Blíží se období, kdy se zpravidla konají valné hromady společností s ručením omezeným. V letošním roce jde o období výjimečné, neboť na valné hromadě se nejen schválí účetní závěrky a rozhodne o tom, jak bude naloženo s hospodářským výsledkem obchodní společnosti, ale většina obchodních společností bude měnit svou společenskou smlouvu tak, aby ji uvedla do souladu s novým zákonem o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., dále také jako „ZOK“).
 
Co vše je třeba změnit ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným a co je možné v ní nad rámec zákona upravit?

Povinné náležitosti společenské smlouvy

Zákon vyžaduje, aby společenská smlouva obsahovala určité povinné náležitosti, které v ní být musí. Zákon přitom rozlišuje, jestli jde o společenskou smlouvu, která je uzavřena při založení společnosti, nebo společenskou smlouvu společnosti, která již byla založena.
 
Společenská smlouva VŽDY musí obsahovat:

• firmu společnosti,

• určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla,

• určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených (pokud společenská smlouva dovoluje vznik různých druhů podílů),

• výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly – minimální výše vkladu je 1 Kč,

• výši základního kapitálu – zákon již nestanoví minimální výši základního kapitálu, ta je dána součtem výše vkladů jednotlivých společníků,

• počet jednatelů,

• sídlo společnosti – postačí i nadále uvést pouze název obce, v níž je umístěno sídlo společnosti (do obchodního rejstříku se pak zapíše úplná adresa sídla, přičemž sídlo může být i v bytě),

• předmět podnikání společnosti.

 
Tyto náležitosti jsou uvedeny v § 146 odst. 1 ZOK a v § 123 odst. 1 NOZ (zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník) a musí být ve společenské smlouvě po celou dobu trvání společnosti.
 
Zákon dále stanoví v § 146 odst. 2 ZOK, že určité povinné náležitosti nad rámec výše uvedených musí obsahovat společenská smlouva při založení společnosti. Jde o:

• vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění,

• údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem či jednateli společnosti, případně členy jiných orgánů, pokud mají být podle ZOK voleni valnou hromadou,

• určení správce vkladu a

• u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.

 
Tyto údaje lze po vzniku společnosti a splnění vkladové povinnosti ze společenské smlouvy vypustit, tj. již není nutné nadále u existujících společností uvádět, kdo byl prvním jednatelem či správcem vkladu.
 
Novou povinnou náležitostí, která dosud nebyla obchodním zákoníkem upravena, je tedy určení druhů podílů a označení podílů, počet jednatelů a uvedení osoby znalce na ocenění nepeněžitého vkladu (při založení společnosti).
 
Pokud společenská smlouva např. nestanoví počet jednatelů, je nutné ji uvést do souladu se ZOK a počet jednatelů výslovně ve smlouvě uvést. Není možné ve společenské smlouvě ponechat ustanovení typu „společnost má jednoho či více jednatelů“. Takové ustanovení je neurčité, neboť není zřejmé, kolik jednatelů společnost má.

Co lze ještě ve společenské smlouvě upravit nad rámec zákona?

Vedle úpravy podstatných náležitostí společenské smlouvy připouští ZOK, aby některé otázky byly řešeny v rámci společenské smlouvy odchylně od zákonné úpravy, popř. byly v rámci společenské smlouvy zpřesněny či podmíněny.
 
Níže si postupně probereme některá ustanovení, která připouštějí možnost odchylné úpravy od zákona a jejich možné praktické využití. Přehled není vyčerpávající, neboť úprava je rozsáhlá a možností odchýlení se od zákona je mnoho.

Rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu a výší vkladu

1. Úprava odchylného způsobu naložení se vzniklým rozdílem mezi cenou nepeněžitého vkladu a výší vkladu
 
Vkládá-li společník nepeněžitý vklad do společnosti, pak může vzniknout rozdíl mezi stanovenou cenou nepeněžitého vkladu a výší vkladu společníka. Takový rozdíl tvoří vkladové ážio. Společenská smlouva nebo i rozhodnutí valné hromady může určit, že vzniklý rozdíl bude vrácen vkladateli, nebo se použije na tvorbu rezervního fondu.

Splacení nepeněžitého vkladu – movité věci

2. Úprava odchylného způsobu vnesení nepeněžitého vkladu, je-li vkladem movitá věc
 
Podle ustanovení § 20 odst. 1 ZOK je možné ve společenské smlouvě stanovit odlišný způsob vnesení nepeněžitého vkladu, je-li jím movitá věc. Zákon podpůrně stanoví, že takový vklad je vnesen jeho předáním správci vkladu. Společníci ale mohou ve společenské smlouvě např. určit, že nepeněžitý vklad bude vnesen, aniž by musel být předán správci vkladu, tedy aniž by musel být odňat z jejich držby, a tedy zpravidla i z jejich užívání.
 
Příklad:
Společník vnesl do společnosti jako nepeněžitý vklad osobní počítač. Pokud by společenská smlouva neměla jiné ustanovení, pak je vklad vnesen v okamžiku, kdy společník fyzicky předá tento počítač správci vkladu. Společenská smlouva ale v našem případě stanoví, že vklad bude splacen uzavřením písemné smlouvy o vkladu. Ke splacení vkladu tedy není nutné, aby byl vklad předán správci vkladu.

