Příklad

Živnostník:

• vede daňovou evidenci,
• má příjmy z podnikání ve výši 1 100 000 Kč a výdaje z podnikání ve výši 900 000 Kč,
• z roku 2017 mu zbývá neuplatněná daňová ztráta 20 000 Kč,
• mimo svou živnost je i zaměstnaný (má k dispozici potvrzení o zdanitelných příjmech),
• dále pronajímá nemovitost za 60 000 Kč ročně,
• v roce 2018 prodal dům za 5 000 000 Kč (který koupil před pár měsíci jako investici za 4 500 000 Kč, jiné náklady související s domem nedokáže doložit),
• živnostník 1× daroval bezúplatně krev,
• zaplatil úroky z hypotéky na dům, ve kterém bydlí (50 000 Kč),
• má dvě děti a manželku na mateřské dovolené (bez příjmů), jedno dítě je v mateřské škole, za kterou rodiče zaplatili v roce 2018 15 000 Kč,
• platil si penzijní i životní pojištění (24 000 Kč + 24 000 Kč).

Samotné přiznání má čtyři strany, přílohu č. 1 – která se týká podnikání, přílohu č. 2 – která se týká pronájmu a ostatních příjmů.

Zaměříme se pouze na části přiznání a příloh týkajících se modelového příkladu. Při vyplňování daňového přiznání vždy začneme vyplňovat nejdříve přílohy – na kterých vypočítáváme „dílčí daňové základy“ z jednotlivých příjmů (podnikání, nájem, ostatní) a tyto vypočítané „dílčí daňové základy“ pak už „jen přepíšeme“ do samotného přiznání.

Příloha č. 1 – výpočet dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 7) – podnikání

Na začátku této přílohy vyplníme (kromě rodného čísla), zda vedeme daňovou evidenci, účetnictví nebo uplatňujeme výdaje procentem z příjmů (paušál):

Náš živnostník vede daňovou evidenci a z té zjistil, že jeho příjmy byly 1 100 000 Kč a výdaje 900 000 Kč (vyplní do řádků 101 a 102) a do ostatních povinně vyplňovaných (nenulových) řádků vyplníme rozdíl příjmů a výdajů (200 000 Kč).

Dílčí základ daně z příjmů z podnikání z řádku 113 budeme dále potřebovat do samotného daňového přiznání.

Dále v této příloze vyplníme hlavní převažující činnost živnostníka (v případě, že neuplatňujeme „paušál“, ale vedeme daňovou evidenci – stačí opravdu pouze vyplnit činnost). Náš živnostník provádí činnosti v oblasti informačních technologií:

Přehled všech činností nalezneme na stránkách Českého statistického úřadu. Správná volba činnosti by byla důležitá zejména v případě, že bychom uplatňovali výdaje „paušálem“ – kdy správná volba oboru činnosti má vliv na výši procenta „výdajového paušálu“.

Dále vyplníme počet měsíců provozování činnosti (v našem příkladě 12) – to má vliv např. na výpočet záloh na daň na další období.

Pokud vedeme daňovou evidenci, vyplňujeme taky tabulku D této přílohy – v našem modelovém příkladě je nulová (položky označené hvězdičkou vyplňujeme pouze dobrovolně).

Příloha č. 2 – výpočet dílčích základů daně z příjmů z nájmu (§ 9) a z ostatních příjmů (§ 10)

1. Příjmy a výdaje z nájmů

Pokud uplatňujeme u příjmů z nájmů „paušál 30 %“, označíme to opět hned v úvodu přílohy (pokud bychom uplatňovali skutečné výdaje, neoznačujeme nic).

Příjmy z pronájmu 60 000 Kč vyplníme do řádku 201 a do řádku 202 vyplníme výdaje (v našem případě 30 % z příjmů, tj. 18 000 Kč, případně bychom vyplnili skutečné výdaje, pokud by to bylo daňově výhodnější).

Zbývající řádky jsou rozdílem příjmů a výdajů – a tento rozdíl – tj. dílčí základ daně z pronájmu budeme dále opět potřebovat v samotném přiznání.

