Na začátek si opět uvedeme právní základ, podle něhož vzniká účetním jednotkám povinnost vytvářet pro účtování v cizích měnách a stanovení kurzových rozdílů vnitřní předpis ve formě vnitropodnikové směrnice.
 
Jak je účetním pracovníkům obecně známo, účetní jednotky jsou sice povinny podle § 4 odst. 12 zákona o účetnictví vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny, nicméně v případě:

• pohledávek a závazků,
• podílů na obchodních společnostech,
• práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů a derivátů,
• cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a u samotných cizích měn

jsou účetní jednotky povinny použít vedle české měny současně i cizí měnu.
 
Tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně.

Pokud jsou tedy majetek a závazky vyjádřené v cizí měně, pak je účetní jednotky v souladu s ustanovením § 24 odst. 6 zákona o účetnictví přepočítávají na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou („denní kurz“), a to k okamžiku:

• uskutečnění účetního případu, nebo
• ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

Variantně ovšem zákon o účetnictví v § 24 odst. 7 umožňuje účetní jednotce použít pro přepočet cizí měny na českou měnu „pevný kurz“. Pevným kurzem se rozumí kurz stanovený vnitřním předpisem (směrnicí) účetní jednotky na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, používaný účetní jednotkou po předem stanovenou dobu.
 
Stanovená doba nesmí přesáhnout účetní období. Jako kurz devizového trhu, na jehož základě se pevný kurz stanoví, použije účetní jednotka kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz používán. Při používání pevného kurzu může účetní jednotka tento kurz změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu stanovené doby. V případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí být pevný kurz změněn vždy.  

Účtování o cizích měnách a kurzových rozdílech ve společnosti Obal, s.r.o. pro účetní období 2014

Název účetní jednotky: Obal, s.r.o.
Datum vydání směrnice: 31. 12. 2013
Účinnost: 1. 1. 2014
Vypracoval: Lenka Jirsáková
Schválil: Miloš Novák, jednatel
 
1. Úvodní ustanovení
V souladu s ustanovením § 4 odst. 12 zákona o účetnictví účtuje společnost Obal, s.r.o. vedle účtování v české měně také v cizích měnách, a to v případě jednotlivých složek majetku a závazků vyjádřených v cizí měně.
 
Tato směrnice je závazná pro společnost Obal, s.r.o. a pro všechny její zaměstnance.
 
Vnitropodniková směrnice je k dispozici každému zaměstnanci v elektronické podobě na serveru společnosti Obal, s.r.o. (přístup do složky Company/Firma/Interní směrnice). V případě aktualizací směrnice jsou jednatelé společnosti povinni zajistit seznámení všech zaměstnanců s těmito změnami. Podle ustanovení § 18 zákoníku práce společnost Obal, s.r.o. používá ve všech příslušných vnitropodnikových směrnicích a smluvních dokumentech takové formulace, aby nemohli být zaměstnanci různým výkladem poškozeni.
 
2. Účtování o cizích měnách
Účetní jednotka Obal, s.r.o. účtuje v cizích měnách o těchto složkách:

• vydané faktury v cizí měně,
• přijaté faktury v cizí měně,
• opravné položky k majetku vyjádřenému v cizí měně,
• částky hotovosti v cizích měnách,
• zůstatky na bankovních účtech v cizích měnách.

Účtování v české i cizí měně je prováděno přímo na jednotlivých účetních dokladech a účetních záznamech v účetním a ekonomickém systému POHODA.
 
3. Způsob stanovení kurzů pro přepočet cizí měny na českou měnu
Účetní jednotka Obal, s.r.o. používá pro případy oceňování podle okamžiku uskutečnění účetního případu v průběhu účetního období (způsobem upraveným § 25 zákona o účetnictví) pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný měsíční kurz odvozený od denního kurzu České národní banky platného k prvnímu dni příslušného kalendářního měsíce. V souladu se způsobem vyhlašování devizových kurzů České národní banky a na základě sdělení MF č.j. 282/2 361/2002 z 9. ledna 2002 používá účetní jednotka Obal, s.r.o. místo kurzu platného k prvnímu dni kalendářního měsíce kurz předchozího dne. Takto stanovený kurz používá účetní jednotka po celý příslušný kalendářní měsíc a tento kurz se používá na všechny účetní případy, včetně případu nákupu a prodeje cizích měn. Délku měsíčního období používání pevného kurzu lze zkrátit pouze v případě vyhlášení devalvace nebo revalvace české měny.
 
V případě cizí měny, u níž nevyhlašuje Česká národní banka devizový kurz, používá společnost Obal, s.r.o. pro její přepočet kurz mezibankovního trhu pro tuto měnu k USD nebo EUR a kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro USD nebo EUR ke stejnému dni nebo poslední známý kurz vyhlášený nebo zveřejněný Českou národní bankou.
 
Pro případy oceňování ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se majetek a závazky (dluhy) účetní jednotky Obal, s.r.o. ocení podle kurzu České národní banky platného k tomuto dni. Použití pevného kurzu není v tomto případě povoleno.
 
4. Způsob účtování kurzových rozdílů
Kurzové rozdíly vznikají v důsledku rozdílného ocenění majetku a závazků vyjádřených v cizí měně při přepočtu na českou měnu, k němuž dochází k okamžiku ocenění. V souladu s ustanovením § 24 odst. 6 až 9 zákona o účetnictví okamžikem ocenění je:

• okamžik uskutečnění účetního případu, nebo
• konec rozvahového dne nebo jiný okamžik, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

U kurzových rozdílů, které vznikají v průběhu účetního období při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona o účetnictví, se uskutečněním účetního případu rozumí zejména:

• splnění peněžitého dluhu a inkaso pohledávky,
• postoupení pohledávky a vklad pohledávky,
• převzetí dluhu u původního dlužníka,
• vzájemné započtení pohledávek,
• úhrada úvěru nebo zápůjčky novým úvěrem nebo zápůjčkou,
• převod záloh a závdavků na úhradu pohledávek a dluhů.