Určení výše vypořádacího podílu

3. Úprava způsobu určení výše vypořádacího podílu, jeho splatnosti a způsobu výplaty
 
Podle ustanovení § 36 odst. 1 a 2 ZOK je možné ve společenské smlouvě stanovit, že výše vypořádacího podílu ke dni zániku účasti společníka ve společnosti jinak než převodem či udělením příklepu v řízení o výkonu rozhodnutí se stanoví z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky, sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci.
 
Problematika je trochu složitější, je třeba se zabývat i odst. 3 citovaného ustanovení, případně také § 213 ZOK. Společenská smlouva ale vždy může určit jiný vhodný způsob určení vypořádacího podílu, je tedy na vůli společníků, jak výši a splatnost vypořádacího podílu ve společenské smlouvě upraví.

Jednatelé jako kolektivní orgán

4. Určení jednatelů jako kolektivního orgánu
 
Ustanovení § 194 odst. 2 ZOK umožňuje, aby společenská smlouva stanovila, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán. V takovém případě budou rozhodovat o obchodním vedení společně, přičemž budou rozhodovat většinou hlasů přítomných členů (v podstatě budou fungovat jako představenstvo u akciové společnosti).

Zastoupení společnosti

5. Úprava zastoupení jménem společnosti
 
Má-li společnost s ručením omezeným více jednatelů, pak platí, že je každý z nich oprávněn jednat jménem společnosti samostatně, pokud společenská smlouva nebo stanovy nestanoví něco jiného (viz § 164 odst. 2 NOZ).
 
Společenská smlouva tedy může např. stanovit, že všichni jednatelé musí zastupovat společnost společně, nebo ji musí zastupovat vždy alespoň dva jednatelé (je-li jich více), případně je možné ve společenské smlouvě vymezit věci, ve kterých je třeba, aby jednatelé zastupovali společnost společně (např. nákup a prodej majetku společnosti nad určitý finanční limit).
 
Pokud společenská smlouva určuje, že za společnost jedná více jednatelů společně, nejde o omezení jednatelského oprávnění ve smyslu § 47 ZOK, ale jde o určení způsobu zastoupení společnosti.
 
Příklad:
Společnost Alfa, s.r.o. má dva jednatele a ve společenské smlouvě je stanoveno, že jednatelé zastupují společnost vždy společně. Jeden z jednatelů bez ohledu na stanovený způsob zastoupení uzavřel sám smlouvu o dílo. Takto uzavřená smlouva není platná, neboť ji neuzavřela osoba k tomu oprávněná.

Vydávání kmenových listů

6. Kmenový list vydaný k podílu
 
Ustanovení § 137 ZOK umožňuje, aby společenská smlouva umožnila, že podíl společníka bude představován kmenovým listem. K tomu blíže viz článek Kmenové listy v s.r.o.

Podmínky a lhůty pro splácení vkladů, prodlení

7. Úprava podmínek a lhůt pro plnění vkladové povinnosti
 
Ustanovení § 150 ZOK stanoví, že společník je povinen splatit vklad ve lhůtě určené ve společenské smlouvě, nejpozději však do pěti let od vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti. Pokud společník ve stanovené lhůtě peněžitý vklad nesplatí, je povinen platit úrok z prodlení z nesplacené částky ve výši dvojnásobku sazby úroku prodlení, jak jej stanoví prováděcí předpis, pokud společenská smlouva nestanoví jinak.
 
Je tedy zcela na vůli společníků, jak si upraví, dokdy je společník povinen svůj vklad splatit a jakou stanoví sankci v případě, že tak neučiní. Volnost společníků samozřejmě není neomezená – ZOK jednak stanoví maximální lhůtu pro splacení vkladu, která nesmí být delší než pět let od vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti (není tedy možné stanovit, že společníci jsou povinni svůj vklad splatit do sedmi let od vzniku společnosti), a jednak je třeba nezapomenout na ustanovení § 148 ZOK, podle kterého musí být před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku splaceno na každý peněžitý vklad celé emisní ážio a minimálně 30 % peněžitého vkladu.
 
Společenská smlouva může zcela vyloučit povinnost společníka hradit úrok z prodlení v případě prodlení se splácením vkladu. Na druhé straně může společnost po společníkovi, který je v prodlení se splácením vkladu, požadovat placení nejen úroku z prodlení ve výši, kterou určí, ale současně také náhradu škody, která byla této společnosti prodlením způsobena.
 
Příklad:
Společenská smlouva stanoví, že společníci jsou povinni svůj peněžitý vklad splatit následovně:

• 30 % před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku,

• zbytek nejpozději do jednoho roku od vzniku společnosti.

 
V případě, že společníci svou povinnost nesplní, pak jsou povinni platit úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z dlužné částky. Společník A svůj vklad, resp. zbývajících 70 %, splatil až po několika výzvách za 1,5 roku po vzniku společnosti. Společnost má právo po něm požadovat úhradu i úroků z prodlení za dobu 0,5 roku z dlužné částky.

