Nová právní úprava v letošním roce opět otevřela otázku souběhu funkcí, tedy výkonu obchodního vedení společnosti jednou osobou souběžně v pracovním poměru a dle smlouvy o výkonu funkce.
 
Do roku 2011 byl tento souběh funkcí na základě rozsudků Nejvyššího soudu považován za nepřípustný a pracovní smlouvy byly označovány za neplatné. Od 1. 1. 2012 byla situace vyřešena vložením § 66d do obchodního zákoníku, který umožnil delegovat obchodní vedení z funkce statutárního orgánu a vykonávat je na základě souběžného pracovního poměru, a to i stejnou osobou.
 
Nový zákon o obchodních korporacích ani občanský zákoník neobsahují žádné ustanovení, které by odpovídalo § 66d starého obchodního zákoníku. Dle názoru odborné veřejnosti a stanovisek soudců Nejvyššího soudu prezentovaných na seminářích a konferencích lze přes prohlášení autorů právní úpravy, že „co není zakázáno, je dovoleno“, dovodit, že souběh je zakázán a stávající pracovní smlouvy budou posuzovány jako neplatné.
 
Tento názor podporuje i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2013 sp. zn. 21 Cdo 3250/2012, který potvrdil, že souběh je nemožný. V tomto rozsudku soud dovodil, že pracovní poměr zanikl ke dni, kdy byl zaměstnanec jmenován jednatelem společnosti.
 
Lze se tedy domnívat, že pokud bude pracovní smlouva sjednána až po vzniku funkce ve statutárním orgánu, bude neplatná. Pokud bude nejdříve uzavřena pracovní smlouva a až poté vznikne zaměstnanci funkce ve statutárním orgánu, dle uvedeného rozsudku pracovní poměr zanikne konkludentně.
 
Pokud půjde o souběh založený platně podle úpravy platné od 1. 1. 2012, převažuje mezi odbornou veřejností názor, že pracovní smlouva zanikne, i když se tak smluvní strany nedohodnou, pro dodatečnou nemožnost plnění.
 
Jediným jistým řešením je tedy výkon funkce statutárního orgánu na základě jedné smlouvy, a to smlouvy o výkonu funkce, kdy do smlouvy o výkonu funkce lze zapracovat nároky člena představenstva srovnatelné s nároky zaměstnance dle zákoníku práce.

Smlouva o výkonu funkce v roce 2014

Jednou z řady změn, které přinesla nová právní úprava od 1. 1. 2014, je i změna úpravy smlouvy o výkonu funkce (§ 59 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, dále jen „ZOK“).
 
Uzavření smlouvy o výkonu funkce (dále jen „smlouva“) sice není povinné, ale v akciových společnostech a společnostech s ručením omezeným, pokud se uzavírají, je povinná písemná forma. A smlouva musí být schválena valnou hromadou (v případě, že společnost zvolí monistický systém řízení, schvaluje smlouvu správní rada; pokud volí členy představenstva dozorčí rada, schvaluje smlouvy dozorčí rada).
 
Na smlouvu se přiměřeně použijí ustanovení o příkazní smlouvě dle § 2430 a § 2444 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“). To znamená, pokud nebude ve smlouvě nějaká otázka upravena, použijí se ustanovení NOZ. Pokud smlouva nebude schválena příslušným nejvyšším orgánem, bude neplatnou (jde o neplatnost relevantní).
 
Nejdůležitější změnou je to, že výkon funkce je bezplatný, pokud nebude ve smlouvě sjednáno jinak. Ve smlouvě musí být podrobně vymezeno odměňování za výkon funkce, protože jakékoli plnění členovi statutárního orgánu musí být schváleno valnou hromadou. Ve smlouvě tedy musí být vymezeny všechny složky a podrobnosti týkající se odměn, výhod, podílů na zisku, včetně způsobu jejich určení.
 
Stávající smlouvy o výkonu funkce je nutno upravit dle nové právní úpravy do 1. 7. 2014, jinak platí, že výkon funkce je bezplatný. Upozorňujeme na nepříjemný § 61 odst. 2 ZOK, podle kterého může valná hromada rozhodnout, že odměnu neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku korporace.

Smluvní volnost

Je dána smluvní volnost – do smlouvy je možno dát prakticky cokoli, co neodporuje zákonu – závazek mlčenlivosti, zákaz konkurence, služební vozidlo i pro soukromé účely, služební mobil, další benefity (ale pozor, nestačí odkázat na vnitropodnikové směrnice nebo kolektivní smlouvy, ale musí být uvedeno výslovně), příspěvky na kapitálové životní pojištění, penzijní pojištění, mimořádné odměny, příspěvek na stravné, odstupné, sjednání pokuty při nedodržení omezení jednatelského oprávnění, nárok na placené volno (obdoba dovolené) aj.
 
Pro případ ukončení funkce lze sjednat poskytnutí odchodného. Odchodné má daňový režim jako odměna (podléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění). Do smlouvy je možno uvést, že člen představenstva může při výkonu své funkce používat titul generální ředitel (finanční ředitel aj.).
 
V takovém případě doporučujeme ale ve smlouvě uvést, že tím však nedochází k založení pracovněprávního vztahu. Rozdělení působnosti jednotlivých členů představenstva nezbavuje člena představenstva povinnosti dohlížet, jak jsou spravovány záležitosti společnosti.
 
Délka funkčního období musí být uvedena ve stanovách nebo sjednána smlouvou o výkonu funkce. Jinak platí, že je jeden rok.

Související článek:
Vzor smlouvy o výkonu funkce jednatele společnosti 2014