Pojďme se podívat na čtyři nejčastějšími omyly, se kterými se můžeme setkat v průběhu podnikání a na které je nutné dávat si velký pozor. Mohou nám totiž do značné míry znepříjemnit nejenom náš profesní život, ale i život soukromý. Neznalost zákona totiž neomlouvá.

1. Když jsem zaměstnaný, důchodce, student nebo na mateřské, nemusím jako OSVČ platit daň, zdravotní ani sociální

Po přečtení tohoto nadpisu si možná řeknete: „Tohle že je omyl? Vždyť je za mě plátcem stát.“ Jedná se o velmi diskutované téma. Jak to tedy je? Je pravdou, že pokud jsme zaměstnaní, důchodce (starobní či invalidní) nebo student, existuje zde výhoda v té podobě, že pokud jsme zároveň OSVČ, je na naši podnikatelskou činnost pohlíženo jako na vedlejší.
 
Z toho důvodu nemusíme v prvním roce podnikání platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Nicméně v dalších letech podnikání se zálohy mohou stanovit, a to v závislosti na výši zisku dosaženého v předchozím kalendářním roce.
 
Je nesporné, že výše záloh je v případě výkonu vedlejší podnikatelské činnosti o mnoho nižší. Nicméně je velkým omylem často přijímaný názor, že vždy, když jsme vedeni jako OSVČ vykonávající vedlejší činnost, nikdy žádné zdravotní ani sociální pojištění nemusíme platit.
 
Doporučujeme tedy si pečlivě evidovat své příjmy a od nich odečíst výdaje (ať skutečné, nebo paušální). Více o rozdílu mezi hlavní a vedlejší činností se můžete dočíst v článku Rozdíl mezi hlavní a vedlejší samostatnou výdělečnou činností.
 
A jak je to s daní z příjmů? Bez ohledu na náš statut (hlavní nebo vedlejší činnost) podléhají naše příjmy sazbě daně z příjmů ve výši 15 % ze základu daně. Každá OSVČ si stanoví svou daňovou povinnost vždy po skončení kalendářního roku na základě sestaveného daňového přiznání. V něm si můžeme odečíst slevy na dani či odčitatelné položky od základu daně, a to podle toho, na které nám vznikne nárok.
 
Tím se může daňová povinnost snížit na minimum nebo může dokonce vzniknout nulová daňová povinnost. Více informací najdete v článku Slevy na dani a odčitatelné položky od základu daně.
 
Co z toho tedy vyplývá? I když jste OSVČ vykonávající vedlejší činnost, nezapomeňte na podání daňového přiznání, přehledů na svou zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Na základě těchto dokumentů zjistíte jednak výši své daňové povinnosti a zároveň si určíte své případné zálohy na zdravotní a sociální pojištění (včetně možných doplatků za minulý rok) na další období.

2. Když si najmu účetní, přebírá za mě odpovědnost

Opět další z omylů, se kterým se v praxi setkáváme. Samozřejmě i účetní (či daňový poradce) je za svou činnost odpovědný a v případě chyby, která způsobí podnikateli finanční či jinou, prokázanou újmu, může po něm požadovat náhradu škody. Nicméně tato skutečnost nezbavuje podnikatele odpovědnosti.
 
To vyplývá přímo ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. V § 5 je uvedeno, že účetní jednotky mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Pověřením se nezbavuje účetní jednotka odpovědnosti za vedení účetnictví.
 
Obdobný princip se samozřejmě použije i v případě vedení daňové evidence, byť zákon hovoří pouze o vedení účetnictví. Finanční úřad či jiný subjekt tedy v případě porušení povinností bude škodu vymáhat přímo po podnikateli. Ten až poté může vymáhat škodu po svém účetním či daňovém poradci.
 
Proto pokud uvažujete, že své účetnictví svěříte do rukou externí firmě, nejprve si řádně ověřte, zda je účetní či daňový poradce řádně pojištěný. Povinnost pojistit se ukládá daňovým poradcům přímo zákon.
 
Osobám zpracovávajícím účetnictví (účetním) sice zákon tuto povinnost nestanoví, ale každý solidní účetní má uzavřenou pojistnou smlouvu. Proto ještě předtím, než uzavřete s účetní firmou smlouvu o vedení účetnictví (či smlouvu o vedení daňové evidence), ověřte si, zda je řádně účetní firma pojištěna.
 
Škodu lze vymáhat i po účetním, který je u vás zaměstnaný. To je zakotveno v zákoníku práce, kde jsou uvedeny i limity této odpovědnosti. Proto doporučujeme sjednání pojištění i pro tento případ.
 
Zároveň je nutné upozornit na fakt, že účetní odpovídá za zaúčtování dokladů a s tím souvisejících procesů. Jaký výdaj či jaký daňový doklad účetnímu předáte k zaúčtování je však plně v kompetenci podnikatele. Pokud si tedy nejste jistí, zda si ten či onen daňový doklad můžete uplatnit, doporučujeme předem tuto věc konzultovat buď přímo se svým účetním, nebo s externím daňovým poradcem. Jeho stanoviska se doporučujeme držet. Můžete tím předejít značným pozdějším komplikacím.
 
Samozřejmě existují i případy, kdy samotná účetní firma byla vědomě zapojena do nekalých praktik firmy, nicméně vzhledem k poškození své dobré pověsti u ostatních klientů k tomu dochází velice zřídka. Ovšem v takovém případě by i takový subjekt mohl být trestně stíhaný, a to v případě úmyslného prokázání podvodu.

