728 x 90

Jazyk nového občanského zákoníku

Jazyk nového občanského zákoníku

V první části seriálu o novém občanském zákoníku, který začne platit nejspíš už od roku 2014, se zaměříme na dosud užívanou terminologii, která dozná podstatných změn. Podívejte se s námi na základní terminologické změny.

Nový občanský zákoník (NOZ) přináší poměrně podstatnou změnu v dosud užívané terminologii. Je nutno říci, že to je jedna z věcí, která je novému občanskému zákoníku obzvlášť vytýkána, neboť některé pojmy, které zavádí či znovuzavádí, lze považovat za zastaralé a není důvodu, aby se měnila již zažitá a používaná terminologie.
 
Nový občanský zákoník se také snaží vyhýbat cizím slovům. Pokud je možné nahradit cizí slovo bez obtíží českým, preferuje se takové řešení (např. „zapsaný“ místo „registrovaný“, „nakládat“ místo „disponovat“, „umístění“ místo „instalace“, „sdělení“ nebo „údaj“ místo „informace“ apod.).
 
Avšak v těch případech, kde cizí termín v českém právu zdomácněl (např. „orgán“, „forma“, „elektronický“), anebo kde jej lze pro jeho přesný význam využít lépe než výraz původem český (např. „prekluze“, „detence“), ponechává nový občanský zákoník tyto pojmy.

Základní terminologické změny

Níže si uvedeme některé základní terminologické změny:

  • Právní úkon je nahrazen pojmem právní jednání.
  • Závazek je používán pro označení závazkového vztahu. Závazek již nelze zaměňovat se slovem dluh.
  • Půjčka je nahrazena pojmem zápůjčka.
  • Pojem občanská sdružení se nově mění na spolky.
  • Do právního řádu se vrací pojem závdavek. Kdo jej dá, podává důkaz o smlouvě a současně poskytuje jistotu, že svůj dluh splní. Pokud se dluh nesplní z příčiny na straně toho, kdo dal závdavek, může si druhá strana závdavek ponechat.
  • Do právního řádu se dále vrací pojem rozhrady – to budou ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi pozemky.
  • Mění se terminologie v oblasti předkupního práva. Zákon hovoří o dlužníku (jde o označení pro povinného z předkupního práva), předkupníku (oprávněný) a koupěchtivém (osoba, která má zájem věc od dlužníka koupit) – viz § 2140 NOZ.
  • Zavádí se zákonný pojem svévole a škodolibost (§ 2969 NOZ). V případě svévole jde o radost škůdce z toho, že škodí, lhostejno komu. V případě škodolibosti má škůdce také radost z toho, že škodí, ale je to namířeno proti konkrétní osobě.
  • Způsobilost k právním úkonům se bude nadále označovat jako svéprávnost.
  • Nájem bude mít stejně jako výpůjčka dvě podoby:

    • nájem a 
    • pacht.
Oba typy smluv jsou úplatným přenecháním věci. Pacht má podobné znaky jako nájem, neboť jeho účelem je též právo dočasného užívání cizí věci.

To, co především odlišuje pacht od nájmu, je takzvané požívací právo nájemce k propachtované věci. Na rozdíl od nájmu je totiž s právem užívat propachtovanou cizí věc spojeno také právo brát z propachtované věci plody a užitky, přičemž pachtýř k těmto plodům a užitkům může nabýt vlastnické právo. Pachtýř je ale současně povinen o propachtovanou věc pečovat jako řádný hospodář, tedy věc udržovat.
  • Do právního řádu se vrací pojem výprosa. Výprosa je velmi podobná výpůjčce; od výpůjčky se však liší tím, že při výprose není dohodnuta doba, po kterou může výprosník půjčitelem poskytnutou věc užívat, ani účel, ke kterému může výprosník věc užívat. Výprosník užívá věc způsobem přiměřeným její povaze.
Stejně jako výpůjčka je výprosa poskytována bezúplatně. Typickým příkladem výprosy je stav, kdy vlastník pozemku nechá vlastníka sousední nemovitosti chodit po svém pozemku – vlastník pozemku je s chováním souseda srozuměn. Tyto vztahy většinou vznikají mezi výprosníkem a půjčitelem mlčky. Půjčitel vědomě toleruje chování výprosníka, který užívá věc půjčitele.
 
