Měsíc březen byl pro většinu firem velmi hektický, pokud šlo o administrativní úkony spojené se závěrečnými účetními pracemi, které vedly k řádnému podání daňového přiznání. Možná jste si nejenom v tomto náročném období říkali, zda by pro vás nebylo jednodušší vést daňovou evidenci namísto účetnictví, nebo naopak, zda by vašim potřebám více nevyhovovalo klasické účetnictví kvůli větší přehlednosti. (Tuto oblast můžete nalézt rozebranou v článku Rozdíl mezi vedením účetnictví a daňovou evidencí.)
 
V dnešním článku se proto zaměříme na některé oblasti, které se týkají změn v roce 2016 a s tím spojenými častými dotazy.
 

 Od 1. 1. 2016 bylo zavedeno znovu „jednoduché účetnictví“. Znamená to tedy, že se daňová evidence nyní bude nazývat jednoduchým účetnictvím, jako tomu bylo dříve?
 
 Je pravda, že novelou zákona o účetnictví platnou k 1. 1. 2016 došlo ke znovuzavedení pojmu „jednoduché účetnictví“. Nicméně tato skutečnost nemá žádný vliv na vedení daňové evidence podle § 7b zákona o daních z příjmů.
 
Koho se tedy vedení jednoduchého účetnictví od 1. 1. 2016 týká? Podmínky jsou přesně stanoveny a účetní jednotka musí splňovat následující kritéria:

• není plátcem DPH,
• její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3.000.000 Kč,
• hodnota jejího majetku nepřesáhne 3.000.000 Kč

a zároveň musí být:

• spolkem a pobočným spolkem,
• odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
• organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
• církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
• honebním společenstvem.

Zásady pro vedení a zpracování jednoduchého účetnictví lze pak nalézt v novelizovaném znění zákona o účetnictví v § 13b.
 

Vedu účetnictví. Slyšel jsem, že musím povinně zveřejňovat některé údaje do obchodního rejstříku. Je to pravda? Pokud ano, o jaké údaje se jedná?
 
Obecně platí, že všechny subjekty zapsané do obchodního rejstříku mají povinnost ve sbírce listin zveřejnit některé dokumenty. V případě, že by tuto svoji povinnost nesplnili, hrozí jim sankce.
 
Mezi hlavní dokumenty patří účetní závěrka a výroční zpráva. Ty se zveřejňují do 30 dnů od schválení příslušným orgánem, nejčastěji valnou hromadou. V případě, že má společnost povinnost ověřit účetní závěrku auditorem, pak je nutné ji nejdříve ověřit. Nejzazším termínem pro zveřejnění je konec bezprostředně následujícího účetního období. V praxi to znamená, že za rok 2015 musí být dokumenty založeny nejpozději do 31. 12. 2016.
 
Do sbírky listin obchodního rejstříku se nejčastěji zakládají:

• výroční zprávy,
• řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky (účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy),
• návrh rozdělení zisku a jeho konečná podoba nebo vypořádání ztráty, pokud nejsou součástí řádné účetní závěrky,
• zpráva auditora o ověření účetní závěrky,
• zpráva o vztazích mezi propojenými osobami.

Kompletní přehled všech dokumentů a způsobu vkládání do sbírky listin můžete nalézt v článku Povinné ukládání dokumentů do sbírky listin.
 

Jsem plátce DPH, změnilo se nějak vedení daňové evidence od 1. 1. 2016?
 
Vzhledem k tomu, že je nutné od 1. 1. 2016 podávat pravidelně kontrolní hlášení, je potřeba tomu přizpůsobit i vedení daňové evidence. Velkou výhodou je používání účetního softwaru (např. program POHODA). Pokud však máte svoji daňovou evidenci sestavenou pomocí externího programu, je nutné nezapomenout na uvedení všech údajů, které mají vliv na daňové povinnosti.
 
Klíčovým právním předpisem je zákon o DPH, konkrétně § 100 a § 100a. Z těchto ustanovení vyplývají následující nové povinnosti:

• pro účely DPH vést evidenci veškerých údajů vztahujících se k daňovým povinnostem, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání, souhrnného hlášení nebo kontrolního hlášení,
• u přijatých zdanitelných plnění, jež budou použita pro uskutečňování plnění s nárokem na odpočet daně, uvádět DIČ osoby, která uskutečňuje plnění (s výjimkou plnění, u nichž byly vystaveny zjednodušené daňové doklady),
• vést přehled uskutečněných plnění, která jsou osvobozena od daně nebo nejsou předmětem daně,
• vést přehled obchodního majetku,
• v případě pořízení zboží z jiného členského státu je nutné pro účely DPH evidovat také hodnotu pořízeného zboží v členění na pořízení zboží z jednotlivých jiných členských států.

Provozuji internetový obchod s prodejem a nákupem zboží. Musím nějakým způsobem vést sklad a případně provádět inventuru?
 
