Jak už bylo uvedeno v předchozích dvou článcích, je nutné počítat s řadou specifických případů, kdy nelze jednoznačně určit a stanovit jednotný postup, jaké kroky vždy podniknout. V článku se proto zaměříme na obecnou rovinu a situace, ke kterým nejčastěji může dojít.

„I když jsem na nemocenské, nemusím být pořád doma.“

Pravděpodobně každý z těch, kdo je v zaměstnaneckém poměru, zažil situaci, kdy onemocněl, navštívil svého lékaře a byl uznán práce neschopným. Následující dny tak musel zůstat v domácí péči a vyléčit se. Nicméně se může stát, že zaměstnanec, který onemocněl, si potřebuje zařídit některé osobní záležitosti i v době své nemoci.
 
Jaká jsou v této souvislosti jeho práva a povinnosti? Může být nepřítomen v místě svého léčení, kdykoliv potřebuje?
 
Není samozřejmě nutné, pokud nám to náš zdravotní stav dovolí, být doma po celý den a připadat si jako ve vězení. Je možné svého ošetřujícího lékaře požádat o tzv. vycházky. Po konzultaci tak lékař může do potřebných dokumentů poznamenat, kdy nebudete doma přítomni.
 
V takovém případě máte jistotu, že v tomto čase se nedostaví kontrola ze strany zaměstnavatele ani ze strany České správy sociálního zabezpečení a že vše je řešeno legálním způsobem.
 
Nicméně loni, konkrétně 1. ledna 2013, došlo ke zpřísnění podmínek pro poskytnutí vycházek pacientům.
 
Mezi nejzásadnější změny patří tyto:

• Váš ošetřující lékař vám může povolit vycházky v nejvyšším možném rozsahu 6 hodin denně. Dříve se šlo s lékařem domluvit na tzv. neomezených vycházkách, to však již nyní možné není.

• Doba, ve kterou lze povolit vycházky, musí být přitom v rozmezí 7:00 až 19:00 hodin.

Kromě těchto podmínek je samozřejmě potřeba při první návštěvě lékaře sdělit adresu, na které se budete zdržovat. Tento údaj je velmi důležitý, protože právě na tuto adresu může přijít případná kontrola a prověřit, zda se na místě skutečně zdržujete. Pokud by se totiž stalo, že byste zde v danou dobu nebyli zastiženi, může to pro vás znamenat značné komplikace (např. okamžité ukončení pracovní neschopnosti, pokuta v řádech tisíců korun apod.).
 
Jaké jsou nejčastější výmluvy, které však nejsou v žádném případě akceptovány, i kdybyste skutečně mluvili pravdu?

• „Já jsem doma byl, ale neslyšel jsem zvonek, asi jsem spal.“

• „Nemohli jste se na mě dozvonit, protože dole nemáme funkční zvonek.“

• „Jen jsem si naproti skočil do trafiky pro noviny / do obchodu nakoupit / k sousedce pro vajíčka.“

• „Nejsem na tom přeci tak špatně, že bych si na chvíli nemohl odskočit.“

 
Ano, je důležité pamatovat na to, že zákon skutečně připouští možnost nebýt doma v určitou dobu přítomný i při pracovní neschopnosti. Na druhou stranu je nutné respektovat pravidla, která jsou stanovena. Pokud by nebyla respektována, jedná se o porušení zákona, a to i přesto, že by nás k tomu vedly ty nejušlechtilejší důvody (např. nezmeškání důležitého setkání, pravidelná účast na jazykovém kurzu, pomoc svému známému apod.).
 
Nesmíme zapomenout na to, že za dobu své nemoci pobíráme finanční prostředky, jejichž výplata má svá stanovená pravidla. V opačném případě nám nic nebrání tomu, abychom se znovu vrátili do pracovního procesu a byli tak uznáni znovu práce schopnými.
 
Pokud bychom plánovali, že v době své pracovní neschopnosti, která trvá delší dobu, např. na týden odjeli na venkov či k rodičům, záleží vždy na domluvě s ošetřujícím lékařem. Po konzultaci s ním zhodnotí váš zdravotní stav a určí, zda je toto možné či nikoliv.
 
Pokud vám to schválí, poznamená tuto skutečnost a zapíše si přesnou adresu a termín takového pobytu. V takovém případě může dojít na uvedeném místě ke kontrole dodržování léčebného režimu, a to jak ze strany zaměstnavatele (do 14. dne pracovní neschopnosti), tak pracovníkem České správy sociálního zabezpečení (od 15. dne nemoci).
 
Důležité upozornění i pro budoucí maminky, které jsou na rizikovém těhotenství. Stejné podmínky, které jsme uvedli výše, totiž platí i pro ně.

„Potřebujete si zařídit osobní věci v pracovní době? Vezměte si dovolenou.“

V předchozím článku jsme zmínili první část nejčastějších překážek v práci, za které může náležet náhrada mzdy a na které si nemusíme vyčerpávat dovolenou. Jednalo se o události, jako jsou narození dítěte, svatba a pohřeb. V tomto článku se zaměříme na další neméně zajímavé a hojně diskutované překážky v práci. I v těchto případech se stává, že zaměstnanec nezná svá práva anebo zaměstnavateli nejsou známy jeho povinnosti.
 
Ne každá situace vyžaduje vzít si dovolenou. Jedná se např. o případy, kdy se ne svou vlastní vinou nedostavíte včas do zaměstnání, potřebujete doprovodit svého rodinného příslušníka k lékaři, plánujete se přestěhovat nebo jste dostali u svého stávajícího zaměstnavatele výpověď a potřebujete si najít nové zaměstnání. Jsou tyto překážky v práci vždy „váš problém“ bez nároku na volno či náhradu mzdy? Napoví následující přehled.
 
Tab.: Přehled některých osobních překážek v práci

*) pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat

Jak je z výše uvedeného přehledu vidět, ne vždy se jedná o jednoznačnou situaci a je nutné k ní vždy přistoupit individuálně. Vždy však platí, že je důležitá domluva se svým zaměstnavatelem, a to včas. Pokud se vás tedy některý z výše uvedených případů týká, doporučujeme si s dostatečným časovým předstihem se svým zaměstnavatelem promluvit a seznámit jej se svými plány. Pamatujte také na to, že byť se jedná o vaše právo, je vždy na místě seriózní a korektní jednání. Samozřejmě to samé platí i pro zaměstnavatele.

Související články:
Práva a povinnosti zaměstnance v rámci pracovní doby
Práva a povinnosti zaměstnance – 2. část