Daňové zvýhodnění na dítě

Jaká je výše daňového zvýhodnění za rok 2018 a pro rok 2019?

 Podle § 35c zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) vyživuje-li poplatník ve společně hospodařící domácnosti dítě (nutno splnit podmínky § 35c odst. 6 ZDP), má nárok na daňové zvýhodnění „podle počtu vyživovaných dětí“ následovně:

• na jedno dítě 15 204 Kč ročně,
• na druhé dítě 19 404 Kč ročně,
• na třetí a každé další dítě 24 204 Kč ročně.

Pokud je v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení (§ 35c a § 35d ZDP) dohromady. Výše požadovaného daňového zvýhodnění není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků.
 

Za jakých podmínek mohu uplatnit daňový bonus za rok 2018?

Daňový bonus (roční) může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo § 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 7 nebo 8, a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty se zdanění.

Maximální limit pro vyplacení ročního daňového bonusu je 60 300 Kč. Minimální výše pro výplatu daňového bonusu činí 100 Kč.

Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně, jestliže úhrn příjmů podle § 6 ZDP za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy (tj. pro rok 2018 částka ve výši 6 100 Kč a pro rok 2019 částka ve výši 6 675 Kč). Do těchto příjmů se také nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
 

Kdy je považováno dítě za vyživované?

Za vyživované dítě poplatníka se pro účely ZDP (§ 35c odst. 6 ZDP) považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:

• nezletilým dítětem,
• zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a
  • soustavně se připravuje na budoucí povolání, příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře (za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje i doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená),
  • nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek, maximální výše pro vyplacení daňového bonusu však zůstává zachována.

Pokud uzavře dítě manželství a žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba. V případě, že manžel (manželka) nemá dostatečné příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud s ním dítě žije ve společně hospodařící domácnosti.

V případě, že dítě vyživuje v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění na stejné dítě uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění.

Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
 

Jakým způsobem ve zdaňovacím období 2018 a 2019 prokazuje zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění u zaměstnavatele?

Podle § 38l odst. 3 ZDP nárok na daňové zvýhodnění poplatník (zaměstnanec) u plátce daně (zaměstnavatele) na základě podepsaného Prohlášení poplatníka prokazuje:

• úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojence nebo v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
• předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,
• jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů,
• potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
• potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, kterému nebyl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku může též zaměstnanec dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh uplatnit i nárok na daňové zvýhodnění, který v průběhu roku včas z jakýchkoliv důvodů neuplatnil, a za tím účelem ve stejné lhůtě musí zaměstnavateli předložit výše uvedené předepsané průkazy.
 

Zaměstnankyně předložila při nástupu do zaměstnání potvrzení o denním studiu na vyšší odborné škole a rozhodnutí ředitele školy o povolení individuálního vzdělávacího plánu. Zaměstnankyni není 26 let a žije ve společně hospodařící domácnosti s rodiči. Může tato zaměstnankyně uplatňovat slevu na dani na studenta? A může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě?

Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP může uplatnit poplatník po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v zákoně o státní sociální podpoře.

Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) citovaného zákona nelze za soustavnou přípravu na budoucí povolání považovat dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na středních školách a vyšších odborných školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné (§ 10 téhož zákona) nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Pokud zaměstnankyně skutečně studuje vyšší odbornou školu formou denního studia, jak uvádí potvrzení, potom je toto studium považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání, i když má rozhodnutím ředitele školy povolen individuální vzdělávací plán.

Zaměstnankyně si může uplatnit slevu na dani na studenta a zároveň může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění, pokud jsou splněny podmínky § 35c odst. 6 písm. b) bod 1. ZDP, a za předpokladu, že tento nárok prokáže v souladu s § 38l odst. 3 téhož zákona.
 

Zaměstnavatel ve zdaňovacím období 2018 srážel zálohy na daň ze závislé činnosti zaměstnanci, kterému zemřela manželka. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí čtyři děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění, a to dvě vlastní nezletilé děti a dvě zletilé děti manželky. Je možné i po smrti manželky považovat za vyživované děti poplatníka ve smyslu § 35c odst. 6 ZDP zletilé vlastní děti zemřelé manželky, které s ním nadále žijí ve společně hospodařící domácnosti?

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů považujeme dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

Pokud trvá společná hospodařící domácnost dětí s ovdovělým poplatníkem, může u svého zaměstnavatele uplatňovat daňové zvýhodnění na tyto děti podle § 35c ZDP jako doposud, pokud splňuje ostatní podmínky dané tímto zákonem.
 

 Mzdová účetní odmítla můj požadavek na uplatnění daňového zvýhodnění na dceru, která je svobodná, ve věku 20 let a se svým dítětem žije se mnou a s mojí ženou ve společně hospodařící domácnosti. Od září 2018 zahájila dálkové studium na vyšší odborné škole. Domnívám se, že mám na daňové zvýhodnění na dceru nárok.

Za předpokladu, že dcera není výdělečně činná a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, je Vaše domněnka oprávněná. Podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání podle § 35c odst. 6 písm. b) bod 1. ZDP je splněna a daňové zvýhodnění je možné za existence těchto skutečností a zákonných předpokladů uplatnit.

