Kdy musím podat daňové přiznání?

Dostal jsem od Společenství vlastníků potvrzení o výši ročního příjmu (2 200 Kč) z pronájmu společných prostor. Musím podávat kvůli těmto příjmům daňové přiznání? Jsem zaměstnaný a nepodnikám, takže přiznání jsem nikdy nepodával.

Poplatník, který má pouze příjmy ze zaměstnání, a jiné příjmy jsou ve výši 6 000 Kč nebo nižší pro rok 2022 (resp. 20 000 Kč pro rok 2023), nemusí daňové přiznání podávat.

Obecně musí daňové přiznání podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč (pro rok 2022), resp. 50 000 Kč (pro rok 2023), pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž se daň vybírá srážkou podle zvláštní sazby daně. Poplatník, který by vykazoval daňovou ztrátu, má povinnost podat daňové přiznání bez ohledu na tento limit vždy.
 

Hypotéka a zaměstnání

Musím kvůli uplatnění úroků z hypotéky podávat daňové přiznání, nebo můžu potvrzení odevzdat zaměstnavateli? Zaměstnavatel toto potvrzení o úrocích odmítá.

Řada zaměstnavatelů potvrzení o úrocích z hypotéky odmítá a nutí zaměstnance podávat si daňová přiznání. Tento postup není správný a pokud zaměstnanec nemá povinnost z jiných důvodů daňové přiznání podávat sám, pak má zaměstnavatel povinnost úroky z hypotéky zohlednit v ročním zúčtování daně.

Je však pravdou, že pro zaměstnavatele zpracování úroků z hypoték nemusí být vždy jednoduché – mnohdy je to spíše práce pro daňového poradce než pro mzdovou účetní v menší firmě. Na druhou stranu dokládání dokumentů o bydlení a poměrech ve společně hospodařící domácnosti zaměstnavateli v menší firmě nemusí být pro zaměstnance vždy příjemné, a tak možnost uplatnění těchto úroků ve svém daňovém přiznání může být řešením.

Více k tomuto tématu najdete např. v článku Hypotéka v daních na Portálu POHODA.
 

Příjmy i ze zahraničí

Žiji a vydělávám v ČR, ale mám i nějaké příjmy v zahraničí. Jak a kde musím podat daňové přiznání?

Nejprve si musíme zodpovědět, ve které zemi je takový člověk rezidentem. Rezidentem je daná osoba tam, kde má stálý byt (nemusí se jednat o trvalé bydliště) – tj. zdržuje se trvale v daném „bytě“. A to tak, že více než 183 dnů v příslušném roce.

Výdělek (příjem) ze zdrojů v té které zemi podléhá tamnímu zdanění, navíc v zemi, kde je daná osoba daňovým rezidentem, podléhají dani z příjmů celosvětové příjmy.

Tj. pokud např. poplatník bydlí v Brně (více než půl roku), kde pracuje a mimo to občas jezdí vydělávat na Slovensko a do Rakouska, má příjmy ze tří zemí. Příjmy zdaní podle příslušné legislativy v daných zemích, ale v ČR zdaní „znovu“ všechny příjmy z celého světa. Samozřejmě daně zaplacené v zahraničí se od celosvětové daně odečtou (způsob zdanění a uplatnění zaplacené daně se řídí příslušnými smlouvami o zamezení dvojího zdanění mezi jednotlivými státy).
 

Dítě ve střídavé péči

S manželkou se rozvádíme (už spolu nebydlíme) a o společné dítě se staráme střídavě. S manželkou není domluva na uplatnění zvýhodnění na dítě, jak postupovat?

Dítě může být (v rámci jednoho měsíce) příslušníkem pouze jedné společně hospodařící domácnosti. Daňové zvýhodnění na dítě ve střídavé (nebo společné) výchově rodičů může uplatňovat každý z rodičů pouze v těch měsících, ve kterých dítě žije s rodičem ve společně hospodařící domácnosti (a druhý rodič v těchto měsících zvýhodnění neuplatní). Samozřejmě realita je složitější a dítě se v domácnostech rodičů střídá např. po jednom týdnu. V takovém případě se můžou rodiče například domluvit, že matka dítěte uplatní daňové zvýhodnění v měsících 1–6 a otec v měsících 7–12.

Pokud nejsou schopni se dohodnout (nejlépe písemně), je praktičtější zvýhodnění uplatnit až po uplynutí kalendářního roku ve svých daňových přiznáních (ne tedy v rámci mezd s čestným prohlášením – což by byla také cesta), kde potom (zejména v případě sporu) poplatník prokazuje správci daně (a ne zaměstnavateli), že dítě, na které uplatňuje zvýhodnění, s ním žilo ve společně hospodařící domácnosti a jakou poměrnou část roku.
 

Vystoupení z paušálního režimu

Jsem podnikatel OSVČ a od 1. 7. 2022 jsem se stal plátcem DPH, do té doby jsem byl v paušálním režimu a platil měsíčně paušální daň 5 994 Kč. Jak mám podat daňové přiznání a odečíst si již zaplacenou daň (6 × 5 994 = 35 964 Kč)?

Plátcovství DPH je skutečně v rozporu s použitím paušálního režimu. Za zdaňovací období 2022 tedy poplatník musí podat klasické přiznání k dani z příjmů fyzických osob a zároveň podat i přehledy OSVČ (o příjmech a výdajích) k „sociálnímu“ a zdravotnímu pojištění.

V částce paušální daně 5 994 Kč je však skutečná daň jen 100 Kč, zbytek se skládá z částky 3 267 Kč „sociálního“ pojištění a částky 2 627 Kč zdravotního pojištění.