Půjčitel však musí být s užíváním věci výprosníkem srozuměn. Pokud by půjčitel s užíváním věci výprosníkem srozuměn nebyl, tak by vztah z výprosy nevznikl – osoba by tak užívala věc protiprávně.
  • Nový občanský zákoník rozděluje právnické osoby na dvě základní skupiny:

    • korporace a
    • fundace.
Korporace se vyznačují členskou základnou (je to sdružení osob), kdežto fundace majetkovým základem. Občanský zákoník fundace rozděluje na nadace, nadační fondy a ústav (dnešní obecně prospěšné společnosti), pro které se přiměřeně použije ustanovení o nadačních fondech.
  • Je také třeba upozornit na to, že občanský zákoník poměrně důsledně rozlišuje lhůty a doby. Dosavadní právní úprava užívala pojmy „lhůta“ a „doba“ poměrně libovolně. Od nabytí účinnosti NOZ dojde ke striktnímu rozlišení užívání těchto pojmů, přičemž lhůta bude charakterizovaná jako časový úsek stanovený k uplatnění práva u druhé strany, popř. u jiné osoby, anebo u soudu nebo jiného příslušného orgánu (např. nově již je striktně používán pojem promlčecí lhůta).
Naproti tomu dobou se rozumí časový úsek, jehož uplynutím zaniká právo nebo povinnost bez dalšího, aniž je potřeba pro vyvolání tohoto právního následku zvláště projevit vůli.
 
Praktický důsledek má toto rozlišení v případě počítání času. Pokud totiž připadne poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. Pro dobu to samé neplatí, tj. připadne-li poslední den doby na sobotu, neděli nebo svátek, zůstává tento den posledním dnem sjednané doby (to platí např. u výpovědi apod.). Zákon ale ani v tomto případě nezůstal bezchybný a např. v § 1979 míchá pojem lhůta i doba.
  • Mluví-li se v NOZ o „zákonech“, rozumí se tím jen zákony, nikoli všechny právní předpisy (pro ně se volí označení „právní předpisy“). Výrazem „zákon“ se rozumí jakýkoli zákon, „tímto zákonem“ se rozumí nový občanský zákoník a „jiným právním předpisem“ každý zákon nebo jiný právní předpis odlišný od občanského zákoníku.

Právní domněnky a fikce

Nový občanský zákoník rozlišuje právní domněnky (vyvratitelné i nevyvratitelné) a fikce, a v tom směru volí jednotnou dikci, byť bohužel není vždy důsledný.
 
Výrazem „má se za to, že“ se označuje vyvratitelná právní domněnka, připouštějící důkaz opaku.
 
Výrazem „platí, že“ se označuje nevyvratitelná právní domněnka.
 
Výrazem „považuje se za“ nebo „hledí se na“ se označuje právní fikce.

Související články:
Nový občanský zákoník aneb co nás vlastně čeká?
Nový občanský zákoník – přechodná ustanovení
Nový občanský zákoník – forma právních jednání
Nový občanský zákoník – lhůty a doby
Nový občanský zákoník – obchodní listiny

Chcete mít zákony v aktuálním znění pohromadě a na jednom místě? Zkuste WINLEX – právní systém obsahující většinu platné české legislativy od roku 1945 ze všech oblastí práva. Obsahuje již i nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, který nahradí stávající obchodní zákoník.

Zanechte komentář

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Ivana
    22. 01. 2021, 14:33

    OZO

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Jednotný kurz za rok 2023

    |

    Fyzické osoby, které nevedou účetnictví a mají příjmy či výdaje v cizí měně, mohou použít pro přepočet cizí měny jednotný kurz. Jednotný kurz za rok 2023 byl vyhlášen ve Finančním zpravodaji číslo 1/2024. Například pro euro činí 23,97 Kč, pro dolar 22,14 Kč. Pro přepočet cizích měn, které nejsou uvedené v kurzovním lístku, se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou. Případně je možné využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty