Dal jsem si tu práci a do stejného formátu převedl původní znění zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) a jeho aktuální znění po všech jeho novelizacích (bez přechodných ustanovení), výsledná bilance: 28 stran versus 185 stran. O 660 % více právně závazného textu – to je pádná odpověď na všechny ty proklamace o neustálém zjednodušování a „polidšťování“ daní.

Opak je pravdou. A to jde o základní daň, před kterou není úniku, každý žijící člověk je jejím poplatníkem, takže by měla být srozumitelná každému, jak uvádí občanský zákoník. Od dubna 2019 přibyla 166. novela ZDP čítající 39 změnových bodů.

Představení dubnové novely

Začalo to standardně v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, které Vláda 13. 6. 2018 předložila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Což je mimochodem chvályhodná nová praxe, kdy jsou novely daňových zákonů shlukovány přehledně do jedné normy.

Tento sněmovní tisk dostal číslo 206 a začal jeho obvyklý legislativní schvalovací proces. Původní návrh účinnosti byl stanoven na 1. ledna 2019, a to nejen proto, že je praktické měnit daňové zákony od počátku nového zdaňovacího období, kterým je u daní z příjmů převážně kalendářní rok.

Podstatnou součástí „daňového balíčku“ totiž byly i změny vnucené českému právnímu řádu unijními směrnicemi, o nichž náš parlament nemá moc co diskutovat, ale musí je „svobodně“ přijmout, přičemž k jejich provedení mělo dojít nejpozději právě do zmíněného data. To se ale nepovedlo, neboť závěrečné projednání (tzv. třetí čtení) poslanci dokončili až 21. 12. 2018, a navíc senátoři měli vlastní pozměňovací návrhy, které však poslanci odmítli, a 15. 3. 2019 setrvali na svém původním návrhu.

Pak už to mělo rychlý spád a 27. března 2019 vyšel ve Sbírce zákonů schválený, a tedy již platný „daňový balíček“ (dále jen „Novela“). Jde ale spíše o „balík“ nežli „balíček“ daňových a souvisejících změn – ve stejném formátu jako úvodní srovnání má 58 stran, jen změny daní z příjmů čítají dvanáct stran. Novela mění deset zákonů, z nichž nás zajímá pouze:

• Daně z příjmů: 39 změn, účinnost 1. 4. 2019 (38×) a 1. 1. 2020 (1×), 16 přechodných ustanovení.

Dále se zaměříme pouze na novinky, které Novela přinesla do daní z příjmů, a to na pět nejvýznamnějších témat, která si podrobněji rozebereme v dvoudílném článku. Můžeme předeslat, že k avizovanému zrušení superhrubé mzdy nakonec nedošlo, naproti tomu k původně nezamyšlenému zvýšení paušálních výdajů OSVČ ano, jinak se jedná hlavně o daňové restrikce.

V prvním díle si představíme téma zvýšení limitu pro srážkovou daň z malých odměn za práci a zvýšení stropu u paušálů.

Zvýšení limitu pro srážkovou daň z malých odměn za práci

Příjmy ze závislé činnosti alias mzdy ze zaměstnání obvykle podléhají měsíčním zálohám na daň 15 % – neuvažujeme solidární zvýšení záloh na daň u mezd přes 130 796 Kč měsíčně, které sráží a odvádí správci daně zaměstnavatel podle § 38h ZDP.

Ovšem jestliže zaměstnanec nepodepsal (neučinil) „Prohlášení poplatníka k dani“ ve smyslu § 38k ZDP – neboť jej může mít učiněno nejvýše u jednoho zaměstnavatele – pak jeho příjem ze závislé činnosti podléhá tzv. srážkové dani 15 % v souladu s § 6 odst. 4 a § 36 odst. 2 písm. m) ZDP, kterou sice také sráží a odvádí zaměstnavatel, ovšem podle poněkud jiných pravidel.

Cílem zvláštního režimu zdanění „srážkovou daní“ bylo a zřejmě i zůstává sladění s pojistnými předpisy, kdy se u takto daňově řešených příjmů ze zaměstnání nemělo odvádět povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění, a tedy u něj nemělo docházet k „superhrubému“ navýšení základu daně o nulové povinné pojistné. To se nenaplnilo, ačkoli tomuto cíli Novela podstatnou měrou dopomáhá, bohužel pojistné předpisy jsou příliš složité a plné výjimek a speciálních postupů.

