Podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění na dítě upravuje § 35 Zákona o daních z příjmů. V článku si na praktických příkladech vysvětlíme podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění na dítě.
Společně hospodařící domácnost
§ 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále jen “ZDP”) stanoví, že pro uplatnění daňového zvýhodnění na dítě je podmínkou, aby poplatník žil s vyživovaným dítětem ve společné domácnosti. A to na území členského státu Evropské unie (EU) nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (EHP). Státy Evropské unie jsou: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko. Státy tvořící Evropský hospodářský prostor jsou, kromě států EU, ještě Island, Lichtenštejnsko a Norsko.
Společně hospodařící domácnost definuje § 21e odst. 4 ZDP takto: “Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně hradí náklady na své potřeby.” Pro účely daní z příjmů je tedy podstatné, aby poplatník s dítětem trvale žil a podílel se na úhradě nákladů. Jedná se o faktické žití v jedné domácnosti, nikoliv formální přihlášení trvalého bydliště. Podmínka společně hospodařící domácnosti rovněž není splněna v případě přechodného bydlení ve společné domácnosti. Naopak není podmínkou, aby osoby byly vzájemně v příbuzenském vztahu nebo v manželství.
Příklad
Paní Nováková žije ve společné domácnosti se svým synem, kterého má s druhem. Druh je otec dítěte, ale nežije ve společné domácnosti se svým synem. Má vlastní byt, ve kterém trvale bydlí. Syna a svou družku pravidelně navštěvuje a přispívá na domácnost. Může uplatnit daňové zvýhodnění na svého syna?
Řešení
Ne, nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na svého syna, není totiž splněna podmínka trvalého bydlení ve společné domácnosti.
Příklad
Pan Nový se rozvedl se svojí manželkou. S manželkou a synem nežije ve společné domácnosti. Jeho syn byl soudem stanoven do výhradní péče matky – paní Nové, která se synem žije ve společné domácnosti. Paní Nová nemá žádné zdanitelné příjmy. Proto se s bývalým manželem písemně dohodli, že si daňové zvýhodnění může uplatnit pan Nový, který řádně platí výživné a nad rámec výživného přispívá na další náklady domácnosti své bývalé manželky a syna. Může si uplatnit daňové zvýhodnění na dítě?
Řešení
Ne, nemůže – není splněna podmínka společně hospodařící domácnosti – pan Nový se synem nežije. Tuto podmínku nelze obejít ani písemnou dohodou rodičů dítěte. Ani v případě, že matka nemá žádné zdanitelné příjmy. V daném případě daňové zvýhodnění na dítě neuplatní nikdo.
Příklad
Paní Šedá žije ve společné domácnosti s druhem a s dcerou z předchozího manželství. Dcera byla soudem svěřena do výhradní péče matky. Paní Šedá nemá žádné zdanitelné příjmy. Může si dceru uplatnit její druh? Nebo bývalý manžel – otec dcery?
Řešení
Ne, daňové zvýhodnění nemůže uplatnit ani jeden. Otec dítěte nežije s dcerou ve společné domácnosti. Druh paní Šedé není otcem dcery. Daňové zvýhodnění na dítě lze uplatnit pouze na vlastní dítě, nebo na dítě druhého z manželů.
Uplatňování daňového zvýhodnění při střídavé péči
Je-li dítě svěřeno do střídavé péče rodičů, existují fakticky dvě společně hospodařící domácnosti poplatníka a dítěte – a to domácnost matky a domácnost otce dítěte. Dle § 35c odst. 9 může v jednom kalendářním měsíci uplatnit daňové zvýhodnění na dítě jen jeden poplatník. V jednom měsíci nemohou daňové zvýhodnění uplatnit oba rodiče, a to ani poměrem. Zákon o daních z příjmů neřeší, jak v tomto případě mají rodiče postupovat. Tím, kdo v tomto případě může uplatnit daňové zvýhodnění se nezabývá ani finanční správa, ani opatrovnické soudy. Určitý návod dává Pokyn GFŘ D-59 v bodě K § 38l odst. 3. Ten poskytuje návod, že v případě střídavé péče má dojít k dohodě rodičů, která stanoví rozdělení, ve kterých měsících bude uplatňovat zvýhodnění první z rodičů, a ve kterých druhý. Lze doporučit, aby pro zamezení budoucích sporů byla tato dohoda písemná.
