Jaké možnosti má student v případě, že je zaměstnaný a potřebuje si vzít na několik týdnů volno kvůli přípravám na státnice? Na další z vašich dotazů z online poradny odpovídá specialistka na pracovní právo.
Dotaz:
Studentka (24 let) v hlavním pracovním poměru potřebuje v letošním roce na 2,5 až 3 měsíce volno na přípravu na státnice. Co by pro ni bylo nejvýhodnější? Vzít si neplacené volno (platila by i přes status studenta zdravotní pojištění?), nebo přerušit pracovní poměr – dát výpověď a po státnicích opět nastoupit? Bude pro ni výhodné přihlásit se na úřad práce, pokud ukončí pracovní poměr?
Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Obecným pravidlem je, že za každého musí být vždy hrazeno pojistné na zdravotní pojištění. Stát platí pojistné na zdravotní pojištění za studenty do 26 let, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání.
Po dovršení věku 26 let student již není posuzován jako nezaopatřené dítě a je tedy nutné zdravotní pojištění platit jedním z následujících způsobů:
- ze zaměstnání,
- samotným pojištěncem, nebo
- při evidenci na úřadu práce jej bude platit za studenta úřad.
Nicméně doporučuji, ať se rozhodnete pro kterýkoliv uvedený postup, dojít se informovat na Vaši zdravotní pojišťovnu, že pojistné bylo zaplaceno a nevznikl Vám tam žádný nedoplatek.
Výpověď, nebo dohoda?
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) umožňuje rozvázání pracovního poměru dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením či zrušením ve zkušební době.
Pro Váš případ by přicházely v úvahu první dva způsoby ukončení pracovního poměru. Je nutné si však uvědomit důsledky tohoto kroku. Pokud podáte výpověď zaměstnavateli, a to z jakéhokoliv důvodu, či dokonce bez uvedení důvodu, je nutné dodržet nejnižší možnou zákonnou výpovědní dobu dvou měsíců.
Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Proto je nutné dát výpověď včas, tak abyste tuto zákonnou podmínku dodržela.
Druhou možností je učinit se zaměstnavatelem dohodu o skončení pracovního poměru, kde si stanovíte konkrétní datum, ke kterému chcete vzájemně skončit pracovní poměr.
Upozorňuji na provazbu, pokud byste se rozhodla jít se zaevidovat na úřad práce a požádat o podporu v nezaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) evidenci umožňuje studentům, kteří zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností získali dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Dokonce byste následně měla nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud byste tuto dobu důchodového pojištění získala v posledních dvou letech před evidencí.
A jaká by byla výše podpory v nezaměstnanosti? Dojde-li bez vážného důvodu k rozvázání pracovního poměru dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnance, bude mu náležet podpora v nezaměstnanosti ve výši 45 % průměrného čistého výdělku po celou délku podpůrčí doby (tedy u Vás maximálně po pět měsíců).
Nevýhoda ukončení pracovního poměru samozřejmě může tkvít v tom, že nemáte jistotu, že Vás po několika měsících zaměstnavatel znovu přijme do pracovního poměru, potažmo na dané konkrétní pracovní místo. Tady lze případně doporučit již při ukončení pracovního poměru podepsat novou pracovní smlouvu se dnem nástupu např. za tři měsíce.
Neplacené volno
Samozřejmě se nabízí i možnost využití neplaceného volna. O něj musíte požádat zaměstnavatele, nicméně zaměstnavatel Vám může, ale nemusí vyhovět. Pokud budete mít se zaměstnavatelem dohodnuté neplacené volno, znamená to překážku pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Povinnost hradit pojistné na zdravotním pojištění by Vám jako studentce do 26 let nevznikla. Nicméně budete bez příjmu (bez výplaty i bez podpory v nezaměstnanosti).
Komentáře
Student dálkového studia
27. 04. 2015, 21:37Dobrý den,
mám nějaký nárok na volno před státnicemi, pokud je mi více než 26 let, studuji dálkově a můj obor souvisí s mým zaměstnáním?? Děkuji uctivě za odpověď i radu.
Narazil jsem na článek staršího data, kde se píše: Váš dotaz upravuje ustanovení § 205 „Překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia“ zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Podle § 205 zákoníku práce platí, že účast na školení, jiná forma přípravy nebo studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, zasahuje-li do pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu.
Podle § 232 odst. 1 zákoníku práce platí, že nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku
a) v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,
b) 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,
c) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,
d) 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,
e) 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.
Předpokládám, že vaše zaměstnankyně získává předpoklady stanovené právními předpisy pro řádný výkon sjednané práce v souladu s potřebou zaměstnavatele na základě § 205 zákoníku práce.
Podle § 232 odst. 1, písm. e) zákoníku práce přísluší zaměstnankyni pracovní volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku v délce 40 pracovních dnů.