Návrh novelizace daňových zákonů byl dne 30. 1. 2019 projednán Senátem a vrácen Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Vzhledem k tomu, že Senát zákon vrátil s pozměňovacími návrhy, bude Sněmovna hlasovat o tomto návrhu nejdříve za deset dnů (ke schválení stačí prostá většina).

V opačném případě bude hlasovat o původním znění zákona. Ten pak musí být potvrzen nadpoloviční většinou všech poslanců.

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů s několika výjimkami, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení, prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po dni vyhlášení nebo naopak mají účinnost posunutou až na další roky.

V následujících řádcích vám představíme nejdůležitější chystané změny.

Daň z příjmů

První změnou je předefinování limitu pro srážkovou daň u příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž je měsíční příjem nižší než rozhodný příjem (týká se zejména dohod o pracovní činnosti nebo odměn statutárů).

Od 1. 1. 2019 byl jako rozhodný příjem stanoven limit 3 000 Kč. Novela zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) na tuto změnu zareagovala tak, že mění limit pro srážkovou daň odkazováním se na částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Pokud tedy dojde v budoucnu ke změně v zákoně o nemocenském pojištění, automaticky bude platit i tento limit pro srážkovou daň.

Zvýšení paušálů

Další, pro podnikatele – fyzické osoby, důležitou změnou, je vrácení stropů výdajových paušálů na úroveň roku 2016. To znamená, že se opět zastropování bude počítat ze dvou milionů. Nové výdajové paušály pro rok 2019 a následující tedy budou:

• 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
• 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
• 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
• 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

Odpočet na podporu výzkumu a vývoje

Novela počítá s úpravou možnosti odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Nově bude okamžikem, od kterého bude možné výdaje vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje zahrnout do položky odčitatelné od základu daně, den podání oznámení správci daně o záměru poplatníka odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje.

Oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje bude mít následující povinné parametry:

• tuto skutečnost bude potřeba oznámit správci daně zvlášť za jednotlivý projekt výzkumu a vývoje,
• oznámení musí obsahovat: název projektu výzkumu a vývoje vystihující jeho obecné zaměření, základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou:
  • u právnické osoby – obchodní firma nebo název a adresa sídla poplatníka,
  • u fyzické osoby – jméno, adresa sídla podnikatele a adresa místa trvalého pobytu poplatníka,
  • u obou – daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno.

Stále však bude platit povinnost vypracování a schválení projektové dokumentace (v aktuálním znění označeno příslušné ustanovení jako projekt výzkumu a vývoje). Pro možnost odpočtu na podporu výzkumu a vývoje budou tedy klíčové dvě základní náležitosti:

• oznámení projektu výzkumu a vývoje,
• schválení projektové dokumentace – odpočet půjde aplikovat nejdříve za období, pro které je ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání schválena projektová dokumentace.

Poplatník má povinnost zpracovat projektovou dokumentaci, ve které uvede oznámený název projektu výzkumu a vývoje a vymezí činnost ve výzkumu a vývoji podle zákona upravujícího podporu výzkumu a vývoje.

Obsah projektové dokumentace bude obdobný jako dosud, změny se dotknou bodů, ve kterých je časové určení – bude třeba je evidovat ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Místo osob odpovědných za projekt výzkumu a vývoje bude nově použita formulace „osoby schvalující projektovou dokumentaci“.

Zákon pak definuje, kdo je osobou schvalující projektovou dokumentaci:

• u poplatníka daně z příjmů fyzických osob tento poplatník nebo fyzická osoba oprávněná jednat za tohoto poplatníka,
• u poplatníka daně z příjmů právnických osob fyzická osoba oprávněná jednat za tohoto poplatníka.

Další podmínky jsou následující:

• poplatník eviduje změny skutečností uvedených v projektové dokumentaci, ke kterým dojde po jejím schválení,
• název a cíle projektu výzkumu a vývoje nelze po dobu řešení projektu výzkumu a vývoje měnit.