Důležité je, aby si v jednom měsíci dítě neuplatňovali oba poplatníci. Zároveň musí být poplatník, který si uplatňuje daňové zvýhodnění, schopen doložit, že v daném měsíci neuplatňuje daňové zvýhodnění na dítě druhý z rodičů, a to potvrzením zaměstnavatele druhého z rodičů nebo čestným prohlášením druhého z rodičů. V praxi může být obtížné toto střídání uplatňovat u zaměstnavatele v rámci měsíčních záloh. V takovém případě lze doporučit uplatnit daňové zvýhodnění na děti až po skončení roku formou ročního zúčtování daně nebo podáním vlastního daňového přiznání. Pokud se rodiče nejsou schopni na uplatnění daňového zvýhodnění domluvit, dojde k tomu, že daňové zvýhodnění neuplatní ani jeden z nich.
Příklad
Pan Vrchní a paní Vrchní jsou rozvedení. Své dvě děti mají ve střídavé péči, takže fakticky mají děti dvě společné domácnosti. Ani jeden z nich nemá žádné jiné dítě. Jak budou postupovat při uplatnění daňového zvýhodnění na obě děti v těchto situacích:
2. Pokud se dohodnou, že dítě si v daném měsíci uplatní vždy ten z rodičů, který má u sebe dítě 1. kalendářní den v měsíci?
3. Pokud se dohodnou, že pan Vrchní uplatní obě děti za 1. až 6. měsíc a paní Vrchní za 7. až 12. měsíc?
4. Kdo si děti uplatní, pokud se bývalí manželé nejsou schopni dohodnout – nekomunikují spolu? Existuje nějaká instituce, na kterou se mohou obrátit k určení toho, kdo bude čerpat daňové zvýhodnění – soud, finanční úřad apod.?
5. Paní Vrchní bude mít další dítě s novým manželem. S panem Vrchním budou uplatňovat dohodu, že si uplatní jejich děti za 1. až 6. měsíc roku. Jak se změní její situace?
Řešení
2. Taková dohoda je možná. Nicméně nebude prakticky možné uplatňovat měsíční daňové zvýhodnění v zaměstnání, pokud nebudou mít dopředu stanovený pevný harmonogram. V takovém případě doporučuji uplatnit daňové zvýhodnění až po skončení roku.
3. V takovém případě uplatní děti v souladu s dohodou, tj. každý z bývalých manželů uplatní daňové zvýhodnění na 1. a na 2. dítě za 6 měsíců. Tato dohoda bude nejspravedlivější, protože oba rodiče uplatní daňové zvýhodnění ve stejné výši. A zároveň bude pro oba výhodnější než varianta 1), protože bude moci každý z nich čerpat vyšší daňové zvýhodnění na 2. dítě.
4. Zákon o dani z příjmů situaci neřeší. Jelikož uplatňování daňového zvýhodnění na dítě je právo, nikoliv povinnost, nebudou o ní rozhodovat ani opatrovnické soudy nebo finanční úřad. V případě nemožnosti se dohodnout neuplatní daňové zvýhodnění žádný z manželů.
5. V tomto případě bude paní Vrchní uplatňovat daňové zvýhodnění na 3 děti. Sama si určí jejich pořadí. Je pro ni nejvýhodnější, aby dvě děti, které uplatňuje 6 měsíců uplatnila jako 1. a 2. dítě. A poslední dítě, které uplatňuje celých 12 měsíců uvedla jako 3. dítě. Tím získá nejvyšší možné daňové zvýhodnění. Není to ale podmínka a může určit i jiné pořadí.
