728 x 90

Režim reverse charge v příkladech – 1. díl

Režim reverse charge v příkladech – 1. díl

V tomto článku se zaměříme na příklady, se kterými se v účetní praxi v oblasti přenesení daňové povinnosti můžeme běžně setkat. Zároveň si připomeneme několik důležitých zásad pro uplatnění režimu reverse charge.

Přestože od zavedení režimu přenesení daňové povinnosti (dále jen „režim PDP“) uplynul již nějaký ten čas, stále v této oblasti panují značné nejasnosti a zřejmě ještě nějakou další dobu panovat budou. Důvodem je často ne zcela zřetelné „pojmenování“ účetního případu nebo na první pohled nesrozumitelná charakteristika samotného plnění.
 
V našem dnešním článku se proto zaměříme na některé příklady, se kterými se v účetní praxi setkáváme. Zároveň si připomeneme stručně několik důležitých zásad pro uplatnění tohoto režimu.

Kdy se režim reverse charge použije?

Režim PDP v praxi funguje tak, že v případě poskytnutí níže uvedených plnění jedním plátcem DPH vůči druhému plátci DPH daň z přidané hodnoty nepřiznává osoba, jež takové plnění poskytla, ale právě ten, který plnění přijal.
 
Režim PDP se uplatní v případě, kdy se jedná zejména o provedení stavebních a montážních prací. Tyto práce jsou vymezené v číselníku Českého statistického úřadu „Klasifikace produkce (CZ-CPA)“, a to v kódech 41 až 43. Samotný název této oblasti v dokumentu zní: SEKCE F – STAVBY A STAVEBNÍ PRÁCE.
 
Na první pohled se to zdá jednoduché, možná si řeknete, podívám se do číselníku a je to vyřešené. Jak si ale ukážeme v následujících příkladech, není to vždy tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát.
 
Režim PDP se použije i v dalších případech, jako je:

  • dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 zákona o DPH (odpady),
  • převod povolenek na emise skleníkových plynů.

 
My se v tomto článku budeme zabývat pouze přenesením daňové povinnosti v rámci poskytnutí stavebních a montážních prací. K tomu se také budou vázat následující příklady spolu s vysvětlením, proč se režim PDP v daném konkrétním případě použil či nepoužil.

Oprava a údržba nemovitostí

Tolik tedy obecná teorie, nyní jdeme na praxi. Jedním z nejčastějších případů v oblasti stavebních a montážních prací bývají opravy a údržby prováděné v bytech, nebytových prostorách a s nimi související zásahy do budov.
 
V úvodu je důležité ještě zmínit obecně závazný pohled, který je obsažen v Metodické příručce ke Klasifikaci produkce CPA (CZ-CPA). Z informací zde uvedených vyplývá, že „opravy, údržba a instalační práce jsou klasifikovány v oddílu 33 pro stroje a zařízení, v oddílu 43 pro prvky tvořící nedílnou součást budov jiných stavebních objektů, ve skupině 45.2 pro motorová vozidla a v oddílu 95 pro počítače, výrobky pro osobní potřebu a převážně pro domácnost.“
 
Z výše uvedeného lze tedy vypozorovat, že jedním z klíčových charakteristických ukazatelů pro určení režimu PDP v případě oprav a údržby bude právě to, zda se jedná o prvky tvořící nedílnou součást budov.
 
Následující konkrétní příklady budou na tuto oblast blíže zaměřeny. Zároveň zde poskytneme určité vysvětlení postupu a výsledného závěru.

Příklad 1

Plátce DPH provedl pro jiného plátce DPH (vlastníka nemovitosti) opravy bytových prostor, souvisejících nebytových prostor a k tomu veškeré instalační práce.
 
V tomto případě se jedná o režim PDP, bude proto uplatněn. Tato činnost odpovídá kódu CZ-CPA „43 – Specializované stavební práce“. Jedná se totiž o stavební a montážní práce, a to konkrétně prvky, které jsou pevně spojeny s budovou (stavbou). Právě to je jedním z rozhodujících faktorů pro stanovení podmínky uplatnění režimu PDP.
 
Pokud by se však jednalo např. o pouhou výměnu žárovky v místnosti nebo na chodbě, bude se již jednat o kód s označením činnosti „81 – Služby související se stavbami a úpravou krajiny“. Důvodem je mimo jiné to, že se nejedná o zásah do elektroinstalačních obvodů v budově, nemá to tedy charakter stavební a montážní práce jako takové. Jde pouze o výměnu koncového spotřebního materiálu.