Poplatník ve svém daňovém přiznání vypočítá daň a na ř. 85 „Na zbývajících zálohách zaplaceno poplatníkem celkem“ odečte již zaplacenou zálohu na daň 600 Kč (6 × 100 Kč). Stejným způsobem uplatní již zaplacené zálohy v přehledu o příjmech a výdajích jak u sociálního, tak u zdravotního pojištění.

V Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích na sociální pojištění se na ř. 33 „Úhrn zaplacených záloh na DP“ objeví částka 19 602 Kč (6 × 3 267 Kč).

V Přehled OSVČ na zdravotní pojištění bude na ř. 41 „Úhrn zaplacených záloh na pojistné v r. 2022“ částka 15 762 Kč (6 × 2 627 Kč).
 

Trvalé bydliště x pobyt – osvobození prodeje nemovitosti

Prodal jsem byt, ve kterém jsem měl psané trvalé bydliště asi 5 let před prodejem, a peníze jsem nechal na bankovním účtu. Další byt jsem nekupoval, již 8 let bydlím v bytě přítelkyně. Předpokládám, že prodej bytu danit nemusím, když jsem tam měl přes 2 roky trvalé bydliště?

Příjem z prodeje rodinného domu nebo bytu je mimo jiné osvobozen od daně z příjmů, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem.

Je třeba rozlišit pojmy „trvalý pobyt“ jako údaj zapsaný v občanském průkaze a „bydliště“ jako pojem, který je uveden v zákoně o daních z příjmů. Bohužel definice bydliště pro tento účel v zákoně o daních z příjmů stále chybí. Bydliště pro posouzení rezidenství tento zákon definuje jako místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

Z dotazu vyplývá, že poplatník v prodaném bytě ani nebydlel a ani neměl úmysl se tam zdržovat (nejméně 2 roky bezprostředně před prodejem). Příjem z prodeje takového bytu by tedy osvobozen od daně nebyl.

Obecně se v těchto případech posuzuje faktický pobyt v daném místě (údaj v občanském průkaze je nepodstatný). Posuzují (případně dokazují) se pak skutečnosti jako například svědectví sousedů, doručování pošty poplatníka na danou adresu, placení poplatků za daný byt atp.
 

Prodej kryptoměn a osvobození

V roce 2022 jsem jako nepodnikatel prodal kryptoměny za 250 000 Kč (nakoupil jsem je v roce 2018 za 50 000 Kč). Vzhledem k tomu, že od nákupu uplynuly již 3 roky, předpokládám, že příjem je osvobozený.

Prodej cenného papíru po více než 3 letech od nákupu by sice osvobozený byl, ale kryptoměnu nelze pokládat za cenný papír. Takovýto nákup a prodej kryptoměn musíme danit jako nákup a prodej jakéhokoliv jiného majetku. Tj. prodej zdaníme podle § 10 (ostatní příjmy) a uplatníme si zároveň pořizovací výdaje.
 

Předčasné ukončení penzijního připojištění a životního pojištění

Předčasně jsem zrušil pojištění, které jsem si uplatňoval v daních, musím to nějak řešit?

Při předčasném ukončení penzijního připojištění nebo životního pojištění (při porušení podmínek) musí poplatník již uplatněné nezdanitelné části základu daně vrátit/dodanit. Tato povinnost se týká i zaměstnance, který má v tomto případě povinnost podat daňové přiznání. Zaměstnanec musí navíc dodanit i příspěvky zaměstnavatele na životní pojištění.

V roce, kdy k porušení podmínek (předčasnému ukončení) došlo, částky, o které poplatník v minulých letech základ daně snižoval, uvede v daňovém přiznání jako ostatní příjem (§ 10) – pokud přesáhnou hranici pro povinné podání daňového přiznání (viz dotaz č. 1). Dodanění se však týká pouze částek uplatněných 10 let zpátky (starší roky se již dodaňovat nemusí).

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob:
 

   
Příloha č. 2 k přiznání k dani z příjmů fyzických osob:
 

 
U příspěvků zaměstnavatele na životní pojištění se navíc dodaňují pouze příspěvky od roku 2015 a opět jen 10 let zpátky. Příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění se naopak nedodaňují vůbec. Samotné dodanění se pak realizuje zase přes daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob jako příjem podle § 6.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob:
 

Uplatnění hypotéky na byt na Slovensku

Jsem Češka žijící a pracující v Jablunkově, mám nabídku na koupi bytu v Čadci na Slovensku, kam bych se přestěhovala a za prací dojížděla do Jablunkova. Můžu si úroky z hypotéky poskytnutých českou bankou na byt na Slovensku uplatnit v českém daňovém přiznání?

Ano, takové úroky z hypotéky na bytovou potřebu je možné uplatnit bez ohledu na stát, kde se nemovitost nachází.
 

Prodej bytu

Pokud prodám byt a peníze použiji na nákup nového bytu, jsou tyto peníze osvobozeny od daně. Já jsem ale nový byt koupil dříve, než jsem prodal starý byt – je nějaká možnost tyto příjmy také osvobodit?

Pokud poplatník neměl v bytě bydliště minimálně 2 roky bezprostředně před prodejem (což by byl důvod pro osvobození příjmu z prodeje takového bytu), další možnosti, jak daný prodej osvobodit od daně, je použít získané prostředky na pořízení předmětu bytové potřeby.

V tomto případě je třeba splnit současně dvě podmínky:

1. Osvobozený příjem poplatník musí oznámit správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo.
2. Musí tyto příjmy použít na obstarání vlastní bytové potřeby:

• do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo
• použil částku odpovídající získaným prostředkům před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.

Pokud by ke splnění dané podmínky pro osvobození nakonec nedošlo (peníze by nebyly na bytovou potřebu včas vynaloženy), byl by tento příjem zdaněn jako ostatní příjem (§ 10) ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník prostředky získal.