Výše daňového zvýhodnění
Daňové zvýhodnění na dítě poplatník ve zdaňovacím období 2024 uplatní ve výši 15 204 Kč ročně na první dítě, 22 320 Kč ročně na druhé dítě a 27 840 Kč ročně na třetí a každé další dítě. Děti nemusí být uplatňovány v pořadí dle narození – pořadí dětí ve společně hospodařící domácnosti určuje poplatník, který je uplatňuje.
Příklad
Pan Zelený žije ve společné domácnosti s družkou, její dcerou z předchozího manželství a spolu mají druhé dítě. Družka nemá žádné vlastní příjmy, takže si obě děti chce uplatnit pan Zelený.
2. V jaké výši uplatní daňové zvýhodnění?
3. Jak se změní situace, pokud si děti bude chtít uplatnit družka pana Zeleného?
4. Jak se změní situace, pokud pan Zelený bude žít ve společné domácnosti s manželkou a její dcerou z předchozího manželství?
5. Jak se změní situace, pokud ve společné domácnosti bude žít ještě vlastní dítě pana Zeleného z předchozího vztahu?
Řešení
2. Pokud pan Zelený nemá žádné další vlastní děti, uplatní daňové zvýhodnění na jedno dítě ve výši 15 204 Kč ročně.
3. Pokud bude daňové zvýhodnění uplatňovat družka pana Zeleného, uplatní daňové zvýhodnění na dvě děti – obě děti jsou její vlastní. Sama si určí, které dítě uplatní jako první s daňovým zvýhodněním ve výši 15 204 Kč a jaké dítě uplatní jako druhé s daňovým zvýhodnění ve výši 22 320 Kč.
4. Daňové zvýhodnění je možné uplatnit na dítě vlastní a na dítě druhého z manželů. Pokud tedy bude pan Zelený žít ve společné domácnosti s manželkou, jejím dítětem z předchozího manželství a druhým vlastním dítětem, může uplatnit daňové zvýhodnění na dvě děti. Přičemž si sám určí, které dítě bude uplatňovat jako první a které jako druhé.
5. Pokud bude pan Zelený žít ve společné domácnosti s družkou, jejím dítětem, jejich společným dítětem a jeho dítětem z předchozího vztahu, může uplatnit všechny svoje vlastní děti – tj. dítě společné s družkou a vlastní dítě z předchozího vztahu. Uplatní daňové zvýhodnění na dvě vlastní děti, přičemž si sám určí, které dítě uplatní jako první a které jako druhé. Pokud by žil ve společné domácnosti s manželkou, může uplatnit všechny 3 děti – dítě manželky z předchozího vztahu, jejich společné dítě i jeho vlastní dítě.
Ve společně hospodařící domácnosti nemusí všechny děti uplatňovat jeden poplatník, ale mohou si je střídat. Pořadí dítěte pro účely výše daňového zvýhodnění je pak věcí jejich vzájemné dohody. Při uplatňování daňového zvýhodnění v zaměstnání musí zaměstnanec zaměstnavateli v prohlášení poplatníka sdělit celkový počet vyživovaných dětí ve společné domácnosti a uvést, které děti uplatňuje a které nikoliv (není možné, aby neuplatňované děti v prohlášení poplatníka neuváděl) a jejich pořadí. V takovém případě bude výčet dětí v prohlášení poplatníka a jejich pořadí u zaměstnavatelů obou rodičů stejný. Lišit se bude, které dítě si uplatní který z poplatníků.
Příklad
Manželé Doudovi mají 3 děti. Dohodli se, že je budou uplatňovat v pořadí podle jejich věku. Přičemž pan Douda si uplatní nejstarší dítě jako 1. dítě a nejmladší dítě jako 3. dítě. A paní Doudová si uplatní prostřední dítě jako 2. dítě. Oba jsou zaměstnaní a daňové zvýhodnění chtějí uplatnit formou měsíčního daňového zvýhodnění u zaměstnavatele. Jakým způsobem vyplní prohlášení poplatníka u svých zaměstnavatelů?
