V roce 2021 se volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaly ve dnech 8. a 9. října. V tyto dny se žádné další souběžné volby nekonaly (kromě 20 místních referend – viz níže). Z tohoto důvodu se letos nepoužije právní ustanovení o případném „zvýšení odměny“ pro jednotlivé členy okrskových volebních komisí. V případech týkajících se místních referend se přihlédne následně k eventuálním dalším odměnám pro členy okrskových volebních komisí.

Podle vyhlášky č. 233/2000 Sb. v roce 2021 náleží členům okrskové volební komise za výkon funkce zvláštní jednorázová odměna, a to ve výši:

• předsedovi komise 2 200 Kč + 500 Kč,
• místopředsedovi a zapisovateli 2 100 Kč + 500 Kč,
• ostatním členům komise 1 800 Kč + 500 Kč.

Na podkladě § 24 odst. 5 zákona č. 296/2021 Sb. se zvyšuje odměna členům OVK o 500 Kč. Podle oficiálního vyjádření Ministerstva vnitra ČR „ustanovení § 24 odst. 5 předmětného zákona tak představuje lex specialis vůči zákonu č. 247/1995 Sb. ve vztahu ke konkrétním jedněm volbám do Poslanecké sněmovny (2021)“. Předmětné navýšení se v konečném důsledku bude tedy aplikovat vůči všem členům okrskových volebních komisí.

Zde je dobré i upozornit, že pokud se člen volební komise nezúčastní všech jednání, pak obecní úřad celkovou výši odměny poměrně krátí. Důvody neúčasti přitom nejsou rozhodné, a dokonce ani to, zda je neúčast omluvená či neomluvená.

Podle § 82 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb. je upraveno, že „nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce nemá člen okrskové volební komise, který nesplnil povinnost účastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, ledaže byl zapisovatel jmenován nebo předseda a místopředseda určen losem v době, kdy již nebylo možné účast na školení zajistit“.

Na co má nárok zaměstnanec v pracovním či služebním poměru

Člen volební komise má ze zákona nárok na pracovní nebo služební volno, a to v nezbytně nutném rozsahu. Předmětný rozsah musí být v případě pochybností schopen řádně zaměstnavateli prokázat.

Člen volební komise má dále ze zákona nárok na náhradu:

• mzdy,
• platu,
• služebního příjmu nebo odměny,

vždy ve výši jeho průměrného výdělku, a to od zaměstnavatele, který zaměstnance k účasti u volební komise uvolní.

Zaměstnanec má v souhrnu právo na:

• pracovní volno v den voleb,
• zvláštní odměnu za výkon funkce člena volební komise,
• mzdu či plat (viz průměrný výdělek).

Co je průměrný výdělek (výběr základních znaků)

Zákoník práce pojem průměrný výdělek upravuje v § 351 až § 632. Základní formou průměrného výdělku je průměrný hodinový výdělek. Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na jeden měsíc v průměrném roce. Průměrný rok má pro daný účel 365,25 dnů.

Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348 (koeficient vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce).

Postup při výpočtu průměrného výdělku záleží na dalších okolnostech, například roční odměně zaměstnance apod.

Na dotazy vztahující se k „náhradě mzdy“ odpovídá Ministerstvo financí na svých webových stránkách.

Paušální náhrada ušlého výdělku

Členovi okrskové volební komise, který není v pracovním nebo služebním poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise.

Předmětná náhrada náleží tedy těm členům volební komise, kteří jsou samostatně výdělečně činní (43 Kč za hodinu, nejvýše však 340 Kč za jeden den), nikoliv tedy zaměstnancům.

Nemocenské pojištění při zaměstnání malého rozsahu

Jelikož v roce 2021 odměna kteréhokoliv člena volební komise (volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky) nedosáhne alespoň na částku 3 500 Kč (za jednotlivý daný měsíc), z tohoto důvodu nepodléhá odměna člena volební komise účasti na nemocenském pojištění – nemocenské pojištění se tedy neplatí.

Pokud člen volební komise není účasten na nemocenském pojištění (viz výše), pojistné na sociální zabezpečení se neplatí.

Stručně terminologicky pouze připomínám, že pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na již zmíněné nemocenské pojištění a dále důchodové pojištění a tzv. příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Placení pojistného zdravotního pojištění

Člen okrskové volební komise při volbách do Parlamentu České republiky (nebo i při volbách do Evropského parlamentu, zastupitelstev územních samosprávných celků a při volbě prezidenta) není plátcem pojistného zdravotního pojištění.

Kdo vyplatí zvláštní odměnu (popř. paušální náhradu) členům komise

Zvláštní odměnu vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti komise vždy obecní úřad (dále jen „obec“), pod který spadala daná okrsková volební komise.

Činnost volební komise skončí patnáctým dnem po vyhlášení celkových výsledků voleb Státní volební komisí (ta vyhlašuje výsledky zpravidla nejbližší úterý po volbách).

