Být zaměstnavatelem není jen tak. Rozhodnutí zaměstnávat zaměstnance s sebou nese řadu povinností, kterých zaměstnavatel musí dbát. Nejedná se přitom pouze o povinnosti, které zaměstnavateli ukládá zákoník práce, ale i o řadu povinností vůči dalším státním orgánům či institucím.
 
Chcete-li se dozvědět, jaké povinnosti má zaměstnavatel vůči zdravotní pojišťovně či okresní správě sociálního zabezpečení, přečtěte si náš článek. Zaměříme se přitom převážně na to, co všechno je zaměstnavatel povinen příslušným orgánům oznamovat.
 
Z pohledu zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) se za zaměstnavatele považuje osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Přijetím prvního (byť jediného) zaměstnance do pracovněprávního vztahu se fyzická nebo právnická osoba stává zaměstnavatelem. Již s tímto okamžikem jsou pro zaměstnavatele spojeny první povinnosti vůči státním orgánům.
 
Mezi nejdůležitější orgány, se kterými jako zaměstnavatel budete muset bezesporu spolupracovat, patří zejména okresní správa sociálního zabezpečení („OSSZ“) a zdravotní pojišťovny.

Oznamovací povinnost vůči OSSZ

Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat osoby v pracovněprávním vztahu, který jim založí účast na nemocenském pojištění, je povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů. To znamená, že povinnost k přihlášení zaměstnavateli vznikne, přijme-li zaměstnance do pracovního poměru nebo na základě dohody o provedení práce („DPP“) se započitatelným příjmem vyšším než 10.000 Kč nebo dohody o pracovní činnosti („DPČ“), je-li započitatelný příjem vyšší než 2.500 Kč.
 
Pokud ale zaměstnavatel přijme zaměstnance na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP či DPČ) nezakládajících účast na nemocenském pojištění a podmínky ke vzniku nemocenského pojištění se naplní až v průběhu tohoto vztahu, je zaměstnavatel povinen se do registru zaměstnavatelů přihlásit následně.
 
Registr zaměstnavatelů spravuje okresní správa sociálního zabezpečení a evidují se tu:

• identifikační údaje zaměstnavatele,
• den vzniku a zániku zaměstnavatele,
• identifikační číslo zaměstnavatele,
• variabilní symbol plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
• údaje o výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
• názvy peněžních ústavů, u nichž má vedeny účty,
• informace o zrušení zaměstnavatele,
• údaje o mzdových účtárnách.

Přihlášení provede zaměstnavatel podáním „Přihlášky do registru zaměstnavatelů“ u OSSZ příslušné dle místa sídla zaměstnavatele. V předepsaném tiskopise zaměstnavatel uvede své základní identifikační údaje (např. zda se jedná o zaměstnavatele fyzickou nebo právnickou osobu, počet zaměstnanců, den vzniku zaměstnavatele), údaje o mzdové účtárně, účty vedené u peněžních ústavů a seznam mzdových účtáren.
 
Ke splnění této povinnosti dává zaměstnavateli zákon o nemocenském pojištění (zákon č. 186/2006 Sb.) lhůtu 8 kalendářních dnů od vzniku rozhodné skutečnosti, kterou je v tomto případě okamžik, kdy se fyzická nebo právnická osoba ocitne v postavení zaměstnavatele, tedy den nástupu do zaměstnání prvního zaměstnance, který je účasten na nemocenském pojištění.
 
Osmidenní lhůtou se řídí i všechny ostatní oznamovací povinnosti zaměstnavatele vůči OSSZ. Do 8 dnů má například zaměstnavatel oznámit i změnu v údajích, které uvedl v přihlášce, na základě které se přihlašoval do registru zaměstnavatelů, nebo přihlásit a odhlásit každou svou mzdovou účtárnu.

Na okresní správu sociálního zabezpečení zaměstnavatel musí také nahlásit každého dalšího zaměstnance, který k zaměstnavateli nastoupil do pracovněprávního vztahu zakládajícího účast na nemocenském pojištění, a následně provést i jeho odhlášení po skončení takového pracovněprávního vztahu. K přihlášení i odhlášení zaměstnance slouží formulář „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“.
 
Avšak je-li zaměstnání pro zaměstnance tzv. zaměstnáním malého rozsahu (DPČ do 2.500 Kč), nebo je-li pracovník činný na základě DPP, platí pro zaměstnavatele odlišná lhůta k oznámení nástupu zaměstnance do zaměstnání. Nástup takového zaměstnance totiž nemá zaměstnavatel povinnost oznámit do 8 dnů, avšak až do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na nemocenském pojištění. Ukončení takovéhoto zaměstnání se oznamuje do 8 dnů po dni, v němž skončilo.
 
Mezi skutečnosti, na které se vztahuje oznamovací povinnost zaměstnavatele, patří i pravomocné soudní rozhodnutí o zrušení zaměstnavatele, o jehož existenci musí být OSSZ rovněž informována.
 
