V jakém rozsahu se zveřejňuje účetní závěrka

Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém byla sestavena. V případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem.

Rozsah sestavování účetní závěrky upravuje § 18 zákona o účetnictví. Povinnými výkazy účetní závěrky jsou pro všechny účetní jednotky:

• rozvaha (bilance),
• výkaz zisku a ztráty,
• příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.

Účetní závěrka obsahuje rovněž přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Mikro a malé účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Podrobně rozsah účetní závěrky upravuje vyhláška č. 500/2002 Sb. Rozvahu v plném rozsahu sestavuje dle § 3a vyhlášky č. 500/2002 Sb. střední a velká účetní jednotka. Malé a mikro účetní jednotky pouze, pokud mají povinnost mít závěrku ověřenou auditorem. Malá účetní jednotka bez povinného auditu sestavuje rozvahu ve zkráceném rozsahu. Mikro jednotka bez povinného auditu obsahuje pouze položky označené písmeny.

Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu sestavuje účetní jednotka, která je obchodní společností. Ovšem malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinný audit, nemusí výkaz zisků a ztrát zveřejňovat (§ 21a odst. 9 zákona o účetnictví).

Přílohu v účetní závěrce v plném rozsahu sestavuje střední a velká účetní jednotka podle § 39 a 39b vyhlášky č. 500/2002 Sb. a malá a mikro účetní jednotka s povinným auditem podle § 39 a 39a vyhlášky č. 500/2002 Sb. Přílohu ve zkráceném rozsahu dle § 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb. sestavuje malá a mikro účetní jednotka bez povinného auditu.

Účetní závěrka musí obsahovat (§ 18 odst. 3 zákona o účetnictví):

• obchodní firmu nebo název a sídlo,
• identifikační číslo,
• právní formu,
• předmět podnikání,
• rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje a
• okamžik sestavení účetní závěrky.

K závěrce musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky. Ten může být jak vlastnoruční, tak elektronický, anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost.

Do kdy je potřeba závěrku zveřejnit

Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejňují účetní závěrku do 30 dnů od ověření auditorem a po schválení příslušným orgánem. A to po splnění obou podmínek.

Účetní jednotky bez povinného auditu zveřejní účetní závěrku nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne.

Jakým způsobem se závěrka zveřejňuje

Zveřejnění účetní závěrky se provádí předáním výkazů účetní závěrky v elektronické podobě v předepsaném formátu veřejného rejstříku do Sbírky listin.

Účetní závěrka se rejstříkovému soudu předává elektronicky ve formátu PDF nebo XHTML. Technická specifikace předávaných listin je uvedena na webu Obchodního rejstříku. Listiny musí splnit tyto podmínky:

• jedna listina v jednom souboru – nelze rozdělit jednu listinu do více souborů ani vložit celou závěrku jediným souborem,
• žádná listina nesmí obsahovat informace, které nesmějí být zveřejněny,
• velikost předávaných PDF dokumentů nesmí přesáhnout 150 kB na 1 stránku listiny,
• PDF by mělo vzniknout exportem z programu nebo z wordovského dokumentu, nikoliv naskenováním papírového dokumentu a
• PDF dokumenty nesmí být zašifrovány (ani heslem), nesmí obsahovat žádné vložené soubory (datové, závadný software, další PDF soubory apod.) a nesmí být omezena možnost jejich tisku.

Varianta programu TAX Profi a TAX Standard umožňuje odeslání výkazů společně s daňovým přiznáním jak pro právnické, tak pro fyzické osoby vedoucí účetnictví. V případě právnických osob zatrhněte ve vystaveném přiznání volbu Účetní závěrka přiložena, kterou naleznete v sekci Otázky. Tím se zpřístupní sekce Výkazy, kde po zatržení volby Odeslat včetně Rozvahy, Výkazu zisku a ztráty a Přílohy v účetní závěrce přiřadíte k daňovému přiznání potřebné výkazy. Dále zde můžete uvést osobu, jejíž podpisový záznam byl připojen k účetní závěrce, která byla podkladem ke zpracování přílohy. V případě fyzických osob se sekce Výkazy zobrazuje automaticky v případě zatržené volby Příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona (za podmínky, že FO vede účetnictví), a dále v případě zatržení volby Příjmy z nájmu podle § 9 zákona v sekci Otázky. Pokud podáváte přiznání za příspěvkovou organizaci, vložte výkazy, které požadujete odeslat spolu s přiznáním, do části Obecné přílohy v sekci Jiné přílohy. Samotné elektronické podání daňového přiznání spolu s výkazy na Daňový portál Finanční správy ČR nebo datovou schránkou následně provedete prostřednictvím povelu Záznam/Podat elektronicky.

Listiny ve formátu PDF lze rejstříkovému soudu předávat:

• datovou schránkou,
• na elektronickou adresu soudu (e-mailem),
• prostřednictvím online podání do Sbírky listin,
• webovou aplikací ePodatelna dostupnou z www.justice.cz nebo
• na technických nosičích dat CD-R, CD-RW, DVD-R, DVD+R, DVD-RW, DVD+RW.

Maximální velikost všech dokumentů pro jedno podání je 10 MB.

Od roku 2021 je možné účetní závěrku vkládat do Sbírky listin také prostřednictvím podání u příslušného správce daně z příjmů. Tuto možnost upravuje § 21b zákona o účetnictví. Tato možnost zveřejňování účetní závěrky se týká pouze obchodních korporací. Žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku představuje přílohu přiznání k dani z příjmů právnických osob – Příloha k položce 11 I. oddílu. Zde poplatník vyznačí, jaké dokumenty účetní závěrky chce prostřednictvím správce daně zveřejnit. Přílohu není možné podat samostatně a nezávisle na zbytku přiznání. Správce daně zveřejňovanou závěrku nekontroluje. Předávání závěrky prostřednictvím správce daně je nepovinná možnost. Poplatník tuto možnost nemusí využít. Může i nadále předávat závěrku sám některým z výše uvedených způsobů. Žádost o zveřejnění lze podat i prostřednictvím opravného nebo dodatečného daňového přiznání. Dodatečné daňové přiznání lze použít i v případě, kdy možnost vložení závěrky přes správce daně nepoužil a nyní ho využít chce. Podobně lze dodatečné přiznání použít pro doplnění vkládané účetní závěrky.

Co hrozí za nezveřejnění účetní závěrky

Nezveřejnění účetní závěrky nebo výroční zprávy představuje přestupek podle § 37 odst. 1 písm. j) zákona o účetnictví. Za tento přestupek hrozí dle zákona o účetnictví pokuta až do výše 3 % hodnoty aktiv celkem. Tuto pokutu uděluje účetní jednotce Finanční úřad. Pokuta za nezveřejnění závěrky hrozí i od Rejstříkového soudu, a to až do výše 100 tisíc Kč dle § 104 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů. Pokutu může Rejstříkový soud udělit, pokud nedojde ke zveřejnění závěrky ani na základě výzvy od soudu. V případě, že obchodní korporace nevloží účetní závěrku nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období, vyzve ji rejstříkový soud, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy předložila všechny chybějící účetní závěrky k založení do sbírky listin. Pokud obchodní korporace na tyto výzvy nereaguje, může rejstříkový soud zahájit řízení o zrušení společnosti (§ 105 a § 105a rejstříkového zákona).