Podmínky převodu podílu

8. Podmínky převodu podílu
 
Společník může v souladu s ustanovením § 207 ZOK převést svůj podíl na jiného společníka. Společenská smlouva přitom může podmínit převod podílu souhlasem některého z orgánů společnosti (např. souhlasem valné hromady).
 
Chce-li společník převádět podíl na třetí osobu (která není společníkem společnosti), vyžaduje se k tomu souhlas valné hromady. Společenská smlouva může buď převod podílu na třetí osobu výslovně vyloučit, nebo naopak může určit, že se souhlas valné hromady nevyžaduje, či se vyžaduje např. pouze souhlas jednatelů společnosti.

Příplatková povinnost

9. Úprava příplatkové povinnosti
 
Podle ustanovení § 162 ZOK může společenská smlouva určit, že společnost může usnesením valné hromady společníkům uložit povinnosti poskytnout peněžitý příplatek (jde o tzv. příplatkovou povinnost). Společenská smlouva přitom určí, jakou výši nesmí příplatky ve svém souhrnu překročit a zda a s jakými podíly je příplatková povinnost spojena.
 
Pokud tedy bude chtít společnost společníkům uložit příplatkovou povinnost, je nutné to upravit ve společenské smlouvě a stanovit maximální možnou výši příplatku. Zákon přitom žádné omezení neupravuje, je tedy jen na společnících, na jaké výši se dohodnou. Příplatkovou povinnost lze spojit i pouze s některými podíly.
 
TIP: Pokud budete kupovat podíl ve společnosti s ručením omezeným, vždy si ověřte, zda společenská smlouva neobsahuje možnost ukládání příplatkové povinnosti. A pokud ano, pak zda povinnost nebyla uložena. Mohlo by se stát, že koupíte podíl, ke kterému se bude vázat již uložená a nesplněná příplatková povinnost.

Působnost valné hromady a usnášeníschopnost

10. Úprava působnosti valné hromady
 
Ustanovení § 190 ZOK upravuje, jaké otázky patří do působnosti valné hromady. V odst. 2 písm. o) citovaného ustanovení je přitom umožněno, aby společenská smlouva do působnosti valné hromady svěřila i další otázky, které nejsou v tomto či jiném zákonném ustanovení do její působnosti svěřeny. Je tedy jen na vůli společníků, zda působnost valné hromady rozšíří o další otázky.
 
Ve společenské smlouvě je dále možné sjednat odchylně od zákona podmínky pro schopnost usnášení valné hromady a určení nutné většiny pro přijímání rozhodnutí.

Další ujednání

Ve společenské smlouvě lze dále upravit způsob svolávání valné hromady a oznamování termínu a konání valné hromady, způsob rozdělení zisku a jeho výplaty, omezení jednatelského oprávnění např. souhlasem valné hromady a řadu jiných ustanovení.
 
Právní úprava dává poměrně široký prostor pro to, aby si společníci mezi sebou nastavili vzájemné vztahy tak, aby byly v souladu s jejich potřebami.

Na závěr – úprava společenské smlouvy a podřízení se ZOK

Na závěr je nezbytné uvést, že ZOK uložil obchodním společnostem lhůtu šesti měsíců od nabytí jeho účinnosti, aby přizpůsobily společenské smlouvy nové právní úpravě. To samozřejmě platí pouze pro případ, že společenská smlouva je v rozporu s novou právní úpravou, nebo neobsahuje zákonem vyžadované náležitosti.
 
Nesplnění této povinnosti může být sankcionováno dokonce zrušením společnosti. Jednatelé by tedy měli pečlivě projít obsah společenské smlouvy, a pokud by v ní něco chybělo, či bylo v rozporu s novou úpravou, je třeba svolat valnou hromadu a nejpozději do 1. 7. 2014 společenskou smlouvu změnit.
 
Společnosti mají také možnost do dvou let od nabytí účinnosti ZOK podřídit se změnou své společenské smlouvy ZOK jako celku. V tomto případě by se i společnosti, které vznikly před nabytím účinnosti ZOK, řídily jak kogentními, tak i dispozitivními ustanoveními ZOK bez výjimky a již by se na ně neaplikoval do té doby platný obchodní zákoník, který se podle přechodných ustanovení ZOK aplikuje v rozsahu těch ustanovení, která upravovala práva a povinnosti společníků, pokud nejsou v rozporu s kogentní úpravou v ZOK a ve společenské smlouvě není odchylná úprava.
 
Vzhledem k tomu, že v praxi je nejasné, která práva a které povinnosti se řídí obchodním zákoníkem a které nikoliv, mohu osobně podřízení se ZOK doporučit. Společnost se tím vyhne jakékoliv nejistotě o tom, jaký právní předpis vlastně aplikovat.
 
K případnému rozhodnutí, jako k rozhodnutí o změně společenské smlouvy, je zapotřebí forma notářského zápisu. Účinnosti tato změna nabývá až uveřejněním zápisu o podřízení se ZOK v obchodním rejstříku.

Související článek:
Základní změny v s.r.o. od roku 2014
Co vše změnit či upravit ve stanovách a.s.?