2. Ostatní příjmy a výdaje

Pokračujeme druhou částí přílohy č. 2 a vyplňujeme údaje o ostatních příjmech a výdajích. Náš poplatník prodal dům – vyplní tedy nejdříve o jaký druh jiných příjmů se jedná a dále vyplní příjmy a výdaje a jejich rozdíl (tento rozdíl – dílčí základ daně z ostatních příjmů – opět budeme potřebovat v samotném daňovém přiznání).

Jednotlivými druhy příjmů jsou:
A – příležitostná činnost
B – prodej nemovitostí
C – prodej movitých věcí
D – prodej cenných papírů
E – příjmy z převodu dle § 10 odst. 1, písm. c) – tj. příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu družstevního podílu
F – jiné ostatní příjmy
G – bezúplatné příjmy

Pokud máme vyplněné přílohy, můžeme se vrátit k samotnému daňovému přiznání. Na první straně vyplníme základní „osobní a identifikační údaje“ a můžeme vyplňovat příslušné hodnoty.

Nejprve se musíme vypořádat s příjmy ze zaměstnání. Zde vždy vycházíme z potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele (zaměstnavatelů).

Nejdůležitější řádky potvrzení o příjmech ze zaměstnání u našeho živnostníka budou vypadat např. takto:

Tyto údaje z potvrzení pouze opíšeme do daňového přiznání (hned na jeho úvodní řádky):
 

Sraženou daň pak zapíšeme až na třetí stranu do řádku 84:

Pokud bychom měli více zaměstnavatelů (a tedy více potvrzení o zdanitelných příjmech), potom bychom na řádky 31–35 a 84 vždy psali příslušné součty ze všech těchto potvrzení dohromady.

V této fázi už tedy máme vypočítané všechny dílčí daňové základy – ze zaměstnání, z podnikání, z pronájmu i z ostatních příjmů. Teď všechny tyto dílčí daňové základy z příloh přiznání (a z úvodní části přiznání, kde jsme vypočítali dílčí daňový základ ze zaměstnání) přepíšeme do přiznání.

Dílčí základ ze zaměstnání z řádku 34 zapíšeme do řádku 36 – 643 200 Kč.

Dílčí základ z podnikání z řádku 113 přílohy č. 1 zapíšeme do řádku 37 – 200 000 Kč.

Dílčí základ z nájmu z řádku 206 přílohy č. 2 zapíšeme do řádku 39 – 42 000 Kč.

Dílčí základ z ostatních příjmů z řádku 209 přílohy č. 2 zapíšeme do řádku 40 – 500 000 Kč.

Dále budeme sčítat:

Na řádku 41 dílčí základy daně z podnikání, případného kapitálového majetku, pronájmu a ostatních příjmů (ze kterých předchozích řádků přiznání sčítáme nás navede přímo text řádku 41).

Na řádku 42 se konečně dostáváme k základu daně, který tvoří základ daně ze zaměstnání a kladný základ daně ze všech zbývajících příjmů (jaké řádky sčítat nás navede zase přímo text řádku 42).

Na řádku 44 si pak můžeme uplatnit ztrátu z minulých let (ve lhůtě maximálně pět let).

Základ daně tedy již známe a teď je třeba ho snížit o nezdanitelné části a odčitatelné položky.

Ze zadání příkladu vyplývá, že živnostník jedenkrát v roce 2018 daroval bezúplatně krev. Podle zákona je tento dar/bezúplatné plnění oceněno hodnotou 3 000 Kč. Dále živnostník zaplatil úroky z hypotéky ve výši 50 000 Kč a zaplatil 24 000 Kč na penzijním připojištění a 24 000 na životním pojištění.

Úhrnná hodnota darů (bezúplatných plnění) musí za rok přesáhnout 2 % základu daně (z řádku 42) anebo musí dosáhnout hodnoty alespoň 1 000 Kč.