Striktní povinnost vést sklad v případě daňové evidence není výslovně uvedena, nicméně vzhledem k dalším povinnostem podnikatelů je to více než na místě. Samozřejmě se to týká těch firem či OSVČ, které se zabývají např. nákupem a prodejem, výrobou dárkových předmětů, truhlářů apod.
 
Proč je to tedy důležité? Jedním z kritérií je stanovení základu daně z příjmů, jenž obsahuje i údaje o majetku a jeho skutečný stav k poslednímu dni zdaňovacího období. Každý podnikatel by totiž měl být schopen prokázat pravdivost veškerých údajů, jež uvádí v daňovém přiznání, resp. vyúčtování či hlášení.
 
Může se také stát, že dojde ze strany správce daně ke kontrolnímu řízení a v takovém případě musí podnikatel prokázat daňově uznatelný výdaj v podobě množství a hodnoty nakoupených a zaplacených zásob. Zároveň musí být schopen prokázat množství prodaných zásob a tomu odpovídající příjem. V případě, že by podnikatel žádnou evidenci zásob nevedl, může se dostat do značných komplikací.
 
A co se tedy rozumí zásobami? Jde o:

• materiál,
• nedokončenou výrobu a polotovary,
• výrobky,
• zvířata,
• zboží.

Při evidenci zásob je dobré mít poznamenány následující údaje:

• popis, o kterou zásobu se jedná,
• měrnou jednotku,
• pořizovací cenu (za měrnou jednotku i celkovou),
• prodejní cenu,
• počáteční stav,
• příjem,
• výdej,
• konečný stav.

Nezapomeňte také k 31. 12. provést inventuru majetku. Tím se rozumí zjištění skutečného stavu zásob a v případě rozdílů je nutné patřičným způsobem upravit základ daně.
 

Mohu si vést daňovou evidenci nebo účetnictví sám, nebo vždy musím své doklady svěřit účetní firmě?
 
To, zda o vedení daňové evidence nebo účetnictví požádáte specializovanou účetní firmu, nebo si budete doklady zpracovávat sami, je čistě vaší volbou. Vždy je nutné zvážit pro a proti. Na první pohled se může zdát, že vlastní vedení daňové evidence či účetnictví může šetřit vaše peníze. Velmi často se však v praxi setkáváme s tím, že v dobré víře si podnikatel nejprve zpracovává své doklady sám, ale po několika týdnech urputného boje zjistí, že je to nad jeho síly.
 
Dalším kritériem je softwarové vybavení. Pokud by si OSVČ měla pořídit solidní účetní software, může to být nerentabilní, a to jak z důvodu pořizovacích nákladů, tak také času stráveného se zaškolením, jak jej správně používat. Na druhou stranu zavedené účetní firmy mají spolehlivý účetní software, který ovládají, a veškeré náklady, včetně upgradu, hradí ve vlastní režii. O to více platí tento princip v případě vedení klasického účetnictví.
 
Dalším kritériem je také znalost účetních zásad a principů, aktuální legislativy a postupů. Každý rok se legislativa rapidně mění a běžný podnikatel nemá často šanci tyto změny sledovat, natož se jim přizpůsobit. Vzhledem k tomu, že pro účetní firmy jsou aktuální informace z jejich oboru klíčové pro úspěšné působení mezi konkurencí, ve svém vlastním zájmu tyto změny sledují a zaměstnanci se účastní školení, kde jim je daná problematika vysvětlena. Opět platí, že nemalé náklady a čas s tím spojený podnikatel, který své doklady svěří specializované firmě, nemusí nikterak řešit.
 
V neposlední řadě je dobré zvážit, zda si ke své činnosti jakožto zdroji příjmů přibrat ještě další činnost v podobě zpracování dokladů. Na první pohled se to nemusí zdát, ale ve výsledku jsou to desítky hodin ročně strávených nejenom samotným zadáváním dat do počítače, ale také komunikací s úřady a pojišťovnami.
 
Neexistuje tedy univerzální odpověď, ale je vždy důležité zvážit veškerá pro a proti a poté učinit rozhodnutí, které nejvíce vyhovuje našim potřebám, okolnostem a možnostem.

Další kategorií, o které je možné uvažovat, mohou být případy, kdy naše účetnictví podléhá auditu nebo je vhodné využít služeb daňového poradce. Tuto problematiku však v tomto článku záměrně vynecháváme, neboť jde o specifické případy, které se řeší individuálně.
 
I když se může jednat na první pohled o složitější oblast, věříme, že jsme tímto tématem pomohli se v některých oblastech lépe zorientovat. Zejména v neustále se měnící legislativě je mnohdy náročné se vyznat, proto doporučujeme sledovat Portál POHODA, kde pravidelně vychází články, jež řeší aktuální témata, včetně novinek v oblasti daní a účetnictví.