Příklad 2

Plátce DPH si v rámci částečné rekonstrukce svého sídla firmy objedná u specializované firmy práce, které spočívají v nové instalaci topení, instalaci okapů a svodů a montáž nových plotů, zábradlí a mříží na okna.
 
Vzhledem k charakteru těchto prací se bude vždy jednat o stavební a montážní práce a bude použit režim PDP. Dalším důležitým faktorem je to, že se jedná o kompletní dodávku těchto prací, byla tedy uzavřena smlouva o dílo na veškeré práce. I toto je důležitý aspekt pro určení režimu PDP. Zároveň se jedná o poskytnutí stavebních a montážních prací do prvků pevně spojených s budovou.

Příklad 3

V rámci rekonstrukce budovy si firma, plátce DPH, objedná u jiné firmy, neplátce DPH, kompletní opravu a údržbu nemovitosti určené pro podnikání. Součástí dodávky prací bude instalace topení a veškeré instalační práce.
 
V takovém případě se nebude jednat o režim PDP, byť jde zcela evidentně o práce spadající do kategorie CZ-CPA 41 až 43. Důvodem je fakt, že dodavatelem prací bude neplátce DPH. Na tomto příkladu je tedy vidět, že je velmi důležitý již samotný výběr dodavatele prací. Pokud počítáme s tím, že takovéto práce budou kalkulovány v rámci režimu PDP, tedy bez příslušné sazby a vyčíslení DPH, je klíčové, aby obě strany byly plátci DPH. Nestačí, pokud pouze jeden subjekt bude plátcem a druhý nikoliv.

Příklad 4

V prostorách společnosti, jež je plátcem DPH, došlo k poškození průmyslového chladicího a klimatizačního zařízení. Proto se vedení této společnosti rozhodlo pro jejich opravu. Odborná firma, taktéž plátce DPH, tuto opravu na místě provedla.
 
Přestože se na první pohled může zdát, že by mělo jít o režim PDP, v tomto případě se tento režim nepoužije. Oprava a údržba výše specifikovaných zařízení spadá do prací označených pod kódem „33 Opravy, údržba a instalace strojů a zařízení“. Konkrétně se bude jednat o práci specifikovanou pod kódem „33.12.18 Opravy a údržba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení“.
 
I když se tedy jedná o práce spojené s opravou a údržbou zařízení, která jsou pevně spojená se stavbou, rozhodujícím faktorem je jejich zařazení do klasifikace produkce CZ-CPA mimo rámec skupiny prací 41 až 43.

Příklad 5

Po několika letech se vedení jedné společnosti rozhodlo pro několik údržbových prací v prostorách své firmy a na přilehlém pozemku. Jednalo se o tyto práce: oprava omítky na budově, provedení kompletních elektrorevizí, oprava elektronického bezpečnostního zařízení, které vykazuje známky poruchy, nová pokládka koberců v kancelářích vedení společnosti včetně dokončovacích prací a na přilehlých pozemcích zahrádkářské práce. Pro každou z těchto prací si společnost objednala různé dodavatele.
 
Pro správné určení, zda se jedná o režim PDP na práce provedené jednotlivými dodavateli, je důležité ke každé z těchto činností přistoupit individuálně.

  • Oprava omítky na budově – jedná se o práce prováděné přímo na budově společnosti. Jednotná klasifikace CZ-CPA tyto práce zařazuje pod kód 43.31.10 Omítkářské práce, které zahrnují vnitřní a vnější omítkářské nebo štukatérské práce a laťování nebo instalaci lehkých stavebních desek (např. sádrokartonu). Vzhledem k výše uvedenému se režim PDP pro tuto práci použije.
  • Provedení kompletních elektrorevizí – v tomto případě je důležité zdůraznit, že se jedná o samostatnou elektrorevizi bez návaznosti na instalační práce elektronických zařízení spojených s budovou, v rámci kterých se revize provádí. Jde-li tedy o samostatně prováděnou revizi, nepoužije se v takovém případě režim PDP. Tato činnost totiž spadá do kódu CZ-CPA „71.2 Technické zkoušky a analýzy“, tedy mimo rámec činností 41 až 43.
  • Oprava elektronického bezpečnostního zařízení – jedná se o systém, který je svým charakterem přímo spojený s budovou. Podle jednotné klasifikace CZ-CPA bude tato oprava zahrnuta pod činnost „43.21 Elektroinstalační práce“. V tomto případě se tedy režim PDP použije.
  • Pokládka koberců včetně dokončovacích prací – mohlo by se na první pohled zdát, že se nemusí přímo jednat o zásah do konstrukčních prvků stavby, a proto by se režim PDP nepoužil. V každém případě je však nutné si ověřit, zda tato práce nespadá do některé z kategorií jednotné klasifikace produkce CZ-CPA zařazených pod kódy 41 až 43.
Po bližším zkoumání zjistíme, že se skutečně jedná o práci, která do této kategorie spadá. Je označena kódem a názvem: „43.33.29 Tapetování a ostatní obkládání stěn a pokládání podlahových krytin j. n.“ a zahrnuje mimo jiné i tuto činnost: „pokládání koberců, linolea a jiných pružných podlahových krytin, včetně příslušných dokončovacích prací“. Z toho vyplývá tedy jediné – i v tomto případě se režim PDP použije.

