Od ledna nabylo účinnosti nařízení vlády č. 395/2015 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2016 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení. Právě díky tomuto nařízení se změnil výpočet pro srážky ze mzdy, neboť došlo ke zvýšení základní tzv. nezabavitelné částky. Nové částky byly aplikovány poprvé při srážkách za leden 2016, tj. začátkem února 2016.
 
Při výpočtu srážek se postupuje dle občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.). Ten v ustanovení § 278 říká, že povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka (dále jen „nezabavitelná částka“) a způsoby jejího výpočtu jsou stanoveny nařízením vlády České republiky. Jedná se konkrétně o nařízení č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (tzv. nařízení o nezabavitelných částkách).
 
V něm najdeme vymezenou základní částku pro výpočet nezabavitelné částky jako součet životního minima jednotlivce, které činí 3.410 Kč (ke změně částky oproti letům předchozím nedošlo), a normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy, stanovených pro obec velikosti 50 000 až 99 999 obyvatel, bez ohledu na to, v jaké obci skutečně člověk žije (viz ustanovení § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb.), a to ve výši 5.858 Kč. Součet tedy činí 9.268 Kč.
 
Oproti loňskému roku tak došlo ke zvýšení o 106 Kč. Nicméně v porovnání s rokem 2014 se částka reálně zvýšila pouze o 15 Kč, neboť rok 2015 přinesl její zásadní snížení.
 
Nezabavitelná částka musí být zaměstnanci ze mzdy vyplacena, tak aby mohl uspokojit své základní životní potřeby. Dále k ní je nutné připočíst i částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.
 
Nezabavitelnou částku na osobu povinného tedy dostaneme určením 2/3 ze součtu částky životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení, tedy určením dvou třetin ze součtu částek 3.410 Kč a 5.858 Kč. Výpočtem jsme získali nezabavitelnou částku ve výši 6.178,67 Kč.
 
Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme jako 1/4 z nezabavitelné částky na povinného: 1/4 z 6.178,67 = 1.544,67 Kč.
 
Nařízení dále určuje, na koho se započítává 1/4 nezabavitelné částky, když stanoví, že 1/4 nezabavitelné částky se započítává na manžela povinného, a to i v případě, že má samostatný příjem, přičemž manželé ani nemusí žít ve společné domácnosti, a dále se započítává na dítě, které manželé společně vyživují, a to každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou rodičů.
 
Naproti tomu 1/4 se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byla nařízena exekuce (výkon rozhodnutí) pro pohledávky výživného, jestliže exekuce (výkon rozhodnutí) trvá.

Příklad

Nezabavitelná částka pana Miroslava, který má manželku a jedno dítě, bude činit 9.268 Kč po zaokrouhlení. Je dána součtem nezabavitelné částky na osobu povinného (pan Miroslav), tj. částky 6.178,67 Kč, a nezabavitelných částek na dvě vyživované osoby, tedy na manželku a dítě, tj. 2 × 1.544,67 Kč.

Postup výpočtu srážek ze mzdy

Nyní si ještě připomeneme postup výpočtu přípustné výše srážek ze mzdy. Nejprve se jednotlivé nezabavitelné srážky sečtou a zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Tato celková nezabavitelná částka se odečte od čisté mzdy a zaokrouhlí na částku dělitelnou třemi.
 
Příklad: Pokud by čistá mzda pana Miroslava z našeho předchozího příkladu činila např. 22.531 Kč, od této částky by se odečetla celková nezabavitelná částka 9.268 Kč (po zaokrouhlení) a dostali bychom zbytek čisté mzdy ve výši 13.263 Kč.
 
Ze zbytku se bez omezení srazí vše nad součet částky životního minima a normativních nákladů na bydlení (tj. nad částku 9.268 Kč). V roce 2015 tato částka byla ve výši 9.177 Kč.
 
Příklad: Z částky 13.263 Kč odečteme částku 9.268 Kč a dostaneme se k částce 3.995 Kč, kterou lze srazit bez omezení.
 
Částka rovnající se rozdílu mezi čistou mzdou a celkovou nezabavitelnou částkou se rozdělí na třetiny. Platí však omezení, že maximální výše 1/3 může dosahovat výše 3.089 Kč, což představuje 1/3 z částky 9.268 Kč, ze součtu částky životního minima a částky normativních nákladů na bydlení.
 
Pro přednostní pohledávky se srazí ještě 2/3 a pro ostatní pohledávky 1/3:

• první třetina je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob,
• druhá třetina je určena pouze pro vydobytí přednostních pohledávek a nejsou-li, vyplatí se povinnému,
• třetí třetina se vždy vyplatí povinnému.

Nestačí-li druhá třetina pro uspokojení přednostních pohledávek, převádí se tato část přednostních pohledávek do první třetiny, kde podléhá režimu dle pořadí.
 
Postižitelná výše příjmů se určí jako součet vypočtené třetiny a částky přesahující 9.268 Kč.
 
Příklad: V našem případě postižitelná výše příjmů pana Miroslava, který má nepřednostní pohledávku ve výši 30.000 Kč, bude dána součtem částky 3.098 Kč a částky 3.995 Kč, tedy bude se rovnat částce 7.093 Kč.
 
Co jsou přednostní pohledávky, jsme si vysvětlili již v jednom z dřívějších článků Srážky ze mzdy v roce 2015. Jejich výčet naleznete také v ustanovení § 279 občanského soudního řádu.