U penzijního připojištění můžeme za rok 2018 uplatnit maximálně 24 000 Kč (za rok 2016 a starší jsme mohli uplatnit skutečně zaplacené připojištění snížené o 12 000 Kč a celkově ne více než 12 000 Kč).

U životního pojištění můžeme za rok 2018 uplatnit maximálně 24 000 Kč (ještě za rok 2017 jsme mohli uplatnit maximálně 12 000 Kč).

Údaje vyplníme do příslušných řádků přiznání.

3. ODDÍL – Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem

V dalším kroku už jen tyto nezdanitelné části a odčitatelné položky sečteme a můžeme se pustit do výpočtu samotné daně.

Daň v řádku 57 vypočítáme jako 15 % z řádku 56 (zaokrouhleného základu daně).

4. ODDÍL – Daň celkem, ztráta

Od daně však ještě můžeme odečíst slevy. Základní sleva na poplatníka (řádek 64) činí pro rok 2018 24 840 Kč.

Sleva na manželku/manžela je taky 24 840 Kč (týká se i registrovaných partnerů/partnerek, ne však druhů/družek) – v našem příkladě půjde o slevu na manželku, žijící s živnostníkem ve společné domácnosti, která za rok 2018 nedosáhla příjmu 68 000 Kč.

Do příjmů „manželky“ se nejčastěji započítávají:

• příjmy ze zaměstnání (i dohod),
• příjmy z podnikání,
• peněžitá pomoc v mateřství,
• nemocenská,
• podpora v nezaměstnanosti,
• starobní, invalidní … důchod.

Do příjmů „manželky“ se naopak nezapočítávají nejčastěji:

• rodičovský příspěvek,
• „sociální dávky/podpory“ – jako porodné, přídavky na děti, sociální příplatek, příspěvek na bydlení.

Poslední slevou v našem příkladě je „školkovné“ – sleva za umístění dítěte, ve výši skutečně zaplacené částky – maximálně však ve výši minimální mzdy. Ačkoliv bylo tedy zaplaceno 15 000 Kč, živnostník si uplatní pouze 12 200 Kč.

Slevy vyplníme následujícím způsobem, vše nakonec sečteme a doplníme údaje o dětech.

Od vypočítané daně odečteme všechny slevy a daňové zvýhodnění na děti a v řádku 74 se dopočítáme daně (která však opět není konečná).

Od daně po slevách (vypočítané na řádku 74) odečteme již sraženou daň z příjmů ze zaměstnání (kterou vyplníme do řádku 84 – údaj vezmeme ze zmiňovaného potvrzení o zdanitelných příjmech).

7. ODDÍL – Placení daně

Od vypočítané daně po slevách odečteme již sraženou daň v zaměstnání a v řádku 91 vypočítáme, kolik máme na dani doplatit. Pokud by živnostníkovi vyplývala z daňového přiznání za rok 2017 povinnost platit zálohy na daň – zaplacené částky v průběhu roku 2018 bychom ještě vyplnili do řádku 85.

Daň vypočítanou na řádku 91 platíme v termínu pro podání daňového přiznání na účet příslušného finančního úřadu – s předčíslím bankovního účtu 721, variabilním symbolem je rodné číslo.

Čísla účtů jednotlivých finančních úřadů nalezneme na stránkách Finanční správy.

Mimo daňové přiznání si nezapomeneme vypočítat zálohy, které jsme případně povinni platit v dalším období.

Na konci přiznání vyplníme počty listů příloh, které ke přiznání dokládáme.

Další přílohou (započítanou v předposledním řádku seznamu příloh) je příloha týkající se uplatnění ztráty, kterou taky k přiznání doložíme:

Úplný závěr přiznání patří zejména podpisu (a datu) – chybějící podpis je častou chybou. Pokud by vznikl přeplatek, je třeba vyplnit žádost o vrácení přeplatku (ve spodní části poslední stránky přiznání) – a opět tuto žádost nezapomeneme podepsat.

Můžete se také podívat, jak vypadá kompletní vyplněné daňové přiznání.