• daňovým rezidentem ČR nebo
• daňovým rezidentem JČS EU,

přičemž Parent musí být:

• právnickou osobou, která je daňovým rezidentem ČR nebo
• stálou provozovnou na území ČR společnosti, která je daňovým rezidentem JČS EU.

Při osvobození příjmů platí základní podmínka, že Subsidiary nesmí být v likvidaci.

Parent může použít osvobození příjmů před uplynutím 12 měsíců, pokud drží alespoň 10% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech Subsidiary za podmínky, že stanovená lhůta bude naplněna dodatečně.

Od roku 2008 doplnili zákodonárci do ZDP druhého zástupce osvobozených příjmů od daně – příjmy plynoucí Parent z prodeje podílu na Subsidiary. Parent může být:

• právnická osoba, která je daňovým rezidentem v ČR,
• společnost, která je daňovým rezidentem JČS EU.

Osvobození nemůžeme použít v případě, kdy je Subsidiary v likvidaci.

Od roku 2008 můžeme uplatnit osvobození také u prodeje podílů na Subsidiary, plynoucí obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem:

• Norska, Islandu nebo Lichtěnštejnska,
• třetí země, se kterou má ČR uzavřenou platnou a účinnou SZDZ za splnění stejných podmínek jako u osvobození příjmů z Podílu na zisku.

Kromě dvou již zmíněných osvobození můžeme osvobodit méně časté případy druhů příjmů plynoucích ze Subsidiary k Parent. Svou povahou mají tyto příjmy blízko k výplatě Podílu na zisku. Příjmy Parent při snížení základního kapitálu Subsidiary, a to nejvýše do částky, o kterou byl:

• zvýšen vklad společníka nebo
• jmenovitá hodnota akcie

při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů Subsidiary, pokud se základní kapitál obchodní korporace zvyšoval ze zisku po zdanění Subsidiary nebo z fondu vytvořeného ze zisku.

Od roku 2015 zákonodárci doplnili do ZDP osvobození také při příjmu Parent z rozpuštění:

• rezervního fondu Subsidiary nebo
• obdobného fondu Subsidiary.

Související články:
Mateřská a dceřiná společnost – 1. díl
Mateřská a dceřiná společnost – 2. díl