Účast na důchodovém pojištění OSVČ vzniká dnem, v němž OSVČ začala činnost vykonávat a byla k jejímu výkonu oprávněna. To znamená nejdříve dnem vzniku podnikatelského oprávnění. Pokud OSVČ vlastní podnikatelské oprávnění, ale ještě nezačala vykonávat činnost, nevzniká jí účast na důchodovém pojištění. Ta vzniká až faktickým zahájením výkonu činnosti.
 
Účast na důchodovém pojištění OSVČ zaniká dnem ukončení samostatné výdělečné činnosti, dnem zániku oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti, nebo dnem pozastavení výkonu činnosti OSVČ.
 
Účast na důchodovém pojištění OSVČ je tedy vázána nejen na držení podnikatelského oprávnění, ale i na skutečný výkon činnosti. Pokud dojde k obnovení podnikatelského oprávnění, ale OSVČ nezačne vykonávat činnost, není účastna na důchodovém pojištění.
 
To platí i pro situace, kdy dojde k obnovení živnostenského oprávnění omylem, protože uplynula doba, na kterou byla živnost pozastavena. Při tomto nechtěném obnovení živnosti není nutné, aby se OSVČ přihlašovala k důchodovému pojištění a platila pojištění, pokud nedošlo zároveň k zahájení samostatné výdělečné činnosti.
 
V případě zdravotního pojištění je situace obdobná. Za zahájení samostatné výdělečné činnosti pro účely zdravotního pojištění se považuje okamžik, kdy OSVČ fakticky začne provozovat činnost.

OSVČ a dohoda o provedení práce

OSVČ vykonává vedlejší činnost pro účely sociálního pojištění, pokud současně vykonává zaměstnání. Podmínkou je, že zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. Zaměstnání na základě dohody o provedení práce („DPP“) do 10.000 Kč měsíčně nezakládá účast na nemocenském pojištění. OSVČ, která má pouze zaměstnání na DPP do 10.000 Kč měsíčně vykonává hlavní činnost.
 
Pro účely zdravotního pojištění neplatí minimální vyměřovací základ pro OSVČ, která je zároveň zaměstnaná a odvádí zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy, tj. 9.900 Kč. DPP do 10.000 Kč hrubého nezakládá účast na zdravotním pojištění. To znamená, že pro OSVČ platí minimální vyměřovací základ.
 
Pokud by měla OSVČ na základě DPP vyšší mzdu než 10.000 Kč měsíčně, byla by účastna sociálního a zdravotního pojištění z této DPP. V daném měsíci by tedy vykonávala vedlejší činnost pro účely sociálního pojištění a neplatil by pro ni minimální vyměřovací základ na zdravotní pojištění.

Mateřská, rodičovská, péče o dítě a podnikání

OSVČ vykonává vedlejší činnost pro účely sociálního pojištění po dobu, kdy měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství. Pokud si OSVČ rozvrhne výběr rodičovského příspěvku na kratší dobu, úměrně se jí zkrátí výkon vedlejší činnosti. Po skončení pobírání rodičovského příspěvku vykonává OSVČ hlavní činnost. A to i v případě, že pečuje o dítě do 7 let věku.
 
Na rozdíl od zdravotního pojištění, kde neplatí minimální vyměřovací základ pro OSVČ, za kterou platí pojistné i stát (např. příjemci rodičovského příspěvku, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství), nebo která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.
 
Podmínka osobní a celodenní péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud:

• jde o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo
• dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo
• dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně, nebo
• dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení, či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy.

Do této kategorie se může zařadit u jednoho dítěte vždy pouze jedna osoba, a to matka, otec, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Podmínka pro osobní a celodenní péči pro účely zdravotního pojištění je odlišná od podmínek pro nárok na rodičovský příspěvek.
 
Příklad OSVČ celodenně, osobně a řádně pečuje o jedno dítě ve věku 5 let, jak to bude se sociálním a zdravotním pojištěním? Pro účely sociálního pojištění půjde o výkon hlavní činnosti, protože již nepobírá rodičovský příspěvek. Pro účely zdravotního pojištění nebude pro OSVČ platit minimální vyměřovací základ.

Dlouhodobý pobyt v zahraničí a zdravotní pojištění OSVČ

Za dlouhodobý pobyt v zahraničí se považuje pobyt delší než šest měsíců nepřetržitě. Zároveň musí jít o pobyt mimo země EU. Pro pobyt v zemích EU platí odlišná pravidla (viz níže). V případě pobytu v zahraničí kratším než šest měsíců je OSVČ nadále účastníkem českého veřejného zdravotního pojištění a je povinna hradit pojistné a zálohy na zdravotní pojištění.
 
V případě, že pojištěnec včetně OSVČ plánuje dlouhodobý pobyt v zahraničí, může požádat o vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění. Požádat nelze zpětně. Ale lze požádat i v průběhu pobytu.
 
Pro vynětí z veřejného pojištění je třeba splnit následující podmínky:

• pobyt v zahraničí (mimo EU) trvá nejméně šest měsíců nepřetržitě,
• OSVČ je pojištěna v zahraničí po celou dobu pobytu (např. v rámci cestovního pojištění); v případě, že některý měsíc není OSVČ celý měsíc pojištěna v zahraničí, nebo pojištění neprokáže, je účastna českého zdravotního pojištění v daném měsíci,
• OSVČ oznámí předem na zdravotní pojišťovně dlouhodobý pobyt v zahraničí a vrátí průkaz pojištěnce.

Po návratu ze zahraničí je OSVČ povinna se opět přihlásit k zdravotnímu pojištění v ČR. Po dobu pobytu v zahraničí není účastna zdravotního pojištění – nikdo za ni nehradí zdravotní pojištění a nemá nárok na bezplatnou lékařskou péči v ČR.
 
Po návratu do ČR je třeba předložit zdravotní pojišťovně doklad o pojištění v zahraničí.

Výdělečná činnost v jiném státě EU

Obecná pravidla zdravotního pojištění v rámci EU stanoví, že občan EU podléhá zdravotnímu pojištění vždy jen v jednom státě EU, a to ve státě výkonu výdělečné činnosti. V případě, že český občan, který vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako OSVČ, bude zároveň zaměstnancem v jiném státě EU, je zdravotně pojištěn ve státě zaměstnání. V ČR nebude jako OSVČ účasten zdravotního pojištění.
 
Obdobně i pro důchodové pojištění platí, že občan je účasten důchodového pojištění vždy jen v jednom státě EU. A v případě současného výkonu OSVČ a zaměstnání se stát účasti na důchodovém pojištění řídí státem zaměstnání.
 
Pokud OSVČ podniká ve více státech současně, a to včetně státu bydliště, je účastna pojištění podle státu bydliště. Český občan OSVČ se v jiném státě EU prokazuje potvrzením A1 vystaveným Českou správou sociálního zabezpečení – i pro účely zdravotního pojištění.
 
Více informací o zdravotním pojištění v případě pobytu v EU lze nalézt na webu Kanceláře zdravotního pojištění.

Vyslání OSVČ k výkonu činnosti do jiného státu EU

Vykonává-li OSVČ dočasně (maximálně 24 měsíců) podnikatelskou činnost v jiném státě EU, zůstává pojištěna v původním státě pojištění. Jde o tzv. vyslání OSVČ. Toto platí pro důchodové i pro zdravotní pojištění.
 
Podmínkou je, že požádá Českou správu sociální zabezpečení o vystavení osvědčení o vyslání A1. Tímto osvědčením následně v jiném státě prokazuje příslušnost k českému pojištění.

Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.
Máte další otázky? Sjednejte si konzultaci s autorkou.