V našem dnešním článku se zaměříme na oblast výdajů (nákladů), které stále vyvolávají otázky, a to zejména v souvislosti s jejich tzv. daňovou uznatelností. Jedná se o tři skupiny – sponzorské dary, náklady (výdaje) na reklamu a náklady (výdaje) na reprezentaci. Ukážeme si na jejich hlavní specifika a rozdíly, včetně odkazů do příslušných právních předpisů, které se těchto oblastí zejména týkají.

(Sponzorské) dary

Jedná se o vynaložení finančních prostředků nikoli pro naši podnikatelskou činnost. A jak už název napovídá, de facto vždy se jedná v takovém případě o tzv. sponzorský dar. Každý podnikatel má tak možnost poskytnout dar jiné osobě či jinému právnímu subjektu. Nevýhodou je, že nikdy nevstupují přímo do výdajové či nákladové složky, na druhou stranu snižují naši daňovou povinnost.
 
A stejně jako vše ostatní, i poskytnutí daru má svá pravidla a omezení. Pokud se tedy rozhodujete „věnovat“, resp. darovat někomu určitý finanční obnos, doporučujeme se dobře seznámit s pravidly, jak to chodí.
 
Nejdříve trochu teorie. Klíčovým právním předpisem je zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zejména § 15. Nebudeme zabíhat do zbytečných podrobností, spíše se budeme snažit zaměřit na fakta, která z tohoto a jiných právních předpisů vyplývají.
 
Kolik je možné darovat a za jakých podmínek? Je nutné pamatovat na to, že pro snížení daně z příjmů je potřeba splnit určitý limit. Ten je v současné době minimálně 2 % ze základu daně anebo alespoň 1.000 Kč. Pokud jde o maximální výši daru, ta činí 15 % ze základu daně.
 
Jak vyplývá z výše zmíněného právního předpisu, dar je možné poskytnout jak právnickým osobám, tak fyzickým osobám. Nejdříve se zaměříme na právnické osoby.
 
Z výše uvedeného ustanovení lze vyrozumět, kterým právnickým osobám je možné poskytnout dar a snížit si tak svou daňovou povinnost. Níže uvádíme pro lepší přehlednost, komu svůj dar můžete poskytnout, resp. kterou činnost můžete financovat:

• obcím, krajům, organizačním složkám státu,
• právnickým osobám se sídlem na území České republiky a právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na financování:
  • vědy, vzdělání, výzkumných a vývojových účelů,
  • kultury, školství, na policii, požární ochranu, podporu a ochranu mládeže,
  • na ochranu zvířat a jejich zdraví,
  • na účely sociální, zdravotnické (vč. dárců krve) a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní,
• politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost,
• financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu.

Pokud jsme zmínili právnické osoby, nesmíme zapomenout ani na fyzické osoby. I těm totiž můžete poskytnout dar, samozřejmě za splnění předepsaných podmínek. Komu tedy konkrétně můžete „přispět“? Dar můžete poskytnout fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které:

• jsou poskytovateli zdravotních služeb,
• provozují školy a školská zařízení,
• provozují zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, a to na financování těchto zařízení,
• dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu,
  • a to na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami, nebo
  • na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a
  • na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.

Stejná pravidla se zároveň použijí v případě darů poskytnutých právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, pokud příjemce daru a účel daru splňují podmínky stanovené tímto zákonem.

Doložení darů

Ukázali jsme si, v jaké výši a komu je možné dary poskytnout. Možná vás také ale napadne neméně zásadní otázka, jak finančnímu úřadu doložit, že jste někomu určitý obnos darovali. Ke svému daňovému přiznání je nutné přiložit tzv. doklad o zaplacení (např. kopii výpisu z účtu). Velmi často však organizace, které jste dar poskytli, vystaví tzv. potvrzení o přijetí daru. Na něm bývá zpravidla uvedeno následující:

• identifikace obdarovaného,
• identifikace dárce (tedy vás),
• účel daru,
• výše daru v Kč,
• datum přijetí daru.

Když tento dokument přiložíte ke svému daňovému přiznání, měl by finančnímu úřadu stačit. Někdy se však může stát, že po vás bude finanční úřad požadovat i darovací smlouvu.
 
Pokud jste zaměstnaní a daňové přiznání, resp. roční zúčtování daně vám zpracovává váš zaměstnavatel, pak toto potvrzení o poskytnutí daru předložíte svému zaměstnavateli. Ten jej předá ke zpracování do mzdové účtárny. Takovéto potvrzení za poskytnutý dar za předchozí rok předáváte v dalším roce nejpozději do poloviny února. Snížení daňového základu by se mělo odrazit ve vyplacení vyšší mzdy za měsíc březen, a to právě z důvodu tzv. daňového vyrovnání.
 
Účetně se dary zachycují na účtu 543 – Dary. Je to účet nákladový, ale nedaňový. Pro úplnost, zachycují se zde dary ve formě peněžních prostředků, zboží, zásob, výrobků a zůstatková cena DHIM (drobný hmotný investiční majetek).