Řešení
Pan Douda uvede v prohlášení všechny 3 jejich děti v pořadí dle věku. U 1. nejstaršího dítěte a 3. nejmladšího uvede, že je uplatňuje a pořadí 1. a 3. U prostředního dítěte uvede v Prohlášení poplatníka N – neuplatňuji. Paní Doudová bude postupovat obdobně, tj. uvede všechny 3 děti. U 1. a 3. dítěte uvede N – neuplatňuji. U prostředního 2. dítěte uvede pořadí 2.
Rozdíl mezi daňovým zvýhodněním a daňovým bonusem
Daňové zvýhodnění se uplatňuje formou slevy na dani a daňového bonusu. Částka do výše daně je považována za slevu na dani. Tu může uplatnit poplatník bez ohledu na výši příjmů. Musí pouze splnit podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění na dítě.
Daňový bonus představuje tu část daňového zvýhodnění, která převyšuje samotnou daň. Jde tedy o jakousi kladnou daň – místo, aby ji poplatník platil, tak ji dostává. Pro uplatnění daňového bonusu musí mít poplatník roční příjmy z § 6 (zaměstnání) nebo § 7 (podnikání) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Tj. pro rok 2024 musí mít zdanitelné příjmy alespoň 113 400 Kč za rok (6×18 900 Kč). Pro měsíční uplatnění daňového bonusu u zaměstnavatele musí poplatník dosáhnout příjmů alespoň 9 450 Kč (113 400 Kč/12).
Příklad
Paní Vosmá pracuje na dohodu o provedení práce. Tímto způsobem si vydělá měsíčně 6 000 Kč, tj. za rok 72 000 Kč. Dále má příjmy z nájmu bytu (příjem dle § 9) ve výši 200 000 Kč za rok. Jiné příjmy nemá. Může si uplatnit daňové zvýhodnění na dítě – splňuje podmínky pro uplatnění? Může uplatnit daňový bonus?
Řešení
Paní Vosmá může uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Pro jeho uplatnění není rozhodující výše příjmů. Daňové zvýhodnění uplatní formou slevy na dani, tj. až do výše daně – do nulové daně. Nemůže ale uplatnit daňový bonus, tj. část daňového zvýhodnění přesahující samotnou daň – její příjmy ze zaměstnání jsou v roce 2024 nižší než limit 113 400 Kč. Příjmy z podnikání nemá. Příjmy z nájmu se do limitu pro uplatnění daňového bonusu nepočítají.
Do limitu příjmů se dále nepočítají příjmy osvobozené (např. cestovné) a příjmy zdaněné srážkovou daní. Výjimku představuje situace, kdy si poplatník sám podá daňové přiznání a v něm uplatní příjmy ze zaměstnání zdaněné srážkovou daní. V tom případě se příjem ze zaměstnání bude počítat do limitu pro uplatnění daňového bonusu.
Příklad
Paní Korálová má dva zaměstnavatele. U zaměstnavatele A má roční příjem za 2024 ve výši 102 000 Kč (8 500 Kč měsíčně), u tohoto zaměstnavatele podepsala prohlášení poplatníka. U zaměstnavatele B má roční příjmy na DPP zdaněné srážkovou daní ve výši 60 000 Kč.
2. Může u zaměstnavatele A požádat o roční zúčtování daně? Pokud ano, obdrží daňový bonus?
3. Jak se změní situace, pokud si za rok 2024 sama podá daňové přiznání a uplatní příjmy od obou zaměstnavatelů?
Řešení
2. U zaměstnavatele A může požádat o roční zúčtování, protože kromě příjmů u tohoto zaměstnavatele má pouze příjmy zdaněné srážkovou daní. Příjem u zaměstnavatele B nelze do ročního zúčtování zahrnout. Jelikož její roční příjem u zaměstnavatele A je nižší než 113 400 Kč a příjem u zaměstnavatele B nelze zahrnout, nevznikne jí nárok na daňový bonus.