Kurzové rozdíly nevznikají při:

• oznámení o změně věřitele u dlužníka a u věřitele v případě, že za jeho dlužníka bude plnit dlužník jiný,
• dohodě o změně zahraničních měn pro úhrady nebo inkasa bez pohybu peněžních prostředků s výjimkou změny na Kč,
• splácení peněžitých vkladů do obchodních korporací.

4.1. Účtování kurzových rozdílů v průběhu účetního období
V průběhu účetního období účtuje společnost Obal, s.r.o. kurzové rozdíly do finančních nákladů a výnosů na účtech 563 a 663, a to ve výši rozdílu mezi kurzem ocenění pohledávek, závazků a úvěrů v okamžiku uskutečnění účetního případu a kurzem ke dni jejich zaplacení nebo úhrady podle výpisu z účtu. Obdobně se zaúčtují realizované kurzové rozdíly při prodeji devizových prostředků.
 
U pohledávek a závazků se dnem uskutečnění účetního případu rozumí den přijetí došlé faktury nebo vystavení faktury vydané. U úvěru se okamžikem uskutečnění účetního případu rozumí den připsání úvěru společnosti Obal, s.r.o. na účet.
 
Obdobně se postupuje při výpočtu kurzových rozdílů u ostatního majetku vedeného v cizí měně.
 
Pro účely DPH se podle § 4 odst. 4 zákona o DPH pro přepočet cizí měny na české koruny použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, nebo přiznat uskutečnění plnění (v případě osvobození od daně).
 
V případě přepočtu cizí měny na českou měnu pro účely stanovení základu daně při dovozu zboží podle § 38 zákona o daních z příjmů se použije kurz stanovený podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících clo.
 
Při vystavování faktury je účetní jednotka povinna použít z hlediska účetnictví kurz ke dni uskutečnění účetního případu. V případě opravy základu daně a výše daně podle § 42 zákona o DPH se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije kurz uplatněný u původního zdanitelného plnění (případně přiznání daně z přijaté úplaty). Případně lze použít při dodatečné opravě základu daně a výše daně u více zdanitelných plnění najednou také kurz platný k prvnímu pracovnímu dni kalendářního roku, ve kterém vznikl důvod opravy.
 
4.2. Účtování kurzových rozdílů při účetní závěrce
Kurzové rozdíly u peněžních prostředků v hotovosti, na bankovních účtech a peněz na cestě vyjádřených v cizí měně se při použití denního kurzu České národní banky k okamžiku účetní závěrky účtují do finančních nákladů nebo finančních výnosů na účtech 563 a 663. Podle pokynu GFŘ D-6 jsou z hlediska daně z příjmů kurzové rozdíly zaúčtované podle účetních předpisů výnosově či nákladově (a to jak v průběhu roku, tak k rozvahovému dni) součástí základu daně bez ohledu na to, k jakému výdaji (nákladu) se vztahují.
 
V případě neuhrazených devizových pohledávek, závazků, úvěrů a jiných finančních výpomocí a v případě opravných položek se ve společnosti Obal, s.r.o. kurzové rozdíly účtují rovněž podle platného kurzu ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, a to ve všech těchto případech kurzem devizy České národní banky ke konci rozvahového dne. Kurzový rozdíl zde vzniká jako rozdíl mezi hodnotami z účetnictví k okamžiku uskutečnění účetního případu při přepočtu pevným kurzem a hodnotami zjištěnými při přepočtu v kurzu České národní banky k rozvahovému dni nebo okamžiku sestavení účetní závěrky. Tyto kurzové rozdíly se vyúčtují na výsledkové účty 563 a 663 souvztažně s příslušným účtem aktiv či pasiv.
 
V případě kurzových rozdílů vznikajících při postupném splácení pohledávek a závazků a při pohybech na účtech účtových skupin 21, 22 a účtu 261 účtuje společnost Obal, s.r.o. na účtech finančních nákladů a finančních výnosů až ke konci rozvahového dne či k jinému okamžiku sestavení účetní závěrky.
 
Výše kurzových rozdílů z titulu pohledávek a závazků se účtuje k saldokontním položkám původních účetních záznamů podle odběratelů a dodavatelů a variabilních symbolů pohledávek a závazků.
 
Za výpočet a účtování kurzových rozdílů jak v průběhu účetního období, tak i k rozvahovému dni odpovídá ve společnosti Obal, s.r.o. hlavní účetní. Kurzové rozdíly se vypočítávají automatizovaně v ekonomickém a účetním systému POHODA.
Dne 31. 12. 2013                                                                        

 
 
Související články:
Vnitropodnikové směrnice – 1. část
Vnitropodnikové směrnice – 2. část
Vnitropodnikové směrnice – 3. část
Vnitropodnikové směrnice – 4. část
Vnitropodnikové směrnice – 5. část
Vnitropodnikové směrnice – 6. část
Vnitropodnikové směrnice – 7. část
Vnitropodnikové směrnice – 8. část
Vnitropodnikové směrnice – 10. část
Vnitropodnikové směrnice – 11. část
Vnitropodnikové směrnice – 12. část
Vnitropodnikové směrnice – 13. část
Vnitropodnikové směrnice – 14. část
Vnitropodnikové směrnice – 15. část
Vnitropodnikové směrnice – 16. část