Náklady na reklamu a propagaci

V tomto případě se na rozdíl od poskytnutých darů již jedná o výdaje (náklady), které přímo souvisí s naší podnikatelskou činností. Jedná se o hojně využívaný nástroj, a to zejména z důvodu zviditelnění se u veřejnosti či našich významných (nebo budoucích) klientů. Jak to tedy funguje a na co pamatovat?
 
Velmi důležitým aspektem je to, do jaké míry takto vynaložené finanční prostředky souvisí s naší podnikatelskou činností a tudíž, jakým způsobem je možné dokázat jejich prokazatelnost. Proč je toto důležité? Důvod je jednoduchý – abychom je mohli uplatnit jako daňově uznatelné.
 
Pokud nám tedy výdaje prokazatelně vznikly, je důležité si uschovat příslušný doklad – smlouvu o dílo, fakturu, smlouvu o poskytnutí reklamy apod. Velmi často je také pro dokázání „prokazatelnosti“ klíčová fotografie např. reklamní plochy či billboardu, nahrávka reklamního spotu z rozhlasu či televize atd. Může se nám to zdát na první pohled absurdní, ale věřte tomu, že v případě negativního posouzení prokazatelnosti takto vynaloženého výdaje (často může jít o statisíce až miliony ročně) ze strany finančního úřadu nám již příliš do smíchu nebude.
 
Kromě výše uvedeného je také nutné pamatovat na to, aby tyto výdaje prokazatelně souvisely s naším předmětem podnikání, resp. s dosaženými příjmy. V praxi to může znamenat, že by tyto výdaje měly být adekvátní vůči našim příjmům. Pokud je vedena daňová evidence, měly by být tyto výdaje také uhrazeny a pečlivě zaevidovány. Posledním principem, který vychází ze zákona o daních z příjmů je, že by se mělo jednat o daňově uznatelné výdaje.

Propagační a reklamní předměty

Tento druh reklamy zná jistě každý a ve své kanceláři či doma máme nejeden reklamní předmět té či oné firmy. Může se jednat o propisky, kalendáře, klíčenky, USB flashky, mikiny, čepice atd. Jak na tuto formu výdajů hledí zákon o daních z příjmů?
 
Klíčový je § 25 odst. 1 písm. t). Byť se jedná v tomto případě prakticky vždy o dárek, za dar se podle tohoto ustanovení nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je:

• opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu,
• názvem propagovaného zboží nebo služby,
• jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč, a
• není (s výjimkou tichého vína) předmětem spotřební daně.

Pokud jsou tedy výše uvedené podmínky splněny, pak jsou výdaje na pořízení těchto předmětů daňově uznatelné pro potřeby daně z příjmů. Zároveň platí, že fyzická osoba, která takovýto předmět přijala, z něj nemusí odvádět daň z příjmů.
 
Pokud jde o účtování těchto nákladů, ty se zachycují na účtech, kam svojí povahou nejvíce spadají. Nejčastěji je v praxi pro tyto účely využíván účet 518 – Ostatní služby. Jedná se o nákladový účet, daňový. Kromě jiného se sem např. účtují telefonní poplatky, poštovné, poradenská činnost či praní nebo čištění prádla apod. Pro rozlišení je dobré vést si „analytiku“.

Výdaje (náklady) na reprezentaci

Poslední skupinou jsou výdaje, resp. náklady na reprezentaci. Jedná se o velmi často diskutovanou oblast, která však není tak složitá, jak si ji možná sami děláme. O co se konkrétně jedná?
 
Nejčastějším příkladem výdajů na reprezentaci je občerstvení. Může se jednat o pozvání na oběd, pohoštění v rámci meetingu, rauty či obdobné firemní akce, kde chceme předvádět své zboží, seznamovat s produkty naší firmy apod.
 
Samozřejmě se najdou „šťouralové“, kteří si dokáží najít kličky ve všem a všude. Důležitější však je to, jak se k tomu staví finanční úřad a tedy, co konkrétně říkají aktuální právní předpisy. Zůstaneme opět u zákona o daních z příjmů v ustanovení § 25 odst. 1 písm. t). V úvodní části je zde uvedeno, že „za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména výdaje na reprezentaci, kterými jsou především výdaje na pohoštění, občerstvení a dar“. Tyto výdaje a náklady tedy nejsou daňově uznatelné.
 
V účtové osnově můžeme nalézt účet 513 – Náklady na reprezentaci. Jedná se o nákladový účet, nedaňový. Sem tedy účtujeme případné pohoštění, poskytování nealkoholických nápojů svým zaměstnancům (pokud se nejedná o tzv. horkovzdušný provoz) či občerstvení.

Důležité je rozlišení hned na začátku

Jak jsme si mohli v tomto článku ukázat, je vždy důležité rozlišit, o jaký typ výdaje se jedná. Důvodem je nejenom správný úhel pohledu pouze v teoretické rovině, ale zejména pokud jde o jejich daňovou uznatelnost. Doufáme, že jsme vám pomohli poukázat na nejčastější specifika a nyní pro vás bude jednodušší jednotlivé druhy těchto nákladů, resp. výdajů od sebe odlišit.