Zaměstnavatel a jeho nároky

Zaměstnavatel, který svému zaměstnanci poskytl pracovní (nebo služební) volno a náhradu mzdy (platu, služebního příjmu, odměny) ve výši průměrného výdělku, se může následně obrátit na příslušný obecní úřad a požádat o refundaci náhrady mzdy (platu, služebního příjmu, odměny), která mu bude následně vyplacena.
 

Pokud je váš zaměstnanec v komisi u voleb, uvedete v systému PAMICA na záložku Složky nepřítomnosti složku V03 – Placené volno. Náhrada za tento den bude zaplacená pomocí průměrného hodinového výdělku. V programu POHODA v agendě Personalistika na záložku Nepřítomnost ve sloupci Druh uvedete Placené volno. Poté ve vystavené mzdě za daný měsíc bude náhrada za tuto nepřítomnost vypočtena taktéž pomocí průměrného hodinového výdělku. Zaměstnavatel, který svému zaměstnanci poskytne volno a náhradu mzdy, se může posléze obrátit na příslušný obecní úřad a požádat o refundaci.

Zdanění zvláštní odměny obdržené v roce 2021

Zvláštní odměna člena volební komise za rok 2021 se posuzuje jako příjem ze závislé činnosti, a to podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona o daních z příjmů.

Příjemce zvláštní odměny se dále řídí především ustanovením § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů.

Daňový poplatník (v našem případě zaměstnanec) se může ocitnout v následujících situacích:
 
1. Podepsal „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pro rok 2021“ k dani u zaměstnavatele, který ho uvolnil do volební komise. Nemůže tedy podepsat prohlášení v rámci zvláštní odměny. Lze dále postupovat následujícím způsobem:
 

2. Nepodepsal prohlášení k dani z příjmů u zaměstnavatele, který ho uvolnil do volební komise. Může tedy teoreticky podepsat prohlášení k dani z příjmů v rámci zvláštní odměny. Tato varianta bude zřejmě použita minimálně, protože většina zaměstnanců má již podepsané prohlášení k dani z příjmů u „prvního zaměstnavatele“. Pokud má zaměstnanec v jeden okamžik (časová souběžnost) dva zaměstnavatele, kteří mu sráží zálohy na daň z příjmů, podává zaměstnanec sám individuální daňové přiznání.

Daňové přiznání musí podat zaměstnanec sám i v případě, že nestačil podepsat prohlášení k dani u svého zaměstnavatele do 15. 2. 2021 (popř. pokud nastupuje do nového zaměstnání, prohlášení k dani z příjmů se podepisuje do 30 dnů po začátku nového pracovního poměru).

Změna legislativy by pomohla

Zájem lidí o působení u okrskových volebních komisí údajně postupně roste, i když zvláštní odměny členům nejsou nikterak vysoké (zvláště při aktuálně rostoucí inflaci). Přesto by se zájem o působení u těchto komisí jistě ještě zvýšil, pokud by legislativa zjednodušila postup aplikovaný na „finanční vypořádání“, které jednotliví členové komisí (i obce) musí následně řešit ve vztahu k některým státním subjektům.

Podle § 5 písm. a) bod 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, není člen volební komise plátcem zdravotního pojištění (viz výše). Osobně příliš nechápu, proč stejné pravidlo, jako je u zdravotního pojištění, není nastaveno i u odvodu daně z příjmů a plateb pojistného na sociální zabezpečení.

Závěrečné shrnutí:

• Všechna potvrzení či žádosti (ve vztahu ke členu komise nebo dalších subjektů) vyřizuje obecní úřad, pod který spadala daná okrsková volební komise.
• Zaměstnanec zaměstnavateli s dostatečným předstihem průkazně oznámí svoji účast ve volební komisi (např. potvrzením obce).
• Refundace pro zaměstnavatele se uhradí z prostředků státního rozpočtu poskytovaných územním samosprávným celkům na úhradu volebních výdajů.
• V případě místních referend, které „spadly“ do termínu letošních voleb do Poslanecké sněmovny PČR, jednotlivým členům komise náleží jednak zvláštní odměna podle zákona o volbách do Parlamentu ČR a také i zvláštní odměna podle § 27 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu. Zvláštní odměna, v rámci místního („obecního“) referenda, je stanovena příslušným zastupitelstvem dané obce (za podmínek stanovených zákonem), kde referendum probíhá. Například v Pardubicích, v říjnovém místním referendu, dostane na zvláštní odměně předseda, místopředseda a zapisovatel každý po 200 Kč a řadový člen komise 100 Kč. Členu komise se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy (aplikuje se pouze na referendum). Domnívám se, že lze očekávat, že odměna každého jednoho člena komise ve všech proběhlých 20 místních referendech v ČR, v souhrnu s volbami do Poslanecké sněmovny, na jednu osobu nepřekročí 3 500 Kč v jednom měsíci.