Poslední povinností, kterou je třeba vůči OSSZ splnit, je v případě, že zaměstnavatel přestal být zaměstnavatelem, kdy se do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala tato skutečnost, musí z registru zaměstnavatelů odhlásit (slouží k tomu tiskopis Odhláška z registru zaměstnavatelů).
 
Na závěr je třeba uvést, že za nesplnění některé z výše popsaných povinností se zaměstnavatel vystavuje riziku uložení pokuty v rozmezí 10.000 Kč až 100.000 Kč dle typu porušení, kterého by se zaměstnavatel dopustil.

Oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně

Zaměstnavatel je dle zákona o veřejném zdravotním pojištění (zákon č. 48/1997 Sb.) plátcem části pojistného za své zaměstnance. Proto zaměstnavateli vznikají i určité povinnosti vůči zdravotním pojišťovnám.
 
Zaměstnanci jakožto pojištěnci vzniká povinnost k platbě zdravotního pojištění okamžikem nástupu do zaměstnání. Rovněž povinnost zaměstnavatele k úhradě pojistného za své zaměstnance je odvislá od trvání pracovněprávního vztahu zaměstnance. To znamená, že vzniká nástupem zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem jeho skončení.
 
Přičemž za nástup do zaměstnání je u pracovního poměru považován den, který zaměstnanec nastoupil do práce, a u pracovníků činných na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP či DPČ) den, kdy pracovník po uzavření předmětné dohody začal vykonávat sjednanou práci.
 
Zaměstnání na základě pracovního poměru skončí dnem skončení pracovního poměru a zaměstnání na základě DPP nebo DPČ skončí uplynutím doby, na kterou byla dohoda sjednána.
 
Zaměstnanec je povinen v den nástupu do zaměstnání zaměstnavateli sdělit kromě jiných údajů i údaj o tom, u jaké zdravotní pojišťovny je přihlášen ke zdravotnímu pojištění, a jakékoliv změny vztahující se ke zdravotnímu pojištění zaměstnavateli oznámit do 8 dnů ode dne, kdy k nim došlo.
 
Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel hraje nezastupitelnou roli ve zdravotním pojištění zaměstnanců, když je v postavení plátce zdravotního pojištění, bude to zaměstnavatel, kdo bude úzce kooperovat se zdravotními pojišťovnami, u kterých jsou přihlášeni jeho zaměstnanci.
 
Příslušné pojišťovně je zaměstnavatel povinen ohlásit nástup zaměstnance do zaměstnání, stejně tak okolnost, že zaměstnání u zaměstnavatele bylo ukončeno. Na oznámení těchto i dalších skutečností má zaměstnavatel 8 dnů od vzniku oznamované skutečnosti.
 
Volba zdravotní pojišťovny je osobní záležitostí každého zaměstnance. Za určitých podmínek může každý provést změnu zdravotní pojišťovny. Pokud by v průběhu pracovního poměru došlo ke změně zdravotní pojišťovny (zaměstnanec o tom pochopitelně musí informovat svého zaměstnavatele), zaměstnavatel u stávající zdravotní pojišťovny zaměstnance odhlásí od placení pojistného a u nově zvolené zdravotní pojišťovny zaměstnance opět přihlásí.
 
Oznamovací povinnost zaměstnavatele se vztahuje rovněž na skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné za zaměstnance.
 
Zaměstnanci svědčí kontrola nad splněním povinností zaměstnavatele vůči zdravotní pojišťovně, za předpokladu, že všechny rozhodné skutečnosti zaměstnavateli řádně oznamoval. Zjistí-li, že zaměstnavatel některou změnu zdravotní pojišťovně neohlásil, je povinen oznámení vůči zdravotní pojišťovně učinit sám, a to neprodleně poté, co se dozvěděl, že zaměstnavatel své oznamovací povinnosti nedostál.
 
Na druhou stranu, pokud zaměstnanec změnu rozhodných skutečností zaměstnavateli neohlásil, musí neprodleně zkontaktovat svoji zdravotní pojišťovnu sám a o skutečnostech rozhodných pro zdravotní pojištění ji informovat.
 
Nesplní-li zaměstnavatel svoji oznamovací povinnost, kterou mu ukládá zákon o veřejném zdravotním pojištění, může mu být ze strany zdravotní pojišťovny uložena pokuta až do výše 200.000 Kč.
 
V rámci komunikace se zdravotní pojišťovnou za účelem splnění oznamovací povinnosti zaměstnavatel jakožto právnická osoba uvádí:

• obchodní název,
• právní formu právnické osoby,
• sídlo,
• identifikační číslo, budou-li z něho prováděny platby pojistného.

Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sdělí též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště.
 
O jakékoliv změně výše uvedených údajů zaměstnavatel informuje zdravotní pojišťovnu, a to v obecné lhůtě 8 dnů. Ukončil-li zaměstnavatel svou činnost, nebo došlo-li ke zrušení zaměstnavatele, oznámí tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do 8 dnů. Za porušení těchto povinností může být na základě zákona o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění (zákon č. 592/1992 Sb.) zaměstnavatel postihnut pokutou ve výši až 50.000 Kč.