3. Pokud nemusím podávat daňové přiznání, nemusím se o nic jiného starat

Může se stát, že charakterem svých příjmů nebo z jiných, zákonem stanovených, důvodů nebude OSVČ muset podávat na konci roku daňové přiznání. Řada podnikatelů či jiných osob, které „pracují na sebe“ se tak domnívá, že žádné další povinnosti nemají. Toto uvažování je však téměř vždy mylné.
 
Je pravdou, že vůči finančnímu úřadu bychom v takovém případě mohli být tzv. z obliga. Jak je to ale s povinnostmi ke své zdravotní pojišťovně nebo České správě sociálního zabezpečení? Právě zde nastává největší úskalí. I když vám nevznikne povinnost podat daňové přiznání, povinnosti podat tzv. Přehledy se nezbavujete. O jaké „přehledy“ se jedná?
 
Jak už z předchozích řádků vyplývá, jeden formulář je určený pro ČSSZ a další pro vaší zdravotní pojišťovnu. Dokument se shodně nazývá „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok….“, nicméně pro každou instituci se podává každý zvlášť. Oba formuláře vypadají přes svůj stejný název odlišně a forma vyplňování se též liší.
 
Povinnost podat Přehled na ČSSZ vyplývá z § 15 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zde je výslovně stanoveno, že: „osoba, která aspoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, je povinna podat příslušnému správci pojistného na předepsaném tiskopise údaje o pojistném na důchodové pojištění za tento kalendářní rok, a vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, též údaje o skutečnostech uvedených v § 9 odst. 6 písm. a) až e) zákona o důchodovém pojištění, pokud chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.“
 
Dále je také stanoveno, jak postupovat v případě výkonu OSVČ formou spolupráce.
 
Pokud není tiskopis pro ČSSZ součástí vašeho účetního softwaru, ke stažení je k dispozici na oficiálních stránkách České správy sociálního zabezpečení. Pod tímto odkazem naleznete i další praktické formuláře, a to včetně Pokynů k vyplnění jednotlivých typů. Přehled pro ČSSZ je možné podat i elektronickou cestou (viz informace o e – podání).
 
Formulář Přehled o příjmech a výdajích OSVČ pro zdravotní pojišťovnu si můžete stáhnout na webových stránkách své zdravotní pojišťovny.
 
Nezapomeňte tedy po skončení kalendářního roku na vyplnění těchto formulářů. Na základě nich se vám totiž stanoví nová výše záloh na zdravotní a sociální pojištění a zároveň zjistíte doplatek či přeplatek vůči těmto institucím. Opomenutí této povinnosti má za následek zbytečné komplikace a v případě finančního závazku také jeho průběžné navyšování.

4. Jsem-li zároveň zaměstnaný, daňové přiznání za mě musí podat zaměstnavatel

Obdobně se setkáváme s názorem, že zaměstnavatel se musí postarat kompletně o naše daně. Je to opravdu jeho povinnost ve všech ohledech? Není.
 
Je důležité rozlišit dva typy zaměstnanců:

• ti, kteří jsou pouze zaměstnaní a zároveň nejsou OSVČ

Pokud nemáte kromě zaměstnání jiné příjmy, pak se o daňové přiznání starat nemusíte. Je však třeba ještě splnit podmínku mít u svého zaměstnavatele podepsané Prohlášení poplatníka (tzv. růžový papír) a v případě více zaměstnavatelů v kalendářním roce mít takovéto Prohlášení podepsané u každého z nich. Zároveň nesmíte být v jednom měsíci zaměstnaní u dvou zaměstnavatelů. Pokud tyto podmínky splňujete, pak vám nevzniká ze zákona povinnost podávat daňové přiznání.
 
Po skončení kalendářního roku pak požádáte písemně svého zaměstnavatele, resp. posledního zaměstnavatele, aby vám provedl tzv. Roční zúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. Na základě tohoto zúčtování a vámi předložených dodatečných dokumentů bude spočítána daňová povinnost, nebo v praxi převažující častější případ, přeplatek na dani. Tento formulář pak váš zaměstnavatel zašle na finanční úřad. Tento postup je nutné provést nejpozději do 15. února po skončeném zdaňovacím období.

• ti, kteří jsou zaměstnaní a zároveň jsou OSVČ

Poplatníci, kteří jsou OSVČ a zároveň zaměstnáni, musí podat daňové přiznání sami. Z tohoto důvodu jim zaměstnavatel výše zmíněné roční zúčtování daně neprovede, ale vydá zaměstnanci „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a o sražených zálohách“. Tento dokument pak poplatník přikládá ke svému daňovému přiznání jako přílohu.
 
A právě zde nastává jeden z největších omylů a zádrhelů. Řada poplatníků se domnívá, že povinností zaměstnavatele je v takovém případě i podat za svého zaměstnance daňové přiznání. Nicméně žádný právní předpis tuto povinnost sestavit a podat za vás daňové přiznání zaměstnavateli neukládá. Je to čistě vaší odpovědností.
 
Existují samozřejmě případy, kdy zaměstnavatel je ochotný vám daňové přiznání i tak sestavit, poté předložit k podpisu a následně jej za vás podat. V žádném případě však za vás nepřebírá odpovědnost. Jedná se pouze o vstřícný krok a nelze to po svém zaměstnavateli požadovat.
 
V praxi se často výše zmíněná potvrzení zaměňují, proto si nejdříve sami ověřte, jaká je vaše povinnost – a to buď vůči svému zaměstnavateli, nebo vůči finančnímu úřadu. Jak můžete sami vidět, skutečností, že nemusíte podávat daňové přiznání, se svých povinností nezbavujete.

Související článek:
Nejčastější omyly při zahájení podnikání