Sleva na studenta

Jsem student a ve zdaňovacím období 2018 jsem pracoval na základě dohody o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč. Jak je mi tento příjem zdaněn?

V případě, že úhrnná výše příjmů z dohody o provedení práce nepřesáhla v kalendářním měsíci zdaňovacího období 2018 částku 10 000 Kč hrubého a zaměstnanec (student) u zaměstnavatele na zdaňovací období nepodepsal Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije postup podle § 36 odst. 7, případně odst. 8 ZDP, zdaňují se tyto příjmy jednorázově, a to zvláštní sazbou daně ve výši 15 %. Tím je daňová povinnost vyrovnána.

Za zdaňovací období 2018 lze zahrnout příjmy a z nich sraženou daň z dohod o provedení práce do daňového přiznání jak u daňových rezidentů ČR, tak i u daňových nerezidentů (za předpokladu, že poplatník je daňovým rezidentem členského státu EU či EHP). Taktéž kromě výše zmíněných příjmů z dohody o provedení práce je možné do daňového přiznání (v souladu s § 6 odst. 4 písm. b) ZDP) zahrnout i ostatní příjmy v úhrnu do 2 500 Kč, pokud byly zdaněny daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně.

Pro studenta je však výhodnější podepsat u zaměstnavatele Prohlášení k dani a uplatnit slevy na dani podle § 35ba ZDP (na poplatníka a na studenta) přímo u zaměstnavatele.

Podle § 38k odst. 7 ZDP zaměstnavatel dodatečně přihlédne k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh – i tehdy, když byla daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně. A to v případě, kdy poplatník prokáže rozhodné skutečnosti pro uznání slev na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, a pokud současně v této lhůtě podepíše Prohlášení k dani podle odst. 4 a 5. Pozor, poplatník může podepsat Prohlášení k dani na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho zaměstnavatele.
 

Jak plátce postupuje v souvislosti s dodatečným podpisem Prohlášení k dani podle § 38k odst. 7 ZDP?

V těchto případech plátce daně neprovádí změny (opravy) na dani ve Vyúčtováních DPZ a DPS (tak, jak bylo sraženo původně, bylo sraženo správně – plátce daně srážel v souladu se ZDP). To znamená, že v této souvislosti nevzniká plátci daně přeplatek na dani srážkové a nedoplatek na zálohové dani. Pouze částka, k níž se váže dodatečný podpis Prohlášení k dani podle § 38k ZDP, se uvede do sl. 6 Vyúčtování DPS (do měsíce, v němž bylo sraženo) a použije se pro účely výpočtu daně (včetně příslušných příjmů) v rámci ročního zúčtování záloh.

Přeplatky tedy zaměstnavatel vrátí poplatníkovi z jiných účtů (o vrácené částky si plátce daně snižuje odvody záloh, popř. požádá správce daně o vrácení vyplaceného přeplatku na dani), než kam byly odvedeny. Jedná se o obdobu, kdy plátce daně např. sráží poplatníkovi zálohy na daň ze závislé činnosti a následně si poplatník vypořádává svou daňovou povinnost prostřednictvím daňového přiznání (taktéž jsou vraceny přeplatky na dani z jiných účtů, než kam byly odvedeny sražené zálohy na daň).
 

Od června 2018 jsem byla na brigádě, kde jsem podepsala „daňové přiznání“. V srpnu jsem nastoupila do zaměstnání, kde jsem opět podepsala „daňové přiznání“. Nyní jsem se dozvěděla, že daňové přiznání se může podávat jen jednou. Jaké to pro mě může mít důsledky?

Z dotazu je zřejmé, že máte na mysli podepsání nikoliv „daňového přiznání“, ale Prohlášení poplatníka (tzv. růžového papíru). Je to tiskopis, na kterém zaměstnanec potvrzuje pro konkrétního zaměstnavatele, že u něho chce uplatnit slevy na dani (prohlášení podle § 38k odst. 4 ZDP).

Toto Prohlášení k dani je skutečně možné na stejné období kalendářního roku podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele (§ 38k odst. 6 ZDP). Pokud jste Prohlášení k dani na měsíce červen a červenec 2018 podepsala pro jednoho zaměstnavatele, mohla jste v srpnu podepsat Prohlášení k dani pro dalšího zaměstnavatele, za předpokladu, že pro předcházejícího zaměstnavatele již nevykonáváte žádnou činnost.

Pozor ale na skutečnost, že v pokynu GFŘ D-22 je uvedeno, že: „Změní-li poplatník v průběhu kalendářního měsíce tzv. hlavního zaměstnavatele (jestliže pobírá mzdu v tomto měsíci od více plátců daně, ale postupně za sebou), může pro účely výpočtu zálohy na daň podepsat Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů na další část kalendářního měsíce též u nového plátce, a to v zákonné lhůtě do 30 dnů po nástupu do zaměstnání.

Oba plátci daně mu pak za tento kalendářní měsíc vypočtou zálohu měsíční sazbou daně podle § 38h odst. 2 zákona o daních z příjmů, ale měsíční slevu na dani podle § 35ba zákona a měsíční daňové zvýhodnění může poskytnout poplatníkovi pouze jeden z nich (§ 38k odst. 3 zákona o daních z příjmů); činí tak zpravidla ten, od kterého poplatník odchází.“

Související článek:
Roční zúčtování a slevy na dani za rok 2018