Směrnice ATAD

Další změny souvisí s implementací směrnice Evropské unie proti vyhýbání se daňovým povinnostem (dále jen „ATAD“). Jedná se o omezení uznatelnosti tzv. nadměrných výpůjčních výdajů, což jsou výpůjční výdaje, které jsou výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů po odečtení zdanitelných výpůjčních příjmů za dané zdaňovací období.

Výpůjčními výdaji jsou úroky z úvěrů/zápůjček/leasingu, úroky, které jsou zahrnuty v pořizovací ceně majetku, související kursový rozdíl a výdaje obdobné. Výpůjčním příjmem je pak příjem ve formě úroku z úrokového finančního nástroje a obdobný příjem z titulů jako u výpůjčních výdajů.

Výsledek hospodaření poplatníka daně z příjmů právnických osob se zvyšuje o částku odpovídající kladnému rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, kterým je vyšší z částek:

• 30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy, nebo
• 80 000 000 Kč.

Pokud byl výsledek hospodaření zvýšen v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, lze o částku, o kterou byl takto zvýšen, snížit výsledek hospodaření v následujících zdaňovacích obdobích, a to až do výše kladného rozdílu mezi limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů a nadměrnými výpůjčními výdaji za dané zdaňovací období.

Dále se zavádí zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví, kdy se zdanění při přemístění majetku do zahraničí bez změny vlastnictví aplikuje, pokud ČR v důsledku tohoto přemístění ztratí právo zdanit příjem z budoucího prodeje tohoto majetku.

Přemístění majetku bez změny vlastnictví z ČR do zahraničí se pro účely daní z příjmů považuje za úplatný převod takového majetku sobě samému za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek – tj. za cenu obvyklou. Výsledek hospodaření poplatníka daně z příjmů právnických osob se upraví odpovídajícím způsobem.

Novinkou je též řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace jedné skutečnosti ve více státech – tzv. hybridní nesoulady. Týká se přidružených osob, tj. osoby ovládané zahraniční společnosti s tím, že podmínka hranice podílu na základním kapitálu, hlasovacích právech nebo zisku je alespoň 50 %, jinak spojené osoby a poplatník daně z příjmů právnických osob a jeho stálá provozovna.

Evropská směrnice ATAD se též odráží v zavedení zdanění ovládané zahraniční společnosti. Týká se ovládané zahraniční společnosti, která nevykonává podstatnou hospodářskou činnost (tzv. prázdné schránky). Na výkony ovládané zahraniční společnosti, ze kterých plynou zahrnované příjmy, se v tomto případě hledí, jakoby byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky.

Za ovládanou zahraniční společnost se považuje společnost, ve které český daňový rezident sám nebo s přidruženými osobami má větší než 50% podíl, nebo se jedná o stálou provozovnu českého daňového rezidenta.

Poslední změnou v ZDP, o které je dobré vědět, je nově zavedená oznamovací povinnost příjmů plynoucích daňovým nerezidentům do zahraničí. Plátci daně, který je plátcem příjmu plynoucího ze zdrojů na území ČR daňovému nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, vzniká povinnost tuto skutečnost oznámit správci daně.

Oznámení se vztahuje i na příjmy osvobozené či příjmy, o nichž mezinárodní smlouvy stanoví, že nepodléhají zdanění v ČR. Lhůta pro oznámení je shodná se lhůtou pro odvedení daně srážkou. Pro účely oznámení bude Ministerstvem financí vydán tiskopis, jehož obsahem bude kromě obecných náležitostí podání též následující:

• identifikační údaje plátce,
• identifikační údaje příjemce příjmu,
• údaje týkající se příjmu a daně sražené nebo vybrané z tohoto příjmu.

Tato povinnost však nevzniká, pokud se jedná o příjem osvobozený nebo o příjem, o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v ČR, a zároveň tento příjem nepřesahuje v daném kalendářním měsíci částku 100 000 Kč pro daného daňového nerezidenta.