Zmíněné srážkové dani podléhají příjmy ze závislé činnosti poplatníka bez „prohlášení k dani“ ve dvou případech, kde Novela změnila druhý z důvodů, který je v praxi výjimečný (§ 6 odst. 4 ZDP). V souladu s přechodným ustanovením se změna poprvé použila při zdanění mezd za květen 2019 (mírně upravený text):

„Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou…po případném navýšení superhrubé mzdy o povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem…samostatným základem daně pro zdanění tzv. srážkovou daní, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani…a jedná-li se o příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 ZDP:

1. plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
2. v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.“

Jak je z citace dobře patrné, Novela nahradila dosavadní pevný limit 2 500 Kč „rozhodnou částkou“ ve smyslu § 6 zákona o nemocenském pojištění, která od 1. ledna 2019 stoupla z 2 500 Kč na 3 000 Kč. Do tohoto limitu příjmy ze zaměstnání – kromě dohod o provedení práce, kde platí samostatný limit 10 000 Kč – nepodléhají nemocenskému, proto ani sociálnímu pojištění zaměstnanců.

1. „Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže:
   • vykonávají zaměstnání: na území ČR nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR, a
   • sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (dále jen „rozhodný příjem“).
2. Rozhodný příjem činí 3 000 Kč.
3. Zahraniční zaměstnanec je účasten pojištění, pokud je…dobrovolně účasten důchodového pojištění.
4. Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce.“

Příslovečný „čertík“ a komplikace mzdových účetních spočívá zejména v rozdílném přístupu srážkové daně a pojistného k příjmu odpovídajícímu přesně rozhodné částce 3 000 Kč za kalendářní měsíc. Zatímco pro účely srážkové daně je maximální částkou 3 000 Kč, tak bez povinného pojistného ad výše je limitem 2 999 Kč.

Příklad – Jak zpestřit fádní život mzdové účetní

Pan Novák má pracovní smlouvu s obcí, u níž podepsal prohlášení k dani, a rovněž dohodu o pracovní činnosti na údržbu bytového domu se společenstvím vlastníků jednotek, kde již nemohl podruhé učinit prohlášení k dani. Odměna za dohodu činila 2 800 Kč do března 2019, pak stoupla na 3 000 Kč měsíčně. Jak bude zdaněna?

• Prosinec 2018: příjem 2 800 Kč podléhal pojistnému na sociální i na zdravotní pojištění (dosáhl rozhodné částky 2 500 Kč) a nepodléhal srážkové dani (přesáhl 2 500 Kč), ale záloze na daň z příjmu navýšené o povinné pojistné (superhrubá mzda) zaokrouhlené na celé stokoruny nahoru; žádné slevy na dani.
• Leden a březen 2019: příjem 2 800 Kč nepodléhal pojistnému na sociální ani na zdravotní pojištění (nedosáhl rozhodné částky 3 000 Kč) a nepodléhal srážkové dani (přesáhl 2 500 Kč), ale záloze na daň jen z příjmu.
• Duben 2019: příjem 3 000 Kč podléhal pojistnému na sociální i na zdravotní pojištění (dosáhl rozhodné částky 3 000 Kč) a nepodléhal srážkové dani (přesáhl 2 500 Kč), ale záloze na daň ze superhrubého příjmu.
• Květen 2019: příjem 3 000 Kč podléhal pojistnému na sociální i na zdravotní pojištění (dosáhl rozhodné částky 3 000 Kč) a nově také srážkové dani (nepřesáhl 3 000 Kč) ze superhrubého příjmu zaokrouhleného na celé koruny nahoru; žádné slevy na dani – ne pro absenci prohlášení k dani, ale že jde o srážkovou daň.

Zvýšení stropu paušálních výdajů

Řada OSVČ a pronajímatelů využívá administrativní a často i daňové výhody tzv. paušálních výdajů, které nemusí prokazovat, čímž odpadá stres a trvalá nejistota, jestli správce daně uzná ten který výdaj, resp. hodnověrnost prokazujícího dokladu apod. Již od roku 2013 jsou ovšem paušální výdaje shora omezeny tzv. stropy, které byly v roce 2018 poloviční, a od roku 2019 je Novela vrátila na předchozí výši, jak shrnuje tabulka.

Tab.: Přehled výší paušálních výdajů od roku 2013 do roku 2019
 

Související článek:
Dubnové novinky u daně z příjmů – 2. díl