Rodinný podnik neboli rodinný závod není právnickou osobou jako například společnost s ručením omezeným, akciová společnost, komanditní společnost, družstvo nebo veřejná obchodní společnost. Rodinný podnik tedy nemá povinnosti jako právnické osoby, nezakládá se formou zakladatelské listiny nebo společenské smlouvy, nezapisuje se do obchodního ani jiného rejstříku, nemá povinnost vést klasické (podvojné) účetnictví.
 
Spolupráce fyzických osob samozřejmě může být smluvně ošetřena, spolupracující osoby si mohou určit, jak nakládat s příjmy a výdaji a jak je přerozdělovat. U rodinného podniku se jedná o spolupráci fyzických osob v rámci rodiny (domácnosti), nejčastěji se jedná o manžele nebo rodiče a děti.
 
Kdežto u sdružení podnikatelů se jedná o spolupráci úplně cizích fyzických osob, kdy každá osoba podniká pod vlastním IČ a s vlastním živnostenským oprávněním.
 
V rodinném podniku také mezi jednotlivými rodinnými příslušníky neexistují pracovněprávní vztahy. To znamená, že jedna osoba nezaměstnává druhou. Jedná se o jakousi rodinnou výpomoc, kdy podniká pouze jedna z osob, tedy má vlastní IČ a živnostenské nebo jiné oprávnění.
 
„Hlavní“ podnikající osoba je vedena jako klasický podnikatel – osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). To znamená registraci na živnostenském úřadě, musí mít živnostenské nebo jiné oprávnění, je jí přiděleno IČ, přihlásí se na okresní správně sociálního zabezpečení (OSSZ) a příslušné zdravotní pojišťovně a zaregistruje se na finančním úřadě k dani z příjmů, případně dalším daním.
 
Osoba nebo osoby, které si určí jako spolupracující, nemusí mít vlastní registraci na živnostenském úřadě, musí být však jako spolupracující osoby nahlášeny jak na finančním úřadě, tak na okresní správě sociálního zabezpečení a také na zdravotní pojišťovně, a to ještě před zahájením spolupráce. Stejně tak musí být oznámeno ukončení spolupráce.

Daně a odvody

Spolupracující osoba je tedy vedena jako podnikatel – OSVČ. Záleží však na tom, zda je podnikání bráno jako hlavní zdroj příjmů, nebo jako vedlejší. Platí klasická pravidla. Je-li spolupracující osoba zároveň zaměstnána, nebo je plátcem pojistného stát (např. ženy na mateřské dovolené, starobní nebo invalidní důchodci), je podnikání bráno jako vedlejší zdroj příjmů. Spolupracující osoba pak nemá povinnost odvádět minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, ale pouze z příjmů, které jsou na ni přerozděleny.
 
Pokud ale spolupracující osoba nemá jiný zdroj příjmů, než jsou příjmy ze spolupráce, je tato spolupráce brána jako hlavní zdroj příjmů a platí pro ni povinnost odvádět minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Respektive ve výši dle přehledu o příjmech a výdajích.
 
Spolupracující osoba, ať už je podnikání bráno jako hlavní, nebo vedlejší zdroj příjmů, je povinna podávat daňové přiznání, kde uvádí v příloze č. 1, v tabulce H, osobu, která na ni příjmy přerozděluje a procento přerozdělených příjmů. Tyto příjmy minus výdaje jsou brány jako dílčí základ daně z příjmů z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., dále jen „ZDP“).
 
Kromě daňového přiznání je spolupracující osoba povinna podávat také přehled o příjmech a výdajích na OSSZ a na zdravotní pojišťovnu. Do přehledu uvádí právě základ daně z příjmů z podnikání.
 
Osoba, která příjmy rozděluje, samozřejmě také podává daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích na OSSZ a zdravotní pojišťovnu. Tato osoba ve svém daňovém přiznání v příloze č. 1 uvádí veškeré příjmy z podnikání, tj. ještě před rozdělením na spolupracující osoby. Spolupracující osoby a procenta přerozdělených příjmů na tyto osoby uvádí v tabulce G.

Celkové příjmy a výdaje pak poníží o příjmy a výdaje, které přerozděluje na spolupracující osobu nebo osoby. Dílčí základ daně z příjmů z podnikání podle § 7 ZDP je pak pouze ve výši připadající na tuto osobu. Tuto částku pak také uvádí do svého přehledu o příjmech a výdajích pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu.
 
Příjmy, které lze přerozdělit na spolupracující osobu nebo osoby, můžou být pouze příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, tj. příjmy z podnikání podle § 7 ZDP. V žádném případě nelze rozdělit příjmy z kapitálového majetku, pronájmu nebo dokonce příjmy ze závislé činnosti (ze zaměstnání).

Spolupracující manžel nebo manželka

Při spolupráci manželů je možné příjmy a výdaje rozdělit na druhého z manželů maximálně do výše 50 %, resp. podíl připadající na druhého manžela nesmí činit víc než 50 %. Přičemž příjmy, které přesahují výdaje (tj. čistý zisk před zdaněním nebo hospodářský výsledek), mohou být nejvýše 540.000 Kč, pokud spolupráce trvá celý rok. Pokud spolupráce trvá pouze část roku, nesmí tato částka přesáhnout 45.000 Kč za každý započatý měsíc.
 
Toto platí pouze v případě, že je spolupráce vykonávána výhradně mezi manželi, to je bez spolupráce jiných osob.
 
Zároveň platí, že spolupráce mezi manželi nemůže být vykonávána v měsících, kdy je uplatňována sleva na manžela (manželku).

Spolupracující děti

V případě, kdy spolupráci vykonávají děti žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem, případně děti a manželka nebo manžel společně, je možné na ně rozdělit příjmy a výdaje v úhrnu maximálně 30 %. Přitom částka připadající v úhrnu na tyto osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje (čistý zisk před zdaněním, hospodářský výsledek), smí činit nejvýše 180.000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období, případně 15.000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce.
 
Děti mohou být spolupracujícími osobami až po ukončení povinné školní docházky. Spolupráce s dětmi nesmí být vykonávána v měsících, kdy si na ně poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění.

Spolupráce jiných osob

Spolupráce může být vykonávána také s osobami žijícími s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Případně kombinace spolupráce těchto osob a dětí nebo manželů.
 
Zde platí stejná pravidla, jako bylo uvedeno výše u dětí. Tedy maximální úhrnný podíl spolupracujících osob na příjmech a výdajích může činit 30 % a maximální úhrnná částka, o kterou příjmy přesahují výdaje, 180.000 Kč ročně, nebo 15.000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce.
 
U spolupracujícího manžela nebo manželky a dalších spolupracujících osob musí být výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná.

Související články:
Podnikání spolupracující osoby
Využití spolupracující osoby v příkladech