 

  • Zahrádkářské práce na pozemcích sídla firmy – poslední prací, kterou si firma u svého dodavatele objednala, jsou zahrádkářské práce. V tomto případě se však nepoužije režim PDP. Tato činnost spadá do kategorie „81.30 Služby související s úpravou krajiny“. Je nutné podotknout, že tato kategorie prací se vztahuje zejména na vysazování, péči a údržbu parků a zahrad pro soukromé a veřejné bytové domy, veřejné a poloveřejné budovy (školy, nemocnice, administrativní budovy, kostely atd.), městská veřejná prostranství (parky, zelené plochy, hřbitovy atd.), zeleň podél komunikací (silnice, železniční a tramvajové tratě, vodní cesty, přístavy), průmyslové a komerční budovy.
Zároveň se do toho řadí údržba zeleně pro budovy (střešní zahrady, zeleň na fasádách, zimní zahrady atd.), sportovní areály (fotbalová hřiště, golfová hřiště atd.), dětská hřiště, trávníky pro opalování a jiné rekreační parky apod. Nevztahuje se tedy na „stavební práce pro krajinářské účely“. Tato činnost se řadí do sekce F, tedy do prací zařazených pod kódy 41 až 43. Je tedy vždy důležité přesně tyto práce vyspecifikovat.

Jaké náležitosti má mít daňový doklad v režimu PDP?

Pokud použijeme režim PDP, nesmíme zapomenout na to, aby i daňový doklad byl řádně vystaven a obsahoval veškeré nutné náležitosti. Obecně řečeno, daňový doklad v režimu PDP má obsahovat stejné náležitosti jako běžný daňový doklad.
 
O tomto hovoří zákon o DPH v § 29 nazvaném „Náležitosti daňového dokladu“. Z něj vyplývá, že má obsahovat tyto náležitosti:

  • označení osoby, která uskutečňuje plnění,
  • DIČ osoby, která uskutečňuje plnění,
  • označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
  • DIČ osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
  • evidenční číslo daňového dokladu,
  • rozsah a předmět plnění,
  • den vystavení daňového dokladu,
  • den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu,
  • jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně a
  • základ daně.

 
Na takovémto daňovém dokladu se však neuvádí sazba daně a její výše. Zároveň je důležité nezapomenout na dovětek „daň odvede zákazník“.

Závěrem

Mohlo by se na první pohled zdát, že oblast režimu PDP je složitá. Popravdě řečeno, čas od času se i v naší účetní praxi setkáváme s nejasnými případy, které vyžadují konzultaci se správcem daně či dalšími kolegy z oboru.
 
Věříme ale, že tento článek pomohl objasnit některá úskalí a seznámil také s důležitými předpisy, které se této oblasti týkají. V dalším díle se zaměříme na jiné příklady, které pomohou se v této oblasti ještě více zorientovat.

Související články:
Režim reverse charge v příkladech – 2. díl
Režim reverse charge v příkladech – 3. díl
Zálohy a dílčí plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
Daň za stavební či montážní práce zaplatí nově odběratel

Zanechte komentář

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Michaela Vítečková
    07. 07. 2014, 19:36

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda se jedná o režim PDP v případě, že se v rámci údržby provozní haly nechají zasklít rozbitá okna na hale. Děkuji. M.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Jednotný kurz za rok 2023

    |

    Fyzické osoby, které nevedou účetnictví a mají příjmy či výdaje v cizí měně, mohou použít pro přepočet cizí měny jednotný kurz. Jednotný kurz za rok 2023 byl vyhlášen ve Finančním zpravodaji číslo 1/2024. Například pro euro činí 23,97 Kč, pro dolar 22,14 Kč. Pro přepočet cizích měn, které nejsou uvedené v kurzovním lístku, se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou. Případně je možné využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty