Od roku 2018 opět došlo k novelizaci zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), která má dopad i na zdaňování zaměstnanců. Tento článek vás seznámí s novinkami v této oblasti.

Změny v benefitech pro zaměstnance

Novelizace upřesňuje, že příjmem zaměstnance se rozumí i plnění poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance, a to v těchto případech:

• nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě:
  • pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období,
  • použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
  • příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
  • příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,
• zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek.

Novým benefitem jsou zde nepeněžní příspěvky na knihy a pořízení zdravotnických prostředků i mimo zdravotnické zařízení, ale vždy na lékařský předpis.

Zaměstnanecké zápůjčky a dodanění vozidla pro soukromé účely

Od daně je u zaměstnance osvobozen majetkový prospěch z bezúročných zápůjček do jistiny 300 000 Kč. Majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč se vypočte za jednotlivé kalendářní měsíce.

Pro jeho ocenění se využije zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, která se účtuje jiným osobám – tj. výše obvyklých úroků. Takto vypočtená částka se pak se zahrne do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec.

Stále platí, že poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla.

Nově je však upřesněno, že v případě použití vozidla pořízeného na finanční leasing se vychází ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla.

Příjmy zdaněné srážkovou daní

Od roku 2018 se mění zdaňování srážkovou daní u dohod o provedení práce a příjmů do 2 500 Kč měsíčně.

Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za následujících podmínek:

• zaměstnanec nepodepsal u tohoto plátce prohlášení k dani, a zároveň se jedná o:
  • příjmy na základě dohody o provedení práce (DPP), jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč,
  • nebo o příjmy v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč (např. odměna za výkon funkce, dohoda o pracovní činnosti (DPČ), zaměstnání malého rozsahu).

Zaměstnanec, který je rezidentem České republiky, může následně takto sraženou daň zahrnout do svého daňového přiznání. Zde ovšem platí podmínka, že do daňového přiznání musí uvést veškeré své příjmy zdaněné srážkovou daní, aby si sraženou daň mohl započíst na svoji daňovou povinnost.

Výše limitu 2 500 Kč pro aplikaci srážkové daně vychází z hrubého příjmu za měsíc, nikoli ze základu daně, kterým může být hrubý příjem zvýšený o zákonné pojistné (superhrubá mzda).

Dle výkladu Finanční správy se oba limity (10 000 Kč u dohody o provedení práce a 2 500 Kč u ostatních příjmů) posuzují samostatně s tím, že tyto limity nelze navzájem kompenzovat a vznik jednoho samostatného základu daně nevylučuje vznik druhého samostatného základu daně.

Zároveň u limitu 2 500 Kč se pro posouzení úhrnné výše příjmů nikdy nepřihlíží k příjmům plynoucím na základě dohody o provedení práce.

Postup u daňových nerezidentů

U poplatníka – nerezidenta, který nemá podepsáno prohlášení k dani a má souběh odměny člena orgánu právnické osoby a k tomu jiný příjem ze závislé činnosti (např. DPČ), se pro stanovení daňového režimu sečtou oba příjmy a pak se otestuje, zda nebyl překročen limit 2 500 Kč.

V praxi pak mohou nastávat různé souběhy příjmů, které budou od plátců daně vyžadovat zvýšenou pozornost při jejich řešení. Základní příklady souběhů příjmů a jejich zdaňování srážkovou daní jsou následující:

• Poplatník má v měsíci příjem z DPP do 10 000 Kč a zároveň příjem z DPČ do 2 500 Kč – došlo ke vzniku dvou samostatných základů daně, srážková daň se bude aplikovat u obou příjmů.
• Poplatník má v měsíci príjem z DPP vyšší než 10 000 Kč a zároveň příjem z DPČ do 2 500 Kč – příjem z DPP bude zdaněn zálohovou daní, příjem z DPČ daní srážkovou.
• Poplatník – nerezident ČR má odměnu člena orgánu právnické osoby ve výši 1 000 Kč souběžně s příjmem z DPČ ve výši 2 000 Kč (nemá podepsané prohlášení k dani) – odměna je zdaněna ze zákona srážkovou daní vždy, u DPČ nelze aplikovat srážkovou daň, neboť součet příjmů je 3 000 Kč, tedy nad limit, a budeme zdaňovat zálohou.

U nerezidentů budeme ve mzdovém listu pro účely daně evidovat základ daně a daň podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti. Přičemž odděleně se u nerezidentů uvedou údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny.

Následně se údaje o příjmech a dani z odměny členů orgánu právnické osoby uvádí do přílohy č. 2 Vyúčtování – Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 ZDP.

Prohlášení poplatníka k dani

V loňském roce došlo ke změně § 38k odst. 4, která se týká prohlášení poplatníka. V textu zákona bylo slovo „podepíše“, nahrazeno slovem „učiní“.

Touto změnou dochází od zdaňovacího období 2018 k rozšíření komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem tak, aby bylo možné využít i jiného způsobu projevu vůle zaměstnance při uplatnění nezdanitelných částí základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, slev na dani a daňového zvýhodnění.

Prohlášení k dani budou moci zaměstnanci učinit a tedy i nadále podepsat v listinné podobě, ale nově také v elektronické formě.

V případě elektronické formy je však nutné, aby zaměstnavatel zajistil jednoznačnou identifikaci konkrétního zaměstnance, např. prostřednictvím interního informačního systému zaměstnavatele, nebo může zaměstnanec podepsat dokument svým elektronickým podpisem.

Je na vůli zaměstnavatelů, jakou formu si zvolí. Lze zůstat u původní tištěné s vlastnoručním podpisem, čistě elektronické, anebo je možná i kombinace obou. Ústní forma projevu vůle zaměstnance však nestačí.

Generální finanční ředitelství dále sděluje, že finanční úřady budou u zaměstnavatelů akceptovat předepsané doklady podle § 38l zákona o daních z příjmů (tedy veškerá požadovaná potvrzení), předložené zaměstnancem i v elektronické podobě.

Dále GFŘ doporučuje, aby zaměstnavatel stanovil vnitřním předpisem, v případě vedení elektronické mzdové agendy, podmínky, za kterých je možné elektronicky učinit prohlášení k dani.

A aby zajistil, že se bude jednat o dohledatelný systém mzdové agendy zaměstnavatele, ze kterého budou zřejmé jednak veškeré skutečnosti potřebné pro stanovení daňové povinnosti zaměstnance a zároveň bude i dohledatelné, komu bylo v souladu se zákonem o daních z příjmů vydáno elektronickou formou potvrzení o zdanitelných příjmech.

Z výše uvedených důvodů Finanční správa zveřejnila nové formuláře, které je možné podepsat i elektronicky. Nově se nebude jednat o jeden čtyřstránkový formulář, použitelný na tři roky, ale o dva dvoustránkové formuláře, použitelné vždy pouze na jeden rok:

• Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
  • tiskopis 25 54 57 MFin 5457 – vzor č. 26,
  • určen pro účely výpočtu záloh na daň,
  • platnost od zdaňovacího období 2018,
• Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
  • nový tiskopis 25 5457/B MFin 5457/B – vzor č. 1,
  • zveřejněn zatím pouze informativně (opatřen zeleným textem),
  • určen pro účely ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění,
  • použije se poprvé až pro roční zúčtování za zdaňovací období 2018.

Dosud platné vzory č. 25 a č. 24 bude možné i nadále využívat u zaměstnanců, kteří budou činit prohlášení k dani pouze listinnou formou. u daňových nerezidentů ČR se doporučuje nepoužívat vzory nižší než je vzor tiskopisu č. 25.

Slevy na dani

Nově od roku 2018 bude rozhodujícím okamžikem pro uplatnění slevy na invaliditu datum, kdy byl invalidní důchod zaměstnanci přiznán. Nebude se tedy čekat na jeho první výplatu, jak platilo do konce roku 2017.

Obdobně již datum přiznání invalidity třetího stupně u vyživovaného dítěte bude mít u daňového zvýhodnění za následek ztrátu nároku na toto zvýhodnění.

U držitelů průkazu ZTP/P je možné doložit nárok buď průkazem ZTP/P, nebo rozhodnutím z úřadu práce o přiznání tohoto statusu. V případě doložení obou dokladů je možné použít ten, který je pro poplatníka výhodnější.

U školkovného (sleva za umístění dítěte) je rozhodující vynaložení výdajů, které se vztahují k faktickému umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku v daném zdaňovacím období (kalendářní rok), a nikoli okamžik jejich samotné úhrady. Dále u potvrzení pro tuto slevu došlo k doplnění následujícího údaje:

• datum zápisu tohoto zařízení do školského rejstříku nebo evidence poskytovatelů nebo datum vzniku jeho živnostenského oprávnění.

Jestliže splní předškolní zařízení předmětná kritéria až v průběhu roku, sleva za umístění dítěte v tomto zařízení se poskytne až od tohoto data.

Daňové zvýhodnění na děti

Tab.: Přehled daňového zvýhodnění na děti v roce 2018
 

Oznámení osvobozených příjmů

Také zaměstnanců, u kterých nevznikla povinnost podat daňové přiznání, se týká ustanovení § 38v a § 38w – oznámení o osvobozených příjmech (v zákoně již od roku 2015). Vzhledem k  poměrně vysokým pokutám, je dobré tuto povinnost připomínat a informovat o ní.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má povinnost podat správci daně oznámení, pokud obdržel v příslušném zdaňovacím období osvobozený příjem vyšší než 5 000 000 Kč. Lhůta pro oznámení je shodná s lhůtou pro podání daňového přiznání.

Finanční správa pro tyto účely vydala tiskopis Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů č. 25 5252.

Mezi osvobozené příjmy, které podléhají oznámení, patří například příjem z dědictví (nesnížený o dluhy), darovaný majetek, prodej nemovitostí, prodej obchodního podílu a dále ostatní osvobozené příjmy dle § 4, § 4a, § 6 odst. 9, § 10 odst. 3.

Nemusí se oznamovat příjmy, u nichž si údaje může správce daně zjistit z rejstříků a evidenci, do kterých má dálkový přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup (např. z katastru nemovitostí).

U manželů v případě příjmu do společného jmění manželů stačí oznámení jednoho z nich.

Za nesplnění výše uvedené povinnosti poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu za neoznámení ve výši:

• 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván – tedy podá oznámení bez výzvy správce pozdě,
• 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván nebo
• 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.

Lze zažádat o prominutí pokuty, nicméně důvody musí být opravdu vážné (živelní pohromy, závažné zdravotní důvody).