3. Pokud si paní Korálová sama podá za rok 2024 daňové přiznání a rozhodne se dobrovolně zahrnout příjmy ze zaměstnání B zdaněné srážkou, bude mít příjmy ze zaměstnání celkem 162 000 Kč (102 000 Kč z A + 60 000 Kč z B). Takže její příjmy přesáhnou limit 113 400 Kč a vznikne jí nárok na daňový bonus. Velmi pravděpodobně jí z toho titulu vznikne přeplatek na dani, o jehož vrácení může požádat.
Vyživované dítě
Za vyživované dítě poplatníka se považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.
Příklad
Pan Znalý žije ve společné domácnosti s manželkou a její dcerou z předchozího manželství. Může uplatnit daňové zvýhodnění na dceru manželky?
Řešení
Ano, může – za vyživované dítě se považuje i dítě druhého z manželů. Naopak nelze uplatnit daňové zvýhodnění na dítě druha/družky.
Pokud rodiče nemají dostatečné příjmy a s dítětem ve společné domácnosti žijí prarodiče, mohou daňové zvýhodnění na vnuka/vnučku uplatnit oni.
Daňové zvýhodnění na dítě může uplatnit manžel/manželka, který žije s nezletilým dítětem a druhým z manželů ve společné domácnosti. Pokud ani jeden z manželů nemá dostatečné příjmy, může daňové zvýhodnění uplatnit prarodič dítěte, pokud s ním žije ve společné domácnosti.
Příklad
Manželé Krátcí žijí ve společné domácnosti se svou dvacetiletou dcerou, jejím stejně starým manželem a jejich dvouletým synem – vnukem manželů Krátkých. Dcera manželů Krátkých nemá žádné zdanitelné příjmy a její manžel také ne – dosud oba studují.
2. Pokud bude mít manžel dcery Krátkých vlastní příjmy, může si uplatnit na manželku daňové zvýhodnění, když stále studuje? Může si uplatnit daňové zvýhodnění na svého syna?
Řešení
2. Pokud bude mít manžel dostatečné příjmy, může uplatnit daňové zvýhodnění jak na společného syna, tak na svoji studující nezaopatřenou manželku.
Za vyživované dítě se považuje:
- nezletilé dítě – tj. do dovršení 18 let věku,
- zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a
- soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře – § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.,
- nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
- z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Daňové zvýhodnění se uplatní ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Příklad
Manželům Růžičkovým se narodil syn 6. 5. 2024. Od kterého měsíce na něj pan Růžička může začít uplatňovat daňové zvýhodnění?
Řešení
Daňové zvýhodnění na dítě může poplatník začít uplatňovat od měsíce, ve kterém se dítě narodilo, tj. pan Růžička bude daňové zvýhodnění na syna uplatňovat od května.
Příklad
Paní Michálková žije ve společné domácnosti se studující dcerou. Dcera studuje na denním doktorském studiu. Věku 26 let dosáhne 23. 9. 2024. Do kdy na ní může uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě?
Řešení
Daňové zvýhodnění lze na studující dítě uplatnit do dosažení 26 let věku. Poté již není možné daňové zvýhodnění uplatnit, a to i když dítě dále studuje a nevykonává žádnou výdělečnou činnost. Naposledy daňové zvýhodnění paní Michálková uplatní za měsíc, na jehož počátku jsou splněny podmínky, tj. za září 2024.
Příklad
Paní Mladá žije ve společné domácnosti se svojí 17letou dcerou. Dcera ukončila studium na odborném učilišti v červnu 2024. Od 1. 7. 2024 nastupuje do zaměstnání. Zletilosti, tj. 18 let dosáhne 8. 11. 2024. Do kdy na ní může paní Mladá uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě?
Řešení
Daňové zvýhodnění uplatní paní Mladá naposledy za listopad 2024. Daňové zvýhodnění na nezletilé dítě lze uplatňovat při splnění podmínky společné domácnosti až do dosažení zletilosti dítěte. Není nutné, aby nezletilé dítě studovalo. Vlastní výdělečná činnost nezletilého nebrání uplatnění daňového zvýhodnění na dítě.
Zanechte komentář
Pro přidání komentáře se přihlaste.